FILOZOFICKÁ FAKULTA Děkanát FF Arne Nováka 1 660 88 Brno tel. 41 121 111, fax. 41 121 406 Děkanka: Prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc. Proděkani: Prof. PhDr. Ivo Možný, CSc. Doc. PhDr. Ivo Plaňava, CSc. Doc. PhDr. Ivan Seidl, CSc. Doc.PhDr. Jan Zouhar, CSc. PhDr. Jan Pavlík Předseda akademického senátu: Prof. PhDr. Jiří Fukač, CSc. Tajemník: Ing. Otakar Vaňura Ve vědecké a pedagogické činnosti byla v roce 1997 zaznamenána na Filozofické fakultě řada pozitivních výsledků. Počet grantů se ve srovnání s rokem 1996 opět zvýšil: bylo řešeno celkem 79 grantů, z toho 39 rozpočtových a 40 mimorozpočtových. Šlo o 20 grantů Grantové agentury ČR a o 14 grantů z Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT. Fakulta získala kromě toho také 9 grantů zahraničních. Vedle tvůrčí vědecké činnosti hraje v profilu fakulty důležitou roli i aktivita vědeckoorganizátorská. V oborových radách grantových agentur působilo 21 pracovníků fakulty, ve výborech odborných společností 75 pracovníků, v zahraničních společnostech 12 pracovníků, v edičních radách 75 učitelů fakulty. Řada z nich působí jako vedoucí nebo výkonní redaktoři vědeckých a odborných časopisů, předsedové mezinárodních komisí či učených společností, například prof. dr. Jiří Fukač je předsedou výboru české odbočky IASPM (Mezinárodní asociace pro výzkum populární hudby), předsedou vědecké rady Ústavu hudební vědy AV ČR Praha a místopředsedou České hudební rady při UNESCO v Praze; prof. dr. Antonín Bartoněk působí jako člen Comité CIPEM se sídlem v Paříži, dr. Martina Pavlicová je členkou mezinárodní kulturní komise CIOFF. Z četných vědeckých konferencí, které v roce 1997 připravily ústavy a katedry fakulty, připomínáme alespoň mezinárodní konferenci Češi a Slováci, kterou pořádal v říjnu historický ústav ve spolupráci s katedrou historie Pedagogické fakulty MU; dále pak mezinárodní konferenci Padesát let moravské nederlandistiky v tisíciletých vztazích mezi Moravou a Nizozemím, pořádanou nederlandistickým oddělením ústavu germanistiky a nordistiky; konferenci Mravní nemoci mládeže a jejich prevenci, pořádanou ústavem pedagogických věd; mezinárodní hudebněvědné kolokvium Vývoj hudby po roce 1968/69: ve znamení 'filozofie přežívání' Nové hudby?, organizované ústavem hudební vědy a estetiky ve spolupráci s městem Brnem, Mezinárodním hudebním festivalem Brno, JAMU, Moravským zemským muzeem a brněnskou odbočkou Rakouského ústavu pro východní a jihovýchodní Evropu; a konečně mezinárodní konferenci Brněnská slovakistika a česko-slovenské vztahy, která se konala u příležitosti zahájení pětiletého magisterského studia slovakistiky na Masarykově univerzitě. Pozornost byla věnována i studentské vědecké činnosti. Jmenujme například studentskou vědeckou konferenci Historie 1997, jejíž školní i celostátní kolo, konané pod záštitou Sdružení historiků České republiky, se uskutečnilo na FF za účasti zástupců celkem deseti fakult z jednotlivých univerzit a vysokých škol z České republiky; dále pak studentskou literárněvědnou konferenci Fenomén zla v české literatuře, jíž se zúčastnili studenti z kateder bohemistiky téměř všech filozofických a pedagogických fakult v České republice. V roce 1997 se opět zvýšil počet přihlášek do denního studia: přihlášku ke studiu od akademického roku 1997/8 podalo 7335 uchazečů (pro srovnání: v roce 1996 to bylo 6649). Přijato bylo 693 posluchačů a do prvního ročníku se jich zapsalo 613. V akademickém roce 1997/8 je v denním studiu zapsáno celkem 3421 posluchačů, kteří studují 42 studijních oborů buď v jednooborovém studiu nebo v kombinacích, jež jsou povětšinou volné; výsledkem je pak v pěti letech studia 231 kombinací. Nároky na organizaci přijímacího řízení či organizace akademického roku se tak neustále zvyšují. Důležitou součástí studijního programu Filozofické fakulty je postgraduální doktorandské studium, ve kterém k 31.10.1997 studovalo na fakultě v 31 vědních oborech celkem 445 posluchačů, z toho 72 v interních. V uplynulém roce úspěšně ukončilo své doktorandské studium 19 účastníků PGDS. Různé formy studia na fakultě doplňuje dálkové studium některých oborů a specializační kurzy, pořádané například ústavem pedagogických věd, ústavem hudební vědy a estetiky, ústavem archeologie a muzeologie apod. Mezinárodní kontakty jsou na FF rovněž velmi pestré. V r. 1997 přijelo na FF 75 zahraničních hostů ke studijním pobytům a přednáškám. Šlo o studijní i přednáškové, krátkodobé i semestrální, během nichž na FF studovali, přednášeli či vedli semináře učitelé z USA, Kanady, V. Británie, Německa, Francie, Rakouska, Albánie, Chorvatska a dalších zemí. Přes sto zahraničních studentů přijelo pak v minulém roce studovat nejrůznější obory vyučované na FF. Největší zájem je o studium bohemistiky, sociologie, muzikologie a slovanských jazyků. Zájemcům o český jazyk nabízi Kabinet českého jazyka pro cizince velký počet kurzů všech úrovní a spolu s ústavy českého jazyka a české literatury připravuje bakalářské studium českého jazyka a literatury pro cizince. Jednou z nejvýznamnějších mezinárodních akcí na FF je každoroční Letní škola slovanských studií. v měsíci srpnu. Loňského jubilejního 30. běhu LŠSS, který byl zahájen za přítomnosti primátorky města Brna a rektora MU, se zúčastnilo 110 studentů ze 26 zemí světa. Svou tradici má pak i podzimní kurz pro studenty London School of Social Studies, který pořádá Ústav sociální politiky a sociální práce. Rok 1997 přinesl rovněž více než 180 cest pracovníků FF do ciziny, vesměs na pozvání zahraničních univerzit (např. prof. Nechutová: Lichtenštejnsko a St. Gallen, prof. Smékal: Belfast, prof. Fukač: Kodaň a Berlín, prof. Bartoněk: Athény, doc. Rabušic: Velká Británie, doc. Zouhar, doc. Hroch: Washington, a mnozí další). Zintenzivněly rovněž mezinárodní styky se zeměmi jako je Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Lotyšsko, Chorvatsko, Makedonie. S hlavními univerzitami těchto zemí byly podepsány vládní i bilaterální dohody o spolupráci, na úrovni fakult především v oblasti výměn studentů, kteří studují jazyky výše uvedených zemí. Reciproční výměna studentů na úrovni fakult se rozvíjí mezi ústavem anglistiky a univerzitou v Chattanooze (USA) a univerzitou v Leedsu (Velká Británie), mezi ústavem slavistiky s univerzitami v Bristolu (Velká Británie) a v Kijevě, ústav sociální politiky a sociální práce uskutečňuje rovněž reciproční studentskou výměnu s univerzitou v Lillehammeru. Kontakt s cizojazyčným prostředím zprostředkovávají rovněž zahraniční lektoři nominovaní MŠMT ČR, jichž v roce 1997 působilo na FF osmnáct. Rozsáhlá publikační aktivita pracovníků fakulty přinesla v roce 1997 30 monografií (z toho 11 vydaných v zahraničí), 211 prací v recenzovaných sbornících (z toho 43 v zahraničí), 199 časopiseckých studií ve vědeckých časopisech (z toho 39 v zahraničí), 19 skript, 36 učebnic a řadu dalších původních prací. Mezi těmito publikacemi vyvolaly zaslouženou pozornost četné knižní monografie, například: D. Jeřábek, A. Novák a Brněnská romance; M. Suchomel, Jiné oči Jiřího Mahena; B. Srba, Umění režie (K tvůrčí metodě režiséra Miloše Hynšta); J. Šmajs, Konflikt přirozené a kulturní evoluce; P. Horák, J. Krob, I. Holzbachová, Tři studie o francouzské filozofii; J. Šrámek, Dějiny francouzské literatury v kostce; C. Nečas, T. G. Masaryk a východní Morava; H. Krmíčková, Studie a texty k počátkům kalicha v Čechách; D. Lužný, Nová náboženská hnutí; M. Nekula, Text und Kontext am Beispiel der Konjunktionen; J. Fukač, J. Vysloužil (ed.): Slovník české hudební kultury. Učitelé a studenti FF získali v roce 1997 také řadu ocenění. Profesor Rudolf Pečman obdržel cenu (za celoživotní dílo) České hudební rady při UNESCO. Profesor Zdeněk Kožmín (spis Studie a kritiky), profesor Bořivoj Srba a PhDr. Eugenie Dufková (třísvazkové Postavy brněnského jeviště) obdrželi Cenu města Brna; profesor Josef Válka získal za své Morava reformace, renesance a baroka cenu E. E. Kische za významné dílo literatury faktu udělenou Obcí spisovatelů, Asociací organizací spisovatelů Slovenska a Nadací E. E. Kische i cenu rektora MU za významnou knižní publikaci; cenu rektora MU pak dále získali Sylvie Stanovská za disertační a Bohdana Librová za diplomovou práci.