STUDIJNÍ MATERIÁL

První dálnice vyrostly v Itálii ve 20. letech 20. století, krátce nato v USA. Ve 30. letech začalo se stavbou dálnic v nebývalém rozsahu Německo a Československo. Po druhé světové válce do současnosti se dálnice postavily ve většině zemí světa. Na ně navazuje jak starší, tak nová síť silnic přístupných dalším silničním vozidlům (kola, povozy, traktory). Silnice se staly nedílnou součástí současné krajiny. Silniční dopravní infrastruktura, zařízení a jiné prvky dopravních sítí zabírají podstatnou část geografického prostoru (jedná se o dopravní plochy – dálnice, rychlostní komunikace a silnice, ale i veškerá technická zařízení – mosty, nájezdy, tunely, viadukty, ekodukty apod.). Od 80. let 20. století byl kladen důraz při výstavbě nové dopravní infrastruktury na náklady pro vlastní výstavbu, dopravní náklady a rychlost přepravy. Moderní přístupy k nové výstavbě zohledňují také přírodní a technické požadavky.

 

 

„Hitlerova dálnice“

Požadavek na stavbu dálnice přes území tehdy již značně územně okleštěné Československé republiky se vůbec poprvé objevuje v roce 1938 v pokynech Adolfa Hitlera ministru zahraničních věcí Joachimu von Ribbentropovi. Důvodem této stavby bylo uskutečnění přimého dálničního spojeni hospodářsky významného města Breslau (nyní Wroclaw – Polsko), ležícího v německé časti Slezska, s Vídní, která se po připojení Rakouska stala součástí Německa. Výstavba dálnice pokračovala až do r. 1942. Mnoho kilometrů dálničního tělesa zarostlo vysokými stromy, četné úseky byly rozorány. Dokončené objekty a některé úseky dálničního tělesa jsou dosud velmi zachovalé.
 

 

 

Pilíř dálnice pod Brněnskou přehradou
 

Z Prahy do Brna

Nejstarší dálnicí, která je v současné době je na území České republiky v provozu, je dálnice D1. Stavba dálnice D1 byla schválena již r. 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Až v r. 1963 vláda rozhodla o obnovení dálniční výstavby v Československu. Původní projekt dálnice již nesplňoval technické požadavky doby, proto byl zpracován nový projekt. První usek dálniční sítě, 21 km dlouhý úsek dálnice D1, byl dán do provozu 12. července 1971. Teprve v r. 1980 byla dokončena celá dálnice z Prahy do Brna, kde na ní navazovala čerstvě dokončená dálnice D2, vedoucí do slovenské Bratislavy. Dnes je D1 v úseku z Prahy do Brna součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Konstanta/Thesaloniki/Istanbul. Po svém dokončení se část dálnice stane i významným evropským tahem z Polska na jih Evropy a ze západu na východ. Současná dálnice D1 je 377 km dlouhá (298 km v provozu, 79 km v přípravě), její nadmořská výška je maximální 655 m n. m. na 104 km a minimální 198 m n. m. na 370 km.
 

Dálnice D1 u Brna
zdroj: www.ceskedalnice.cz
 

Dálnice a rychlostní komunikace v ČR k 1. 1. 2009
zdroj: www.ceskedalnice.cz
  

V roce 2009 je v České republice v provozu 690,532 km dálnic a do budoucna se počítá s jejich rozšiřováním.