Vnímání Etické výchovy žáky 2. stupně ZŠ
ÚVOD
CÍLE VÝZKUMU
A VÝZKUMNÉ OTÁZKY
VÝSLEDKY
METODIKA
Michaela Spurná1
1
Institut výzkumu školního vzdělávání, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Poříčí 31, 602 00 Brno
Prezentace práce byla podpořena stipendijním fondem Pedagogické fakulty MU.
Výzkumy postojů žáků k etické výchově doposud nebyly realizovány,
přesto je možné se metodologicky opřít o velké množství výzkumů
z jiných oblastí – především přírodovědných (představuj ící konkrétní
postoje) anebo o poznatky vycházející z výzkumů postojů obecně.
Weinburgh (1995) zjistila, že nejvlivnějším faktorem působícím na pos toje
je pohlaví. Mezi další faktory můžeme řadit charakter předmětu
(vzbuzující zájem žáka; jaký má pro žáka předmět význam
a jak je obtížný) a třídu (ve které se tvoří skupina a žákovské společen ství).
Výzkumy prokazují, že u respondentů s vyšším věkem (třídou)
zájem o přírodovědné předměty klesá (Pell, Jarvis, 2001, Kubiatko,
2011, aj.).
Hlavní cílem bylo zjistit úroveň postojů žáků 2. stupně ZŠ
k vyučovacímu předmětu etická výchova. Vedlejší cíle zjišťovaly vliv
pohlaví, školní třídy, resp. ročníku (ve kterém se žáci momentálně učí)
a subjektivního pocitu (pohodlí) žáků na postoje žáků. Dále jsme
zjišťovali subjektivní vnímání porozumění pojmům žáky v tomto
předmětu. Byly stanovené následující výzkumné otázky:
1. Ovlivňuje gender úroveň postoje žáka k etické výchově?
2. Do jaké míry ovlivňuje žáky navštěvovaný ročník jejich postoje k
etické výchově?
3. Do jaké míry ovlivňuje vnímání významu předmětu etická výchova
žákem jeho postoj k tomuto předmětu?
4. Jaký vliv má na úroveň postoje žáka jeho subjektivní vnímání
porozumění pojmům v předmětu etická výchova?
Celkové průměrné skóre postojů k etické výchově bylo
x = 3,32 (SD = 0,62). Hodnota poukazuje na relativně pozitivní postoje
žáků k předmětu etické výchovy, tzn., žáci mohou vnímat tento předmět
jako užitečný, zajímavý a nestresující.
Rozdílnost mezi chlapci a dívkami (Graf 1) v celkových postojích
k etické výchově byla viditelná, ale ne statisticky významná (F = 0,1 0,
p = 0,75). Avšak dívky dosáhly vyššího skóre (x = 3,31, SD = 0,12) než
chlapci (x = 3,24, SD = 0,19).
Graf 1: Vyjádření rozdílnosti postojů k předmětům mezi dívkami a chlapci
Stejně tak nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi ročníky
v postoji k předmětu (F = 1,02, p = 0,32). Z uvedených ročníků
dosahovali žáci 6. třídy vyššího skóre ( x = 3,38 , SD = 0,13) než žáci
7. třídy (x = 3,1 , SD = 0,15). Nejvyššího skóre dosáhly dívky
ze 6. třídy (x = 3,42, SD = 0,15). U dívek i chlapců ze 7. třídy se spíše
projevoval postoj neutrální k předmětu etická výchova, zatímco u dívek
a chlapců se 6. třídy se projevoval postoj k etické výchově pozitivní.
Graf 2: Vyjádření rozdílnosti postojů k předmětům mezi jednotlivými třídami
Síla vztahu mezi vnímáním významu předmětu žáky a jejich
postoji k němu byla významná r = 0,76, (p < 0,001): čím více
žáci vnímali význam předmětu etická výchova, tím byly jejich
postoje k tomuto předmětu pozitivnější (Graf 3).
Graf 3: Bodový graf proměnnýchvnímání významupředmětu žákya postoj žákůo předmět
etická výchova
Další analýza ukázala, že žáci dle svého subjektivního úsudku relativně
rozumí pojmům v oblasti etické výchovy x = 3,63; SD = 0,55. Nejmenší
porozumění vyjádřili u pojmu altruismus, prosociální chování a empatie.
Mezi pojmy, kterým žáci dle svého úsudku rozumí, se řadí: úcta
a sebevědomí. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u pohlaví
(F = 5,24; p < 0,05 ). Dívky ( x = 3,74; SD = 0,09) vypověděly, že
pojmům více rozumí než chlapci ( x = 3,3 0; SD = 0,19). Mezi třídami
nebyl nalezen statisticky významný rozdíl. Nebyla ani nalezena
významná korelace mezi porozuměním pojmům žáků a jejich postoji
(r = 0,24). I přes to korelace je rostoucí.
DHINDSA, H. A.; CHUNG, G. Attitudes and achievement of Bruneian science studnets. . 2003. vol. 25, no. 8, s 907-922.International Journal of Science Education
KUBIATKO, M. Bez prírodopisu to nejde alebo jako ho vnímajů žiaci záklaných škol. . 2011. Brno: Masarykova univerzita. 16(2), s. 75-88.Studia Pedagogika
KUBIATKO, M; MRÁZKOVÁ, K.; JANKO, T. Postoje žáků 2. stupně základních škol k vyučovacímu předmětu zeměpis. . 2011. Praha: Univerzita Karlova. 61(3), s.257-270.Pedagogika
PELL, T., JARVIS, T. Developing attitude to science scales for use with children of ages from five to eleven years. . 2001. 23(8), s. 847-862.International Journal od Sience Education
WEINBURGH,M. Gender differences in student attitudes toward science: A meta-analysis of the literature from 1970 to 1991. 1995. 32(4), s. 387–398.Journal of Research in Science Teaching.
slých proměnných (pohlaví, třída) a t -test na určení rozdílů mezi dvěma
závislými proměnnými (porovnání metod u ročníků). Další použitou
metodou byl Pearsonův korelační koeficient. Rozdíly a vztahy byly
stanovovány na hladinách významnosti p < 0,05, p < 0,01 a p < 0,001.
Výzkumný vzorek tvořilo 41 žáků. Dotazovaní žáci navštěvovali 6. a 7.
třídu na 2. stupni ZŠ . Výzkumný vzorek byl vybrán záměrně. Jako
výzkumný nástroj byl použit dotazník. Dotazník byl rozdělen do
několika oddílů (postoje, porozumění pojmům, subjektivní pocit pohody
aj.). Výpovědi respondentů se zaznamenávaly na 5-bodové Likertově
škále: od zcela souhlasím – 5 až po zcela nesouhlasím – 1. Na stanovení
reliability byl použit koeficient Cronbachovo alfa. Míra spolehlivosti
celého dotazníku byla α = 0,89. Oddíl postoje měl hodnotu α = 0,93 .
Hodnota druhého oddílu – porozumění pojmům byla α = 0,78 . Položky
v dalším oddílu byly rozděleny do specifických částí (metody klasické,
metody aktivizující a subjektivní pocit pohody), které dosahovaly míry
spolehlivosti: metody klasické α = 0,55, metody aktivizující α = 0,76
a subjektivní pocit pohody α = 0,69 (jestliže míra spolehlivosti dosahuje
hodnot 0,59 – 0,75, lze danou oblast považovat za spolehlivou, jak uvádí
Dhindsa a Chunga (2003). Z metod induktivní statistiky byla použita
ANOVA (analýza rozptylu) pro zjištění rozdílu mezi skupinami nezávi-