VAZBA DVOU AKUZATIVŮ
Po skupinách sloves:
 nazývat někoho/něco někým/něčím/nějakým, např. appellō, āre; nōminō, āre
 pokládat někoho za někoho/něco/nějakého, např. putō, āre; existimō, āre; habeō, ēre
 volit někoho někým/něčím, např. creō, āre
 dělat někoho/něco někým/něčím/nějakým, např. faciō, ere; reddō, ere
Latina: dva akuzativy, čeština: 4. a 7. pád nebo předložková vazba.
Latina: Amīcum hominem bonum appellō.
ak. ak.
Čeština: Přítele dobrým člověkem nazývám.
4. p. 7. p.
Latina: Hominem bonum cōnsulem creō.
ak. ak.
Čeština: Dobrého člověka konzulem volím.
4. p. 7. p.
Vazba dvou nominativů
 sloveso v pasivu, dva nominativy místo dvou akuzativů
 činitel vyjádřen stejně jako u jiných pasivních sloves
Latina: Amīcus homō bonus appellātur.
nom. nom.
Čeština: Přítel dobrým člověkem je nazýván.
1. p. 7. p.
Latina: Amīcī nostrī iūstī putantur.
nom. nom.
Čeština: Přátelé naši za spravedlivé jsou pokládáni.
1. p. za +4. p.
Latina: Homō bonus cōnsul ā cīvibus creātur.
nom. nom.
Čeština: Dobrý člověk konzulem občany je volen.
1. p. 7. p.
AKUZATIV S INFINITIVEM
 konstrukce složená z akuzativu a infinitivu, následuje po určitých typech sloves ve větě hlavní
 v češtině se vyskytuje po slovesech vnímání, srov. „Vidím otce přicházet.“
 překlad: nejčastěji věta s „že“, případně „jak“ nebo „aby“
Slovesa ve větě hlavní
Slovesa z těchto významových skupin:
 slovesa smyslového vnímání (např. vidēre, audīre, sentīre)
 slovesa ústního a písemného projevu (např. dīcere, scrībere, prōmittere, explicāre, negāre)
 slovesa vyjadřující myšlení, vědění a intelektuální aktivitu (např. putāre, arbitrārī, cēnsēre,
scīre, intellegere, crēdere, cōgnōscere, memoriā tenēre)
 slovesa vyjadřující city (např. gaudēre, dolēre, querī)
 některá slovesa vyjadřující vůli (konstrukce po těchto slovesech jsou probírány později)
Neosobní slovesa a konstrukce (např. appāret, nōtum est, cōnstat, fās est, decet, aequum est).
Sloveso ve větě hlavní může být v různých časech a způsobech.
Akuzativ
 musí být ve většině případů vyjádřen
 musí být vyjádřen i v případě, že je totožný s podmětem slovesa ve větě hlavní
Myslím si (já), že (já) dobře pracuji. Putō mē bene labōrāre.
 podmět akuzativu s infinitivem ve 3. os. sg. nebo pl. je totožný s podmětem řídícího slovesa:
zvratné zájmeno sē
 podmět akuzativu s infinitivem ve 3. os. sg. nebo pl. není totožný s podmětem slovesa ve větě
hlavní: tvary zájmena is, ea, id (eum, eōs, eam,…)
Otec říká, že (on, tj. otec) dobře pracuje. Pater dīcit sē bene labōrāre.
Otec říká, že on (ne otec, ale někdo jiný) přichází. Pater dīcit eum venīre.
Infinitiv
 aktivní i pasivní infinitivy všech časů (latina má infinitiv prézentu, perfekta a futura)
 infinitiv prézentu vyjadřuje současnost s dějem slovesa ve větě hlavní, do češtiny se překládá
přítomným časem
Magistrī putant discipulōs librōs bonōs legere.
Učitelé si myslí, že žáci čtou dobré knihy.
Dīcēbant urbem saepe vastārī.
Říkali, že město je často pleněno.
Postup při překladu do češtiny
Např. Magister dīcit discipulōs nōn discere:
 vyhledáme větu hlavní (magister dīcit) a vazbu akuzativu s infinitivem (discipulōs nōn discere);
 přeložíme větu hlavní: „učitel říká“;
 vybereme vhodnou spojku pro připojení věty vedlejší (většinou „že“, někdy také „aby“ nebo
„jak“): „učitel říká, že“;
 latinský akuzativ (podmět infinitivní konstrukce) discipulōs převedeme do češtiny jako podmět
vedlejší věty, bude tedy v nominativu: „učitel říká, že žáci“;
 latinský infinitiv prézentu přeložíme určitým slovesem v přítomném čase: „učitel říká, že se
žáci neučí“.
Výsledný překlad do češtiny: „Učitel říká, že se žáci neučí.“
Postup při překladu do latiny
Např. „Otec se domnívá, že děti spí“:
 rozhodneme, zda větu lze přeložit pomocí akuzativu s infinitivem (ve větě hlavní musí např. být
sloveso z výše uvedených skupin);
 přeložíme větu hlavní: pater putat;
 podmět české věty přeložíme do latiny akuzativem: pater putat puerōs;
 české sloveso v určitém tvaru přeložíme infinitivem: pater putat puerōs dormīre.
Ve výsledné větě většinou ještě upravíme slovosled tak, aby určité sloveso stálo na konci: Pater
puerōs dormīre putat.