Návrh designu výzkumu shluků a sekvencí strategií
učení se cizímu jazyku ve vazbě na vzdělávací
výsledky žáků
Zkoumání shluků a sekvencí strategií učení a jejich orchestrace představuje jednu z nových otázek v
oblasti teorie a výzkumu osvojování cizího jazyka. Poster prezentuje design navrhovaného výzkumu a
jeho metodologické a konceptuální limity. Vycházíme z premisy, že strategie se nevyskytují
izolovaně, nýbrž ve shlucích a sekvencích, a rozhodující pro úspěšnost učení je kvalita jejich
orchestrace. Shluky a sekvence strategií jsou zkoumány u typických učebních situací spojených s
používáním a osvojováním jednotlivých řečových dovedností (čtení, psaní, mluvení, poslech).
Strategie jsou zjišťovány na základě přímého i nepřímého (videozáznam) pozorování, myšlení nahlas a
navazujícího vybavovacího interview se žáky. Úspěšnost orchestrace strategií je hodnocena na základě
úspěšnosti řešení určité jazykové situace. V tomto smyslu si klademe také otázku, které typy shluků a
sekvencí strategií jsou charakteristické pro úspěšné/neúspěšné řešení úloh a s jakými dalšími
individuálními parametry jsou spojeny. Pro zjišťování těchto parametrů navrhujeme použití dalších
výzkumných nástrojů.
Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš 2009, s.
287) definuje strategie učení jako „posloupnosti
činností při učení, promyšleně zařazených tak, aby
bylo možné dosáhnout učebního cíle.“
V zahraniční literatuře se pracuje např. s definicí
Oxfordové (1990), podle které jsou strategie učení
“specifická jednání, která žáci konají proto, aby
učinili své učení snazší, rychlejší, zábavnější,
a u t o r e g u l o v a n ě j š í , e f e k t i v n ě j š í a
transferovatelnější na nové situace.“ Strategie
bývají definovány jako „plány jednání k dosažení
učebního cíle“ (Bimmel, Rampillon,Meese 1993), které
bývají vybírané vědomě nebo je jejich volba
potenciálně vědomá (Macaro 2003).
Na strategie lze nahlížet z hlediska míry jejich
seskupení (Lojová, Vlčková 2011). Jazyková úloha
vyžaduje použití více strategií, které se vyskytují ve
formě sekvencí (řetězců) a shluků (klastrů). U
sekvencí strategií vede jedna strategie k použití
druhé. Pokud žáci používají skupinu strategií,
nejspíše simultánně v dané jazykové úloze, jedná se o
shluky strategií (Lojová, Vlčková 2011).
Na strategie učení lze nahlížet ze dvou
komplementárních úhlů. Představují jednu z
determinant a prediktorů výsledků vzdělávání, zároveň
jsou cílem a výsledkem učení a vzdělávání.
Vztah používání strategií a vzdělávacích výsledků je
reciproční. Používání strategií může ovlivňovat
dosahovanou úroveň znalostí a dovedností a další
vzdělávací výsledky. Na druhou stranu dosažená úroveň
znalostí, dovedností, kompetencí determinuje
používání strategií.
Vymezení konceptu strategií, shluků, sekvencí
a jejich orchestrace
1. Popsat typické sekvence a shluky strategií učení se
cizímu jazyku u jednotlivých řečových dovedností.
2. Popsat vazbu shluků a sekvencí strategií a
vzdělávacích výsledků žáků na druhém stupni základní
škol.
Výběr vzorku
Masarykova univerzita
Pedagogická fakulta
Institut výzkumu školního vzdělávání
Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu GA ČR Strategie učení se cizímu jazyku
a výsledky vzdělávání: Analýza shluků a sekvencí strategií GAP407/12/0432.
Koncept strategií ve vazbě na
výsledky vzdělávání
Cíle výzkumu
Návrh designu výzkumu: Fáze 2
1. Relibilita dat z testu KET (myšlení nahlas při
plnění úloh test by mohlo zkreslit výsledky)
2. Velikost vzorku pro 2. fázi
3. Follow-up výběr ve druhé fázi(lze použít
rovnoměrný výběr tak, jak je navrhnut?)
Základní problémy výzkumu
Kateřina Vlčková, Jarmila Bradová, Miroslav Janík