2. KONJUGACE
 slovesa zakončená na -eō, -ēre
Vzor: moneō, ēre, uī, itum „napomínat“
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
aktivum
sg. 1. os. mon-e-ō
napomínám
mon-ē-ba-m
napomínal jsem
mon-ē-bō
budu napomínat, napomenu
2. os. mon-ē-s mon-ē-bā-s mon-ē-bi-s
3. os. mon-e-t mon-ē-ba-t mon-ē-bi-t
pl. 1. os. mon-ē-mus mon-ē-bā-mus mon-ē-bi-mus
2. os. mon-ē-tis mon-ē-bā-tis mon-ē-bi-tis
3. os. mon-e-nt mon-ē-ba-nt mon-ē-bu-nt
pasivum
sg. 1. os. mon-e-or
jsem napomínán
mon-ē-ba-r
byl jsem napomínán
mon-ē-bo-r
budu napomínat, budu napomenut
2. os. mon-ē-ris mon-ē-bā-ris mon-ē-be-ris
3. os. mon-ē-tur mon-ē-bā-tur mon-ē-bi-tur
pl. 1. os. mon-ē-mur mon-ē-bā-mur mon-ē-bi-mur
2. os. mon-ē-minī mon-ē-bā-minī mon-ē-bi-minī
3. os. mon-e-ntur mon-ē-ba-ntur mon-ē-bu-ntur
Imperativ
2. os. sg. mon-ē napomínej!
2. os. pl. mon-ē-te napomínejte!
Infinitiv
inf. préz. akt. mon-ē-re napomínat inf. préz. pas. mon-ē-rī být napomínán