Postoje studentů středních škol k vybraným
problémům z genetiky
Respondenti
Zúčastnilo se přibližně 100 studentů (čtyři
třídy ze dvou SŠ). Studenti, kteří se
předvýzkumu účastnili, měli již
absolvovanou výuku genetiky.
Výzkumný nástroj
Výzkumný nástroj byl tvořen položkami
sémantického diferenciálu, tedy ve formě
dvojic adjektiv s opačným významem, mezi
kterými byla sedmistupňová škála. Položky
sémantického diferenciálu byly formulovány
pozitivně i negativně. Položky sémantického
diferenciálu byly inspirovány Bauerem (2008).
Dále byly zařazeny otevřené otázky týkající se
etických aspektů genetiky a jejího využití.
Úvod
Genetika je obtížné abstraktní téma, což nahrává vzniku mylných
představ. Na druhou stranu se jedná o obor s obrovským nárůstem
informací, poznatky z genetiky lidé využívají v různých oblastech
života (zemědělství, lékařství, farmacie, kriminalistika, atd.). Jak ale
genetika pomáhá? Co mění, co nám umožňuje? A je to vždy
správné nebo etické?
Vyhodnocování dat
Po získání vyplněných výzkumných nástrojů
byla data převedena do číselné podoby.
Položky sémantického diferenciálu byly
kódovány od 1 do 7 (pozitivní) a od 7 do 1
(negativní). Byla zjišťována reliabilita (α =
0,79). Pro ověření vhodnosti zvolených
statistických metod byla zjišťována
normalita dat (d = 0,07; p > 0,70). Výsledky
Kolmogorovova Smirnovova testu dovolují
použití parametrických statistických metod.
Položky byly rozděleny do dimenzí pomocí
faktorové analýzy. Pro zjištění statisticky
významných rozdílů byla použita analýza
rozptylu (ANOVA).
Literatura
Bauer, C. F. (2008), Attitude toward chemistry: a semantic differential
instrumentfor assessing curriculum impacts. Journal of Chemical Education,
85(10), 1440-1445.
Výsledky
Celkový postoj studentů středních škol ke
genetice se ukázal jako mírně pozitivní(x =
4,8). Statisticky významný se ukázal vliv
genderu na postoje ke genetice ( ). Vliv
známky z předmětu biologie se ukázal jako
statisticky významný (čím lepší měli žáci
známku, tím měli pozitivnější postoje ke
genetice). Vyznání se naopak nepotvrdilo jako
statisticky významné.
Studenti si uvědomují využívání genetiky
především v lékařství, v jiných oborech již
méně. V otázce zneužití poznatků genetiky
studenti uváděli především klonování.
Kontaktní údaje: Mgr. Jana Vlčková, Katedra
pedagogiky, Pedagogická fakulta, Masarykova
univerzita, Poříčí 623/7, 603 00 Brno
Dimenze postojů v
genetice
(průměrné skóre)
1. Užitečnost (x = 5,47)
2. Náročnost (x = 3,71)
3. Bezpečnost (x =4,38)
4. Atraktivita (x = 5,05)