P RO P Ř Í P R AV N Ý KU R Z VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE  Vývojová psychologie patří mezi základní psychologické disciplíny  Zabývá se psychickým vývojem člověka  v užším pojetí se chápe jako psychologie ontogenetická, tj. zabývající se vývojem lidského jedince od jeho početí po smrt  v širším smyslu zahrnuje i fylogenezi (vývoj na různých stupních evoluční řady) FYLOGENEZE ANTROPOGENEZE •XY NAROZENÍ…začátek životní dráhy jedince •XY DOSPĚLOST •XY STÁŘÍ…konec životní dráhy jedince ONTOGENEZE  Psychický vývoj zahrnuje vznik a postupný rozvoj psychických vlastností a procesů  Změny probíhají v kvantitě i v kvalitě a směřují od jednoduchosti ke stále větší složitosti  Vývoj obecně se chápe jako přechod od méně dokonalého k dokonalejšímu a až do dospělosti má charakter stále většího osamostatňování PRENATÁLNÍ VÝVOJ…PERINATÁLNÍ VÝVOJ…POSTNATÁLNÍ VÝVOJ PEDOPSYCHOLOGIE…GERONTOPSYCHOLOGIE Metody zkoumání vývoje Pozorování Experiment Rozhovor Případová studie Průřezová studie PERIODIZACE DUŠEVNÍHO VÝVOJE prenatální období (před narozením) perinatální o. (kolem porodu) novorozenecké o. (1 měsíc) kojenecké o. (do 1 roku) batolecí o. (1-3 r.) předškolní věk (3-6 let) mladší školní věk (6-10/11 let) pubescence raná adolescence střední školní věk (10/11-14/16 let) střední adolescence starší školní věk (15-20 let) pozdní adolescence vynořující se dospělost (Arnet) dospělost (raná: 20-30, střední: 30-45, pozdní: 46-60) stáří (časné: 60-70, pozdní 70 a výše)  Jedinec zejména v raných obdobích prochází tzv. krizovými neboli senzitivními fázemi vývoje  Jsou to relativně přesně časově vymezená období, kdy se jedinec musí setkat s určitým podnětem, aby se mohla vytvořit určitá schopnost  V této době je jedinec k příslušným podnětům ve zvýšené míře vnímavý VÝVOJ ČLOVĚKA OVLIVŇUJÍ: vlivy biologické  dědičná výbava jedince, tzv. genotyp  podmínky nitroděložního vývoje vlivy vnějšího prostředí  sociální okolí jedince  "technický" charakter prostředí  vlastní aktivita ZÁKLADNÍ OBLASTI VÝVOJE JEDINCE  zrání x úbytek ve fyzické oblasti  zrání x úbytek v psychické oblasti  zrání x úbytek v sociální oblasti KVAKLITATIVNÍ X KVANTITATIVNÍ VÝVOJOVÉ ZMĚNY VÝVOJOVÉ TRENDY POTŘEBA JISTOTY A BEZPEČÍ POTŘEBA ZMĚNY ZÁKLADNÍ PROCESY, JIMIŽ SE VÝVOJ REALIZUJE:  biologický proces zrání a  psychologický proces učení PROCES ZRÁNÍ A UČENÍ SOCIÁLNÍ UČENÍ ZÁKLADNÍ MECHANISMY:  Nápodoba chování  Identifikace  Observační učení  Sociální posilování KLASICKÉ VÝVOJOVÉ TEORIE KOHLBERGOVA STÁDIA MORÁLNÍHO VÝVOJE PIAGETOVO POJETÍ MORÁLNÍHO VÝVOJE AUTONOMNÍ X HETERONOMNÍ MORÁLNÍ USUZOVÁNÍ VYGOTSKIJ: zóna proximálního vývoje Teorie attachmentu: Bowlby, Ainswortová, Harlow Mahlerová – vývoj sebepojetí (utváření vztahu dítěte k matce)  období normálního autismu - první měsíc života (převažují spánkové stavy, dítě nerozlišuje sebe ani svoji matku od okolí);  normální symbióza - 2.-4. měsíc (dítě neodlišuje sebe od své matky, začíná však odlišovat okolí);  fáze separace – individuace od 4. měsíce do 3 let  a/ diferenciace (4. – 10. měsíc) odlišování matky od druhých lidí, separační úzkost,  b/ procvičování (10. – 16. měsíc) aktivní vzdalování se od matky, vracení se pro získání jistoty (odlišení od matky a upevnění vztahu k ní); nárůst separační úzkosti, dítě vyžaduje neustálou blízkost matky; nucená separace vede ke stagnaci či regresi ve vývoji dítěte,  c/ navazování přátelských vztahů (16. – 25. měsíc) intenzivnější navazování vztahů k řadě lidí; ve vztahu k matce ambivalence (trvalá přítomnost vs. negativní až hostilní pocity); nucená separace má stále ještě výrazný regresivní vliv na dítě,  d/ individuace nebo stálosti objektu (25. – 36. měsíc) obraz matky je internalizován, „dobré“ i „špatné“ vlastnosti matky integrovány; dítě začíná fungovat samostatně (zrození psychologického já); děti si hrají samy, kolem 3 let schopny snášet přiměřeně dlouhé separace MODERNÍ TEORIE VÝVOJE Katarína Millová - Psychologie celoživotního vývoje  https://issuu.com/hostbrno/docs/psychologie_ukazka VÝZNAMNÉ ŠKOLY VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE VÍDEŇSKÁ ŠKOLA VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE  Do této školy patří:  manželé Bühlerovi - Karl a Charlotte a  Schenk-Danzingerová  Karl Bühler (1879-1963) byl profesor Vídeňské univerzity do roku 1938, kdy museli emigrovat do USA. Založil psychologický ústav.  Z jeho děl je významné dílo u nás přeložené jako Nástin duševního vývoje dítěte, v němž klade důraz na zvláštnosti vývoje v dětském věku - řeč, myšlení, zobrazovací schopnosti. Důležitým ukazatelem je kresba.  Vývoj není součtem jednotlivých funkcí, ale dílčí funkce jsou neseny celkovým osobnostním vývojem.  Charlotte Bühlerová (1893-1974) - obohatila řadu psychologických směrů od humanistické psychologie, life-span development, dětskou psychologii, klinickou psychologii, testování až po psychoterapii.  1923 až 1938 se účastnila výzkumu dětí od kojeneckého období - shromáždila biografické údaje o rozsahu celé životní dráhy. Napsala mnoho děl, například Dětství a mládí, Praktická dětská psychologie, Běh života jako psychický problém. ŽENEVSKÁ ŠKOLA VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE  Ženeva se stala od konce 20. století centrem výzkumu vývoje a vzdělávání.  1912 se zde zakládá institut J.J. Roussauea, jehož zakladatelem byl Edouard Claparede; mezi válkami se stal interdisciplinárním pracovištěm; podporován Rockefellerovou nadací.  Edouard Claparede (1873-1940) tvrdí, že hlavní funkcí psychických procesů je přizpůsobit jedince prostředí.  Narušením rovnováhy mezi vnějším a vnitřním prostředím - vzniká potřeba.  Jean Piaget (1896 - 1980) – se zabýval kognitivními procesy.  Vypracoval teorii poznání – resp. inteligence. Nastoupil do institutu po Claparedově smrti. PAŘÍŽSKÁ ŠKOLA VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE  Alfréd Binet (1857 - 1911) - založil 1889 první francouzskou psychologickou laboratoř na Sorboně.  Započal výzkum v oblasti kraniometrie, která se zabývá měřením lebky a lícních proporcí.  Ve 20. století znovu významná pro zkoumání prehistorických nálezů lebek. S větším objemem mozku rostla lebka a měnila se.  V roce 1904 požádalo Bineta ministerstvo školství, aby vyvinul techniku pro odhalení neúspěšných dětí, které potřebují zvláštní péči.  1905 sestavil jednoduchý test a započal zkoumání. Ke každému úkolu přidal hodnotu věku - chronologický věk. Zjišťoval na kolik úkolů bude dítě schopné správně odpovídat a tak dospěl k mentálnímu věku. Obecnou intelektovou úroveň vypočítal odečtením mentálního věku od chronologického.   Nejznámější modifikací tohoto testu je Stanfordská revize L. Termana.  Henri Wallon (1879 - 1962) založil laboratoř psychobiologie dítěte. Zabýval se myšlením a vývojem osobnosti. PERIODIZACE VÝVOJE PRENATÁLNÍ OBDOBÍ 3 fáze :  1. Fáze oplození - blastemové období (0 - 3t. od početí) oplození, uhnízdění blastocysty a vytvoření 3 zárodečných listů: ektoderm - kůže, vlasy, nehty, zuby a nervová soustava; entoderm - plíce a slinivka; mesoderm - svaly, kostra, cirkulační a vylučovací systém Období končí vznikem nervové trubice  2. Emryonální období (4 - 12 t.) Vytvoření základů jednotlivých orgánů  3. Fetální období (od 12. t.) Průkopníci výzkumu prenatálního období: Gesel, Minkowski… Embryonální období Prenatální diagnostika  Ultrazvuk  Alfafetoproteinový test  Amniocentéza V 16 až 18. týdnu rozpoznání Downova syndromu, rozštěpu páteře… Fetální období Vývojové mezníky před narozením týden těhotenství vývojový stupeň 1 Oplodnění a uhnízdění vajíčka. Začátek vývoje embrya. 2 Embryo má dvě vrstvy buněk. 3 První vynechané měsíčky u matky. Embryo má tři vrstvy buněk. 4 Embryo má již lidský tvar. Uzavírá se mu nervová trubice. Tvoří se základ budoucích končetin. Embryo měří 4-5mm. - 5 Tvoří se prvotní ústa a základy prstů na rukou. 6 Tvoří se prvotní nos a patro. Embryo měří 21-23mm. - 7 Tvoří se základ očních víček. 8 Objevují se zřetelné pohlavní žlázy -vaječníky či varlátka. 9 Začíná fetální období (období vývoje plodu). Délka 5 cm, hmotnost 8 g. 10 Zřetelně se vyvíjejí zevní pohlavní orgány. Hmotnost 460 g, délka 19 cm. 25 Začíná třetí trimestr. Hmotnost 900 g, délka 25 cm. 28 Plod má otevřené oči. Sklání hlavičku dolů. Váží 1 300 g. 38 - 41 Obvyklý termín porodu. 12 týdnů Je možno určit pohlaví dítěte, vyvíjejí se svaly, hlava tvoří polovinu celkové velikosti dítěte. 16 týdnů První fetální pohyby, pociťované matkou, začátek vývoje svalů, je vytvořeno vysoce komplikované ucho. 20 týdnů Začínají růst vlasy, plod má již do značné míry lidskou podobu, i když hlava je stále veliká ( 1/3 těla). 24 týdnů Vývoj očí je dokončen (jsou ale zavřeny), objevují se nehty, chuťové pohárky. Při předčasném porodu je již v tomto stádiu schopno dýchat, i když procento přežití je v tomto věku velice nízké. 28 týdnů Nervový systém, krev, dýchací systém jsou již dobře vyvinuty. Předčasně narození mívají poruchy spánku a nepravidelné dýchání. 29 - 40 týdnů Vývoj dalších spojů mezi neurony, přibírání na váze, „dokončování“ tělesného systému. Psychologické posuzování vývoje Hlavní oblasti posuzování úrovně a kvality probíhajícího procesu vývoje (tělesného i duševního zrání) lze nejúčelněji rozdělit na :  1. hrubou motoriku  2. jemnou motoriku  3. sociální vývoj  4. jazykový vývoj (kognitivní vývoj) Směry vývojové motoriky:  1. Kefalokaudální - nejprve jsou schopni hýbat hlavičkou, pak nožičkami (od hlavy k ocasu)  2. Proximodistální - ruka, pak prstíky (od bližšího ke vzdálenějšímu)  3. Ulnoradiální - od malíkové hrany k palci, od palmárního stisku (pěst) k sofistikovanějšímu úchopu (dvěma prsty) Princip vývojového směru dle A. Gessela Apgar test – screening vitality novorozence Brazelton: 6 základních stavů psychiky novorozence: Hluboký spánek Lehký spánek (REM) Dřímota Klidný bdělý stav Aktivní bdělý stav Pláč Vývojové škály  Ve 20. - 30.letech vznikly současně dvě základní klasické škály: Gesselovy Developmental Scales a BühlerovéHetzerové Kleinkindertests a poté i první verze škál Bayleyové, následovala Mnichovská vývojová diagnostika, Škála Griffithové - Denver Developmental Screening Test …. VÝVOJ ŘEČI VÝVOJOVÁ STÁDIA DĚTSKÉ HRY Další témata vhodná k nastudování… SEPARAČNÍ ÚZKOST 8 měsíc - 3 roky: 1. fáze protestu - dítě se aktivně snaží zbavit se cizince a přivolat zpět matku 2. fáze zoufalství - dítě ztrácí naději, proto se nesnaží matku přivolat 3. fáze odpoutání - trvá-li separace delší dobu, dítě se snaží uspokojit svoji potřebu navázáním vztahu k jiné osobě. DĚTSKÁ DEPRIVACE Zajímavosti k nastudování:  Vývoj primárních emocí (Izard, Malatesta)  Milostné vztahy v dospělosti (Hazanová, Shaver)  Mezigenerační přenos citové vazby (Van Ijzendoorn)… Čeští a slovenští představitelé VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE Brněnská škola: Rostohar, Kratina Chmelař, Konečný, Kolaříková, Příhoda, Čáda Langemeier, Matějček, Švancara, Krejčířová, Vágnerová ONTOGENETICKÁ PSYCHOLOGIE V ČECHÁCH  František Čáda (1865-1918) byl filozof, psycholog. Je pokládán za zakladatele české vývojové psychologie. 1910 založil Sdružení pro výzkum dítěte. Jeho dílo: např. Studium řeči dětské.  Mihailo Rostohár (1878-1966) – se zabýval vývojovou psychologií, psychologickými základy čtení. Měl velký vliv na profesora Švancaru, který definuje psychologii jako exaktní vědu a snaží se popsat problematiku dětí a jak je cíleně ovlivňovat.  Miloslav Skořepa (1895-1942) vycházel z dlouhodobé praxe na mnoha typech škol. Základní dílo: Puberta  30. léta: Intenzivní psychologický výzkum dítěte zejména v Brně.  1933 se konal 5. sjezd pro výzkum dítěte, kde se sešlo na 900 odborníků. Řešily se otázky antropometrie, biologické, psychologické a psychopatologické.  V Brně vznikl vědecký tým zaměřený na výzkum vývoje psychických procesů. Vedl jej Mihailo Rostohár  Brněnští autoři: Vilém Chmelař (1892-1989) byl členem brněnského výzkumného týmu. Zabýval se výzkumem vývoje optické a akustické pozornosti. Založil v Brně psychologickou poradnu. Byl vedoucím katedry psychologie a pedagogiky a také psychologické laboratoře ČSAV. Soustředil se na práci utváření kresebných pohybů v raném věku.  Ferdinand Kratina (1885-1944) se zabýval eidetickou vlohou u mládeže. Také byl členem brněnského výzkumu vývoje psychických procesů.  Dalšími brněnskými psychology v tomto období byli Ludmila Kolaříková (1909-1968) zabývala se problematikou předškolního věku a Jan Vaněk narozen 1905, který se zabýval psychologií myšlení. Oba dva nebyli součástí Rostohárova týmu.  Pražští autoři: Václav Příhoda (1889-1979) mezi lety 1963- 1974 vydal čtyřsvazkovou knihu Ontogeneze lidské psychiky. Zabýval se korelací mezi inteligencí a mravností.  Josef Váňa (1899-1966) se zabýval problematikou měření inteligence. Sestavil hromadné zkoušky inteligence.  Období po druhé světové válce:  1. období do 60. let - v tomto období patřil do vývojové psychologie i vývoj během dospělosti.  2. období po 60. letech se chápala vývojová psychologie jako celoživotní cyklus člověka, začaly se rozvíjet longitudinální výzkumy: J. Kotásková, J. Švancara, R. Konečný, L. Osecká  J. Kotásková (1933-1944) se zabývala socializací dítěte, rolí otce ve výchově, morálním vývojem dítěte, metodami měření morálního vývoje dětí. Dílo: Psychodiagnostika. Zabývala se významem sociálního a imitačního učení a modelování, zejména působení rodičů jako modelů  Langmaier, Matějček se zabývali výzkumy potřeb, deprivací, nechtěnými dětmi. (Potřeby mít dítě: stimulace, smysluplný svět, životní jistota, identita, prestiž, vědomí vlastního já, otevřená perspektiva, budoucnost.)  V 70. létech působí Jaroslav Šturma - nyní aktivní v centru Paprsek v Praze. Zabývá se otázkou, jak pracovat s dětmi, především postiženými.  V 80. letech se upustilo od longitudinálních výzkumů a těžištěm se stala rozvíjející se psychodiagnostika. Významnými psychology zabývající se psychodiagnostikou jsou Smékal, Říčan, Jirásek.  V současné době se zabývá vývojovou psychologií a zejména obdobím adolescence P. Macek z Masarykovy univerzity - fakulty sociálních studií, kde funguje Centrum výzkumu utváření osobnosti - vede se zde longitudinální výzkum malých dětí.  Irena Sobotková se zabývá především psychologií rodiny. VÝZNAMNÁ PRACOVIŠTĚ  Výzkumný ústav dětské psychologie a patopsychologie v Bratislavě  Psychologický ústav AV  Ústav experimentální psychologie SAV v Bratislavě  Psychologické ústavy na katedrách psychologie Doporučená literatura  Bednářová, Jiřina; Šmardová, Vlasta: Diagnostika dítěte předškolního věku; Computer Press, a.s., Brno 2007  Strassmeier, Walter: 260 cvičení pro děti raného věku; Portál, Praha 2011  Svoboda, Mojmír (ed.); Krejčířová, Dana; Vágnerová, Marie (2009): Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál.