OBSAH
I. UVEDENÍ A 22PŮSOB VÝKLADU STUDIJNÍ LÁTKY 5
D.    VYMEZOVÁm A VÝVOJ DÍTCÍCH VĚD. SYSTÉMOVÉ PARADIGMA. 7
II. 1. Vědecké poznávání a věda 7
11.2. Dílčí vědy a jejich vymezování 9
11.3. Význam vymezování dílčích věd 11
11.4. Obecné tendence vývoje vědeckého poznání 12
11.5. Systémové paradigma a synergetika 15
11.5.1. Podstata systémového přístupu 15
11.5.2. Základní pojmy systémové teorie 19
11.5.3. Základní typy systémových vazeb a synergetika 22
III.   VÝVOJ POJETÍ OBJEKTU A ASPEKTU GEOGRAFTE 25
111.1. První období: Celá planeta Země 25
111.2. Druhé období: Plocha "aquaterrálního" povrchu planety Země 26
111.3. Třetí období: Jednotlivé sféry povrchové vrstvy planety Země 28
111.4. Čtvrté období: Jednotlivé krajiny planety Země 29
111.5. Páté období: Geografická (resp. krajinná) sféra planety Země 31
111.6. Schematické vyjádření dosavadního vývoje pojetí objektu a aspektu geografie 32
D7.    SOUČASHTÝ OBJEKT GEOGRAFTE 34
IV.1. Vymezení objektu geografie 34
IV. 1.1. Pojmy "sféra" a "geosféra" 34
IV.1.2. Základní geosféry planety Země 36
IV.1.3. Vedlejší geosféry planety Země 41
IV.1.4. Objekt geografie = komplexní geografická sféra průniku genetických geosfér 42
IV.1.5. Geografický proces a hranice geografické sféry 47
IV. 1.6. Definice geografické sféry 49
IV.1.7. Vznik názvu "geografická sféra" 51
IV.1.8. Geografický prostor a geografické prostředí 51
IV.2. Problém vztahu geografické a krajinné sféry 53
IV.3. Členění objektu geografie 59
IV.3.1. Totální dimenze 61
IV.3.2. Globální dimenze 61
IV.3.3. Genetická dimenze 61
IV.3.4. Územní dimenze 65
IV.3.5. Dalši dimenze. Problém prostorově nejmenší jednotky geografického výzkumu. 79
IV.3.6. Dílčí objekty v geografické sféře 84
IV.4. Problém vnějšího a vnitřního okolí geografické sféry 87
IV. 5. Definice současného objektu geografie 89
V. SOUČASHTÝ GEOGRAFICKÝ ASPEKT 90
V.1. Dosavadní a nastupující aspekt geografie 90
V.2. Specifičnost geografických zákonitostí 92
V. 3. Definice současného aspektu geografie a její cíle 93
VI. CHARAKTER GEOGRAFTE, STRUKTURA A MÍSTO V SYSTÉMU VĚD 94
VI.1. Specifičnost geografie a její zařazení v systému věd 94
VI.1.1. Klasifikace věd dle charakteru jejich objektu a aspektu 94
VI.1.2. Geografie jako věda komplexně se zabývající konkrétním objektem 96
VI.2. Členění geografie na dílčí disciplíny 97
Vl.2.1. Faktory ovlivňující vývoj členění geografie 97
VI.2.2. Vliv charakteru objektu a aspektu geografie na vývoj jejího členěni 97
VI.2.3. Současné členění geografie 100
VI.3. Interdisciplinarita a kooperace geografie s jinými vědami 105
3
VII.  GEOGRAFICKÁ METODOLOGIE 107
VII.1. Geografické přístupy 107
VII.2. Metodologie, metodiky a metody geografie 112
VII.3. Geografická argumentace v diskusi s jinými obory 114
VEDL. DEEESICE GEOGRAFIE 116
IX.    VÝZIKAM GEOGRAFIE 118
IX.1. Praktický význam vymezení geografie a jejího místa v systému věd 118
IX.2. Význam geografie pro vědeckou sféru 120
IX.3. Význam geografie pro vzdělávací sféru 121
IX. 4. Význam geografie pro praxi - potenciální a skutečný 122
X. GEOGRAFTČJřOST STUDIA 125
X.1. Držet se geografického objektu 125
X.2. Držet se geografického aspektu 127
X.3. Kombinace průniků různých objektů a aspektů 128
X.4. Základní typy geografických problémů u zkoušek a v písemných pracích 129
X.5. Znalost faktografie a schopnost jejího zobecnění 132
X. 6. Geografičnost a počítač 134
XI. FORMY GEOGRAFICKÉHO STUDIA 135
XI.1. Změny organizace geografického vzdělávání 135
XI.2. Obecné předpoklady studia geografie 136
XI.3. Přijímací zkoušky 137
XI.4. Rozvržení studia 138
XI.5. Sylaby předmětů 141
XI.6. Základní formy výuky 142
XI.7. Další formy vzdělávání studentů 146
XI.8. Písemné práce studentů 148
XI.8.1. Základní druhy studentských písemných prací 148
XI.8.2. Výběr tématu seminární či závěrečné práce 151
XI.8.3. Základní kroky při věcném zpracování seminární či diplomové práce 152
XI.8.4. Osnova seminární či závěrečné práce 153
XI. 9. Ověřování znalostí studentů 163
XII. OBEOřÝ PŘÍSTUP K VYSOKOŠKOLSKÉMU STCDDU 167
XII.1. Samostatná organizace práce a žití 167
XII.2. Relativizace pravdy - samostatné hledání a poznávání 169
XII.3. Interaktivní vazby studujících s vyučujícími 172
XII. 4. Souvztažnost hluboké specializace a široké rozhleděnosti 175
XIII. ZÁVĚR 179 SEZNAM LITERATURY 180
PŘÍLOHY 181
1. Studijní program bakalářského a navazujícího magisterského studia zeměpisu 181
2. Sylabus předmětu "Úvod do studia geografie" 183
3. Příklad sylabu parciální geografické disciplíny 186
4. Příklad sylabu regionální geografické disciplíny 191
4