Aktuální otázky
studia katarského hnutí
ve středověké Evropě

David Zbíral

Úvod

  • Volba zaměření. Religionistika a romanistika.
  • Součást širší problematiky laických reformních hnutí v západním křesťanství (Grundmann 1935). Pluralita v dějinách křesťanství (dějiny rozhovorů, leckdy sporů) o víře, praxi, organizaci. Jejich legitimizace a zpochybňování.
  • Katarství: významné hnutí. Polemiky, křížová výprava proti albigenským, instituce papežských inkvizitorů.
  • Aktuální výzvy: vymezování se vůči tradičnímu obrazu katarství (jasně definovatelné, organizované, mezinárodní hnutí, biskupové, doktrína). Polemická fikce? Diskuse o „vykonstruovanosti hereze“ (jak daleko zasahuje).

„Vykonstruovanost“ katarství?

  • Úskalí polemických a inkvizičních textů. Otázky jejich spolehlivosti a interpretace. Dlouhá historie (historiografie v 17. stol.). Polemická systematizace neurčitého náboženského nesouhlasu do kacířských „proticírkví“? (Grundmann 1965; Lerner 1972; Zerner, ed., 1998; Pegg 2001.)
  • 1) Bádání o Niquintově listině: klíčový text, nekonformní, a přitom podporující tradiční obraz organizovanosti. Zerner, ed., 2001: katarství je fikce, Niquintova listina je falsum nebo propagandistická stylizace. Můj příspěvek do diskuse (Zbíral 2005, 2006): ani historická realita, ani polemická fikce; příliš ostrá dichotomie. Spíše zakladatelská legenda (budování identity v nekonformních skupinách).
  • 2) Dualismus (dva bohové) jako vymezovací rys katarství? Polemikové; historiografická tradice. Duvernoy 1976. Dualismus jako „jiné“ (cf. Moore [1987] 2007; Iogna-Prat [1998] 2000), stínový obraz proměňujícího se západního křesťanství 12.-13. století a pozitivnějšího pojetí těla a světa ve scholastické teologii (Zbíral 2007). Katarství jako radikalizace asketického křesťanství. Dualismus na pomezí fikce a reality (jako Listina).
  • Niquintova listina: důležitost trpělivé práce s prameny v konkrétních diskusích. Nález nových verzí (Zerner) a nové vydání (Zbíral 2005) napomohlo rozhodnout diskusi o pravosti a pramen nově interpretovat (Dalarun 2012).
  • Dualismus: rozdíly, odstíny a proměny v polemických obrazech hereze. Nikoli jednotná představa kacířské „proticírkve“.

Závěr

  • Pramenná kritika jako základ historické práce a nejméně zpochybňované vymezení (Chartier 2010). Význam zájmu o epistemologické aspekty historické práce, vliv „obratu k jazyku“. Možnosti využití „fikce“. Analýza diskurzů (polemických, inkvizičních, identitárně-zakladatelských) jako rozšíření, ne překonání pramenné kritiky (cf. Chartier 2010).
  • Nejtradicionalističtější pojetí katarství stále častěji odmítáno jako nepřesvědčivé. Nepřesvědčivá je však i většina radikálních reinterpretací zdůrazňujících vykonstruovanost. Odstíny, ne jednoznačné vědění o kacířství. Trpělivá vydavatelská a interpretační práce (cf. Tolkien 1964).

Seznam literatury

Dalarun, Jacques, „La Charte de Niquinta: Débats heuristiques, enjeux hermeneutiques“, Aevum 86/2, 2012, 535-548.

Duvernoy, Jean, Le catharisme I: La religion des cathares, Toulouse: Privat 1976.

Grundmann, Herbert, „Ketzerverhöre des Spätmittelalters als quellenkritisches Problem“, Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 21, 1965, 519-575.

Chartier, Roger, Na okraji útesu, přel. Čestmír Pelikán, Praha: Pavel Mervart 2010.

Iogna-Prat, Dominique, Ordonner et exclure: Cluny et la société chrétienne face à l’hérésie, au judaïsme et à l’islam, 1000-1150, Paris: Aubier 22000.

Lerner, Robert E., The Heresy of the Free Spirit in the Later Middle Ages, Berkeley – Los Angeles: University of California Press 1972.

Moore, Robert I., The Formation of a Persecuting Society: Authority and Deviance in Western Europe 950-1250, Oxford: Blackwell 22007 (1. vyd. 1987).

Pegg, Mark Gregory, „On Cathars, Albigenses and Good Men of Languedoc: Historiographical Essay“, Journal of Medieval History 27, 2001, 181-195.

Tolkien, John Ronald Reuel, „Leaf by Niggle“, in: id., Tree and Leaf, London: George Allen and Unwin 1964 (1. vyd. Dublin Review 1945).

Zbíral, David, „La Charte de Niquinta: Un faux moderne?“, Heresis: Revue semestrielle d’histoire des dissidences médiévales 42-43, 2005, 139-159.

Zbíral, David, „La Charte de Niquinta et les récits sur les commencements des églises cathares en Italie et dans le Midi“, Heresis: Revue semestrielle d’histoire des dissidences médiévales 44-45, 2006, 135-162.

Zerner, Monique (ed.), L’histoire du catharisme en discussion: Le „concile“ de Saint-Félix (1167), Nice: Centre d’Études Médiévales – Université de Nice – Centre National de la Recherche Scientifique 2001.