Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Č. j.: MU-IS/6964/2016/324820/PdF-l Směrnice děkana č. 1/2016 K tvorbě a realizaci studijních oborů na PdF MU (ve znění účinném od 1. 2. 2016) Podle § 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákona (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a podle Organizačního řádu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity vydávám tuto směrnici: Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Účel: Tato směrnice upravuje bližší podmínky realizace a tvorby studijních oborů a programů na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a vztahuje se na studijní obory a programy vytvářené od data účinnosti v souvislosti s akreditací a reakreditací. (2) Rozsah platnosti: Katedry a instituty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. (3) Definice pojmů a zkratek: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity - PdF MU. Informační systém Masarykovy univerzity - IS MU. Pracoviště - katedry a instituty PdF MU. Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity - SZŘ MU. SZZ - státní závěrečná zkouška. BP - bakalářská práce. DP - diplomová práce. TV - tělesná výchova. (4) Odpovědnost: Garanti studijních programů a oborů na PdF MU. Článek 2 Pravidla pro tvorbu studijních plánů a doporučený studijní plán (1) Studijním plánem se rozumí časový a obsahový rozpis studia do jednotlivých semestrů. Tvorba studijních plánů se realizuje v kontextu přípravy akreditace a reakreditace. Studijní plány vytvářejí garanti oborů ve spolupráci s vedoucími pracovišť a jimi pověřenými garanty akreditace na pracovištích. Pro obory, které to z povahy své struktury vyžadují (např. souvislé magisterské studium Učitelství pro 1. stupeň základní 1 školy), vytvářejí studijní plány oborové komise jmenované děkanem a vedené garantem příslušeného oboru. (2) Doporučeným studijním plánem se rozumí optimální časový a obsahový rozpis studia do jednotlivých semestrů, který je sestaven v souladu s požadavky studijního programu a oboru a směřuje k naplňování profilu absolventa. Obsahuje seznam povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů včetně rozsahu předmětu (týdenní hodinová dotace), formy (přednáška, seminář, laboratoř apod.) a doporučení, ve kterém semestru je vhodné je absolvovat. Doporučený studijní plán je zveřejněn elektronicky ve Studijním katalogu PdF MU. (3) Student musí splnit všechny povinné předměty a vybrat si povinně volitelné předměty z nabízených dle pokynů uvedených ve Studijním katalogu PdF MU. Volitelné předměty si může volit podle svého zájmu z oborové nabídky, z fakultní nabídky i z nabídky MU. (4) Při sestavování studijních plánů dbají garanti oboru spolu s vedoucími katedry na respektování požadavků akreditační komise. Je vhodné, aby alespoň 40 % přednášek v bakalářském a 60 % přednášek v magisterském studiu vedli docenti nebo profesoři, není však žádoucí tento požadavek naplňovat formálně za cenu účelových úprav studijních plánů. Článek 3 Skladba předmětů ve studijních plánech (1) Povinné a povinně volitelné předměty nemusí beze zbytku pokrývat tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce. Tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce však musí být na webových stránkách jednotlivých pracovišť zveřejněny vždy nejpozději před zahájením výuky v příslušeném akademickém roce, a to včetně údajů o tom, které volitelné předměty lze pro doplnění potřebných znalostí ke státní závěrečné zkoušce doporučit. V případě změny bude webová stránka obsahovat údaj o dni poslední aktualizace a tematické okruhy budou prokazatelně přiřazeny ke konkrétnímu akademickému roku. (2) Minimální celkový počet kreditů potřebných k absolvování studia je 180 u bakalářského, 120 u navazujícího magisterského a 300 u magisterského studia, přičemž celkový počet kreditů připadajících na povinné a povinně volitelné předměty nesmí překročit 95 % minimální kreditové hodnoty studia, tedy 171 pro bakalářské, 114 pro navazující magisterské a 285 pro magisterské studium. (3) Celkový počet hodin kontaktní výuky povinných a povinně volitelných předmětů v jednom týdnu prezenčního studia se pohybuje zpravidla v intervalu 18 až 22 hodin, za celou dobu studia však není překročen počet hodin odpovídající průměru 20 hodin povinných a povinně volitelných předmětů v týdnu. Maximální počet hodin povinných a povinně volitelných předmětů pro bakalářské studium je tedy celkem 120, pro navazující magisterské studium celkem 80 hodin. U dvouoborových studií není překročen počet 8 hodin povinných a povinně volitelných předmětů v týdnu pro jeden obor (doporučený počet je 7 hodin) a 6 hodin povinných a povinně volitelných předmětů společného základu (pedagogicko-psychologický modul, reflektované pedagogické praxe, cizí jazyk, TV v bakalářském studiu). (4) Požadovaný počet kreditů za povinné a povinně volitelné předměty připadající na jeden semestr v doporučeném studijním plánu činí průměrně 30 kreditů. Celkové počty kreditů pro jednotlivé studijní obory a programy jsou dány kreditovými rámci, jež jsou uvedeny v Příloze č. 1 této směrnice. (5) Celkový maximální počet zkoušek v jednom semestru zpravidla nepřekročí 5 (maximálně 2 zkoušky pro jeden obor za semestr u dvouoborových studií, 1 zkouška za semestr pro 2 společný fakultní a univerzitní základ. V posledním semestru studia nejsou zkoušky zařazovány. (6) Vedle povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů příslušných pro obor a společný základ si všichni studenti zapisují předměty s kódem pracoviště, na němž budou realizovat svou bakalářskou nebo diplomovou práci. V bakalářském studijním programu student musí splnit povinně volitelné předměty Bakalářská práce - Projekt (2 kredity), Bakalářská práce (2 kredity) a Bakalářská práce - Dokončení (4 kredity), jejichž celková hodnota je 8 kreditů. V navazujícím magisterském studijním programu student splní povinně volitelné předměty Diplomová práce - Projekt (2 kredity), Diplomová práce (4 kredity) a Diplomová práce - Dokončení (8 kreditů), jejichž celková kreditová hodnota je 14 kreditů. Splnění všech tří výše uvedených předmětů je podmínkou konání SZZ. Podmínky zadávání, vypracovávání, odevzdávání a hodnocení bakalářských a diplomových prací na PdF MU specifikuje Pokyn děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací. (7) Ve studijních plánech navazujícího magisterského studia je vždy vypsán alespoň jeden povinný předmět zohledňující internacionální charakter studia na MU. Předmět je ukončen zápočtem a jeho kreditová hodnota může být i 0, neboť podmínky stanovené v jeho sylabech nutně nevyžadují přímou výukovou nebo studijní zátěž. Zápočet bude udělen podle specifik oboru, např. za absolvování jiného předmětu vyučovaného v cizím jazyce, za účast na zahraničním studijním pobytu, za účast na semináři vedeném v cizím jazyce, za výukovou praxi vedenou v cizím jazyce, za příspěvek v cizím jazyce na studentské konferenci apod. Uvedené požadavky lze do studijního plánu včlenit i prostřednictvím bloku povinně volitelných předmětů se stejnou kreditovou dotací. Tento povinný předmět (nebo blok povinně volitelných předmětů) nemusí být součástí studijních plánů pro studenty, kteří studují cizí jazyk jako svůj obor. Článek 4 Správa studijního katalogu (1) Pracoviště PdF MU spravují studijní katalog prostřednictvím svých správců katalogu a v souladu se schválenými studijními plány. Správce katalogu je jmenován vedoucím příslušného pracoviště. Práva pro správu katalogu (katal_a, katal_b) přiděluje pracovištím pověřená studijní referentka se souhlasem pověřeného proděkana. (2) Každoroční úprava katalogu předmětů probíhá podle harmonogramu schváleného děkanem. Správci katalogu spolupracují s pověřenou studijní referentkou, kontrolují a opravují údaje v IS MU, zavádějí, nebo ruší volitelné a povinně volitelné předměty, potvrzují správnost katalogu. Vyučující předmětů kontrolují a opravují sylaby a potvrzují správnost předmětů. Rušení, zavádění nebo zásadní úprava povinných předmětů (změna zakončení, úprava kreditové hodnoty apod.) je možná výhradně na základě písemného návrhu vedoucího katedry po konzultaci s garantem oboru a po písemném schválení děkanem. Uvedené změny jsou vždy realizovány v souladu s profilem absolventa a s ohledem na zvýšení kvality studia. (3) Rušení volitelných nebo povinně volitelných předmětů je v kompetenci vedoucího pracoviště. Pracoviště zruší volitelný nebo povinně volitelný předmět v případě, že o něj dlouhodobě není zájem a studenti se do něj nezapisují. Za perspektivní předměty lze považovat ty, o něž projeví zájem předem definovaný minimální počet studentů v nastavení předmětu (zpravidla nejméně 12). Rozhodnutí o realizaci (výuce) již vypsaného předmětu je v kompetenci vedoucího pracoviště. Povinně volitelný předmět lze zrušit za předpokladu, že zůstane volba alespoň ze dvou povinně volitelných předmětů. 3 (4) Každý předmět ve studijním katalogu má své dodavatelské pracoviště. Správné určení dodavatelského pracoviště je klíčové pro přidělení části dotace na vzdělávací činnost na pracoviště, jehož akademický pracovník svým úvazkem nebo příslušnou částí úvazku výuku předmětu vykonává. V případě, že se na výuce předmětů podílejí akademičtí pracovníci z jiného pracoviště než dodavatelského, je povinností vedoucí/ho dodavatelského pracoviště stanovit jiný způsob finančního vyrovnání za výuku pracovníka partnerského pracoviště. Článek 5 Stanovení kreditové hodnoty předmětu v prezenční formě studia (1) Kreditová hodnota předmětu respektuje principy evropského kreditního systému (ECTS) a vychází z předpokladu, že jeden kredit vyjadřuje cca 25 hodin práce studenta. K určení kreditové hodnoty předmětu v prezenčním studiu slouží vzorec K = Ax+B, kde A je hodnota studijní zátěže studenta v předmětu související s rozsahem individuální přípravy, x je počet hodin týdenní kontaktní výuky předmětu a B je konstanta respektující způsob ukončení předmětu. (2) Hodnota A je nejméně 0,5 (pouze při nulové studijní zátěži a pasivní účasti na výuce) a nejvýše 3. Všechny požadavky na studijní zátěž jsou podrobně popsány v sylabu předmětu a každý z nich zvyšuje hodnotu A o 0,5 v případě zátěže studenta cca 12 hodin, o 1 v případě zátěže cca 25 hodin. Mezi tyto požadavky patří studium odborných textů v předepsaném rozsahu, četba primární literatury dle zveřejněných seznamů, realizace seminární práce v předepsaném rozsahu, průběžný test, prezentace na semináři, realizace drobných výzkumných šetření, příprava praktických výstupů apod. Konkrétní posouzení náročnosti studijní zátěže je v kompetenci vyučujícího předmětu a garanta oboru. Hodnota B je 0 v případě ukončení zápočtem, 1 v případě ukončení kolokviem, 2 v případě ukončení zkouškou. Příklady: a) Předmět s 2 hodinami přímé výuky týdně (x = 2) zakončený kolokviem (B = 1), k jehož splnění je třeba průběžná příprava v podobě studia odborných textů a prezentace na semináři (A = 0,5 + 0,5 + 0,5), má kreditovou hodnotu: K = (0,5 + 0,5 + 0,5) .2 + 1 = 4 kredity b) Předmět s 1 hodinou přímé výuky týdně (x = 1) zakončený zkouškou (B = 2), k jehož splnění se vyžaduje prezentace na semináři (A = 0,5 + 0,5), má hodnotu: K = (0,5 + 0,5) .1 + 2 = 3 kredity c) Předmět se zvýšenou zátěží 3 hodiny přímé výuky týdně (x = 3) zakončený zápočtem (B = 0), k jehož splnění se vyžaduje zápočtový test (A = 0,5 + 0,5), má hodnotu: K = (0,5 + 0,5) .3 + 0 = 3 kredity (3) K určení kreditové hodnoty předmětu, v němž probíhá výuka současně formou přednášky i semináře, slouží vzorec K = Aixi + A2X2 + B. Příklad: Předmět s 1 hodinou přednášky (xi = 1) a 2 hodinami semináře (X2 = 2) zakončený zápočtem (B = 0), k jehož splnění se za přednášku vyžaduje zápočtový test (Ai = 0,5 + 0,5) a za seminář průběžná příprava na výuku spojená s prezentací (A2 = 0,5 + 0,5 + 0,5), má hodnotu: 4 K = (0,5 + 0,5) . 1 + (0,5 + 0,5 +0,5) .2 + 0 = 4 kredity Článek 6 Specifika výuky v kombinované formě studia (1) Výuka v kombinované formě studia kombinuje prezenční a distanční formy studia. Kombinovaná forma studia je určena zejména studentům, kteří jsou již zaměstnáni a doplňují si potřebné vzdělání nebo zvyšují kvalifikaci. (2) Student studuje prostřednictvím výukových bloků a konzultací, které jsou vymezeny rozvrhem fakulty, probíhají zpravidla v pátek nebo v sobotu a několikrát v semestru. Vedle účasti ve výukových blocích, která je v kontextu této formy studia povinná, se student připravuje distančně, dle zadaných pokynů vyučujícího, obvykle prostřednictví e-learningových kurzů nebo jiné adekvátní studijní opory. Student vypracovává seminární práce, studuje zadanou četbu a plní úkoly, které jsou kontrolovány distančně (obvykle prostřednictvím elektronické zpětné vazby vyučujícího), nebo prezenčně (obhajobou nebo prezentací tématu v rámci vypsaných konzultačních bloků). (3) Studijní plán (včetně rozsahu prezenční výuky, konzultačních bloků, kreditové hodnoty a způsobu zakončení) je sestaven tak, aby profil absolventa byl identický s prezenční formou studia. Krácení prezenční části výuky, která se uskutečňuje v rámci konzultací, se konstruuje s ohledem na charakter dané vědní disciplíny a na výstupy učení, které jsou u obou forem (prezenční a kombinované) identické. (4) Rozsah a podobu reflektovaných pedagogických praxí v kombinované formě bakalářského studia určují garanti oborů, a to například prostřednictvím bloků povinně volitelných předmětů. Přesný způsob organizace pedagogických praxí daného oboru, a to včetně možnosti jejich uznání a formy jejich reflexe, je popsán v sylabech předmětů, případně i v samostatném dokumentu, který pracoviště zveřejní na svých webových stránkách. (5) Kreditová hodnota předmětu v kombinované formě studia je totožná s kreditovou hodnotou předmětu ve studiu prezenčním. Při identickém zakončení B lze v kombinované formě studia modifikovat týdenní hodinovou dotaci předmětu a studijní zátěž studenta. Týdenní kontaktní výuka x je dána jako podíl celkového hodinového objemu výuky za semestr a počtu týdnů výuky v semestru (paušálně 12). Dolní hranice výpočtu kontaktní výuky v kombinovaném studiu je stanovena tak, že 12 hodin přímé výuky za semestr v prezenční formě odpovídá minimálně dotaci 4 hodiny kontaktní výuky v kombinovaném studiu (při dolní hranici kontaktní výuky platí, že K = A . 3x + B). Krácení prezenční části výuky však neprobíhá vždy mechanicky, ale s ohledem na obsah a rozsah distančních studijních opor a charakter požadovaných výstupů učení. (6) Podíl prezenční a distanční části studia je vždy vymezen v sylabech předmětu a distanční individuální práce je popsána včetně předpokládané studijní zátěže A. Pokud je třeba určit kreditovou hodnotu předmětu, který nemá obdobu ve studiu prezenčním, nebo je nutné určit kreditovou hodnotu bezkontaktního předmětu (x = 0), pak lze použít vzorec K = A + x + B. Hodnota K se vždy zaokrouhluje na celé číslo nahoru, každý požadavek na individuální práci může mít podle obtížnosti v kombinovaném studiu hodnotu 0,5 nebo 1 a nejvyšší hodnota zátěže je A = 5. Příklady: a) Předmět s 12 hodinami přímé výuky za semestr (x = 12 : 12 = 1) zakončený kolokviem (B = 1), k jehož splnění je třeba průběžná příprava v podobě studia odborných textů a zvládnutí prezentace při výuce (A = 0,5 + 0,5), má hodnotu: K = l + 1 + 1 = 3 kredity 5 b) Předmět s 6 hodinami přímé výuky za semestr (x = 6 : 12 = 0,5) zakončený zápočtem (B = 0), k jehož splnění je třeba zvládnout zápočtový test (A = 1), má hodnotu: K = 1 + 0,5 + 0 = 1,5 (2 kredity) Článek 7 Rozsah výukových povinností pracovníků (1) Rozsah výukových povinností akademických pracovníků stanovuje vedoucí příslušného pracoviště s ohledem na celkový požadovaný výkon pracovníka. Obvyklý rozsah výukových povinností na pracovištích PdF MU je 6-10 hodin kontaktní výuky týdně u docenta a profesora, 10-16 hodin u asistenta a odborného asistenta a 16-28 hodin u lektora. Součástí práce všech akademických pracovníků s výjimkou lektorů je tvůrčí výkon stanovený vedoucím pracoviště. Profesoři a docenti se navíc zásadním způsobem podílejí na vedení přednášek v povinných předmětech, na vedení doktorandů, popřípadě na dalších akademických a manažerských činnostech souvisejících s výukou. (2) U pracovníků, kteří jsou mimořádně výrazně zapojeni do výzkumné činnosti nebo vykonávají akademickou funkci, lze výukové povinnosti přiměřeně snížit na základě rozhodnutí vedoucího pracoviště nebo děkana fakulty. (1) Související dokumenty: • Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity, • Organizační řád PdF MU, • Pokyn děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací. (2) Seznam záznamů: • Nejsou. (3) Seznam příloh: • Příloha č. 1 - Kreditové rámce na PdF MU. (4) Kontrola a aktualizace: nestanovuje se. (5) Historie změn:_ (6) Tato směrnice nabývá platnosti dnem zveřejnění. (7) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. 2. 2016 Článek 8 Závěrečná ustanovení V Brně dne 27. 1. 2016 6 Příloha č. 1 Kreditové rámce na PdF MU Tab. 1 - Bakalářské studium Obory se zaměřením na vzdělávání, Učitelství praktického vyučování, Lektorství cizího jazyka kredity poznámka Oborové studium Obor 1 (včetně oborové praxe) Obor 2 (včetně oborové praxe) 55 55 Celkem obory: 110 Učitelská profilace Oborová didaktika pro obor 1 5 Oborová didaktika pro obor 2 5 Celkem oborová didaktika: 10 Reflektované pedagogické praxe (asistentské) 8 Pedagogicko-psychologický modul 27 Předměty dle potřeb PdF/MU Minimální objem volitelných předmětů (cca 5 % v rámci PdF a MU) 9 Povinná TV a jazyk (povinný standard MU) 8 Závěrečná BP (3 navazující předměty) 8 2 + 2 + 4 Celkem 180 Tab. 2 - Navazující magisterské studium Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy, Učitelská studia kredity poznámka Oborové studium Obor 1 26 Obor 2 26 Celkem obory: 52 Učitelská Oborová didaktika pro obor 1 7 profilace Oborová didaktika pro obor 2 7 Celkem oborová didaktika: 14 Reflektované pedagogické praxe (učitelské) 14 Tab. 3: 5 (obor) + 5 (obor) + 4 Pedagogicko-psychologický modul 13 Předměty dle potřeb PdF/MU Minimální objem volitelných předmětů (cca 5 % v rámci MU) 6 Cizí jazyk 7 Závěrečná DP (3 navazující předměty) 14 2 + 4 + 8 Celkem 120 7 Tab. 3 - Navazující magisterské studium jednooborové pro absolventy neučitelských bakalářských studijních oborů kredity součet poznámka Oborové studium Obor 30 30 Obor 1 0 0 Obor 2 Učitelská profilace Oborová didaktika pro obor 1 7 + 5 12 5 kreditů za oborovou didaktiku v Bc. studiu Oborová didaktika pro obor 2 0 0 Pedagogicko-psychologický modul 13 + 27 40 27 kreditů za pedagogicko-psychologický modul v Bc. studiu Reflektované pedagogické praxe (učitelské) 10 10 Tab. 4.: 6 (obor) + 4 Předměty dle potřeb PdF/MU Minimální objem volitelných předmětů (5 % v rámci MU) 7 7 Cizí jazyk 7 7 Závěrečná DP (3 předměty) 14 14 2 + 4 + 8 Celkem 120 120 Pozn.: Pro jednooborová neučitelská studia a dvouoborová studia realizovaná ve spolupráci s partnerskými fakultami MU je závazný společný základ MU a systém spojený s přípravou a ukončením bakalářské a diplomové práce i zachování identické úrovně volitelných kreditů. Tab. 4 - Asistentské praxe (učitelské) v bakalářském studiu dvouoborovém Název předmětu Garance Poznámka 3. semestr Asistentská praxe I (2 kredity) Katedra sociální pedagogiky Student si volí z nabídky dvou předmětů Asistentská praxe -asistent pedagoga (2 kredity) Katedra pedagogiky Sebezkušenostní příprava na profesi I (2 kredity) Katedra pedagogiky 4. semestr Asistentská praxe II (2 kredity) Katedra sociální pedagogiky Student si volí z nabídky dvou předmětů Asistentská praxe -asistent pedagoga (2 kredity) Katedra pedagogiky Sebezkušenostní příprava na profesi II (2 kredity) Katedra pedagogiky 8 kreditů 8 Tab. 5 - Reflektované pedagogické praxe (učitelské) v navazujícím magisterském studiu dvouoborovém Obor 1 Katedra pedagogiky Obor 2 1. semestr Učitelská praxe 1 (2 kredity) Seminář k učitelské praxi 1 (2 kredity) 2. semestr Učitelská praxe 2 (2 kredity) Seminář k učitelské praxi 2 (1 kredit) Učitelská praxe 2 (2 kredity) 3. semestr Učitelská praxe 3 (2 kredity) Učitelská praxe 3 (2 kredity) Seminář k učitelské praxi 2 (1 kredit) 5 kreditů 4 kredity 5 kreditů Tab. 6 - Reflektované pedagogické praxe (učitelské) v navazujícím magisterském studiu jednooborovém Obor 1 Katedra pedagogiky 1. semestr Učitelská praxe 1 (2 kredity) Seminář k učitelské praxi 1 (2 kredity) 2. semestr Učitelská praxe 2 (2 kredity) Seminář k učitelské praxi 2 (1 kredit) 3. semestr Učitelská praxe 3 (2 kredity) Seminář k učitelské praxi 2 (opakovaný zápis, 1 kredit) 6 kreditů 4 kredity 9