Od ryb k obojživelníkům Eustenopterodon krytolebec Lalokoploutvá ryba Eusthenopterodon (Rhipidistia) – snad součást vývojové řady k obojživelníkům (plíce + žábry, párové ploutve na svalových lalocích, stavba lebky) Nejstarší známý obojživelník Ichthyostega (končetiny, plíce; rybí stavba lebky, smyslové kanálky na hlavě, kosti v ocasní ploutvi) vývoj oboj Pomocí počítačové tomografie odhalili v ploutvích Panderichthys (385 mil. let) paprsčité kosti, které se vyvinuly v prsty suchozemských čtyřnožců. Rentgen před 20-i lety je nerozeznal. OBOJŽIVELNÍCI AMPHIBIA Ocasatí Bezocasí Červoři Neotenie (pedomorfóza) Přetrvávání larválních znaků u dospělých ocasatých v důsledku časových změn etap ontogenetického vývoje. Výsledek: trvalá vazba na vodu 1.Neúplná pedomorfóza – všichni jedinci s částečnou metamorfózou (velemlokovití Cryptobranchidae, úhoříkovití Amphiumidae a macarátovití Proteidae). Nelze vyvolat. 2.Úplná pedomorfóza většiny přirozených populací larvy s gonádami (axolotlovití Ambystomatidae, částečně mločíkovití Plethodontidae a pamlokovití Hynobiidae). Část populací v přírodě metamorfuje a lze metamorfózu i uměle vyvolat. 3.Úplná pedomorfóza všech přirozených populací (někteří mločíkovití Plethodontidae) – v laboratorních podmínkách lze metamorfózu vyvolat. 4. Neotenie a) synonymum pedomorfózy b) forma p. s prodlouženým vývojem tělesných znaků vzhledem k pohlavní dospělosti Neotenie (pedomorfóza) Přetrvávání larválních znaků u dospělých ocasatých v důsledku časových změn etap ontogenetického vývoje. Výsledek: trvalá vazba na vodu Neotenie a) synonymum pedomorfózy b) forma p. s prodlouženým vývojem tělesných znaků vzhledem k pohlavní dospělosti •Neúplná pedomorfóza – všichni jedinci s částečnou metamorfózou (velemlokovití /obr./, úhoříkovití /obr./ a macarátovití /obr./). Nelze vyvolat (trvalá neotenie). •Úplná pedomorfóza většiny přirozených populací larvy s gonádami (axolotlovití /obr/, částečně mločíkovití a pamlokovití). Část populací v přírodě metamorfuje a lze metamorfózu i uměle vyvolat. •Úplná pedomorfóza všech přirozených populací (někteří mločíkovití) – v laboratorních podmínkách lze metamorfózu vyvolat (příležitostná vers. zvratná n.). úhořík tříprstý Amphiuma tridactyllum BioLib axolotl mexic Ambystoma mexicanum BioLib axolotl mexic lar Ambystoma mexicanum BioLib macarát BioLib velemlok japon Adrias japonicus Google úhořík tříprstý Amphiuma tridactyllum BioLib axolotl mexic Ambystoma mexicanum BioLib axolotl mexic lar Ambystoma mexicanum BioLib macarát BioLib velemlok japon Adrias japonicus Google Ad 1) Úhořík tříprstý Ad 1) Macarát jeskynní Ad 1) Velemlok japonský Ad 2) Axolotl mexický larva dospělec Červoři (beznozí) (Gymnophiona, Apoda) Žijí ve vlhkých sub- a tropických oblastech, draví (kroužkovci, hmyz, hadi, žáby aj.), 150 druhů Červovité kroužkované tělo (20 – 150 cm) bez pásem, bez ocasu (končí za kloakou) Silně zkostnatělá lebka, částečně zachovalá chorda, 250 amficelních obratlů, zuby Žláznatá hladká kůže se šupinami (dermální kosti) Zakrnělé oči, pár malých tykadel - tentakuly Zakrnělá levá polovina plic (mizí) Vnitřní oplození (vychlipitelný penis – phalodeum), živorodí (přímý vývoj) nebo velká vajíčka (6 * 9 mm) do podzemních dutin (vlhké prostředí ze slizu) Embryo: 4 páry žaberních štěrbin, 3 páry vnějších žaber a) dokončují vývoj v dutinách b) stěhování do vody Červor cejlonský Ichthyopsis glutinosus – mláďata ve vodě, ocas s kožním lemem, do 40 cm, indická oblast Červor splývavý Typhlonectes natans – (sladko)vodní po celý život Ichthyophis kohtaoensis Červor Ichthyophis kohtaoensis Ichthyophis glutinosus Červor cejlonský Ichthyophis glutinosus – břehy řek, metamorfóza za 10 měsíců Primitivní červoři – terminální ústa, tentakuly u očí, mnoho lebečních kostí, ocas, sekundární a terciární annuli, mnoho šupin (čel. pačervorovití Rhinatrematidae, červorovití Ichthyophiidae) Cecílie kroužkovaná Siphonops annulatus – jedovatý kožní sekret Typhlonectes natans Schistometopum thomense živor Siphonops annulatus Živorodá cecílie zlatá Schistometopum thomense Vodní červorovec splývavý Typhlonectes natans Vývojově pokročilí červoři – čel. afročervorovití Scolecomorphidae, cecíliovití Caeciliidae, červorovcovití Typhlonectidae rozmn čolků rozmn rosn Červoři – oplození …….. (…..) – kladení a) ……….. b) ……………… – vývoj ve c) ……….. d) ………….. Ocasatí Bezocasí PLAZI – Anapsida + Želvy Chelonia REPTILIA Synapsida Mezosauři Mesosauria, Proganosauria Synaptosauria, Euryapsida Ryboploutví Ichthyopterygia Archosauři Archosauria – Šupinovci Lepidosauria – HATERIE Rhynchocephalia – ŠUPINATÍ Squamata – Ještěři Lacertilia – Hadi – Dvojhadi, pahadi PLAZI – Šupinovci – ŠUPINATÍ REPTILIA – Lepidosauria – SQUAMATA Ještěři Lacertilia Čeledě: Leguánovití (l.zelený) Agamovití (a.osadní) Chameleonovití (ch.obec.) Gekončíkovití, gekonovití (g.zední) Kruhochvostovití (plochoješť.kapský) Scinkovití (s.uťatý) Beznožkovití, xantusiovití, tejovčíkovití, krokodýlovcovití Ještěrkovití, slepýšovití Tejovití Korovcovití (jedovatí), varanovcovití Varanovití (v. Gouldův) P1130270 var oř P1100100 s u Trachydosaurus rugosus IMG_0017 upr ag os P1010426 Platysaurus cap 040905 Af JAR g zed 9808c Sard cham obec Ch_ch Haterie (tuatara) Sphenodon punctatus – odlišnosti od ještěrů. Využívání nor buřňáka (-kovce) na 30 malých ostrovech Nového Zélandu. Dlouhověcí – 50 a více let. Pohlavní dimorfismus (hřebeny, tvar hlavy, velikost). Vejcorodí 7 – 10, i více), dlouhý vývoj (až 15 měsíců). PLAZI – Šupinovci – HATERIE haterie Sphenodon punctatus haterie Sphenod punct Hadi Ophidia, Serpentes SLEPÁKOVITÍ Typhlopidae hladká kůže, zbytky pánve, zbytky zubů v horní čelisti, vzhled kroužkovců, ocas do špičky, drobní bezobratlí, 200 druhů v teplých oblastech Slepák nažloutlý Typhlops vermicularis – podzemní drobný hádek (30 cm) jižní Evropy Slepák Schlegelův Rhinotyphlops (Typhlops) schlegeli – rycí adaptace ze zvětšených šupin, jižní Afrika, největší Slepák Ramphotyphlops nigricens – Slepák květinový Ramphotyphlops braminus – do 15 cm, šíření se zeminou. Triploidní F se rozmnožují partenogeneticky SLEPANOVITÍ Leptotyphlopidae vzhledově i bionomicky (podzemní) podobní, zbytky zubů v dolní čelisti, potravní specialisté (mravenci, termiti) s repelentní látkou, 60 tropických druhů Slepan Leptotyphlops albifrons PLAZI – Šupinovci – ŠUPINATÍ REPTILIA – Lepidosauria – SQUAMATA slepák Ramphotyphlops nigricens slepák nažl slepák Typhlops schlegeli Slepák nažloutlý T. vermicularis Hadi, čel. slepákovití, slepanovití Slepák Schlegelův Typhlops schlegeli slepan Leptotyphlops Slepák Ramphotyphlops nigricens Slepan Lepthotyphlops nigricens PLAZI – Šupinovci – ŠUPINATÍ REPTILIA – Lepidosauria – SQUAMATA Dvojhadi, pahadi Amphisbaenia Drobné podzemní formy (130 druhů), draví (mravenci, termiti, drobní obratl.) Válcovité tělo, redukované končetiny, vnější kroužkování (pohybová opora), stejně tvarované oba konce těla, oči přerostlé kůží, redukovaný zvukovod, zakrnělá pravá plíce, schopnost autotomie. Tlaková (hřebenovitá nebo kýlovitá hlava → materiál do obou stěn → využití pouze poloviny svalů ) a vibrační (rýčovitá hlava vtlačuje půdu nahoru → jedna sada axiálních svalů) metoda ražení chodeb. Oviparie, výjimečně viviparie. Blanus (kroužkovec) evropský Blanus cinereus – 22 cm, zbytky zadních končetin, Pyrenejský pol., severní Afrika K. nažloutlý Amphisbaena alba – až 70 cm (největší), mraveniště J. Ameriky K. Amphisbaena fuliginosa – J. Amerika Dvojnožka (k.) dvoupórá Bipes biporus – přední nohy, Mexiko Zeměplaz Agamodon angeliceps – vibrační metoda ražení chodeb, čtverhranný průřez těla (brání otáčení) K Amphisbaena fuliginosa K Kroužkovec nažloutlý Amphisbaena alba K. Amphisbaena fuliginosa s hojícím se ocasem K Agamodon angeliceps K. Agamodon angeliceps rýčovitá hlava kroužk evrop Blanus cinereus Blanus (kroužkovec) evropský Blanus cinereus k Bipes mex Dvojnožka (kroužkovec) mexický Bipes mexicanus PLAZI – Želvy Chelonia Podřád Skrytohrdlí (Cryptodira) Nadčeleď Testudinoidea Kajmankovití Chelydridae Želvovití Testudinidae Batagurovití Bataguridae Emydovití Emydidae Nadčeleď Trionychoidea Karetkovití Carettochelyidae Kožnatkovití Trionychidae Nadčeleď Kinosternoidea Dlouhohlávkovití Dermatemydidae Klapavkovití Kinosternidae Hlavcovití Platysternidae Nadčeleď Chelonioidea Karetovití Cheloniidae Kožatkovití Dermochelyidae Podřád Skrytohlaví (Pleurodira) Matamatovití Chelidae Nadřád Pelomedusoidea Terekovití Pelomedusidae Podocnemididae Želvy rozdělujeme do dvou podřádů podle toho, jakým způsobem vtahují krk do krunýře: želvy skupiny Cryptodira (skrytohrdlí) dokážou zatáhnout krk a hlavu pod páteř, Pleurodira (skrytohlaví) ji schovávají mezi krunýř na levou nebo pravou stranu. želvy děl želvy děl Horní část krunýře se nazývá karapax, spodní část pak plastron a dohromady jsou spojeny po stranách tzv. mosty. Obvykle je karapax složen z pěti hřbetních, osmi žeberních a 24 postranních desek. Počet desek spolu s tvarem plastronu je jedním z hlavních rozlišovacích znaků pro podobné druhy. Vnitřní část krunýře tvoří přibližně 60 kostí. S krunýřem je tělo želvy pevně spojeno páteřními a žeberními kostmi, což znamená, že želva nemůže ze svého krunýře vylézt. Vnější část krunýře je většinou pokryta štítovými destičkami z keratinu, některé druhy mají krunýř krytý jen silnou kůží. Tvar krunýře nám velmi napomáhá při zjišťování způsobu života želvy. Značná část suchozemských želv má veliký a těžký krunýř kupolovitého tvaru, který znemožňuje predátorům uchopit ho do čelistí a rozdrtit. Želva skalní má naopak plochý a ohebný krunýř, díky kterému se snadno skryje ve skalních trhlinách. Většina vodních želv má krunýř plochý, hydrodynamického tvaru, a tak mohou snadno a rychle plavat a potápět se. Krunýř vodních želv je také daleko lehčí než u suchozemských druhů, protože jsou mezi kostmi velké mezery, tzv. fontanely. Barva krunýře se velmi různí, ale obvykle jsou černé, hnědé a olivově zelené. Některé druhy mají i červené, oranžové, žluté nebo šedé tečky, linky nebo nepravidelné skvrnky. Jednou z nejkrásněji zbarvených želv je želva ozdobná, která má žlutý plastron a černý nebo olivově zelený karapax s červenými značkami okolo jeho okraje. Končetiny kráčivé (hrabavé) – suchozemské želvy kráčivě-plovací (s plovací blánou) – sladkovodní želvy veslovité – mořské želvy Velikost želv se značně různí. Mořské druhy dorůstají obvykle do obrovských rozměrů, zatímco sladkovodní želvy jsou typicky daleko menší (ale jsou zaznamenány i jedinci 2 m dlouzí). Suchozemské želvy mohou dorůstat až do velikosti želv mořských. Největší želvou na světě je kožatka velká, mořská želva, která váží i přes 900 kg a jejíž krunýř je až 2 m dlouhý. Nejmenší želvou je Homopus signatus signatus (poddruh želvy trpasličí), která měří necelých 8 cm a váží pouhých 140 g. V prehistorických dobách byly po celém světě hojně rozšířeny želvy sloní, avšak s příchodem člověka tento druh téměř vyhynul. Předpokládá se, že je lidé lovili pro jídlo. Nyní můžeme želvy sloní najít pouze na Seychelách a Galapágách. Dorůstají do velikosti přes 130 cm a váží okolo 300 kg. PA220089 Matamata třásnitá Chelus fimbriatus Dlouhokrká bentická želva povodí Amazonky a Orinoka. Loví kořist (drobné rybky, obojživelníky, bezobratlé) nasátím do tlamy pomocí rozšíření krku. P1010247 P1010247 Kajmanka dravá Chelydra serpentina – stř. Amerika. Vodní, žravá, až 50 cm. Želva ozdobná Trachemys (Chrysemis) picta dorsalis P1020675 Soubor:Chrysemys picta dorsalis (aka).jpg Podobná ž. nádherná T. (Ch.) scripta (elegans) P9020110 P9020108 P9020104 Nezodpovědným vypouštěním do našich rybníků se stává želva nádherná dočasným (?_) příslušníkem naší fauny – rybník Pod Hornekem (nahoře a dole), U Kadlece - 1. přehr. nádrž Říčky → Dělený suprakaudální štítek ž. zelenavé (Testudo hermanni), dlouhý nehtovitý ocasní trn. Od Baleár přes Balkán k Dunaji. P7080090 Připomenutí ! ž zele x žlutohn (Herm x gr) 081004c Ž. žlutohnědá (T. graeca) KOŽATKOVITÍ – Dermochelyidae Kožatka velká (Dermochelys coriacea Linnaeus, 1766) je největší žijící mořská želva na světě. V současnost patří mezi kriticky ohrožené druhy. Kožatka velká může dosáhnout délky až 2 metry a hmotnosti kolem 600 kg. Krunýř je kožovitý se zřetelnými hřebeny. Končetiny jsou ploutvovité bez drápů, přední delší. Kožatka velká žije v oceánech tropické a subtropické oblasti, méně často se vyskytuje ve vodách mírného pásma. Může plavat rychlostí až 30 km/h. Potrava jsou převážně medusy, za kterými se potápí až do hloubky okolo 1000 m. Samice kladou vejce jednou za tři až čtyři roky, a to vždy na stejné písečné pláži, kde se samy narodily. Vylézají z moře za bezměsíčných tmavých nocí na pláže, kde si vyhloubí v písku hnízdo, do kterého snesou až 110 vajec o průměru 5 - 6 cm, ze kterých se po cca 60 dnech vylíhnou malé želvičky. Vysoká úmrtnost. Dlouhověké – až 100 let. LeatherbackTurtle Kožatka velká Dermochelys coriacea KOŽNATKOVITÍ – Trionychidae Mají plochý krunýř zarostlý v kůži. Je známo 22 druhů. Žijí ve sladkých vodách Severní Ameriky, jihovýchodní Asie a Afriky. - kulatý plackovitý krunýř, zakrnělá kostěnná stavba - zjednodušené kosti plastronu s mezerami - na povrchu krunýře měkká silná kůže s obvodovým lemem - přední a zadní okraj p. i k. lze přiblížit a uzavřít - zploštělé nohy s plovacími blanami, 3 drápy - vodní kožnatka africká, Trionyx triunguis, až 1 metr délky, převážně dravá k. trnitá, Apalone (T.) spúinifera - Mexiko – Kanada, do 45 cm, trnovité výběžky vpředu na karapaxu, hbitý pohyb k. ganžská Aspideretes gangeticus – do 70 cm, juvenilové čtyři skvrny, ad ne Kožitky – kožní chlopně pro ukrytí ocasu a zadních nohou Kožitka tečkovaná Lissemys punctata – 25 cm, běžně v Přední Indii kožn afr Trion triung Goo kožn trn Ap spinif Goo trionyx sp krun kožit tečk Lis punct Goo [USEMAP] Soubor:Pig-Nosed Turtle Carettochelys insculpta Diving 2260px.jpg Býložravá karetka novoguinejská Carettochelys insculpta – pohybem připomíná mořské želvy. Koženým krytem krunýře má blíž ke kožnatkám.