Kam se vytratil problém? Diskusní srovnání vybraných charakteristik problémových učebních úloh na 1. a 2. stupni ZŠ Mgr. Tereza Češková, Mgr. Petr Knecht, Ph.D., Mýty o 1. a 2. stupni •Jaké jsou rozdíly ve výuce? •Srovnání téměř vždy vyznívá v neprospěch druhého stupně. •„[…] první stupeň českých základních škol se daří žádoucím způsobem proměňovat, druhý stagnuje a lpí na překonaných přístupech.“ (Dvořák, 2011, s. 83; s odvoláním na zprávy ČŠI) • obálka •Nouze o data. •„[…] nelze říci, že by se nám rozdíly [mezi 1. a 2. stupněm] podařilo zdokumentovat“ (Najvarová, Najvar, & Janík, 2008, s. 159). Cíl příspěvku •Na základě analýzy videozáznamů vybraných vyučovacích hodin přírodovědy (1. st. ZŠ) a zeměpisu (2. st. ZŠ): (a)Zjistit, v jaké míře jsou problémové učební úlohy ve výuce na obou stupních ZŠ zastoupeny. (b)Popsat, jak jsou problémové učební úlohy na obou stupních ZŠ didakticky koncipovány – z hlediska typů problémů, se kterými jsou žáci ve výuce konfrontováni a z hlediska (ne)přítomnosti jednotlivých fází cyklu řešení problémů. Proč řešení problémů? Problémová učební úloha • Učební úloha každá otázka či výzva vyvolávající učební činnost, dle Seela (1981, s. 7—8) zahrnuje „věcné vztahy či objekty, které učitel vybírá na základě specifických cílů s ohledem na požadované učební procesy a předkládá je žákům v časoprostorově vymezených učebních situacích“. Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je syntézou přírodních a společenských věd (kráceno): v oblasti přírodních věd na výčet biologických disciplín: botanika, zoologie, ekologie; chemie a fyziky (obecně) a astronomie, geografie a geologie; v oblasti společenských věd na dějepis, religionistiku, etnografii, etiku a společenské vědy (obecně). Problémová učební úloha •Problémová učební úloha (syntéza definic) •(1) Vychází z reálného života. •(2) Obsahuje neúplně strukturovaný problém. •(3) Je mezioborového charakteru. •(4) Učitel je pouze zadavatelem úlohy. •(5) Obsahuje v sobě systém na sebe navazujících kroků, které žáci musí sami rozklíčovat (nejsou explicitně zadány a pojmenovány). •(6) Je řešena ve skupině. •(7) Má více řešení. • Učební úloha každá otázka či výzva vyvolávající učební činnost, dle Seela (1981, s. 7—8) zahrnuje „věcné vztahy či objekty, které učitel vybírá na základě specifických cílů s ohledem na požadované učební procesy a předkládá je žákům v časoprostorově vymezených učebních situacích“. Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je syntézou přírodních a společenských věd (kráceno): v oblasti přírodních věd na výčet biologických disciplín: botanika, zoologie, ekologie; chemie a fyziky (obecně) a astronomie, geografie a geologie; v oblasti společenských věd na dějepis, religionistiku, etnografii, etiku a společenské vědy (obecně). Typy problémů dle překážky, kterou je nutné překonat (Dörner, 1987, s. 11) • •Interpolační problém žák zná všechny dílčí kroky nezbytné k dosažení cíle, musí nalézt správnou kombinaci příslušných úkonů a následně je vykonat, aby překonal tzv. interpolační překážku (prostředky i cíl jsou známé a jasné). Typy problémů dle překážky, kterou je nutné překonat (Dörner, 1987, s. 11) •Syntetický problém •dílčí kroky k vyřešení problému nejsou známy, žák musí překonat syntetickou překážku (prostředky nejsou jasné, ale je dobře definován cílový stav). • Typy problémů dle překážky, kterou je nutné překonat (Dörner, 1987, s. 11) •Dialektický problém •nejsou známy dílčí kroky vedoucí k vyřešení problému, není však znám ani cíl. Žák musí stanovit „nejlepší možný“ cíl, prostředky jsou však dobře známy. Typy problémů dle překážky, kterou je nutné překonat Problém cíl prostředky Interpolační známý známé Syntetický známý neznámé Dialektický neznámý známé Zdroj: Dörner (1987, s. 11). Fáze řešení problémové úlohy (syntéza definic) Kód Fáze Obsahové vymezení F0 Strukturování problému U: Posouzení vnějších a vnitřních situačních okolností F1 Iniciování U: Přípravná fáze – zadání úloh, které „připravují půdu“ pro jádrovou otázku Ž: Seznámení s problematikou F2 Analyzování problému U: Prezentování problému žákům Ž: Identifikace a formulace problému F3 Vyhledávání informací U: Korigování a pomoc při žákovském vyhledávání informací Ž: Vyhledávání informací v informačních zdrojích F4 Syntetizování výsledků U: Korigování skupinové dynamiky (komunikace) Ž: Diskuse o prostudovaných faktech F5 Sumarizování výsledků / řešení U: Srovnání jednotlivých způsobů řešení, zexplicitnění Ž: Shrnutí řešení F6 Prezentování výsledků / řešení U: Porovnání výstupů Ž: Vytváření prezentací, prezentování F7 Reflektování procesu řešení U: Hodnocení činnosti žáků a jejich výstupů Ž: (Sebe)reflexe Obrázek 12_Kolo TASC.png Kolo řešení problémů TASC. © Wallace (2000). U toho TASC kola bychom mohli i vyznačit (nebo aspoň říct) fáze, které se shodují s těmi fázemi a které jsou třeba podrobnější (např. analyzování odpovídá více výsečím). Základní metodologie •Datový soubor: 50 videozáznamů vyučovacích hodin zeměpisu •10 videozázamů vyučovacích hodin přírodovědy •Záměrný výběr jedné (nejvíce typické problémově orientované) vyučovací hodiny. •Obsahová analýza videa/transkriptu za účelem: a)Analýzy problémových učebních úloh dle typů problémů, které žáci musí překonat. b)Analýzy problémových učebních úloh dle zastoupených fází řešení. c) • Diskusní zjištění •Analýza problémových učebních úloh dle typů problémů, které žáci musí překonat. •1. st. ZŠ (přírodověda, videozáznam A2 IVŠV videostudie): xyxyxyxyxyxy •Jaký má vliv tvar těla štiky na její pohyb ve vodě. S •Popište rozdíly mezi kaprem a štikou. S •Proč se vysazují štiky a kapři do chovných rybníků dohromady? S •Vysvětlete zda a jak rychle se rozloží odpadky v rybníce. S •Jakým způsobem lze zjistit, kdo navezl odpadky do rybníka? S •Posuďte situaci z hlediska morálky a vymyslete trest pro pachatele. D •Posuďte, zda by si chtěli v takovém rybníce zaplavat a proč. D •2. st. ZŠ (zeměpis, videozáznam B7 videostudie TIMSS 1999??xy): •1 učební úloha, 1 syntetický problém •Tak každý popřemýšlí, jakým způsobem se mění povrch na naší planetě. Nejen v České republice, ale obecně. K čemu dochází, jak se mění reliéf. […] Tak popřemýšlíte a ke každému bodu si zkusíte vymyslet, popřemýšlet nad nějakým konkrétním příkladem, nemusí to být jenom v České republice, ale třeba i co se týče celého světa. •Nelze generalizovat! Interpretace je třeba provádět velmi obezřetně. • a) • Diskusní zjištění •Analýzy problémových učebních úloh dle zastoupených fází řešení. • •Nelze generalizovat. Interpretace je třeba provádět velmi obezřetně. • • • • • • • • • • • • Fáze Zeměpis (B7) Přírodověda (A2) 1 2 3 4 5 6 7 Strukturování problému x x x x x x x x Iniciování P P x P P P P x Analyzování problému P P P P P P P P Vyhledávání informací x x x x x x x x Syntetizování výsledků x x P P P P P x Sumarizování výsledků / řešení x P P x P P P P Prezentování výsledků / řešení x x x x x x x x Reflektování procesu řešení x x x x x x x x Diskuse a závěr •Mýtus o dvou světech základní školy se nám nepodařilo vyvrátit (srov. Najvarová et al., 2011). •Možné příčiny: snaha „dodržet“ osnovy, potřeba žáky připravit na přijímací zkoušky, apod. •„Na 1. stupni [ze strany žáků] ještě nedochází k zásadní kritice školního učení […] jako v pozdějších letech.“ (Kučera, 2005, s. 197). •„To hlavní kognitivní se naučili žáci už na 1. stupni. • […] • Zkratkovitě, ale ne chybně lze říci, že na 2. stupni se už [žák] přestává učit.“ (Kučera, 2005, s. 205) Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy Objevuje se nekázeň. Málokdy je možné pozorovat „zobání z ruky“.