INDIKATIV PLUSQUAMPERFEKTA
 aktivum: perfektní kmen + koncovky
 pasivum: participium perfekta pasiva + indikativ imperfekta slovesa esse
 vyjadřuje děj, který se odehrál před jiným dějem minulým (předminulý čas)
 deponentní slovesa mají tvary pasivní, význam aktivní
 překlad: minulý čas, izolované tvary doplněné adverbiem „dříve“
Aktivum
sg. 1. laudāv-eram
dříve jsem
pochválil
monu-eram
dříve jsem
napomenul
dīx-eram
dříve jsem
řekl
vīc-eram
dříve jsem
zvítězil
pepul-eram
dříve jsem
zahnal
dēfend-eram
dříve jsem
ubránil
2. laudāv-erās monu-erās dīx-erās vīc-erās pepul-erās dēfend-erās
3. laudāv-erat monu-erat dīx-erat vīc-erat pepul-erat dēfend-erat
pl. 1. laudāv-erāmus monu-erāmus dīx-erāmus vīc-erāmus pepul-erāmus dēfend-erāmus
2. laudāv-erātis monu-erātis dīx-erātis vīc-erātis pepul-erātis dēfend-erātis
3. laudāv-erant monu-erant dīx-erant vīc-erant pepul-erant dēfend-erant
Pasivum
sg. 1. laudātus, a, um
eram
dříve jsem byl(a)
pochválen(a)
monitus, a, um eram
dříve jsem byl(a)
napomenut(a)
dictus, a, um eram
dříve jsem byl(a) řečen(a),
řeklo se o mně
pulsus, a, um eram
dříve jsem byl(a)
zahnán(a)
2. laudātus, a, um erās monitus, a, um erās dictus, a, um erās pulsus, a, um erās
3. laudātus, a, um erat monitus, a, um erat dictus, a, um erat pulsus, a, um erat
pl. 1. laudātī, ae, a erāmus monitī, ae, a erāmus dictī, ae, a erāmus pulsī, ae, a erāmus
2. laudātī, ae, a erātis monitī, ae, a erātis dictī, ae, a erātis pulsī, ae, a erātis
3. laudātī, ae, a erant monitī, ae, a erant dictī, ae, a erant pulsī, ae, a erant
Deponentní slovesa
sg. 1. hortātus, a, um eram
dříve jsem povzbudil(a)
veritus, a, um eram
dříve jsem
dostal(a) strach,
dříve jsem se bál(a )
profectus, a, um eram
dříve jsem vytáhl(a)
passus, a, um eram
dříve jsem
vytrpěl(a)
2. hortātus, a, um erās veritus, a, um erās profectus, a, um erās passus, a, um erās
3. hortātus, a, um erat veritus, a, um erat profectus, a, um erat passus, a, um erat
pl. 1. hortātī, ae, a erāmus veritī, ae, a erāmus profectī, ae, a erāmus passī, ae, a erāmus
2. hortātī, ae, a erātis veritī, ae, a erātis profectī, ae, a erātis passī, ae, a erātis
3. hortātī, ae, a erant veritī, ae, a erant profectī, ae, a erant passī, ae, a erant
Příklady
Librum, quem mihi mīserās, lēgī.
Přečetl jsem knihu, kterou jsi mi poslal.
Tibi nōn scrīpsī, quia epistulam tuam nōn accēperam.
Nenapsal jsem ti, protože jsem nedostal tvůj dopis.
Sī Rōmānī regem hostium cēperant, eum in triumphō dūcebant.
Jestliže Římané zajali nepřátelského krále, vedli ho v triumfálním průvodu.
INDIKATIV FUTURA II
 aktivum: perfektní kmen + koncovky
 pasivum: participium perfekta pasiva + indikativ futura slovesa esse
 vyjadřuje děj, který se odehraje před jiným dějem budoucím (předbudoucí čas)
 deponentní slovesa mají tvary pasivní, význam aktivní
 překlad: budoucí čas, izolované tvary doplněné adverbiem „až“ nebo „dříve“
Aktivum
sg. 1. laudāv-erō
až pochválím
monu-erō
až napomenu
dīx-erō
až řeknu
vīc-erō
až zvítězím
pepul-erō
až zaženu
dēfend-erō
až ubráním
2. laudāv-eris monu-eris dīx-eris vīc-eris pepul-eris dēfend-eris
3. laudāv-erit monu-erit dīx-erit vīc-erit pepul-erit dēfend-erit
pl. 1. laudāv-erimus monu-erimus dīx-erimus vīc-erimus pepul-erimus dēfend-erimus
2. laudāv-eritis monu-eritis dīx-eritis vīc-eritis pepul-eritis dēfend-eritis
3. laudāv-erint monu-erint dīx-erint vīc-erint pepul-erint dēfend-erint
Pasivum
sg. 1. laudātus, a, um erō
až budu pochválen
monitus, a, um erō
až budu napomenut(a)
dictus, a, um erō
až budu řečen(a)
až se o mně řekne
pulsus, a, um erō
až budu zahnán(a)
2. laudātus, a, um eris monitus, a, um eris dictus, a, um eris pulsus, a, um eris
3. laudātus, a, um erit monitus, a, um erit dictus, a, um erit pulsus, a, um erit
pl. 1. laudātī, ae, a erimus monitī, ae, a erimus dictī, ae, a erimus pulsī, ae, a erimus
2. laudātī, ae, a eritis monitī, ae, a eritis dictī, ae, a eritis pulsī, ae, a eritis
3. laudātī, ae, a erunt monitī, ae, a erunt dictī, ae, a erunt pulsī, ae, a erunt
Deponentní slovesa
sg. 1. hortātus, a, um erō
až povzbudím
veritus, a, um erō
až dostanu strach,
až se budu bát
profectus, a, um erō
až vytáhnu
passus, a, um erō
až vytrpím
2. hortātus, a, um eris veritus, a, um eris profectus, a, um eris passus, a, um eris
3. hortātus, a, um erit veritus, a, um erit profectus, a, um erit passus, a, um erit
pl. 1. hortātī, ae, a erimus veritī, ae, a erimus profectī, ae, a erimus passī, ae, a erimus
2. hortātī, ae, a eritis veritī, ae, a eritis profectī, ae, a eritis passī, ae, a eritis
3. hortātī, ae, a erunt veritī, ae, a erunt profectī, ae, a erunt passī, ae, a erunt
Příklady
Librum, quem mihi mīseris, legam.
Přečtu si knihu, kterou mi pošleš.
Sī eum vīderit, omnia ei dīcet.
Jestliže ho uvidí, všechno mu řekne.
INDIKATIVNÍ SOUSLEDNOST ČASŮ (SOUČASNOST A PŘEDČASNOST)
 vyjádření časových vztahů v indikativních větách
 latinské perfektum vyjadřující předčasnost před dějem přítomným > český budoucí čas dokonavých
sloves
 příklad: věty s cum „když“ a indikativem, které vyjadřují opakované děje (cum iteratīvum)
věta hlavní věta vedlejší
současnost
věta vedlejší
předčasnost
indikativ prézentu indikativ prézentu indikativ perfekta
indikativ perfekta, imperfekta indikativ imperfekta indikativ plusquamperfekta
indikativ futura I indikativ futura I indikativ futura II
Současnost
Cum habeō, dō. Když/kdykoliv mám, dávám.
Cum habēbam, dabam. Když/kdykoliv jsem měl, dával jsem.
Cum habēbō, dabō. Když/kdykoliv budu mít, dám.
Předčasnost
Cum cecidī, surgō. Když/kdykoliv padnu, vstávám.
Cum cecideram, surgēbam. Když/kdykoliv jsem padl, vstával jsem.
Cum ceciderō, surgam. Když/kdykoliv padnu, vstanu.