SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE I. a II. APLIKOVANÁ SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE PHDR. JAROSLAVA DOSEDLOVÁ, PHD. Výsledek obrázku pro lidé v parku Okruhy předmětu sociální psychologie na FF MU uSociální psychologie I uÚvod do sociální psychologie uSociální poznávání (kognice), atribuční procesy uSkupinové procesy uSkupinový vliv (facilitace, zahálení, deindividuace, polarizace) u uSociální psychologie II uSociální komunikace uInterpersonální vztahy (agresivita, afiliace, atraktivita, láska) uPostoje a postojová změna uKonformita, poslušnost vůči autoritě, persuaze u Aplikovaná sociální psychologie Člověk a sociální instituce umakrosociální linie utémata: člověk a organizace, moc (politická psychologie), zákon (sociální normy, spravedlnost, psychologie práva), média, víra (ps. náboženství), příroda, kultura, škola, rodina, ekonomika u Výsledek obrázku pro kultura Člověk v sociálním kontextu u umikrosociální linie utémata: sociální psychologie emocí, zdraví, ps. osamělosti, závislosti, nezaměstnanosti, zvládání stresu – coping, well-being, agresivita, afiliace, atraktivita, láska u Výsledek obrázku pro vztahy Člověk jako předmět sociálněpsychologického působení u upostupy a techniky, prostřednictvím kterých se snažíme navodit více méně stabilní změny na úrovni jednotlivce či skupiny utémata: sociálně psychologický výcvik, skupinová psychoterapie, skupinové řešení problémů u u Výsledek obrázku pro skupinová psychoterapie Předmět sociální psychologie uZákladní psychologická disciplína, která se snaží najít obecné mechanismy poznávání, chování a prožívání, které jsou determinovány sociálním kontextem u u u Které tvrzení platí? uVrána k vráně sedá. u Protiklady se přitahují. uOpakuj lež dost dlouho a lidé uvěří. u Pravda vítězí. uŠaty dělají člověka. u Ze svinských štětin hedvábí neutkáš. uNa učení není člověk nikdy starý. u Starého psa novým kouskům nenaučíš. Historie sociální psychologie u1. Od vzniku do r. 1945 umakrosociální linie u1910 – 1920 W.Wundt – Psychologie národů u u1908 Mc Dougall – Introduction to Social Psychology u1908 Ross – Social Psychology u u1921 Journal of Abnormal and Social Psychology u umikrosociální linie u1924 Social Psychology - Allport vymezil sociální psychologii jako experimentální vědu o chování člověka za různých sociálních podmínek uRozvoj empirického výzkumu (postoje, konformita, vůdcovství, teorie sociálního učení) u Historie sociální psychologie u2. 1946 - 1975 uKonec 50.let „zlaté období“ (Festinger, Heider, Goffman), rozšíření záběru u1965 Journal of Personality and Social Psychology u uKrize sociální psychologie na konci 60. let u(laboratorní experimenty, teorie „středního doletu“, neefektivní „řízení“ společenského života) uvýchodiska – 2 linie sociální psychologie u evropská (více makrosociální) u americká (mikrosociální) u u1965 - 1966 Evropská asociace experimentální sociální psychologie (Tajfel, Israel, Moscovici) u1971 European Journal of Social Psychology u Historie sociální psychologie u3. od pol. 70. let 20.st. po současnost uEvropa: u hledání nové metodologie, zájem o přirozené jevy v jejich komplexnosti a složitosti (vztah osobnosti a společnosti, socializace, role, normy, sociální reprezentace, identita) uAmerika: u propracované a empiricky podložené dílčí teorie bez obecného teoretického rámce u (atribuce, sociální facilitace, atraktivita, agrese, změna postojů, malé skupiny) Teorie atribuce uFritz Heider, 1958 u potřeba koherentního porozumění světu u ¯ u potřeba ovládat prostředí u ¯ u potřeba predikce lidského chování u ¯ u atribuční teorie u koncepční rámec postihující laický způsob, kterým si vysvětlujeme chování sebe sama a druhých lidí u u vnitřní a vnější lokalizace příčin jevů u uhttps://www.youtube.com/watch?v=VTNmLt7QX8E Teorie atribuce uWeiner (1972) příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Nekontrolo- vatelné Teorie atribuce uWeiner (1972), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Nekontrolo- vatelné Teorie atribuce uWeiner (1972), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: u Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Nekontrolo- vatelné Teorie atribuce uWeiner (1972), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: u Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Nekontrolo- vatelné Schopnosti Teorie atribuce uWeiner (1972), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: u Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada Teorie atribuce uWeiner (1972), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: u Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Tendence učitele Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada Teorie atribuce uWeiner (1972), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: u Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Tendence učitele Neobvyklá pomoc jiných Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada Teorie atribuce uWeiner (1972), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: u Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Tendence učitele Neobvyklá pomoc jiných Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada Náročnost úlohy Teorie atribuce uWeiner (1972), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: u Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Tendence učitele Neobvyklá pomoc jiných Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada Náročnost úlohy Štěstí Základní atribuční chyba uRoss, 1977 u u u u u Aktéři i pozorovatelé připisují větší význam dispozičním příčinám a opomíjejí situační příčiny 4 Teorie kognitivní disonance uFestinger, 1957 u Myšlenky, postoje a přesvědčení (kognice) mohou být vzájemně konsonantní, disonantní či irelevantní. u Zastávání disonantních přesvědčení vyvolává kognitivní disonanci – nepříjemný stav aktivace, který motivuje člověka omezit disonanci tím, že některé kognice přidá, odstraní nebo nahradí. u Triangulární teorie lásky u(Sternberg, 1986, 1988) u vášeň Intimita upéče uporozumění uvzájemná úcta u uJakými různými způsoby lze intimitu pěstovat a prohlubovat? uTypy intimity u u u emocionální rekreační intelektuální sociální estetická fyzická spirituální sexuální Výběr z odborné literatury uSociální psychologie. Teorie/Metody/Aplikace. Edited by Jozef Výrost - Ivan Slaměník – Eva Sollárová. Praha: Grada, 2019. 759 s. ISBN 9788024757759. uSociální psychologie :moderní učebnice sociální psychologie. Edited by Miles Hewstone - Wolfgang Stroebe, Translated by Dagmar Brejlová - Pa. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 769 s. ISBN 8073670925. uMyers, D.G. (2016). Sociální psychologie. Brno: Edika. uHunt, M. (2000). Dějiny psychologie. Praha: Portál. u