Očekávané výstupy jako přechod od seriálního k integrálnímu kódu konstrukce učiva: analýza koherence učebnic a RVP ZV Petr Knecht, Veronika Lokajíčková 2/8 Struktura prezentace • 1.Učebnice jako podpůrný faktor implementace kurikulární reformy 2.Příležitosti k učení v učebnicích jako prostředek k etablování nové kultury vyučování a učení 3.Metodologie výzkumu 4.Výsledky výzkumu 5.Diskuse a závěr a) 3/8 Učebnice jako podpůrný faktor implementace reformy Učebnice jsou při výuce používány v relativně velké míře. Očekává se, že by jejich role při zavádění nových kurikulárních koncepcí měla být poměrně významná. Učebnice by měly být materiálem, který specifikuje a interpretuje kurikulární obsahy a strukturuje je způsobem, který je vhodný pro vyučování a učení. Příběh aktuálně probíhající kurikulární reformy se patrně chýlí ke konci, jakkoliv se tato myšlenka může jevit jako předčasná či nepatřičná. V této studii bychom rádi upozornili na jeden z aspektů, který mohl dílčím způsobem přispět k neúspěchu reformy – nedostatečnou koherenci obsahu rámcových vzdělávacích programů a učebnic. Neplatí, že učitelé, kteří se připravují na výuku z učebnic vytvořených s cílem podpořit implementaci kurikulární reformy, automaticky implementují prvky kurikulárních reforem do praxe. Přestože na učebnice není možné spoléhat jako na klíčový prvek v implementaci změn cílového a obsahového pojetí kurikula a jejich vliv je na podobu výuky je pravděpodobně menší, než se všeobecně předpokládá, souhlasíme s názorem Sikorové (2010, s. 25) že učebnice by měly být materiálem, „který specifikuje a interpretuje kurikulární obsahy a strukturuje je způsobem, který je vhodný pro vyučování a učení“. Obdobně podle Ballové a Cohena (1996, s. 6) učebnice mohou plnit roli „agenta“, který skrytě přináší reformní myšlenky přímo do výuky, a tím podporovat implementaci reforem. Schvalovací doložka by v souladu s § 27 školského zákona měla být zárukou, že učebnice je v souladu s cíli vzdělávání stanovenými školským zákonem, vzdělávacími programy a právními předpisy. 4/8 Příležitosti k učení v učebnicích jako prostředek k etablování nové kultury vyučování a učení Nová kultura vyučování a učení jako jeden z příslibů kurikulární reformy. Učebnice mohou sloužit jako prostředek k etablování nové kultury vyučování a učení ve školních třídách. Dosahování cílů vzdělávání do jisté míry závisí na kvantitě a kvalitě dostupných příležitostí k učení, reprezentovaných např. učebními úlohami v učebnicích. V souvislosti s reformou přichází nová kultura vyučování a učení. Důraz je kladen zejména na individualizaci učebních procesů, kognitivní aktivizaci žáků, zavádění autentických učebních úloh vyžadujících transfer naučeného do nových kontextů, generativní řešení komplexnějších učebních úloh apod. Prakticky jediné závazné cíle základního vzdělávání v současnosti představují očekávané výstupy definované v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Očekávané výstupy představují oborově specifickou cílovou kategorii, která je formulována v operační rovině (pomocí tzv. aktivních sloves). Vzhledem k jejich „činnostní povaze“ mohou být rozvíjeny zejména prostřednictvím žákovy aktivní konfrontace s učebními úlohami, například těmi, které jsou uvedeny v učebnicích. Vychází se tak vstříc tendenci podřizovat roli učiva ve vzdělávacích programech obecněji formulovaným nadoborovým cílům motivovaných blízkostí k životu a praktickému jednání. Janík a Slavík v této souvislosti hovoří o situačně aplikačním přístupu k tvorbě a realizaci kurikula. V pozadí je upřednostňování tzv. integrovaného kódu konstrukce učiva založeného na předávání učiva v méně závazných rámcích, kde se hovoří spíše o (nadoborových) tématech než o pojmech (srov. Štech, 2009, s oporou v Bernsteinovi). Jako protiklad integrovaného kódu bývá uváděn kód seriální, který vychází z oborově systematického přístupu k tvorbě a realizaci kurikula. V seriálním kódu se učivo odvíjí od systému oborového myšlení, jednání a oborové komunikace, a které jsou založeny především na pojmové analýze učiva. Přechod mezi integrovaným a seriálním kódem v RVP ZV představují právě očekávané výstupy, neboť stojí na pomezí mezi oborově vázaným učivem a nadoborovými kompetencemi. V souvislosti s etablováním nové kultury vyučování a učení je možné také v současnosti zaznamenat oživený zájem o zkoumání učebních úloh (srov. v zahraničí Matthes & Schütze, 2011; Thonhauser, 2008 aj., u nás např. Vaculová, Trna a Janík, 2008). 5/8 Metodologie výzkumu Cíl výzkumu § zjistit, v jakých ohledech učební úlohy ve vybraných učebnicích regionálního zeměpisu pro základní školy směřují k rozvíjení a dosahování očekávaných výstupů tematického okruhu učiva Regiony světa v RVP ZV. Dílčí cíle: § posoudit, zda učební úlohy ve vybraných učebnicích směřují k naplnění požadavků vybraných očekávaných výstupů, § porovnat vybrané učebnice zeměpisu z hlediska jejich potenciálu naplňovat požadavky vybraných očekávaných výstupů. Výzkumný vzorek § 399 učebních úloh ve vybraných učebnicích regionálního zeměpisu z nakladatelství Fraus, Nová Škola a SPN § učební úlohy analyzovány na příkladu tematického celku učiva Afrika V prezentovaném výzkumu jsme zkoumali koherenci vybraných očekávaných výstupů vzdělávacího oboru zeměpis v RVP ZV a učebních úloh v učebnicích zeměpisu. •Metoda sběru dat: transkripce •Metody analýzy dat: metoda kvalitativní obsahové analýzy §vlastní kategoriální systém, výchozí komponent očekávané výstupy jak jsou formulovány v RVP ZV, výstupy pro naši potřebu upraveny §třístupňová hodnotící škála: (0) – úloha nemá potenciál vést k rozvíjení očekávaného výstupu nebo ho má pouze v případě složitější didaktické intervence učitele; (1) – úloha má potenciál vést k rozvíjení očekávaného výstupu pouze v případě jednodušší didaktické intervence učitele; (2) – úloha jednoznačně vede k rozvíjení očekávaného výstupu 7/8 Výsledky výzkumu § vybrané učebnice vykazují podobné % výsledky § téměř 60 % analyzovaných učebních úloh v každé učebnici nevede k rozvíjení žádného z indikátoru vybraného očekávaného výstupu § 41 % učebních úloh má potenciál rozvíjet nebo jednoznačně vede k rozvíjení jednoho ze zkoumaných indikátorů vybraného očekávaného výstupu, ale jednoznačně vede k rozvíjení indikátoru už méně než 30 % učebních úloh § v obecné míře se nejvíce učebních úloh vyskytuje v kategorii A (94 učebních úloh) § výsledky analýzy hovoří nejlépe ve prospěch učebnice nakladatelství SPN (47,06 % učebních úloh má potenciál rozvíjet nebo jednoznačně vede k rozvíjení …) V prezentovaném výzkumu jsme zkoumali koherenci vybraných očekávaných výstupů vzdělávacího oboru zeměpis v RVP ZV a učebních úloh v učebnicích zeměpisu. 8/8 Diskuse a závěry Některé očekávané výstupy RVP ZV jsou poměrně obtížně empiricky i didakticky uchopitelné. Námi realizovaný výzkum ukázal, že vybrané očekávané výstupy nejsou v učebnicích rozvíjeny v dostatečné míře, navzdory tomu, že se jedná o závazné výstupy základního vzdělávání. Učebnice tak neplní roli zprostředkovatele reformních idejí mezi státním kurikulem a školní výukou. Na úrovni očekávaných výstupů chybí v rámcových vzdělávacích programech obecnější teoretické a konceptuální zastřešení (Píšová, Kostková, Janík a kol. (2011, s. 149). Na základě nesourodé didaktické koncepce patrně ani není možné vystavět fungující didaktický systém učiva v učebnicích. V realitě se ovšem ukazuje, že v učebnicích není možné stopy kurikulárních dokumentů téměř pozorovat, a pokud ano, tak spíše v náznacích, které vyžadují rozsáhlejší didaktickou intervenci ze strany učitelů. Liší se zkoumané učebnice z hlediska cílového či obsahového od učebnic, které byly používány před kurikulární reformou? Je třeba propracovat novou kulturu učebních úloh. Možnost využít potenciál učebnic pro implementaci kurikulární reformy byla tvůrci kurikulární reformy promarněna. • • • 9