Vypořádání připomínek k materiálu s názvem: Část materiálu: V Věcný záměr zákona o vysokých školách Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše dne 16. 11. 2011, s termínem dodání stanovisek do 8. 12. 2011. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: Resort Připomínky Vypořádání Ministerstvo dopravy Bez připomínek Úřad vlády ČR – Kabinet vedoucího Úřadu vlády Bez připomínek Česká národní banka Bez připomínek Ministerstvo financí 1. Pokud se týká zvažované rámcové dohody, sjednávané mezi veřejnou vysokou školou a MŠMT na dobu tří až pěti let a zaručující minimální výši příspěvku náležícího veřejné vysoké škole při dosahování sjednaných ukazatelů výkonu v jednotlivých letech, nelze s tímto návrhem souhlasit. V dané ekonomické situaci nelze připustit vznik dalšího mandatorního výdaje. Bylo by to v rozporu se snahou vlády snižovat podíl mandatorních výdajů na celkovém rozpočtu České republiky. Tato připomínka je zásadní. ROZPOR. 2. Souhlasit nelze ani s navrhovanou situací, kdy veřejné vysoké školy by jako jediný ze subjektů, které mají možnost získávat dotace a příspěvky ze státního rozpočtu, měly na tyto nárok za jakýchkoliv okolností a bez ohledu na situaci státního rozpočtu, a dokonce by měly možnost je vymáhat soudní cestou. Tato připomínka je zásadní. AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ. 3. Ministerstvo financí požaduje zapracovat do návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách omezení standardní délky studia na vysoké škole na 7 semestrů u bakalářského studia a 5 semestrů u magisterského studia. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 4. Zachování dnešního dotačního systému normativů a zavedení odloženého školného vytvoří dodatečné náklady pro státní rozpočet (podle varianty 2d návrhu věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům se jedná o částku cca 250 mil. Kč/rok). Současně se tak oslabí pozitivní efekty ze zavedení školného jako institutu internalizujícího finanční náklady na studenta, prohlubujícího odpovědnost a motivace jednotlivce a zvyšujícího konkurenční prostředí mezi školami. V neposlední řadě dojde k oslabení cenové funkce školného jako prostředku přenosu ekonomických informací. Regulace maximální výše školného může poškodit zpravidla nejnáročnější studijní programy s nejvyšší nákladovostí a přidanou hodnotou pro studenta. Na trhu tak může vytvořit nedostatečnou nabídku nejkvalitnějších studijních programů. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 5. Chybí srovnání finančního přínosu zavedení školného pro veřejné vysoké školy se souvisejícími výdaji na straně státního rozpočtu. Pro odpovědné rozhodnutí považuje Ministerstvo financí za zásadní předložit vládě analýzu finančního přínosu zavedení školného a souvisejících výdajů státního rozpočtu. Tato připomínka je zásadní. AKCEPTOVÁNO. Ministerstvo průmyslu a obchodu 6. V koncepci chybí instrument bilancování potřebných lidských zdrojů mezi státem, jakožto (spolu)plátcem, regiony a podniky, jakožto odběrateli absolventů konkrétních oborů. Tito partneři by měli spolu s vysokými školami ovlivňovat kvalitu a kvantitu absolventů, tedy i obsah vzdělávacích programů a počet nabíraných studentů. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 7. Je nutné najít cestu a prostředky pro posílení provozní praxe (Bc. a Mgr.) a vědecké praxe (Mgr. a Ph. D.) studentů na reálných pracovištích. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO 8. Požadujeme materiál doplnit o zahraniční zkušenosti se zaváděním školného. Tato připomínka je zásadní. AKCEPTOVÁNO. 9. S ohledem na problematickou situaci v oblasti technického vzdělávání, vyšší nákladnost provozování technických vysokých škola a nezbytnost těchto oborů pro konkurenceschopnost ČR doporučujeme v rámci reformy financování vysokého školství zakotvit preferenci tohoto druhu terciálního vzdělávání. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 10. V zákoně stanovit základní pravidla smluvní spolupráce vysokých škol a firem v oblasti financování, provozních praxí a podobně. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 11. V sekci 3.2 RIA chybí výsledky uskutečněných konzultací, jejichž uvedení je podle Obecných zásad hodnocení dopadů regulace povinné. Požadujeme doplnit. AKCEPTOVÁNO. 12. Doporučujeme budoucí akreditace studijních programů podmínit vazbou na Národní soustavu povolání, resp. Národní soustavu kvalifikací. VYSVĚTLENO. Ministerstvo práce a sociálních věcí 13. Předložený návrh věcného záměru zákona o vysokých školách neodpovídá podle našeho názoru požadavkům, které na věcný záměr kladou Legislativní pravidla vlády, a to jak po obsahové tak po formální stránce. Návrh věcného záměru je nepřehledný, v některých oblastech velmi obecný, v jiných podrobný a v dalších duplicitní. Obecnost návrhu nelze kompenzovat několika stránkovým popisem předpokládané systematiky zákona. VYSVĚTLENO 14. Rovněž zpracování finančního dopadu navrhované právní úpravy považujeme za neúplné a zároveň nejasné. Z hlediska dopadů na státní rozpočet jsou uváděny různé částky finančních dopadů na státní rozpočet, například vzhledem k Národní akreditační agentuře; v části F. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy (str. 21) je uveden dopad ve výši 15 mil. Kč, zatímco v části Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy a další dopady (str. 51) jsou uváděny finanční dopady ve výši 30 mil. Kč. Zároveň v této části F je v rozporu s fakty uvedeno, že dopady na veřejné rozpočty a státní rozpočet nebudou žádné. Z uvedeného vyplývá, že je třeba údaje sjednotit a vyčíslit skutečný finanční dopad navrhovaných změn. AKCEPTOVÁNO. 15. Pokud se jedná o zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem EU, je v návrhu odkazováno i na neaktuální nebo zrušené právní předpisy. Úplně se zapomíná na existenci Smlouvy o fungování Evropské unie, nerozlišuje se, zda se jedná o právní akty EU nebo úmluvy Rady Evropy či dokumenty OSN. V tomto směru doporučujeme návrh aktualizovat a opravit odkazy. AKCEPTOVÁNO. 16. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) a Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách se na mnoha místech překrývají. Části nazvané Přehled právních předpisů dotčených navrhovaným řešením a Zhodnocení stávající právní úpravy jsou uvedeny dvakrát ve stejné podobě. Oddíly Promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu a Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy jsou taktéž uvedeny dvakrát, první z nich pokaždé v jiné šíři, druhý z nich pokaždé s jinými údaji. Proto doporučujeme upravit navrhované znění, tj. vypustit znění, které se opakuje. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 17. Předpokládaná účinnost navrhované právní úpravy není v návrhu věcného záměru uvedena. AKCEPTOVÁNO. 18. K bodu 3 - Identifikace cílů, kterých má být dosaženo – Zásadní změny v návrhu věcného záměru (str. 29) Návrh předpokládá, že „Systém uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikace získané v zahraničí bude v souvislosti s rozlišováním akademických a profesních účelů uznávání upraven tak, aby se v působnosti vysokých škol vztahoval na uznávání vzdělání výhradně pro účely přijímání ke studiu (jako předběžnou otázku v řízení o přijetí ke studiu).“. Požadujeme objasnit, kdo bude zodpovědný za uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikace získané v zahraničí pro profesní účely. Z navrhovaného znění vyplývá, že vysoké školy nebudou mít možnost nostrifikovat doklady o získané kvalifikaci v rámci studia na vysoké škole v zahraničí ve studijních programech se zaměřením, pro které má vysoká škola akreditaci. Tím by byla narušena povinnost zajistit rovné podmínky příslušníků ostatních členských států v rámci volného pohybu osob. Tato připomínka je zásadní. AKCEPTOVÁNO. 19. Prováděcí právní předpisy (str. 48) V návrhu se předpokládá, že pro zabezpečení zákona bude vydáváno „Nařízení vlády o národním kvalifikačním rámci vysokoškolského vzdělávání (charakteristiky znalostí, dovedností a způsobilostí pro jednotlivé stupně a typy studijních programů, soustava oblastí vzdělávání, podrobné vymezení akademických titulů).“. Považujeme za nepružné a neefektivní řešit kvalifikační rámec vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím nařízení vlády. Vláda nemá dostatek informačních zdrojů, na kterých by mohla zakládat tato rozhodnutí, jakákoli změna by musela být projednávána ve vládě a tak by byl systém málo funkční. Řešení vidíme obdobně jako u ostatních subsystémů vzdělávací soustavy v uveřejňování rámce v Národní soustavě kvalifikací. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. Ministerstvo spravedlnosti 20. K nepřípustnosti opravného prostředku ve správním řízení: Věcný záměr zákona hovoří o tom, že proti rozhodnutí Akreditační komise nebudou ve správním řízení přípustné opravné prostředky a následně bude přípustná až žaloba ve správním soudnictví. Podle názoru Ministerstva spravedlnosti ČR z materiálu žádným způsobem nevyplývá, proč by opravné prostředky ve správním řízení měly být vyloučeny, jaké byly zvažovány varianty a proč bylo rozhodnuto o přijetí výše uvedeného řešení. Ministerstvo spravedlnosti ČR nesouhlasí se zpracováním problematiky a ani s navrhovaným řešením. S ohledem na výše uvedené požadujeme vypustit pasáž o vyloučení opravných prostředků ve správním soudnictví a materiál doplnit o popis úpravy. Tato připomínka je zásadní. AKCEPTOVÁNO. 21. K obecnosti návrhu: Předložený věcný záměr zákona je v některých částech velmi obecný a nekonkrétní. Například v části I. Strategický cíl je jako jedna ze základních zásad zákona uveden důraz na kvalitu vysokého školství a vnější a vnitřní hodnocení kvality pro zjištění standardů a pro zdokonalování školství. Tohoto cíle má být dosaženo prostřednictvím vnějších i vnitřních kontrol jako součásti hodnocení orientovaného na průběžné zlepšování. U vnitřních kontrol ponechává věcný záměr tyto kontroly na samotné vysoké škole. S řešením vnitřních kontrol lze v rámci posílení samosprávy vysokých škol souhlasit. Pokud však jde o vnější kontroly, věcný záměr pouze stanoví, že kontroly budou probíhat zpravidla jednou za pět let. Věcný záměr tedy nevysvětluje základní principy této kontroly – např. jakým způsobem bude kontrola prováděna, jaký orgán ji bude provádět, co se bude u vysokých škol hodnotit a jaké budou důsledky pro školu v případě, že nebude dosahovat odpovídající kvality. S ohledem na výše uvedené lze říci, že připomínková místa se k předloženému věcnému záměru nemohou adekvátním způsobem vyjádřit, neboť předložený materiál neobsahuje některá podstatná řešení připravované problematiky. Tato připomínka je zásadní. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 21. K institucionálně pojaté akreditaci: Věcný záměr zákona počítá se zavedením institucionálně pojaté akreditace vysoké školy. Tento pojem dosud není ve stávající úpravě používán, a jde tedy o nový právní pojem, který je ve věcném záměru vymezen jako: „ověření schopnosti a předpokladů vysoké školy zabezpečit svou vnitřní strukturou, zdroji a procesy kvalitu vysokoškolského vzdělávání v rámci poslání vysoké školy“. Upozorňujeme na nejasnost tohoto pojmu, neboť není, kromě výše uvedeného, nijak blíže definován. Navíc z celého věcného záměru vyplývá, že někdy bude akreditační komise udělovat akreditaci pro oblasti vzdělávání, což je podle našeho názoru v rozporu s institucionálně pojatou akreditací (předpokládáme-li, že tato akreditace spočívá v udělení akreditace vysoké škole jako takové a ne udělování akreditací pro jednotlivé studijní programy). S ohledem na čl. 40 Legislativních pravidel vlády a též s ohledem na to, že se jedná o společensky velmi důležitý institut, požadujeme jeho bližší vysvětlení a nastínění jeho obsahu již ve věcném záměru zákona. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 22. K pověřené hodnotící organizaci: Ministerstvo spravedlnosti ČR nesouhlasí s institutem pověřené hodnotící organizace z následujících důvodů: a. Vzhledem k tomu, že věcný záměr předpokládá zřízení nového úřadu Národní akreditační agentury (dále je NAA), a to se značnými náklady, Ministerstvo spravedlnosti ČR nevidí důvod, proč nově zřízenému orgánu upírat právo posuzovat, zda škola žádající o akreditaci, popřípadě o její prodloužení, splnila potřebné požadavky pro udělení či prodloužení akreditace. Již z názvu správního úřadu NAA je zřejmé, že hlavní náplní činnosti této organizační složky státu by mělo být shromáždění podkladů pro udělení či neudělení akreditace a následné rozhodnutí na základě těchto podkladů. Pověřovat jiný subjekt, aby posoudil splnění požadavků a omezit činnost NAA na víceméně formální rozhodnutí o udělení akreditace považujme za nevhodné. Za formální považujeme rozhodování NAA z toho důvodu, že bude muset rozhodnout na základě závěru, který učiní pověřená organizace – jinak by rozhodovala bez potřebného zjišťování skutečností, protože sama oprávnění zjišťovat splnění požadavků nemá. Podle našeho názoru však tímto úřad ztrácí svůj hlavní smysl. Navrhovaný postup bude mít navíc za následek snížení transparentnosti rozhodování o akreditaci. b. Dalším důvodem, proč nepovažujeme institut pověřené organizace za vhodný je to, že z věcného záměru vyplývá, že subjektem provádějícím posouzení může být jak právnická osoba, tak organizační složka státu. Směšování subjektů soukromého práva – právnické osoby, jenž má právní subjektivitu a organizační složky státu, která je institutem práva veřejného a je pouze vykonavatelem veřejné správy, může vést k problémům při úpravě právního postavení takovéto organizace. Tato připomínka je zásadní. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 23. K členství v radě veřejné vysoké školy: Věcný záměr zákona předpokládá, že zákon stanoví podmínku nekompatibility mezi členstvím v radě veřejné vysoké školy a členstvím v akademické obci. Dále však stanoví, že jedna třetina z členů bude jmenována na návrh rektora, jedna třetina na návrh akademického senátu a to tak, aby nejméně jedna třetina členů rady veřejné vysoké školy byli členové veřejné vysoké školy a nejméně jedna třetina byly osoby, které nejsou členy veřejné vysoké školy. Pokud je stanovena imkopatibilita funkcí mezi členstvím v radě veřejné vysoké školy a členstvím v akademické obci, pak nemůže být jedna třetina členů jmenovaných ministrem z jeho vlastního podnětu členem veřejné vysoké školy (za předpokladu, že je pojmem „člen veřejné vysoké školy“ míněn člen akademické obce). Tato připomínka je zásadní. AKCEPTOVÁNO. Dotčená část materiálu bude formulačně upřesněna – bude zachován odkaz na úpravu inkompatibility funkcí, avšak vypuštěna inkompatibilita členství v radě veřejné vysoké školy s členstvím ve veřejné vysoké školy (resp. v terminologii současné právní úpravy v její akademické obci). Ministerstvo vnitra 24, K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 2 písm. a) – náležitosti, typy a formy (strana 35 a 36) Vysoké školy mají být vymezeny jako „právnické osoby“, přičemž nadále mají být „zachovány dosavadní typy právních forem jednotlivých kategorií vysokých škol“. Nová úprava má dle předkladatele přispět ke zvýšení ekonomické samostatnosti vysokých škol a umožnit jim vícezdrojové financování. Při uplatnění nově navrhované zásady diverzifikace zdrojů financování vysokého školství lze logicky uvažovat i o účelnosti změn v typu právní formy vysoké školy. Požadujeme proto text „a budou zachovány dosavadní typy právních forem jednotlivých kategorií vysokých škol“ z textu vypustit, a to vzhledem k tomu, že kombinace zachování starého a nového pojetí financování vysokých škol se v tomto případě nejeví jako účelná. Současná právní forma vysoké policejní školy jakožto organizační složky státu prakticky vylučuje vícezdrojové financování činnosti, neboť všechny příjmy školy jsou příjmy státu (což by postihlo i školné) a omezuje zapojení Policejní akademie České republiky do bezpečnostního výzkumu. Požadujeme řešit problematiku státní vysoké školy (na niž se předmětná část věty v dosavadním textu věcného záměru rovněž vztahuje) v rámci samostatné části zákona. Viz také poslední zásadní připomínka. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. AKCEPTOVÁNO. 25. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 2 písm. d) – akademičtí pracovníci a studenti (strana 41 až 44) 1. Podle našeho názoru je nutné rozšířit a upřesnit definici studenta, resp. zavést definici pojmu „zahraniční student“ (tj. student, který je občanem státu, který není členským státem Evropské unie, státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím, nebo státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru). Taková definice by následně mohla být zohledněna v nové právní úpravě vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. 2. Z pozice Ministerstva vnitra, které plní dle kompetenčního zákona koordinační úlohu v oblasti správního řízení, upozorňujeme na usnesení vlády č. 450/2009, na jehož základě byla schválena Koncepce budoucí právní úpravy, která povede ke sjednocení právní úpravy postupů při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek. Citované usnesení ukládá členům vlády „předkládat vládě legislativní návrhy obsahující odchylky od správního řádu jen v důvodných případech a při novelizacích právních předpisů provádět průběžné odstraňování nadbytečných odchylek od správního řádu.“ Upozorňujeme, že veškeré rozhodování ve věcech studentů nemůže mít podobu správního řízení. Je třeba vymezit, o čem se má rozhodovat ve správním řízení a o čem nikoli, a alespoň rámcově charakterizovat potřebné odchylky (neomezovat se pouze na jeden či dva příklady). Je zapotřebí zabývat se rovněž instanční posloupností. U soukromých vysokých škol je otázkou, co je vztahem smluvním (soukromoprávním) a co je vztahem veřejnoprávním; ve vztahu ke smluvně upraveným otázkám nemůže jít bez dalšího o správní řízení nebo jiný postup podle správního řádu. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. 1. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 2. VYSVĚTLENO. 26. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 4 – Zajišťování kvality (strana 44 až 47) Domníváme se, že součástí akreditace (registrace) vysoké školy by mělo být i určení, zda vysoká škola může přijímat zahraniční studenty. Předpokladem možnosti přijímat zahraniční studenty by bylo nastavení takových pravidel ve statutu vysoké školy, ze kterých by bylo patrné, že vysoká škola vytvořila podmínky pro příjímání zahraničních studentů a péči o ně po celou dobu studia, včetně ověřování jazykových a dalších předpokladů zahraničního studenta ke studiu. Současně by měly být specifikovány důvody pro odnětí možnosti přijímat zahraniční studenty. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 27. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 4 písm. b) – organizační zajištění (strana 46 až 48) 1. Procesní ustanovení týkající se různých postupů orgánů Národní akreditační agentury nejsou zcela jasná. Například není zřejmé, zda opravný prostředek k soudu má být proti všem rozhodnutím Akreditační komise nebo pouze proti rozhodnutím o námitkách. Dále není zřejmé, zda námitky budou přípustné jak proti úkonům (jiným než rozhodnutím) Akreditační komise, tak proti úkonům ředitele Národní akreditační agentury. Požadujeme v tomto smyslu zpřesnění textu návrhu věcného záměru. 2. Požadujeme stanovit přesnější pravidla pro hodnotící organizace. Obecné konstatování, že na úkony hodnotící organizace se bude vztahovat správní řád, nemůže obstát. Není například zřejmé, čím bude založen vztah mezi hodnotící organizací a vysokou školou, tj. není jasné, zda půjde o smluvní vztah, či zda má zmíněný odkaz naznačit, že to bude veřejnoprávní smlouva. Máme za to, že pro přípravu hodnocení, které má být podkladem akreditace, se správní řád nehodí. Požadujeme se s uvedenými připomínkami vypořádat. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. AKCEPTOVÁNO. VYSVĚTLENO. 28. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona – vložení nového bodu Upozorňujeme, že je třeba důsledně rozlišovat „ministerstvo“ ve smyslu výlučné působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a „příslušné ministerstvo“, které ve vymezeném rozsahu vykonává působnost vůči státní vysoké škole. Z hlediska jednoznačné orientace v zákoně požadujeme, aby věcný záměr soustředil odchylnou úpravu problematiky státní vysoké školy do samostatné části zákona (z hlediska struktury věcného záměru to znamená do části III návrh věcného řešení, předpokládaný obsah zákona vložit zvláštní ustanovení pro státní vysoké školy, nejlépe jako bod 5). Ministerstvo vnitra v souvislosti s novou právní úpravou usiluje o to, aby se posun ve vývoji státní vysoké školy, ke které vykonává působnost, odrazil také v terminologii zákona. Požadujeme již ve fázi zpracování věcného záměru uvést označení státní vysoké školy v působnosti Ministerstva vnitra do souladu se skutečným obsahem, zaměřením a cílovou skupinou vzdělávaných. Místo stávajícího označení „policejní vysoká škola“ tedy požadujeme používat označení „bezpečnostní vysoká škola“. V odůvodněných případech nelze vyloučit ani možnost zapracování některých vzájemných odchylek v právní úpravě vysokých škol v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, které jsou odůvodněny rozdíly vyplývajícími z právní úpravy služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a služebního poměru vojáků z povolání (odlišně nastavený kariérní řád – služební postup) a dále zaměřením státní vysoké školy na cílovou skupinu vzdělávaných (široký záběr státní vysoké bezpečnostní školy orientované na všechny bezpečnostní sbory – Policii ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Vězeňskou službu ČR, Celní správu ČR, Bezpečnostní informační službu, Úřad pro zahraniční styky a informace a Generální inspekci bezpečnostních sborů a z toho plynoucí široké spektrum problematik). Do příslušné části věcného záměru tedy požadujeme vložit text: „Státní vysoká škola je součástí soustavy vysokoškolského vzdělávání České republiky zřízenou k zabezpečení plnění úkolů státu v oblasti působnosti delegované na Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra. Odchylky v právní úpravě její činnosti a financování oproti obecné úpravě zákona vyplývají z účelu jejího zřízení a z jejího postavení. Státní vysoká škola se řídí obecnou právní úpravou vztahující se k veřejným vysokým školám, pokud zákon v samostatné části určené státní vysoké škole nestanoví jinak. Nová právní úprava postavení a činnosti státních vysokých škol je založena na těchto základních zásadách: - akreditace vzdělávací instituce, registrace studijního programu v oblasti vzdělávání spadající do působnosti Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra a poskytování celoživotního vzdělávání podléhá souhlasu příslušného ministerstva; - státní vysoká škola poskytuje vzdělávání přednostně pro potřeby rezortu obrany nebo policie a dalších bezpečnostních sborů, složek integrovaného záchranného systému a krizového řízení; - na státní vysoké škole mohou studovat i civilní studenti; civilním studentem se v podmínkách bezpečnostní vysoké školy rozumí student, který není příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru; - z důvodu zvláštního charakteru státní vysoké školy je omezena její samosprávná působnost a některé její akademické svobody; - státní vysoká škola je financována převážně z kapitoly Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra; - státní vysoké škole je poskytnuta taková míra ekonomické samostatnosti, která ji motivuje k dosahování co nejlepších výsledků.“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. AKCEPTOVÁNO. 29. V některých bodech návrhu věcného záměru je pouze zmíněno řešení, které ovšem musí být již na úrovni věcného záměru standardně propracováno. Z tohoto hlediska je věcný záměr na řadě míst neurčitý, neúplný, mezerovitý. Reprezentativním příkladem je institucionálně pojatá akreditace opírající se o vnitřní systém zajišťování kvality bez podrobnější obsahové charakteristiky jednotlivých kritérií, včetně úpravy, co se rozumí oblastí vzdělávání a výsekem oblasti. Příliš obecně je formulován i náznak přechodných ustanovení. Veřejné vysoké školy mají bezpochyby zůstat samosprávné. S touto výchozí tezí je neslučitelné jednak omezování pravomocí zastupitelského akademického orgánu (akademického senátu), jednak rozšiřování pravomocí rady vysoké školy nad rámec dozorčích působností. Markantním příkladem je ustanovování rektora vysoké školy. Extrémem je řešení, podle něhož rektor jmenuje část členů rady, tedy některé své volitele. Řešení by mělo respektovat obecně přijímaný model samosprávy (může se inspirovat úpravou profesních komor). AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ. 30. K části I Strategický cíl zákona (strana 1 a 2) 1. Strategickým cílem návrhu je modernizace vysokého školství, která je založena na konkurenceschopnosti absolventů. Podle našeho názoru lze ale předpokládat, že je založena i na konkurenceschopnosti vysokých škol. Toto pojetí lépe koresponduje s myšlenkou uvedenou v dalším textu, tj. že konstrukce zákona vychází z přesvědčení, že „nejlepším důkazem vysoké kvality je úspěch myšlenek a jejich nositelů (institucí, týmů i jednotlivců) v konkurenci, která … není jen národní, ale odehrává se i celosvětově“. V první větě odstavce 1 věcného záměru proto doporučujeme za slovo „konkurenceschopnosti“ doplnit slova „vysokých škol a“. 2. Tvrzení, že „české vysoké školy budou v následujících letech v souladu se společenskými očekáváními plnit řadu rozmanitých funkcí“, je velmi neurčité, není jasné, která očekávání a funkce se tímto míní, nadto má každá část společnosti očekávání jiná. V podmínkách plurality názorů a hledání konsensu k reformním krokům doporučujeme text formulovat spíše za použití slov „soulad se společenskými potřebami“. Toto pojetí také lépe odpovídá duchu, v němž je obhajována Varianta 2 (viz část 4. Návrh variant řešení na straně 17), tedy systémová změna reagující na „aktuální potřeby společenské i ekonomické“. 3. Návrh hovoří o tom, že pravidla mají být nastavena tak, aby „každá vysoká škola směřovala svůj rozvoj do oblastí, ve kterých bude schopna dosahovat nejkvalitnějších výsledků“. Domníváme se, že rozvoj školy je reálnější posuzovat spíše z předpokladů než odhadovat ze schopností, nicméně v textu věty doporučujeme uvést obojí, teze se tak dostane do souladu se záměrem formulovaným v dalším textu, který se vztahuje k zajišťování kvality – institucionální akreditací zákon rozumí „ověření schopností a předpokladů vysoké školy“. 4. Jednou z hlavních myšlenek věcného záměru je „přechod absolventů ze vzdělávání do práce“. Domníváme se, že by měla být ve stejné souvislosti zmíněna také opačná vazba, tj. vstup pracovníků (zaměstnanců) do systému vzdělávání. Rozvoj jiných forem studia, než je denní forma, a studium souběžné s výkonem práce je běžnou realitou reflektovanou vysokými školami. AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ. 31. K části II písm. A. bodu 2 písm. a) – Dosavadní právní úprava (strana 4) 1. Ve výčtu zákonů považujeme za nutné doplnit rovněž vztah k zákonu č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [vysoké školy jsou veřejnoprávním původcem podle § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 4992004 Sb.], zákonu č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (studium je právním titulem pro povolení dlouhodobého pobytu na území České republiky), a zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zajištění ochrany osobních údajů v evidencích vedených vysokými školami). 2. Do přehledu právních předpisů dotčených navrhovaným řešením je třeba zahrnout též zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Nesmí být opomíjeno, že zákon o vysokých školách platí i pro státní policejní vysokou školu, věcný záměr musí tedy brát ohled i na právní předpisy upravující její specifika. Doporučujeme předmětné předpisy zařadit mezi písmena b) a c). AKCEPTOVÁNO. 32. K části II písm. A. bodu 2 písm. a) – Dosavadní právní úprava (strana 10) 1. Ve výčtu dosavadních právních předpisů je mezi vyhláškami uvedena též vyhláška č. 10/2004 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, v kontextu věcného záměru však nenacházíme k této vyhlášce bezprostřední vazbu. Pokud je tato vyhláška ve výčtu uvedena, měl by v něm být uveden také zákon, který vyhláška provádí, tj. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2. Dáváme na zvážení, zda do výčtu nezahrnout také vyhlášku č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů. AKCEPTOVÁNO. 33. K části II písm. A. bodu 2 – Návrh variant řešení (strana 17) Tvrzení, že záměr uvedený ve Variantě 2 „umožní vysokým školám vykonávat všechny jejich činnosti v odpovídajících podmínkách“, je neurčité (není jasné v jakých podmínkách, zda v podmínkách z hlediska školy nebo společnosti) a deklaratorní. Ve společensko-ekonomickém kontextu pravděpodobně nelze uvažovat, že by připravovaná opatření zajistila vysokým školám fungování v podmínkách, které by byly adekvátní všem jejich potřebám (neboť i tak lze tvrzení chápat). Doporučujeme tedy tento text přeformulovat. AKCEPTOVÁNO. 34. K části II písm. A. bodu 7 – Dotčené subjekty (strana 18) Mezi dotčenými subjekty jsou uvedeni „vědečtí pracovníci“, avšak věcný záměr pracuje s pojmem „akademický pracovník“. Na rozdíl od něj není „vědecký pracovník“ obsažen ani v předpokládané systematice zákona (pokud nejde o zaměstnance vykonávajícího „jiné činnosti“ – viz Návrh věcného řešení – akademická obec a personál vysoké školy). Doporučujeme uvážit svébytné místo pro vědeckého pracovníka v rámci návrhu, a to i s ohledem na jeho stávající chápání jako akademického pracovníka podle § 70 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. VYSVĚTLENO. 35. K části II písm. E) – Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem EU (strana 20) a k části III Promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu (strana 49 až 51) Doporučujeme aktualizovat seznam relevantních unijních předpisů a jejich jednotlivých ustanovení v kontextu Lisabonské smlouvy. Dále upozorňujeme, že směrnice 93/96/EHS a 68/360/EHS byly zrušeny směrnicí 2004/38/ES. Nařízení 68/1612/EHS bylo zrušeno nařízením 492/2011/EU ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. AKCEPTOVÁNO. 36. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 2 písm. b) – Orgány a vnitřní organizace (strana 39 a 40) 1. Není nám zřejmé, co se rozumí formulací „státními nebo soukromými ústavy bez členského prvku“. Navrhujeme tento text vysvětlit či ustanovení přeformulovat. Ústav je definován věcným i členským prvkem, ostatně ten ve státních a soukromých vysokých školách nechybí. 2. Zákon stanoví „nekompatibilní členství v radě veřejné vysoké školy a mj. členství v akademické obci“, přičemž ministr z vlastního podnětu jmenuje členy tak, aby nejméně 1/3 členů rady veřejné vysoké školy byli členové veřejné vysoké školy“. Podle našeho názoru ovšem není obsah pojmu „členové veřejné vysoké školy“ v tomto kontextu zcela zřejmý. Vymezení zákonné podmínky nekompatibility členství v radě veřejné vysoké školy se tak jeví jako rozporuplné. Navrhujeme se s tímto nesouladem vypořádat. AKCEPTOVÁNO. 37. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 2 písm. c) – vztahy se státem (strana 40 a 41) Ve druhém odstavci doporučujeme text „státní vysoké školy budou financovány v rámci rozpočtové kapitoly příslušného ministerstva“ z textu vypustit. Navrhujeme soustředit právní úpravu týkající se státních vysokých škol do samostatné části věcného záměru (viz také poslední zásadní připomínka). AKCEPTOVÁNO. 38. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 2 písm. d) – akademičtí pracovníci a studenti (strana 41 až 44) 1. Upozorňujeme, že na státní vysoké škole existuje jiná právní úprava pracovně-právního, resp. služebního, poměru. V zákoně o vysokých školách bude tato skutečnost jistě zohledněna v odchylkách plynoucích z povahy věci, doporučujeme však tuto zmínku uvést také v textu věcného záměru. 2. Obecnou podmínkou pro ustanovení do pracovní funkce docenta nebo profesora bude předchozí habilitace, výjimkou budou případy habilitace získané „za srovnatelných podmínek v cizím státě“. V souvislosti s tím se nabízí otázka kompetence k posuzování srovnatelnosti, která by měla být předem vyřešena (například zda bude obdobou uznávání vysokoškolské kvalifikace). 3. Návrh hovoří o tom, že výše školného bude podléhat fixaci po „standardní dobu studia dotčeného studia“. Z použité formulace však není bez dalšího zřejmé, zda není možné zvýšit školné v průběhu standardní doby studia vůbec či tak nelze učinit nad zákonem stanovené omezení (které se již po vyčerpání standardní doby studia neuplatní). AKCEPTOVÁNO. VYSVĚTLENO. VYSVĚTLENO. 39. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 3 – Studijní programy vysokoškolského vzdělávání a vysokoškolské kvalifikace (strana 43 a 44) Vysokoškolské vzdělávání se osvědčuje vysokoškolskou kvalifikací, která je potvrzena příslušným diplomem a dodatkem k diplomu, a navenek vyjádřena zákonem chráněným akademickým titulem. Doporučujeme, aby obdobným způsobem jako označení „vysoká škola“ a „univerzita“ byl chráněn i „vysokoškolský diplom“ a „oficiálně stanovené zkratky akademických titulů“. Doporučujeme proto text upravit a doplnit v tomto smyslu: „Vysokoškolské vzdělávání se osvědčuje vysokoškolskou kvalifikací, která je potvrzena zákonem chráněným příslušným vysokoškolským diplomem a dodatkem k diplomu, a navenek vyjádřena zákonem chráněným akademickým titulem používaným v zákonem stanovené a chráněné oficiální zkratce. Zákon stanoví akademické tituly příslušející jednotlivým oblastem a stupňům vysokoškolského vzdělání, jejich oficiální zkratky a způsob užívání ve vztahu k osobě oprávněné tyto akademické tituly užívat“. Viz také následující připomínka. [DEL: :DEL] [DEL: :DEL] AKCEPTOVÁNO. 40. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 5 písm. b) – správní delikty (strana 48) Akademické tituly a jejich zákonem stanovené oficiální zkratky by měly být zákonem chráněny natolik, aby byl postižitelný postup, kdy jiné subjekty než vysoké školy udílejí či přiznávají jiné než akademické tituly, avšak tyto tituly či jejich zkratky (a doklady shodného označení „diplom“ – viz též předchozí připomínka k užívání chráněného výrazu v oblasti akademického vzdělávání „vysokoškolský diplom“) jsou ve znění snadno zaměnitelném se zněním akademických titulů. Obvyklé je to dnes například u některých obecně prospěšných společností poskytujících služby v oblasti vzdělávání (kurzy), které operují s tituly „doktor práva“, zkratkami „Dr.“, „Mag.“. Navrhujeme do pasáže zabývající se správními delikty zapracovat i tuto problematiku. AKCEPTOVÁNO. 41. Doporučujeme provést formální a legislativně-technickou revizi návrhu. Věcný záměr je především velmi nepřehledně členěn a označen, což značným způsobem ztěžuje orientaci a práci s textem, dále obsahuje také chyby v psaní [slovo „povinnosti“ v části II písm. E. – zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie (strana 20), slovo „rektor“ v části III návrh věcného řešení, předpokládaný obsah zákona bodu 2 písm. b) – orgány a vnitřní organizace (začátek strany 40), atd.]. Některé části návrhu jsou uvedeny nevhodně několikrát, což je v rozporu s čl. 4 odst. 2 Legislativních pravidel vlády [jsou-li dosah a dopady navrhované právní úpravy zhodnoceny podle obecných zásad, obsahuje věcný záměr namísto požadavků uvedených v čl. 4 odstavci 1 písm. a), b), c), e) a f) Legislativních pravidel vlády závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace]. AKCEPTOVÁNO. 42. K části III, Návrh věcného řešení, Předpokládaný obsah zákona, bodu 2 písm. a) – náležitosti, typy a formy (strana 35 a 36) Upozorňujeme, že návrh používá pojmy „typ vysoké školy“ a „forma vysoké školy“, aniž by bylo jasné, jaký je mezi nimi rozdíl. Poněkud zmatečně je dále v textu návrhu na straně 35 a dalších použit jen jeden či druhý z těchto pojmů, někde jsou však bez zřejmého důvodu použity pojmy oba. Navrhujeme tedy text návrhu v tomto smyslu podrobit revizi. AKCEPTOVÁNO. 43. K části II písm. A. bodu 2 písm. a) – dosavadní právní úprava (strana 5 až 9) Považujeme pro účely věcného záměru zákona za nadbytečné vypisovat všechny mezinárodní smlouvy upravující vzájemná uznávání dokladů o vzdělávání. Doporučujeme je zařadit spíše jako přílohu věcného záměru. AKCEPTOVÁNO. 44. K části II písm. A. bodu 2 písm. b) – zhodnocení stávající právní úpravy a rizik spojených s nečinností (strana 13 a 14) Upozorňujeme, že zřejmě nedopatřením se do návrhu dostaly dva totožné odstavce (poslední odstavec na straně 13 a první odstavec na straně 14). AKCEPTOVÁNO. Ministerstvo zdravotnictví 45. K textu pod návětím „Národní akreditační agentuře bude příslušet“ (str. 45 a 46) Požadujeme na konci písmen f) a g) čárku nahradit středníkem a doplnit text „ ; pokud jde o studijní program zdravotnického zaměření, je nezbytné pro rozhodnutí též předchozí souhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ke skutečnosti, zda budou absolventi způsobilí vykonávat zdravotnické povolání,“. Zásadní připomínka Odůvodnění Z textu návrhu nevyplývá, že se o akreditaci studijních programů zdravotnického zaměření bude rozhodovat se znalostí předchozího souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví. Z důvodu kontroly nad zdravotnickými studijními programy je tato podmínka nezbytná. Tato podmínka je stanovena i v současné právní úpravě. AKCEPTOVÁNO. 46. K textu v kapitole „Předpokládaný obsah zákona“ (str. 36 a 39) Požadujeme sjednocení pojmů v souladu se zásadou jednotnosti pojmů a srozumitelnosti právní úpravy. Bod 2) „Vysoké školy“ písmeno a) „náležitosti, typy a formy“ – poslední odstavec na straně 36 – uvádí text „… vysokých škol univerzitního typu (výzkumných univerzit)…“ Bod 2) „Vysoké školy“ písmeno c „vztahy se státem“ – poslední odstavec na straně 39 – uvádí text „V případě veřejné vysoké školy univerzitního typu, která je výzkumnou organizací…“. Odůvodnění Je třeba zachovat jednotu pojmů. Upozorňujeme, že § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, užívá pouze pojem „výzkumná organizace“. AKCEPTOVÁNO. Svaz průmyslu a dopravy ČR 47. V návrhu nejsou dořešeny paritní podmínky pro účast zástupců zaměstnavatelů v navrhovaných orgánech, např. Radách vysokých škol, Vědeckých radách a také nově navrhované Národní akreditační agentuře. Podle našeho názoru je účast zástupců zaměstnavatelů v těchto orgánech důležitou zárukou vazby na trh práce a aplikační sféru (v případě výzkumu). Zásadní připomínka ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 48. Požadujeme dořešení postavení programů krátkého cyklu Boloňského procesu v rámci soustavy terciárního vzdělávání (v našich podmínkách tedy segmentu vyšších odborných škol), a to jasným určením postupů a principů jejich prostupnosti do bakalářského stupně vzdělávání. Zdůvodnění: zaměstnavatelé považují za neefektivní, aby byly vynakládány prostředky na opakování stejného obsahu studia při pokračování na bakalářském stupni téhož, nebo podobného zaměření. Zásadní připomínka ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 49. Souhlasíme s myšlenkou definování vysokých škol univerzitního typu („univerzit“) samostatně od ostatních vysokých škol s tím, že požadujeme, aby jednou z podmínek takového označení byla jejich prokazatelná spolupráce s aplikační (v případě technických univerzit pak s průmyslovou) sférou. Důvodem je zajištění přímého napojení takovéto univerzity na aplikační sféru. Zásadní připomínka VYSVĚTLENO. 50. Dále požadujeme, aby byly zákonem vytvořeny lepší podmínky pro realizace studentských praxí v podnicích (např. povinným zařazením půlročních praxí do studijních programů), větší přiblížení studia reálným podmínkám (pracovní režim, disciplína, komunikace v mezigeneračních týmech) a aby bylo posíleno manažerské řízení chodu vysokých škol. Zásadní připomínka VYSVĚTLENO. 51. Upozorňujeme, že návrh věcného záměru zákona v oblasti školného neobsahuje „uplatnění zvýhodňujícího koeficientu pro podporu klíčových studijních oborů s vazbou na strategické segmenty průmyslové výroby a služeb“, jak je obsaženo v Programovém prohlášení Vlády ČR, ze dne 4. srpna 2010. Požadujeme v tomto směru o jeho doplnění. Zásadní připomínka VYSVĚTLENO. 52. Rozdělování prostředků na vědu a výzkum na vysokých školách vázat účelově, nikoli institucionálně, tedy formou veřejné soutěže přístupné všem typům vysokých škol. Přidělení těchto prostředků podmiňovat závazkem vysoké školy ke splnění stanovených kritérií a jeho následným prokázáním. Univerzity by měly mít podle našeho názoru povinnost provozovat základní a aplikovaný výzkum, ostatní vysoké školy pak možnost provozovat výzkum aplikovaný. Zásadní připomínka VYSVĚTLENO. 53. Závěrem navrhujeme odstranit z věcného záměru zákona všechny formy protekcionismu a možné nerovné podpory různých typů vysokých škol, jmenovitě: umožnit zřizování fakult i neuniverzitním vysokým školám, umožnit zřizování funkčních míst docentů a profesorů i neuniverzitním vysokým školám, umožnit provádět aplikovaný výzkum i neuniverzitním vysokým školám, sjednotit postupy pro zřizování a zánik vysoké školy bez ohledu na její typ, umožnit jmenování odborníků z praxe akademickými pracovníky všem typům vysokých škol. Zásadní připomínka VYSVĚTLENO, pokud jde o rozdíly typů vysokých škol. NEAKCEPTOVÁNO, pokud jde o připomínku k pojetí habilitací. Unie zaměstnavatelských svazů ČR 54. Věcný záměr zákona o VŠ vůbec nereflektuje, že segmentem vzdělávací soustavy ČR jsou i vyšší odborné školy, které tvoří součást terciárního vzdělávání, a proto požadujeme do zákona o VŠ zahrnout obousměrnou prostupnost nastavením kritérií v paragrafovém znění pro uznávání části vzdělání na VOŠ ve výši 120 kreditů ECTS a tím zajistit prostupnost pro nejlepší absolventy VOŠ do dalšího studia na VŠ. Zásadní připomínka. Zdůvodnění: Předložený věcný záměr: 1. popírá legitimní existenci soustavy vyšších odborných škol, které tvoří od roku 1997 nedílnou součást vzdělávací soustavy ČR a ve všech rozvinutých zemích tvoří nezpochybnitelnou součást terciárního vzdělávání. 2. je v rozporu: a) s Koncepčním záměrem dalšího rozvoje vyššího odborného vzdělávání, který byl předložen odborem 24 MŠMT a schválen poradou vedení ministra školství dne 16. srpna 2011. Koncepční záměr dalšího rozvoje vyššího odborného vzdělávání definuje opatření ke zvýšení společenské prestiže vyššího odborného vzdělávání a zajištění prostupnosti do bakalářských studií nastavením pravidel pro uznávání dosaženého vzdělání na VOŠ ve výši 120 kreditů ECTS, vymezením úrovně pro VOŠ v rámci EQF, diverzifikací vzdělávacích programů délkou studia, nastavením obousměrné prostupnosti mezi vyšším odborným vzděláváním a bakalářským vzděláváním apod. b) s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2011 - 2015 schváleným vládou dne 16. listopadu 2011. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2011-2015, schválený vládou pro oblast regionálního školství podporuje další rozvoj vyšších odborných škol a stanovuje následující kroky: snížit do roku 2013/2014 celkový počet žáků v oborech vzdělání s maturitní zkouškou (a v oborech vyššího odborného vzdělávání) ve veřejných středních a vyšších odborných školách o 15 – 20 % (resp. nezvyšovat kapacitu soukromých a církevních středních a vyšších odborných škol), umožnit transformaci nebo stabilizaci VOŠ, provést změny v obsahu a organizaci VOŠ, zavést oborové deskriptory, tj. rámcovou standardizaci výsledků vzdělávání, pro zvýšení kvality vyššího odborného vzdělávání (2012), stanovit taková opatření (úpravou legislativy), která zajistí přenositelnost kreditů ECTS mezi vyšším odborným a vysokoškolským vzděláváním (2013), změnit pravidla prodlužování akreditace programů (zejména tak, aby došlo ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání a provázání jeho výstupů s uplatnitelností na trhu práce), Specifické jsou vzdělávací programy, které jsou regulovány Směrnicí č. 2005/36/ES a zákonem č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), který stanovuje odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry. Předpokladem pro výkon tohoto povolání je absolvování vysoké (v krátkém cyklu) nebo vyšší odborné školy s tím, že absolventi mají v Evropě přiznáváno stejné zařazení na pracovní pozice. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany 55. K části III. - Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách 1. Návrh věcného řešení: Předpokládaná systematika zákona, Část třetí – Vysokoškolské vzdělávání, Hlava druhá – Vysokoškolské studium zásadní připomínka V návrhu VZZ o VŠ stejně jako v návrhu VZZ o finanční pomoci studentům a v návaznosti na další legislativní postupy pak zákonech samotných je potřebné sjednotit názvosloví – na různých místech se vyskytují nesourodé výrazy: * student se zvláštními vzdělávacími potřebami * handicapovaný student * student se speciálními potřebami * student se specifickými potřebami Pokud se pod všemi těmito výrazy míní uchazeč/student vysoké školy se zdravotním postižením, který má specifické vzdělávací potřeby, doporučujeme používat jednotný termín „student se specifickými vzdělávacími potřebami“, popř. zkráceně „student se specifickými potřebami“. Tento pojem je již používán v Dodatku k č. 2 k „Pravidlům pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, č.j. 2 434/2011-33 ze dne 28. ledna 2011“, specifikující financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami (č.j.: 23 728/2011-30). V prostředí základního a středního školství je školským zákonem zaveden pojem „děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami“. Pojmem student se specifickými vzdělávacími potřebami by se odlišila rovina středních a vyšších odborných a vysokých škol, obdobně jako se rozlišuje „studijní program“ – na VŠ a „vzdělávací program“ – na VOŠ aj. AKCEPTOVÁNO. 56. Návrh věcného řešení: Předpokládaný obsah zákona, bod 3) Studijní programy vysokoškolského vzdělávání a vysokoškolské kvalifikace zásadní připomínka Stávající zákon nevytváří podmínky pro elektronizaci správních procesů. Za předpokladu, že v dikci nového zákona o VŠ budou tyto podmínky vytvořeny, je nezbytné, aby bylo zákonem stanoveno, že elektronizace správních procesů na vysokých školách, jako je zejména zveřejňování dokumentů dálkovým způsobem, podléhá stejným pravidlům jako zveřejňování dokumentů správních orgánů, tj. podle pravidel přístupnosti v souladu s vyhláškou č. 64/2008 Sb., o přístupnosti. Viz příklad MŠMT http://www.msmt.cz/o-webu-msmt/prohlaseni-o-pristupnosti. Uložení této povinnosti je mimořádně důležité zejména pro osoby s těžkým zrakovým postižením. Požadavek souvisí se záměry návrhu VZZ o VŠ v částech návrhu týkajících se povinnosti VŠ zveřejňovat dokumentaci studijního programu, zveřejňování závěrečných prací, povinnosti týkající se zpřístupnění informací studentům ad. AKCEPTOVÁNO. Hospodářská komora ČR 57. Hospodářská komora České republiky nesouhlasí s diverzifikací vysokého školství a základním právním postavením vysokých škol, a to z toho důvodu, že na základě diverzifikace bude školám neuniverzitního typu prakticky zamezen přístup k veřejným prostředkům na výzkum, vývoj a inovace. Odůvodnění: Všechny vysoké školy jsou výzkumnými organizacemi, takže i příjemci veřejné podpory ze státního rozpočtu a oprávněnými žadateli podpory ze strukturálních fondů na výzkum, vývoj a inovace. Vysoké školy neuniverzitního typu díky svému propojení s praxí mohou být významnými centry aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, které jsou důležitou hybnou silou ekonomiky a zdrojem posílení konkurenceschopnosti. Vzhledem k tomu, že nepřímé nástroje podpory výzkumu, vývoje a inovací fungují jen ve velmi omezené míře, zamezení přístupu k veřejným prostředkům bude mít zásadní vliv na potenciální rozvoj výzkumu, vývoje a inovací na tomto typu škol. Zásadní připomínka VYSVĚTLENO. 58. K části III., kapitole Předpokládaný obsah zákona předkládaného materiálu Připomínka ke str. 36, poslední věta na straně Navrhujeme stávající textaci věty rozšířit na: Zákon ponechá úpravu reprezentace vysokých škol podle stávajícího stavu, za předpokladu, že se zřetelem na aktuální situaci v oblasti reprezentace vysokých škol nebude vhodné úpravu novelizovat. Odůvodnění: Aktuální úprava oblasti reprezentace vysokých škol je sice vyhovující, avšak tato situace se může v průběhu přípravy nebo projednávání paragrafového znění návrhu zákona o vysokých školách změnit a není proto vhodné již v návrhu věcného záměru zákona stávající stav zakonzervovat. Zásadní připomínka NEAKCEPTOVÁNO. Legislativní rada vlády 59. Dle předloženého materiálu má být součástí návrhu zákona i zakotvení tzv. kreditového systému. Z věcného záměru zákona není jasné, proč by na jednotlivých vysokých školách nemohl být odlišný systém studia, resp. není zřejmé, proč by mělo být zavedení kreditového systému na všech školách natolik významným státem chráněným principem, že je třeba jej upravit přímo v textu zákona (srov. zásadu, že „60 kreditů vyjadřuje studijní zátěž průměrného studenta v akademickém roce“). Materiál ostatně zcela opomíjí případy, kdy část studia student absolvuje na zahraniční vysoké škole, která nepoužívá kreditní systém, přičemž toto studium by mělo být po obsahové stránce uznatelné v případě, že je se studiem v České republice srovnatelné. Postup uznání části studia v jiném než kreditním systému zákon neupravuje, resp. vůbec nepřipouští. Z věcného záměru zákona proto požaduji princip povinného vedení kreditového systému na všech vysokých školách vypustit. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 60. Věcný záměr zákona obsahuje povinnost veřejné vysoké školy „sestavit pro každý kalendářní rok rozpočet, který nesmí být deficitní“. Taková povinnost, jakkoli je racionální hospodaření vysokých škol nezbytností, se může ukázat v některých případech (např. investiční akce podporující vědecký výzkum a vzdělávání studentů do budoucna) kontraproduktivní. Proto požaduji toto pravidlo z materiálu vypustit, resp. případně specifikovat odůvodněné výjimky a jejich limity. Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 61. Členové akreditační komise mají svoji funkci „vykonávat jako veřejnou funkci“. Znamená to, že budou mít postavení veřejného činitele? S touto otázkou by se měl předkladatel vypořádat. VYSVĚTLENO. 62. Vysokým školám má být uložena povinnost „v pravidelných intervalech vnitřně hodnotit funkčnost vnitřního systému zajišťování kvality i výsledky dosahované v jednotlivých oblastech vzdělávání.“. Z materiálu však není zřejmý postup v případě, pokud vysoká škola hodnocení funkčnosti vnitřního systému zajišťování kvality i dosahovaných výsledků neprovede. Materiál je třeba v tomto smyslu doplnit. VYSVĚTLENO. 63. V materiálu se uvádí, že „Ministerstvo nebude rozhodovat v jednotlivých věcech vyjma případů odnětí akreditace vysoké školy“, zatímco na jiném místě se uvádí, že „Národní akreditační agentuře bude příslušet rozhodovat ve správním řízení po vyjádření ministerstva jako dotčeného orgánu o odnětí akreditace vysoké školy“. Je tedy třeba vyjasnit, kdo bude o odnětí akreditace rozhodovat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebo Národní akreditační agentura? Tato připomínka je zásadní. VYSVĚTLENO. 64. Proti rozhodnutí Akreditační komise nemají být ve správním řízení přípustné opravné prostředky, má však být přípustná žaloba ve správním soudnictví. Do materiálu pro jednání schůze vlády je třeba doplnit zdůvodnění nepřípustnosti podání opravných prostředků ve správním řízení, stejně jako musí být vyjasněna možnost využití dozorčích prostředků podle správního řádu. AKCEPTOVÁNO. 65. Z předloženého věcného záměru zákona nelze zjistit, kdo povede registr akademických pracovníků a matriku studentů, které mají být provázány s registrem vysokých škol, vedeným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Tuto informaci je třeba doplnit. VYSVĚTLENO. 66. Z věcného záměru zákona vyplývá, že bude možné pověřit výkonem státní moci (činnost pověřené hodnotící organizace) právnickou osobu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie než v České republice, přičemž nad takovou právnickou osobou nebude moci Česká republika vykonávat dohled, neboť nebude v její teritoriální jurisdikci. Současně se předpokládá, že taková osoba bude na základě veřejnoprávní smlouvy financována ze státního rozpočtu, aniž by Česká republika měla jakýkoliv faktický vliv na její fungování. Tuto možnost pověřit právnickou osobu se sídlem v zahraničí výkonem činnosti pověřené hodnotící organizace požaduji vypustit. Tato připomínka je zásadní. AKCEPTOVÁNO. Českomoravská konfederace odborových svazů 67. Českomoravská konfederace odborových svazů návrh Věcného záměru o vysokých školách odmítá jako celek a požaduje jeho předloženou verzi stáhnout z legislativního procesu. Zásadní výhrady odůvodňující tento požadavek, popřípadě záměry, které by mohly být předmětem věcné diskuse, jsou uvedeny následně. Tuto připomínku považujeme ČMKOS za zásadní Předložený návrh věcného záměru zákona o vysokých školách se věcně jen málo odlišuje od pracovní verze z 9. 9. 2011, k níž se ČMKOS vyjadřovala v přípravné fázi textu, ještě mimo rámec vnějšího připomínkového řízení. Musíme bohužel konstatovat, že text návrhu nejen nedoznal změn, ke kterým naše připomínky a výhrady mířily, ale předložená verze obsahuje další, s akademickou veřejností neprojednané změny, navíc jde o text formálně velmi nepečlivý a nepřehledný (důvodová zpráva není označena a zcela zmatečně je zařazena pod nadpis „věcný záměr zákona“) a v tomto ohledu horší, než citovaná starší verze. Nezbývá, než opakovat připomínky a výhrady předložené v přímém kontaktu s předkladateli a připojit další, které jsou vyvolány změnami v recentním textu. Lze souhlasit s autory návrhu, že stávající zákon je v mnoha ohledech vnitřně rozporný a nekonzistentní s pracovněprávní i občanskoprávní legislativou. Mohou za to především nekoordinované a často málo promyšlené novelizace a v nemalé míře i poslanecká tvořivost spojená s překvapivě nízkou znalostí problematiky a související legislativy. Jako snahu situaci v tomto směru zlepšit by bylo možno návrh přivítat, ovšem míra politizace, neřešení sporů s akademickou obcí, neuvážené vynakládání značných prostředků neskýtají záruku, že nový zákon tuto situaci vyřeší. Neschopnost nalézt shodu a formulovat dlouhodobě udržitelnou strategii v zásadních otázkách je už řadu let bolestí domácího politického prostředí a vedle sociálních, ekonomických a zahraničně politických otázek se týká i systému vzdělávání. I v této, pro budoucí osudy země mimořádně důležité oblasti, zjevně existují dvě odlišné a v nejednom ohledu protichůdné tendence, které lze s jistou licencí charakterizovat takto: Vzdělání je veřejným statkem zvyšujícím kulturní status celé společnosti a zlepšující život všech. Odtud pak tendence hledět na školy jako na svébytné kulturní instituce, které s ohledem na svůj význam mají přirozený nárok na ochranu a podporu státu. Proti této koncepci dnes stojí představa, že vzdělání je v rozhodující míře statek soukromý, jehož cílem je co nejvýhodnější pozice jednotlivce na trhu práce. Trh práce je ovšem proměnlivý a školy by měly být schopny pružně reagovat na poptávané kvalifikace. Na školství lze pak hledět jako na každé jiné produkční odvětví, jehož úspěšnost se měří odbytem produktů na trhu, tedy úspěchem absolventů na pracovním trhu. Podle této koncepce by stát pak neměl do tržního mechanizmu příliš zasahovat a bránit tomu, aby školy flexibilně měnily svou orientaci, případně vznikaly a zanikaly v žádoucím konkurenčním zápase o úspěch v prostředí, které je ovládáno silami tržní ekonomiky. Je zřejmé, že žádná z uvedených představ sama o sobě nemůže být základem pro dlouhodobě použitelnou strategii vysokoškolské politiky, protože společenská role vzdělání je složitou kombinací obou hledisek a politické rozhodování by nemělo být zatíženo fundamentalistickým důrazem na kteroukoli z nich. Předložený návrh se tomuto úskalí vyhýbá v jednotlivých částech s různou mírou úspěchu. Text je místy velmi obecný, místy naopak konkrétní do té míry, že předjímá formulaci budoucího zákona a je tak obtížné udělat si představu o tom, jak některé problémy hodlá zákonodárce v paragrafovaném znění řešit. Často je dokonce obtížné z návrhu dovodit, jaký finální cíl navržené znění sleduje. Podle našeho názoru předložený věcný záměr nesplnil svou mimořádně důležitou roli být výrazem co možná nejširší společenské shody nad řešením problémů vysokoškolského vzdělávání, problémů organizace a řízení vzdělávacích institucí a jejich financování. Příprava zákona tak vstupuje do etapy paragrafovaného znění s řadou nevyřešených zásadních sporů, což nepochybně ohrožuje kvalitu budoucího zákona. Ta by především měla být v dlouhodobé stabilitě zákona, který nebude ohrožován přetrvávajícími koncepčními spory vně i uvnitř akademického společenství. Existující neshody není rozumné řešit politickým rozhodováním, protože se původně věcné konflikty později vrátí ve zpolitizované podobě a ve vhodné chvíli vyústí v novou změnu zákona, zpravidla neméně rozpornou než ta předchozí. Kvalita budoucího zákona spočívá ve schopnosti vytvořit dlouhodobě stabilní a politicky invariantní právní prostředí pro skutečný rozvoj a vzrůstající kvalitu vysokoškolského vzdělávání, čehož nelze dosáhnout bez rozumné míry aktivního podílu vysokých škol na tvorbě státní politiky vysokého školství. Cílem reformy a žádoucí modernizace vysokých škol musí být vyšší míra společenské odpovědnosti spojená s vyšší mírou autonomie, a to i v otázkách hospodaření, smluvní a veřejně kontrolovatelný charakter vztahu se státem a účinnější vnitřní i vnější procesy hodnocení. V tomto ohledu je předložený návrh značně nekonzistentní a text si na mnoha místech protiřečí. Návrh deklaruje princip minimální regulace s tím, že se vzdává úpravy vnitřní organizace vysokých škol ve prospěch statutu, tedy vnitřního předpisu, na straně druhé striktně reglementuje složení a kompetence vědeckých a uměleckých rad, rektora jako jediného statutárního orgánu vysoké školy staví do postavení smluvního zaměstnance Rady vysoké školy, která je ze zákona personálně oddělena od akademické obce vysoké školy. Návrh tím, že jmenování členů Rady (a tedy i odvolávání) svěřuje do rukou ministra, posiluje výrazně roli státu na úkor deklarovaného principu vysoké školy jako samosprávné instituce. Zcela zásadní kritiku si ovšem zaslouží v návrhu deklarovaná fiskální neutralita účinků zákona. Vysokoškolská reforma nezbytně bude mít své náklady, školy přece nemohou omezit výuku a tvůrčí činnosti a přitom budou nuceny najít nemalou pracovní kapacitu pro realizaci potřebných změn a tuto kapacitu bude třeba zaplatit, nehledě už k přetrvávajícímu podfinancování vysokoškolského systému, jak se o tom vyjadřovala už Bílá kniha. Odpovědný zákonodárce by měl umět politické reprezentaci a voličům vysvětlit, že zákon přinese potřebné zlepšení kvality práce vysokých škol a nelze vyloučit, že si to vyžádá jisté odůvodněné náklady. NEAKCEPTOVÁNO. 68. Návrh operuje se zavedením školného, které je pro ČMKOS naprosto nepřijatelné z důvodu velkých sociálních rizik a prohloubení už dnes existujících sociálních bariér pro přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Přestože v úvodu věcného záměru zákona o vysokých školách se v řadě bodů deklaruje, že zákon stojí na mnoha z obecného hlediska jistě chvályhodných základech, jako je kontinuita vývoje vysokého školství, přístup občanů k vysokoškolskému vzdělání, jejich účast na vzdělávání a rovnost šancí, kvalita vysokého školství, přechod absolventů ze vzdělávání do práce, jejich zaměstnatelnost a uplatnění na pracovním trhu, výzkum, vývoj, inovace, apod., skutečný obsah zákona se pak právě na ty body, vůbec nijak podstatně nesoustřeďuje (např. přechod absolventů do práce) a nepřináší žádné doklady o tom, že jeho přijetím se situace v těchto oblastech nějakým výrazným způsobem zlepší. Navrhovaný věcný záměr zákona v podstatě nepřináší nic než revoluční změnu do pravidel fungování vysokých škol a revoluci ve vztahu k dosavadnímu respektovanému právu studentů na bezplatné vysokoškolské vzdělání. Každá skokově revoluční změna speciálně ve vzdělání je vždy především výrazným nejen individuálním, ale i celospolečenským rizikem. Bude-li uvedený zákon ve své nyní existující věcné podobě přijat, bude to znamenat, že české veřejné vysoké školství se bude v následujících mnoha letech potýkat se značně komplikovaným procesem přizpůsobení této revoluci shora, kdy každodennost se bude střetávat s nově implantovaným konceptem tak, že nějaká stabilizovaná situace, která jediná je příznivá pro proces poznávání a zkoumání, se ustálí až v relativně dlouhém horizontu, které bez vší pochyby přesáhne jedno volební období. Všechny uvedené připomínky považuje ČMKOS za zásadní. NEAKCEPTOVÁNO. 69. Ačkoli, jak už bylo uvedeno, následující části dokumentu patří k důvodové zprávě, nejsou takto označeny. Strategický cíl zákona: Tato část návrhu obsahuje zcela obecné deklarace, které až na výjimky týkající se diverzifikace a financování nepřinášejí mnoho nového a mohou u méně informovaného čtenáře vyvolávat dojem, že nový zákon je jedinou nezbytnou podmínkou pozitivního vývoje vysokých škol, což je v rozporu se skutečností. VYSVĚTLENO. 70. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (malá RIA): Obsah této části dokumentu je do značné míry v rozporu s názvem, když už odhlédneme od poněkud zmatečného formátování dokumentu. Z nepochopitelných důvodů zde předkladatel pod titulkem Zhodnocení stávající právní úpravy a rizik spojených s nečinností uvádí prakticky stejné znění, které je obsaženo pod titulkem Zhodnocení stávající právní úpravy ve vlastním návrhu věcného záměru zákona. Totéž platí o části Identifikace cílů, kterých má být dosaženo, kde je uvedeno znění obsažené ve vlastním návrhu pod titulkem Východiska věcného záměru. Přitom označení jednotlivých částí dokumentu je zmatečné a svědčí o naprosté absenci závěrečné redakce textu. VYSVĚTLENO. 71. Princip minimální regulace je chvályhodným východiskem, pokud ovšem bude respektován ve stejné míře ve všech ustanoveních zákona. KONSTATOVÁNÍ. 72. V rozporu s deklarovaným principem minimální regulace a role statutu vysoké školy se uvádí, že zákon upraví vnitřní organizaci veřejných vysokých škol. Rektor vysoké školy by měl být jmenován prezidentem republiky na návrh Rady vysoké školy a akademickému senátu se přiznává pouze možnost se vyjádřit k výsledku výběrového řízení. S takovou úpravou zásadně nesouhlasíme, protože odporuje samosprávnému principu a zásadám autonomie univerzit. Rektor by se tak stal smluvním zaměstnancem Rady, v postavení „generálního ředitele“, který by navíc jmenoval třetinu členů Rady, tedy svého vlastního nominačního orgánu. Postavení Rady vysoké školy není jasné – personálně by měla stát mimo vysokou školu, ale zároveň by měla být vybavena poměrně rozsáhlými pravomocemi. Je otázkou kde se najdou kompetentní osobnosti (trochu se bojíme, že hlavně v AV ČR) a není také zřejmé, co jsou „relevantní společenské zájmy“ v odůvodnění proč třetinu Rady má jmenovat ministr z vlastního podnětu. Celé to poněkud připomíná koncept akciové společnosti s majoritou státu, kde se prakticky skoro nikdy nepodařilo zabránit klientelismu a vzniku korupčního prostředí. Role vnějších aktérů by měla být dozorčí a doporučující. Jistá obava je namístě i v případě vědecké či umělecké rady (polovina členů v případě výzkumné univerzity). Obáváme se, že v malém českém prostředí dojde ke vzájemnému půjčování odborníků. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. VYSVĚTLENO.. 73. Institut rámcové dohody se státem lze obecně akceptovat, ovšem bude velmi záležet na kvalitě paragrafované předlohy. Návrh správně zachovává příspěvek na činnost vysoké škole i dotační tituly. Přezkoumatelnost rámcové dohody, případně řešení sporů se státem cestou smírčího řízení, lze považovat za pozitivní změnu. Stejně tak lze pozitivně hodnotit náznak zákonem garantované institucionální podpory vědy a výzkumu, který ovšem bude ve finálním znění zákona vyžadovat mnohem přesnější definici příjemců podpory i předpokladů, které je třeba splnit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. KONSTATOVÁNÍ. 74. Není na první pohled zcela jasné, co se míní veřejnoprávní disciplinární odpovědností, na straně druhé správní řízení podle zákona může odstranit dosavadní libovůli při posuzování i relativně závažných deliktů. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. VYSVĚTLENO. 75. Návrh v zásadě zůstává u definice akademického pracovníka, jaká v hrubých rysech platí dnes, ale naznačuje hlubší změny v postavení docentů a profesorů. Text ale zůstává do značné míry nejasný – např. akademický pracovník by se podle návrhu nestal automaticky docentem a habilitace by měla být považována jen za nutný předpoklad ustanovení (pracovní právo tento pojem nezná) do pracovní funkce (pozice) docenta. To je ovšem ve smyslu pracovního práva nabídka pracovního místa a habilitovaný by se stal docentem podepsáním pracovní smlouvy, logicky pak lze dovodit, že jejím rozvázáním (výpovědí, dohodou atd.) by docentura a ovšem potažmo i profesura zanikla. Taková právní úprava ale zcela odporuje stávajícímu stavu a dlouholeté tradici, pokud jde o získávání akademických titulů. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. VYSVĚTLENO. 76. Není také zřejmé, zda se institutem funkčního místa nezavádí nová systemizace, se kterou nejsou v minulosti dobré zkušenosti. Dost pochybujeme, že taková změna je průchodná, zejména zda stojí za úpornou bitvu, kterou vyvolá. V každém případě je třeba varovat před jistým voluntarismem v zacházení s pracovním právem. Pokud existují důvody k odlišné pracovně právní úpravě, než jakou obsahuje ZP, pak takovou úpravu je třeba dojednat s MSPSV a odlišnou úpravu pro akademické pracovníky dojednat při novelizaci ZP. Nepřímá novela ZP zněním tohoto zákona je nepřípustná a předkladatel byl na tuto skutečnost upozorňován. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. VYSVĚTLENO. 77. Stejně pečlivě je třeba v zákoně odlišit, která rozhodnutí školy vůči studentovi mají povahu správního rozhodnutí a která nikoli. Jinak se může stát, že i výsledek každé zkoušky bude přezkoumávat soud. Tyto otázky je třeba se vší důkladností konzultovat s odborníky ještě před přípravou paragrafovaného znění. Přinejmenším už jen proto, že při počtech studentů, kteří mohou být objektem správního rozhodování, není kapacita správního soudnictví dostatečná. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. VYSVĚTLENO. 78. Samostatným problémem je školné, jehož zavedení považujeme za politické rozhodnutím. ČMKOS důrazně opakuje svůj zásadní nesouhlas se zavedením školného. Nesouhlasíme se záměrem upravit tímto zákonem povinnost studentů veřejných vysokých škol hradit veřejné vysoké škole za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu školené, a to ve výši stanovené veřejnou vysokou školou podle zásad daných jejím statutem za předpokladu, že nepřevýší maximální výši stanovenou zákonem. Odhlédneme-li od značné technické a organizační náročnosti zavedení školného a všech s tím spojených náležitostí v prostředí, které s tím nemá zkušenost a vzhledem k jeho novodobé tradici, je to výrazně cizorodý prvek, a představuje zvýšení byrokratické náročnosti samotné obsluhy veřejného vysokého školství. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. NEAKCEPOVÁNO. 79. Náš principiální nesouhlas spočívá v tom, že stát by měl všem, kteří jsou toho schopni, zajistit bezplatnou možnost vysokoškolského vzdělání. Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách navíc nepřináší přesvědčivé důkazy o tom, jak podstatná bude vůbec úspora pro státní rozpočet. Po dotvoření uvedeného zákona, jeho schválení a vstoupení v platnost bude jediným jednoznačným vítězem podle našeho názoru bankovní a finanční sektor, kterému stát těmito zákony daruje ohromný a bezrizikový byznys. Perspektivu, že podstatný segment vysokoškolských studentů bude studium zakončovat s dluhem v řádu stovek tisíc, nepovažujeme z jejich individuální sociální situace a sociální situace jejich rodin, z nichž většina nedosáhne ani na průměrnou mzdu, za příznivou, a nepovažujeme ji za příznivou ani z celospolečenského hlediska: moderní stát i národ se bez kvalifikovaných odborníků neobejde a jakékoliv skutečnosti, které ztěžují možnosti (kromě vlastního talentu a nadání studentů) ke studiu považujeme za výrazně negativní dopad do budoucnosti. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. NEAKCEPTOVÁNO. 80. Důrazně upozorňujeme, že zamýšlený institut školného povede ke vzniku sociálních bariér při získání vzdělání. Navrhovaná právní úprava v žádném případě neskýtá záruku, že studenti sociálně slabí, ale nadaní budou mít možnost vystudovat zdarma (že budou zbaveni povinnosti platit školné). V této souvislosti důrazně upozorňujeme, že návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentů, který by měl řešit nejen problémy, které vzniknou zavedením školného, ale mnohé sociální problémy, které existují už dnes, byl předložen bez projednání se sociálními partnery a akademickou reprezentací. Upozorňujeme, že podmínkou zavedení školného by mělo být přijetí funkčního zákona o finanční podpoře studentů, která však s vysokou pravděpodobností nebude do předpokládaného vzniku paragrafované podoby zákona splněna (jednotné inkasní místo). Školné v navrhované výši bude mít zatím neanalyzované sociální dopady, neobsahuje motivační prvky (zohlednění studijních výsledků studenta) a školy nemají záruku, že jim příspěvek od státu nebude snížen o vybrané školné. Nelze si v této souvislosti odpustit poznámku, že optimální doba k zavedení školného už minula a dnes bude chápáno se vší pravděpodobností jako další „akt spoluúčasti“ na řešení deficitu státního rozpočtu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. NEAKCEPTOVÁNO. 81. Návrh je na přesné informace skoupý – hodlá zachovat rigorózní zkoušky a nic neříká o úpravě zkoušek státních. Budou např. i medici psát diplomové práce? Není jasné jaké důvody (krom historických) vedou předkladatele k zachování rigorózních zkoušek a tedy i dvou typů absolventů magisterského studia. Dost obav způsobuje úmysl, že zákon stanoví rámcové charakteristiky a úroveň znalostí a dovedností absolventů. To podle nás do zákona nepatří, protože je to věcí národního systému kvalifikací. S ohledem na ohromnou diverzitu vysokoškolských kvalifikací to buď zákon značně nafoukne anebo to bude obecné až k nepoužitelnosti. Obě možnosti považujeme za chybné. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. VYSVĚTLENO. 82. Koncepce institucionální akreditace se zdá být racionální ve srovnání s dnešní akreditací studijních programů, nicméně návrh předpokládá registraci studijních programů akreditační komisí jako ověření, že program splňuje zákonem stanovené předpoklady. Povahu těchto předpokladů návrh nespecifikuje a bude velmi záležet na paragrafované verzi zákona. Projekt Národní akreditační agentury jako nového správního úřadu je v době rozpočtových restrikcí sporný, pozitivně hodnotíme zachování akreditační komise, i když z návrhu nelze dost dobře získat přesnější představu o kompetencích komise vůči vedení agentury a vnitřních procesech, které návrh odkazuje na paragrafované znění. Problémy vzniknou se získáním odborného personálu. Skepticky vidíme účast skutečně aktivních akademiků. Proč se ovšem musí v návrhu psát, že ředitel je nadřízen všem zaměstnancům agentury a jak to, že už teď víme, že optimální funkční období je 6 let? Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. VYSVĚTLENO. 83. Návrh nijak blíže nespecifikuje, co předkladatel míní vnitřním systémem zjišťování kvality. Přitom je z textu zřejmé, že půjde o závažný předpoklad akreditace, jehož náležitosti má stanovit zákon a návrh dokonce předpokládá stanovení podrobností vyhláškou. Zákon by měl především definovat kvalitativní parametry práce vysoké školy ve vztahu ke kvalifikačním rámcům a společenské roli a cestu jak těmto parametrům vyhovět by měl ponechat na škole samé, resp. na jejím statutu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. VYSVĚTLENO. Akademie věd ČR 84. Koncepce věcného záměru zákona neumožňuje stanovit roli Akademie věd ČR ve vysokoškolském vzdělávání a účelně využít značný vzdělávací potenciál této instituce. Akademie věd ČR se na procesu vysokoškolského vzdělávání podílí v kvantitativním rozsahu odpovídajícím přinejmenším kapacitám středně velké univerzity. Tato činnost však postrádá odpovídající legislativní základ a celkový potenciál Akademie věd ČR pro vysokoškolské vzdělání tak zůstává z velké části nevyužit. Z těchto důvodů Akademie věd ČR vždy konzistentně doporučovala, aby v návrhu zákona byla zakomponována možnost získání akreditace pro její pracoviště. Tato možnost by Akademii věd ČR umožnila zkvalitnit a lépe plánovat vzdělávací aktivity a zároveň by přispívala k rozvoji partnerství s vysokými školami a k naplňování hlavních prioritních cílů vysokoškolského vzdělávání. VYSVĚTLENO. 85. K části III. Věcný záměr zákona o vysokých školách, kapitole III. Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách / Návrh věcného řešení / Předpokládaný obsah zákona / oddílu 3) Studijní programy vysokoškolského vzdělávání a vysokoškolské kvalifikace, 4. odstavci Původní znění: Zákon při zachování podmínek kvality zjednoduší podmínky pro uskutečňování studijních programů společných s jinou vysokou školou v České republice nebo v cizím státě. Taková činnost nebude vyžadovat zvláštní povolení za předpokladu, že se uskutečňuje na základě dohody vysokých škol, z nichž každá má podle rozhodného právního řádu oprávnění uskutečňovat vysokoškolské studijní programy příslušného stupně v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání. Uskutečňování studijních programů třetího stupně ve spolupráci s veřejnou výzkumnou institucí v České republice nebo s právnickou osobou obdobné povahy v jiném státě bude upraveno obdobně. Uskutečňování studijních programů ve spolupráci s právnickou osobou, která není vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, bude podléhat souhlasu Národní akreditační agentury. Navrhované doplnění: Zákon při zachování podmínek kvality zjednoduší podmínky pro uskutečňování studijních programů společných s jinou vysokou školou v České republice nebo v cizím státě. Taková činnost nebude vyžadovat zvláštní povolení za předpokladu, že se uskutečňuje na základě dohody vysokých škol, z nichž každá má podle rozhodného právního řádu oprávnění uskutečňovat vysokoškolské studijní programy příslušného stupně v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání. Uskutečňování studijních programů třetího stupně ve spolupráci s veřejnou výzkumnou institucí v České republice nebo s právnickou osobou obdobné povahy v jiném státě bude upraveno na základě obdobné dohody a akreditace instituce podílející se na realizaci programů. O institucionální akreditaci doktorského studia mohou požádat veřejné výzkumná instituce ve spolupráci s vysokou školou nebo samostatně. V takovém případě Akreditační komise vyzve příslušnou vysokou školu k uzavření dohody s dotyčnou veřejnou výzkumnou institucí. Pokud oslovená vysoká škola uzavření dohody odmítne, oznámí to Akreditační komisi a sdělí jí důvody. Uskutečňování studijních programů ve spolupráci s právnickou osobou, která není vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, bude podléhat souhlasu Národní akreditační agentury. Zdůvodnění: Věcný záměr předpokládá, že uskutečňování vysokoškolských studijních programů třetího stupně ve spolupráci s veřejnou výzkumnou institucí v České republice bude upraveno na základě dohody s příslušnou vysokou školou. Tato dohoda by měla obsahovat jednoznačné vymezení povinností, pravomocí a odpovědností smluvních partnerů. Zároveň však pokládáme za nezbytné jednoznačně specifikovat podmínky akreditace k účasti na uskutečňování studijních programů, které nejsou v záměru konkrétně upřesněny. Z této skutečnosti vychází předkládaná zásadní připomínka, která směřuje k možnosti zahrnutí pracovišť Akademie věd ČR, jež jsou veřejnými výzkumnými institucemi, do procesu institucionální akreditace. Toto doplnění vytváří předpoklad k obecnému ověření způsobilosti veřejných výzkumných institucí podílet se na vysokoškolském vzdělávání a současně vychází vstříc požadavku věcného záměru na důsledné zajišťování jeho kvality. Zásadní připomínka VYSVĚTLENO. Ministerstvo kultury 86. Část „Předpokládaný obsah zákona“, kapitola 2) vysoké školy, podkapitola c) vztahy se státem Pro úplnost doporučujeme na konci druhého odstavce této podkapitoly zmínit, že vysoké školy budou moci obdržet podle zvláštních předpisů ze státního rozpočtu i další prostředky, například dotace podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb. (v podstatě na jakýkoli obecně prospěšný projekt) nebo podle § 15 zákona č. 257/2001 Sb. (dotace na podporu knihoven). AKCEPTOVÁNO. 87. Část „Předpokládaný obsah zákona“, kapitola 4) zajišťování kvality, podkapitola b) organizační zajištění Věcný záměr zavádí tzv. pověřenou hodnotící organizaci, jejímž úkolem bude hodnotit vysokou školu. Pokládáme za vhodné věcný záměr dopracovat, pokud jde o vztah pověřené hodnotící organizace, konkrétní vysoké školy, Národní akreditační agentury a MŠMT. Zejména je vhodné uvést, kdo bude určovat pro konkrétní hodnocení konkrétní vysoké školy pověřenou hodnotící organizaci (sama hodnocená vysoká škola, Národní akreditační agentura nebo MŠMT), zda náklady spojené s hodnocením, které má hradit vysoká škola, bude hradit přímo pověřené hodnotící organizaci anebo Národní akreditační agentuře či MŠMT, které je následně převedou organizaci v podobě příspěvku na zabezpečení její činnosti, a jak bude vypadat právní vztah mezi pověřenou hodnotící organizací a hodnocenou vysokou školou. AKCEPTOVÁNO. Ministerstvo pro místní rozvoj 88. AKCEPTOVÁNO. Ministerstvo zemědělství 89. K otázce školného na veřejných vysokých školách: U povinnosti studentů hradit školné na veřejných vysokých školách požadujeme, aby u preferovaných resortních oborů, které jsou nedostatečně obsazeny absolventy vysokých škol a je jich nedostatek na trhu práce (např. zootechnici a agronomové), byla v zákoně nastavena možnost snížení výše školného, případně aby nebylo školné pro preferované obory požadováno. VYSVĚTLENO. 90. K části II. (malá RIA) oddílu 2. (Zhodnocení stávající právní úpravy) písm. b) Zhodnocení stávající právní úpravy a rizik spojených s nečinností: Upozorňujeme, že v odstavci 8 (str. 13) jsou uvedeny dva shodné odstavce se stejnými poznámkami pod čarou č. 3 a 4. Doporučujeme jeden z odstavců vč. jedné připomínky vypustit. AKCEPTOVÁNO. Ministerstvo životního prostředí 91. VYSVĚTLENO. 92. VYSVĚTLENO. 93. VYSVĚTLENO. 94. VYSVĚTLENO. Ministerstvo zahraničních věcí 95. MZV je toho názoru, že v předloženém návrhu by měly být konkretizovány, resp. vysvětleny, některé pojmy. Např. se jedná o jasné vymezení mezi veřejnými vysokými školami a státními vysokými školami. Z textu návrhu není vždy patrné, o jaký typ vysoké školy se jedná, rovněž není jasně rozlišeno, jak budou připravované právní úpravy promítnuty do jednotlivých typů vysokých škol, především pak do soukromých vysokých škol. AKCEPTOVÁNO. 96. MZV upozorňuje, že v části věcného záměru zabývající se slučitelností navrhované právní úpravy s právem Evropské unie nelze vycházet ze Smlouvy o založení Evropského společenství, ale z platné právní úpravy, tj. ze Smlouvy o fungování Evropské unie (po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byl pojem Evropské společenství nahrazen pojmem Evropská unie). AKCEPTOVÁNO. 97. MZV doporučuje důsledněji rozlišovat mezinárodní smlouvy sjednané v rámci Rady Evropy a předpisy právního řádu Evropské unie. Např. Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu je mezinárodní smlouvou sjednanou v rámci Rady Evropy a nepatří mezi předpisy práva Evropské unie, mezi které je zařazena. AKCEPTOVÁNO. Úřad vlády ČR, odbor kompatibility 98. Návrh věcného záměru je v předložené obecné podobě s právem EU plně slučitelný. Nedostatky ve formálních náležitostech návrhu je nutno napravit. Detailní upozornění a drobné úpravy jsou uvedeny v příloze dopisu. AKCEPTOVÁNO. Česká biskupská konference 99. Česká biskupská konference uplatňuje k návrhu Věcného záměru zákona o vysokých školách následující zásadní připomínku. V části Věcného záměru zákona o vysokých školách uvedené nadpisem „Předpokládaný obsah zákona“, kap. 2, odst. a), druhý odstavec textu navrhujeme nahradit první větu začínající slovy „z hlediska způsobu řízení vysoké školy“ následujícím textem: „Z hlediska způsobu zřízení vysoké školy budou rozlišeny vysoké školy veřejné, státní, soukromé a církevní. U veřejných, státních a soukromých vysokých škol budou zachovány dosavadní typy právních forem těchto jednotlivých kategorií. Vysoké školy zřizované církvemi a náboženskými společnostmi, které mají zvláštní právo zřizovat církevní školy podle ust. § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech), budou představovat zvláštní kategorii vysokých škol, jejichž fungování bude upraveno právním předpisem.“ Odůvodnění: Současná podoba návrhu Věcného záměru zákona o vysokých školách nezohledňuje právo církví a náboženských společností zřizovat vysoké školy, a to ani těm církvím a náboženským společnostem, které získaly zvláštní právo „zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu“ podle ust. § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb., je ve vztahu k současnému zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách zákonem pozdějším. Právní úprava v současném zákoně o vysokých školách vychází z právní situace roku 1998, kdy zřizování církevních škol ještě nebylo výslovně zaručeným zvláštním právem některých církví a náboženských společností. Proto současný zákon o vysokých školách z roku 1998 toto zvláštní právo církví – zřizovat školy – na základě zákona o církvích ještě nijak nezohledňuje a kategorii „církevních vysokých škol“ vůbec nezná. Přetrvávání tohoto stavu v oblasti vysokého školství je stěží udržitelné, a to především vůči těm církvím a náboženských společnostem, které v mezidobí nabyly toto zvláštní právo zřizovat všechny školy. Zatímco zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), upravuje podmínky vzniku a financování škol zřízených církvemi a náboženskými společnostmi, které mají toto zvláštní právo zřizovat církevní škol podle zákona č. 3/2002 Sb., pro případné zřízení vysoké školy církví neexistuje žádná právní úprava. Považujeme za nutné zohlednit, že Církev římskokatolická v současné době počítá se zřízením pouze těch vysokoškolských pracovišť, které by vznikly na základě transformace stávajících tří vyšších odborných škol zřizovaných různými církevními subjekty (Arcibiskupství olomoucké, Arcibiskupství pražské, Salesiánská provincie Praha). Činnost těchto škol je dosud dotována na základě citovaného ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. Jedná se o Caritas – Vyšší odbornou školu sociální Olomouc, dále o Jabok – Vyšší odbornou školu sociálně pedagogickou a teologickou a o Vyšší odbornou školu publicistiky (obě v Praze). Nevylučujeme možnost dohody zřizovatelů těchto škol na zřízení jedné společné vysoké školy s několika instituty. AKCEPTOVÁNO. Česká konference rektorů 100. Předpokládané cíle zákona, zejména deklarovanou vyšší míru samosprávy vysokých škol, vlastní obsah věcného záměru popírá kombinací vnějšího rozhodování, limituje prvky samosprávy a nedostatečně vymezuje autonomii veřejných vysokých škol včetně oblasti hospodaření. OBECNÁ PŘIPOMÍNKA. 101. Věcný záměr zavádí novou instituci Národní akreditační agentura, nepochybně znamenající nárok na státní rozpočet, aniž by byl prokazatelný obsahový přínos ve srovnání s dosavadní Akreditační komisí. Vymezení hodnoticích organizací umožňuje jejich netransparentní výběr, ačkoli značně ovlivňují kvalitu vysokoškolského vzdělávání, neobjasňuje vztah k procesu akreditace a neodpovídá tak deklarovaným cílům věcného záměru. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 102. Návrh úpravy funkčních míst docentů a profesorů prokazuje absenci skutečně relevantních důvodů pro plné nahrazení dnešních habilitačních a jmenovacích řízení pojetím pracovních míst. Chybějící a neujasněná přechodná ustanovení současně podtrhují obavy ze ztížení možností kariérního růstu akademických pracovníků. NEAKCEPTOVÁNO. 103. Význam a pravomoci Rady vysoké školy vylučuje originální pravomoc ministra jmenovat třetinu výhradně dle své úvahy. Kandidát na jmenování rektorem by měl být volen akademickým senátem. Lze akceptovat princip umožňující Radě vysoké školy vyslovit s volbou senátu nesouhlas, přičemž senát by měl mít možnost vysoce kvalifikovanou většinou tento nesouhlas zvrátit. Institut výběrového řízení na místo rektora byl již ČKR důrazně odmítnut. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 104. Navrhovaná vysoká míra uplatnění Správního řádu vzhledem k charakteru činnosti vysokých škol je protismyslná, vzhledem k jejich samosprávě a deklarovanému posilování autonomie nevhodná. NEAKCEPTOVÁNO. Připomínky jednotlivých škol (většinou soukromých) nebyly do vypořádání zahrnuty, neboť nejde o stanovisko ČKR. ČKR ovšem tato vyjádření uvedla v příloze bez komentáře. Předkladatel vzal na vědomí též stanoviska některých jednotlivých vysokých škol, která mu byla prostřednictvím ČKR postoupena. Rada vysokých škol U připomínek Rady vysokých škol bylo ponecháno formátování použité zpracovatelem připomínek. Formálně bylo jen změněno číslování připomínek. Zásadní připomínky Číslo přip. Podstata připomínky Zdůvodnění připomínky A/N/Č Vypořádání 105. Str. 16, odrážka 6, řádky 573-574 Původní text: Odstranit formální bariéry pro obsazování míst profesorů a docentů, včetně odborníků ze zahraničí nebo např. z praxe. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Odstranit formální bariéry a zpřísnit požadavky odbornosti pro obsazování míst profesorů a docentů, včetně odborníků ze zahraničí nebo např. z praxe. Zpřísnění požadavků na obsazování míst docentů a profesorů je jedním z nástrojů pro zvyšování kvality vysokých škol, což je jeden z deklarovaných cílů nového zákona. Původní text není v samotném věcném návrhu zákona nikterak obsažen. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 106. Str.16, písm. c, odrážka 3, řádky 600-604 Původní text: Systém uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikace získané v zahraničí bude v souvislosti s rozlišováním akademických a profesních účelů uznávání upraven tak, aby se v působnosti vysokých škol vztahoval na uznávání vzdělání výhradně pro účely přijímání ke studiu (jako předběžnou otázku v řízení o přijetí ke studiu) Navrhujeme: Změnit Navržený text: Systém uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikace získané v zahraničí bude v souvislosti s rozlišováním akademických a profesních účelů uznávání upraven tak, aby se v působnosti vysokých škol vztahoval na uznávání vzdělání.[DEL: :DEL] Navržená úprava vylučuje do budoucna provádět nostrifikace v působnosti vysokých škol v plném rozsahu (umožňuje pouze pro přijímání ke studiu), což RVŠ odmítá, vzhledem k tomu, že se jedná o nedílnou součást autonomie vysokých škol. Dále RVŠ není jasná provázanost této úpravy na některé mezinárodní smlouvy – např. Dohody o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání (např. se SR) AKCEPTOVÁNO. 107. Str.17, kap.4, odst. 2, řádky 626-630 Původní text: V průběhu konzultací se ukázalo, že se výrazně zvýšil počet zastánců nové právní úpravy v novém zákoně, neboť pozitiva nové právní úpravy (vzhledem k rozsahu navrhovaných změn) převážila nad variantou novely zákona o vysokých školách, která by navíc musela být široce pojata v komplexním smyslu úprav. Navrhujeme: Změnit Navržený text: V průběhu konzultací se ukázalo, že se výrazně snížil počet zastánců nové právní úpravy v novém zákoně, [DEL: :DEL] Dle kap.8 (str.18, řádky 665-668) Možnosti řešení byly konzultovány se zástupci odborné akademické veřejnosti a reprezentací vysokých škol (Českou konferenci rektorů a Radou vysokých škol (včetně Studentské komory RVŠ) a asociacemi děkanů fakult. RVŠ toto stanovisko nikdy v konzultacích nepodpořila, naopak opakovaně se vyjádřila pro novelizaci stávajícího zákona, stejně tak zástupci ČKR na společných jednáních expertní skupiny k věcnému záměru vedených nám. Wilhelmem. Zmíněné tvrzení je tedy nepravdivé a požadujeme jeho opravu. NEAKCEPTOVÁNO. 108. Str. 19, kap.B, odst.1, řádky 697-698 Původní text: Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách nebude mít podstatné dopady na podnikatelské prostředí. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách bude mít podstatné dopady na podnikatelské prostředí. Návrh bude mít podstatné dopady na podnikatelské prostředí, především v otázkách zakládání soukromých vysokých škol a zapojení soukromoprávních subjektů do procesu akreditace. Dále v možnosti vysokých škol vstupovat majetkově do třetích subjektů. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 109. Str. 35, kap. 1, odst. 3, řádky 1261-1265 Původní text: V zájmu posílení schopnosti vzájemné soutěže vysokých škol zákon též rozšíří kompetence orgánů samosprávy veřejných vysokých škol, čímž bude směřovat k dalšímu zvyšování autonomie vysokých škol zahájeného přijetím současného zákona o vysokých školách. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Zákon zúží kompetence orgánů samosprávy veřejných vysokých škol, čímž bude směřovat k dalšímu snižování autonomie vysokých škol [DEL: :DEL] Znění věcného záměru zákona oslabuje pozici stávajících samosprávných orgánů akademické obce – otázky rozpočtu, statutu, volby rektora, … ve prospěch orgánů silově dosazených ze strany státu. Původně deklarované tvrzení je tedy v rozporu s obsahem věcného záměru zákona, který je předložen. NEAKCEPTOVÁNO. 110. Str. 36, kap.2, odst.2, pism.a), řádek 1285 Původní text: a) možnost fúze (sloučení nebo splynutí) veřejných vysokých škol veřejnoprávní smlouvou, Navrhujeme: Doplnit Navržený text: a) možnost fúze (sloučení nebo splynutí), segmentace (rozdělení nebo rozpadu) veřejných vysokých škol veřejnoprávní smlouvou, Je třeba ošetřit i možnost dělení škol, případně fúzování určitých částí škol. RVŠ upozorňuje na problematičnost ustanovení u veřejných vysokých škol, kde tyto jsou zřizovány zákonem – bude tedy veřejnoprávní smlouva novelizovat zákon?!? AKCEPTOVÁNO. 111. Str. 36, kap.2, odst. 4, řádek 1297 Původní text: Společným základem právní úpravy vnitřní organizace vysokých škol pro všechny typy a formy vysokých škol bude právní institut statutu vysoké školy, který vypracuje vysoká škola a který schválí její kompetentní orgány. Statut vysoké školy bude jejím základním vnitřním předpisem; podmínkou jeho platnosti bude registrace ministerstvem.... Navrhujeme: Doplnit Navržený text: Společným základem právní úpravy vnitřní organizace vysokých škol pro všechny typy a formy vysokých škol bude právní institut statutu vysoké školy, který vypracuje vysoká škola a který schválí její kompetentní orgány. Statut vysoké školy bude jejím základním vnitřním předpisem; podmínkou jeho platnosti bude registrace ministerstvem. Dalšími předpisy školy budou zejména studijní a zkušební řád a řád disciplinárního řízení. Povinnosti lze subjektům uložit jen na základě zákona, popř. podzákoným předpisem na základě zákonného zmocnění. Navrhovaná úprava v tomto směru je nedostatečná. NEAKCEPTOVÁNO. 112. Str.37, kap. 2, odst. 1, řádky 1300-1305 Původní text: ...Zákon upraví náležitosti statutu vysoké školy v rozsahu nezbytném pro zákonné stanovení základních požadavků na fungování vysokých škol, a to zejména na prokazatelné zavedení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy jako nepominutelného předpokladu institucionální akreditace vysoké školy. V ostatním bude platit zásada, že vysoká škola může upravit statutem nebo jiným vnitřním předpisem, který statut zavede, všechny otázky, jejichž úprava není v rozporu se zákonem, anebo jiným právním předpisem... Navrhujeme: Doplnit Navržený text: Zákon upraví náležitosti statutu vysoké školy v rozsahu nezbytném pro zákonné stanovení základních požadavků na fungování vysokých škol, a to zejména na prokazatelné zavedení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy jako nepominutelného předpokladu institucionální akreditace vysoké školy. Statut bude dále obsahovat ustanovení týkající se právní a hmotné odpovědnosti vysoké školy, resp. zakladatele za závazky vůči studentům. V ostatním bude platit zásada, že vysoká škola může upravit statutem nebo jiným vnitřním předpisem, který statut zavede, všechny otázky, jejichž úprava není v rozporu se zákonem, anebo jiným právním předpisem. RVŠ požaduje, aby nová legislativní úprava řešila ve vztahu ke studentům případy, kdy vysoká škola zanikne, případně se rozhodne dále neuskutečňovat daný studijní program v dané oblasti, případně přijde o akreditaci dané oblasti vzdělávání. NEAKCEPTOVÁNO. 113. Str.37, odst.4, řádky 1322-1325 Původní text: Veřejná vysoká škola bude oprávněna být členem právnických osob nebo se na právnické osobě účastnit majetkově jako podílník. Ke vkladu majetku veřejné vysoké školy do jiné právnické osoby bude zpravidla zapotřebí souhlasu rady veřejné vysoké školy. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Veřejná vysoká škola bude oprávněna být členem právnických osob nebo se na právnické osobě účastnit majetkově jako podílník. Ke vkladu majetku veřejné vysoké školy do jiné právnické osoby bude zapotřebí souhlasu rady veřejné vysoké školy a souhlasu akademického senátu. Jelikož se jedná o dispozici s majetkem samosprávné veřejnoprávní instituce požadujeme, aby souhlas udělil její vrcholný samosprávný orgán reprezentující akademickou obec a to ve všech případech dispozice s majetkem a nikoli jen rada vysoké školy jakožto orgán stojící mimo akademické struktury vysoké školy. AKCEPTOVÁNO. 114. Str. 38 kap.b, odst.3, řádky 1363-1365 Původní text: Rektor veřejné vysoké školy bude jmenován prezidentem republiky na návrh rady veřejné vysoké školy vycházející z výběrového řízení, jehož podmínky a postup určí statut veřejné vysoké školy; návrh na jmenování rektora se bude předkládat prostřednictvím ministerstva. Navrhujeme: Doplnit Navržený text: Rektor veřejné vysoké školy bude jmenován prezidentem republiky ... Prezident je povinen jmenovat rektora ve lhůtě stanovené zákonem. Vzhledem k tomu, že rektor je jediný statutární orgán vysoké školy, je nutné, aby jeho jmenování neprovázely průtahy. Proto je nezbytné stanovit pro jmenující orgán lhůtu k provedení jmenování. [DEL: :DEL] NEAKCEPTOVÁNO. 115. Str.38, kap.b, odst. 3, řádky 1362-1368 Původní text: Rektor veřejné vysoké školy bude jmenován prezidentem republiky na návrh rady veřejné vysoké školy vycházející z výběrového řízení, jehož podmínky a postup určí statut veřejné vysoké školy; návrh na jmenování rektora se bude předkládat prostřednictvím ministerstva. Akademický senát se bude vyjadřovat k výsledku výběrového řízení před projednáním návrhu na jmenování rektora radou veřejné vysoké školy; usnese-li se na tom kvalifikovanou většinou, výběrové řízení se bude opakovat. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Rektor veřejné vysoké školy bude jmenován prezidentem republiky na návrh akademického senátu předložený prostřednictvím rady veřejné vysoké školy a ministerstva. Rada bude oprávněna vyžádat si odůvodněným usnesením schváleným kvalifikovanou většinou od akademického senátu předložení nového návrhu kandidáta. Takto může učinit toliko jednou. Rektor jakožto vrcholný přestavitel samosprávné veřejnoprávní instituce a současně jediný statutární orgán vysoké školy by měl být vybrán akademickou obcí dané vysoké školy (akademický senát je zde volen jako zastupitelský orgán akademické obce) – jen tak lze legitimizovat jeho postavení v čele vysoké školy za podmínky zachování její samosprávy a autonomie. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 116. Str.38, kap.b, odst.3, řádek 1367 Původní text: Rektor veřejné vysoké školy bude jmenován prezidentem republiky ... Délku funkčního období rektora stanoví zákon na čtyři roky; zákon... Navrhujeme: Doplnit Navržený text: Rektor veřejné vysoké školy bude jmenován prezidentem republiky … Funkci rektora lze zastávat nejvýše dvakrát za sebou. Délku funkčního období rektora stanoví zákon na čtyři roky; zákon ... Navrhované řešení omezuje vnitřní pluralitu a diverzitu ve vedení vysokých škol. AKCEPTOVÁNO. 117. Str. 38-39, kap.b, odst. 3, řádky 1371-1374 Původní text: Rektor bude s veřejnou vysokou školou k výkonu funkce sjednávat smlouvu, kterou bude za veřejnou vysokou školu schvalovat její rada. Smlouva o výkonu funkce rektora stanoví zejména hlavní cíle funkčního období rektora vyplývající z dlouhodobého záměru veřejné vysoké školy a podmínky odměňování rektora. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Rektor bude s veřejnou vysokou školou k výkonu funkce sjednávat smlouvu, kterou bude za veřejnou vysokou školu schvalovat její rada po vyjádření akademického senátu. Smlouva o výkonu funkce rektora stanoví zejména hlavní cíle funkčního období rektora a podmínky odměňování rektora. Rektor je statutárním orgánem vysoké školy, kde reprezentuje především zájmy vyplývající z poslání vysoké školy jako samosprávné instituce a s tím související úlohy její akademické obce, nikoli mimostojících jedinců (rada vysoké školy). RVŠ požaduje, aby se ke smlouvě uzavírané s rektorem vyjádřil akademický senát. Současně vázanost smlouvy na dlouhodobý záměr přijatý před nástupem rektora do funkce by fakticky i prakticky znemožňovala realizovat rektorovi jeho program, na základě kterého byl zvolen nebo vybrán. AKCEPTOVÁNO. 118. Str.39, kap. b, odst.1, řádek 1374 Původní text: Smlouva o výkonu funkce rektora stanoví zejména hlavní cíle funkčního období rektora ... a podmínky odměňování rektora. Neplnění hlavních cílů funkčního období rektora... Navrhujeme: Doplnění Navržený text: Smlouva o výkonu funkce rektora stanoví zejména hlavní cíle funkčního období rektora ... a podmínky odměňování rektora. Smlouva o výkonu funkce rektora včetně jejích případných dodatků musí být zveřejněna. Neplnění hlavních cílů funkčního období rektora Akademická obec vysoké školy by měla být informována o krocích, cílech a poslání jejího vrcholného představitele a statutárního orgánu. AKCEPTOVÁNO. 119. Str. 36, poznámka pod čarou č. 10 Původní text: V další diskusi bude vymezeno též věcné řešení týkající výkonu oprávnění registrovaných církví a náboženských společností podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů v platném znění (zákon o církvích a náboženských společnostech) v oblasti vysokého školství Navrhujeme: Vypustit Na základě odborné diskuse expertní skupiny bylo vypuštěno z textu věcného záměru, poznámka předjímá úpravu tohoto institutu v další fázi přípravy zákona, což je v rozporu s požadavkem RVŠ i expertní skupiny. V případě subvencování tzv. „církevních škol“ zřizovaných církví nebo náboženskou společností by se jednalo o nedovolenou veřejnou podporu. AKCEPTOVÁNO. 120. Str. 39, odst. 1, řádky 1379-1383 Původní text: Akademický senát veřejné vysoké školy bude zastupitelským orgánem vytvářeným volbou z akademické obce. Zastoupení akademických pracovníků a studentů bude odpovídat typu vysoké školy, přičemž na vysoké škole univerzitního typu budou třetinu členů akademického senátu tvořit studenti. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Akademický senát veřejné vysoké školy bude zastupitelským orgánem vytvářeným volbou z akademické obce. Zastoupení studentů bude nejméně jedna třetina a nejvýše jedna polovina členů akademického senátu. Volba zastoupení studentů v zákonem daném rozmezí odpovídajícím dnešnímu stavu je jedním z prvků samosprávnosti vysoké školy. Studenti mnohokrát sehráli pozitivní roli při odstraňování nedostatků na vysokých školách. Zastoupení studentů je žádoucí na všech typech vysokých škol – tvoří nedílnou součást akademické obce vysoké školy. Navržená změna se taktéž opírá o návrh expertní skupiny složené ze zástupců ČKR, RVŠ, SK RVŠ a MŠMT, která doporučila ponechat stávající úpravu. NEAKCEPTOVÁNO. 121. Str.39, odst.2, řádky 1392-1393 Původní text: Akademický senát se bude vyjadřovat k návrhu rozpočtu předkládanému rektorem radě veřejné vysoké školy. Navrhujeme: Vypustit Navržený text je v přímém rozporu s textem tohoto odstavce, věty čtvrté, kde je uvedeno, že: „Akademický senát bude na návrh rektora přijímat hlavní rozhodnutí vysoké školy (zejména statut, vnitřní předpisy, dlouhodobý záměr, rozpočet, rámcovou dohodu s ministerstvem) a všeobecně pak bude vykonávat funkce kontrolní, iniciativní a poradní.“ NEAKCEPTOVÁNO. 122. Str. 39, odst. 3, řádky 1395-1400 Původní text: K zabezpečení nezávislého výkonu této funkce zákon stanoví podmínku nekompatibility mezi členstvím v radě veřejné vysoké školy a členstvím v akademické obci veřejné vysoké škol[DEL: y :DEL] , smluvním nebo obdobným vztahem k veřejné vysoké škole obsahujícím peněžité plnění ze strany veřejné vysoké školy anebo jiným postavením zahrnujícím reprezentaci politických, hospodářských nebo jiných zájmů, jež by mohly být ve střetu s veřejným zájmem na naplňování poslání veřejné vysoké školy. Navrhujeme: Doplnit Navržený text: K zabezpečení nezávislého výkonu této funkce zákon stanoví podmínku nekompatibility mezi členstvím v radě veřejné vysoké školy a členstvím v akademické obci veřejné vysoké školy, členstvím v radě veřejné vysoké školy jiné vysoké školy, smluvním nebo obdobným vztahem k veřejné vysoké škole obsahujícím peněžité plnění ze strany veřejné vysoké školy anebo jiným postavením zahrnujícím reprezentaci politických, hospodářských nebo jiných zájmů, jež by mohly být ve střetu s veřejným zájmem na naplňování poslání veřejné vysoké školy. Navržená úprava reflektuje předkladatelem předjímané soutěžní postavení vysokých škol a střet zájmů, který by mohl nastat při výkonu téže funkce u více subjektů (soutěžitelů). AKCEPTOVÁNO. 123. Str. 39, odst. 3, řádky 1395-1401 Původní text: K zabezpečení nezávislého výkonu této funkce zákon stanoví podmínku nekompatibility mezi členstvím v radě veřejné vysoké školy a členstvím v akademické obci veřejné vysoké škol[DEL: y :DEL] , smluvním nebo obdobným vztahem k veřejné vysoké škole obsahujícím peněžité plnění ze strany veřejné vysoké školy anebo jiným postavením zahrnujícím reprezentaci politických, hospodářských nebo jiných zájmů, jež by mohly být ve střetu s veřejným zájmem na naplňování poslání veřejné vysoké školy. Členy rady veřejné vysoké školy... Navrhujeme: Doplnit Navržený text: K zabezpečení nezávislého výkonu této funkce zákon stanoví podmínku nekompatibility mezi členstvím v radě veřejné vysoké školy a členstvím v akademické obci veřejné vysoké školy, smluvním nebo obdobným vztahem k veřejné vysoké škole obsahujícím peněžité plnění ze strany veřejné vysoké školy anebo jiným postavením zahrnujícím reprezentaci politických, hospodářských nebo jiných zájmů, jež by mohly být ve střetu s veřejným zájmem na naplňování poslání veřejné vysoké školy. Zákon stanoví povinnost člena rady periodicky zveřejnit jeho příjmy dosažené v období jeho členství v radě veřejné vysoké školy. Členy rady veřejné vysoké školy... Navrhujeme úpravu obdobnou jako je v případě rektora, děkanů, členů zastupitelstev obcí a dalších veřejných činitelů. Rada vysoké školy mj. schvaluje majetkové vstupy vysoké školy do třetích osob, podílí se na schvalování rozpočtu (možné rozhodování o outsourcingu), proto je transparentnost příjmů jejich členů navýsost žádoucí. Např. u správních rad obecně prospěšných společností počítá již platná legislativa také s majetkovou odpovědností těchto osob za činěná rozhodnutí. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. do věcného záměru bude zahrnuta novelizace zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, tak, aby se vztahovala též na členy rady veřejné vysoké školy. 124. Str. 39, odst. 3, řádky 1405-1406 Původní text: Členy rady veřejné vysoké školy bude jmenovat ministr, přičemž počet členů rady veřejné vysoké školy stanoví její statut tak, aby byl dělitelný třemi; jedna třetina členů rady jmenována na návrh rektora, jedna třetina na návrh akademického senátu (a jedna třetina z vlastního podnětu ministra s přihlédnutím k reprezentaci relevantních společenských zájmů) tak, aby nejméně jedna třetina členů rady veřejné vysoké školy byli členové veřejné vysoké školy a nejméně jedna třetina byly osoby, které nejsou členy veřejné vysoké školy. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Členy rady veřejné vysoké školy bude jmenovat ministr, přičemž počet členů rady veřejné vysoké školy stanoví její statut tak, aby byl dělitelný třemi; jedna třetina členů rady jmenována na návrh rektora, jedna třetina na návrh akademického senátu (a jedna třetina z vlastního podnětu ministra s přihlédnutím k reprezentaci relevantních společenských zájmů) [DEL: :DEL] Rozpor s inkompatibilitou členství v radě a členstvím v akademické obci či jakýmkoli pracovněprávním vztahem k dané vysoké škole. viz. str. 39, odst. 3, věta druhá jež stanoví že: K zabezpečení nezávislého výkonu této funkce zákon stanoví podmínku nekompatibility mezi členstvím v radě veřejné vysoké školy a členstvím v akademické obci veřejné vysoké škol[DEL: y :DEL] , smluvním nebo obdobným vztahem k veřejné vysoké škole obsahujícím peněžité plnění ze strany veřejné vysoké školy anebo jiným postavením zahrnujícím reprezentaci politických, hospodářských nebo jiných zájmů, jež by mohly být ve střetu s veřejným zájmem na naplňování poslání veřejné vysoké školy. AKCEPTOVÁNO. 125. Str. 40, odst. 2, řádky 1417-1418 Původní text: Disciplinární komise bude vymezena jako orgán veřejné vysoké školy příslušný v prvním stupni ke konání řízení o disciplinárním přestupku. Navrhujeme: Doplnit Navržený text: Disciplinární komise bude vymezena jako orgán veřejné vysoké školy nebo její fakulty příslušný v prvním stupni ke konání řízení o disciplinárním přestupku. V souladu s členěním vysoké školy by bylo vhodné toto promítnout i do členění jejích orgánů. Příliš velký orgán na centrální úrovni by navíc mohl být paralyzován v činnosti. VYSVĚTLENO. 126. Str. 40, odst. 2, řádky 1418-1419 Původní text: Členy disciplinární komise bude jmenovat rektor se souhlasem akademického senátu;... Navrhujeme: Doplnit Navržený text: Členy disciplinární komise bude jmenovat rektor nebo děkan se souhlasem akademického senátu;... viz. odůvodnění v předchozí připomínce V souladu s členěním vysoké školy by bylo vhodné toto promítnout i do členění jejích orgánů. VYSVĚTLENO. 127. Str. 41, odst.3, řádek 1473 Původní text: Veřejné vysoké školy budou mít nárok na příspěvek na činnosti ze státního rozpočtu… Navrhujeme: Změnit Navržený text: Veřejné vysoké školy budou mít nárok na příspěvek za činnosti ze státního rozpočtu Změna příspěvku poskytovaného „za činnost“, který byl zaveden novelou v zákoně č. 552/2005 Sb., na příspěvek poskytovaný „na činnost“, je zásadně nevhodná. Zatímco příspěvek „za činnost“ je příjmem vysoké školy poskytovaným na základě odvedeného výkonu, a podle uvážení vysoké školy použitelným v kombinaci s dalšími zdroji financování na okamžité výdaje nebo na akumulaci ve fondech školy a k možnosti formování vlastních strategií včetně strategií finančních, je příspěvek „na činnost“ fakticky návratem k dotačnímu financování, zvýšení podílu účelových financí a souvisejícího zvýšení přímé závislosti financí vysoké školy na státním rozpočtu. Novela v zákoně č. 552/2005 Sb. Nová úprava žádoucím způsobem oproti dřívějšímu dotačnímu způsobu financování vytvořila předpoklad pro zvýšení vlastní zodpovědnosti vysokých škol za dlouhodobé zacházení s financemi a posílila možnosti rozhodovat o účelném vynakládání prostředků a hospodaření s fondy, na kterých se meziročně akumulují školou vlastněné finanční prostředky. Návrat k účelovému financování je nevhodný, snižuje autonomii a ve svých důsledcích jde i proti deklarovaným cílům rozrůzněnosti struktury vysokoškolských institucí (resp. veškerou odpovědnost za tuto rozrůzněnost nechává fakticky na ministerstvu, nikoli spontánní činnosti vysokých škol samých). Veřejné vysoké školy dostávaly před novelou č. 552/2005 Sb. od státu finance výhradně formou dotací pro daný kalendářní rok. Důsledkem obecných pravidel pro nakládání s prostředky státního rozpočtu byla povinnost na konci roku tyto dotace zúčtovat a nespotřebované prostředky vrátit zpět, což by bylo i logickým důsledkem financování „na činnost“ místo financování „za činnost“. Ze systémového pohledu nemůže stát poskytovat dotace na budoucí činnost bez toho, aby po jejím skončení nevyžadoval nespotřebované prostředky vrátit zpět nebo nekontrolovat jejich užití výhradně ve shodě s účelem poskytnuté dotace – což byla v případě vysokých škol vzdělávací činnost, nikoli však případné úspory odvedené do vlastních fondů školy. Tento pohled neodpovídal skutečnosti, kdy veřejné vysoké školy dostávají finance na vzdělávací činnost na základě již odvedeného výkonu definovaného počtem vzdělávaných studentů v předchozím kalendářním roce. Financování vzdělávací činnosti má proto spíše charakter „proplácení faktury“, kterou vysoká škola státu předloží za své studenty z uplynulého roku. Tento pohled lze modifikovat i pro situaci, kdy není financování založeno na počtech studentů, nýbrž i jiných kritériích, a kdy kritéria pro financování lze formulovat tak, aby charakter poskytování příspěvku na základě skutečností dokládající odvedený výkon vysoké školy v předchozím roce v oblasti vzdělávací činnosti včetně podmínek kvalitativních a jiných (institucionální podpora výzkumu a vývoje je podobně koncipována jako nárokové financování poskytnuté na základě prokázaného výkonu v uplynulých letech a její zahrnutí do celkového příspěvku za činnost veřejné vysoké školy je tedy změnou logickou a žádoucí bez ohledu na to, jak budou příslušné částky stanovovány), resp. podmínky plnění rámcové smlouvy uzavřené s ministerstvem, byl zachován. Zásadně důležité pro autonomní finanční strategie vysokých škol i snížení závislosti vysokých škol na cyklu financování ze státního rozpočtu je zachování možností zůstatek příspěvku na konci roku ukládat do fondů, se kterými může v dalších letech vysoká škola hospodařit, stejně jako zachování fondu provozních prostředků, ze kterého lze v rozpočtu vysoké školy plánovat provozní výdaje, i fondu sociálního, ze kterého může vysoká škola zaměstnancům bez zbytečného zdanění přispívat na penzijní připojištění ve výši dvou procent vyplácené mzdy.V pravomoci veřejné vysoké školy mají zásadně zůstat i převody financí mezi fondy, což je důležité zejména z hlediska možnosti sestavování vlastního investičního rozpočtu vysoké školy alespoň v limitech, které jsou vyjmuty z programového financování (pokud bude programové financování v rozporu s předcházejícími deklaracemi zachováno). Veřejné vysoké školy nejsou organizační složkou státu, proto by podmínky jejich hospodaření neměly být svazovány způsobem, který by jejich autonomní rozhodování výrazně omezoval. Stávající praxe vysokých škol nenasvědčuje tomu, že by v hospodaření vysokých škol nastaly v důsledku novely č. 552/2005 Sb., problémy, které by motivovaly zásah proti takto nabyté větší finanční samostatnosti. AKCEPTOVÁNO. 128. Str. 41, odst. 3, řádky 1479-1483 Původní text: V případě veřejné vysoké školy univerzitního typu, která je výzkumnou organizací podle zvláštního zákona, bude též institucionální podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací poskytována jako součást příspěvku na činnost. Navrhujeme: Změnit Navržený text: V případě veřejné vysoké školy univerzitního typu, která je výzkumnou organizací podle zvláštního zákona, bude též institucionální podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací poskytována jako součást příspěvku za činnost. Viz. odůvodnění předchozí připomínky AKCEPTOVÁNO. 129. Str. 41, odst. 4, řádky 1486-1487 Původní text: Zákon upraví též postup řešení sporů mezi ministerstvem a veřejnou vysokou školou na principu priority smírčího řízení a obecné příslušnosti správního soudnictví. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Zákon upraví též postup řešení sporů mezi ministerstvem a veřejnou vysokou školou. Nevhodně zavazující vysokou školu k zvolení jen jedné z alternativ řešení sporů. AKCEPTOVÁNO. 130. Str. 42, odst. 3, řádky 1516-1519 Původní text: Pojetí habilitace se navrátí ke zvyklostem panujícím ve středoevropském prostoru vyjma postkomunistických zemí a bude konstruováno jako druhé ověření způsobilosti konat samostatně tvůrčí činnosti a konat vysokoškolskou výuku následující v určitém rozmezí po absolvování doktorského studijního programu. Navrhujeme: Změnit Navržený text: Pojetí habilitace se navrátí ke zvyklostem panujícím ve středoevropském prostoru vyjma postkomunistických zemí a bude konstruováno jako druhé ověření způsobilosti konat samostatně tvůrčí činnosti a konat vysokoškolskou výuku Diskriminační ustanovení, např. vůči matkám na mateřské dovolené, rodičům na rodičovské dovolené; omezující podmínka ve vztahu propojení vědy a praxe. AKCEPTOVÁNO. 131 Str. 41- 42, odst. 3, řádky 1483 - 1520 Původní text: Akademický pracovník bude vymezen jako zaměstnanec vysoké školy, který na vysoké škole vykonává jak vzdělávací činnosti, tak činnosti tvůrčí. Stanovení pracovních funkcí akademických pracovníků a požadavků na výkon práce akademického pracovníka bude v působnosti vysoké školy. Zákon upraví pracovní funkce docenta a profesora, s nimiž spojí oprávnění být garantem studijního programu. Zákon stanoví zásadu, že pracovní funkce akademického pracovníka může být obsazena pouze na základě výběrového řízení, vyjma případů, kdy na základě hodnocení dochází ke změně pracovního zařazení osoby, která již je akademických pracovníkem dané vysoké školy, anebo kdy mezinárodně uznávaný odborník byl se souhlasem vědecké rady přímo vyzván, aby přijal pracovní funkci akademického pracovníka na vysoké škole univerzitního typu. Vnitřní předpis může explicitně upravit výjimky související s projektovým financováním nebo krátkodobými zástupy za akademické pracovníky. Obecnou podmínkou ustanovení do pracovní funkce docenta nebo profesora bude předchozí habilitace; výjimkou budou případy, kdy má být profesorem ustanovena osoba, která již byla habilitována za srovnatelných podmínek v cizím státě nebo zaměstnána ve srovnatelné funkci na vysoké škole v cizím státě se srovnatelnou právní úpravou nebo praxí kariérního systému akademických pracovníků. Pojetí habilitace se navrátí ke zvyklostem panujícím ve středoevropském prostoru vyjma postkomunistických zemí a bude konstruováno jako druhé ověření způsobilosti konat samostatně tvůrčí činnosti a konat vysokoškolskou výuku... Další možností získání habilitace bude úspěch ve výběrovém řízení, které bylo vyhlášeno a provedeno způsobem, který byl předem schválen orgánem rozhodujícím o habilitaci, a který procesně a materiálně odpovídá nárokům na habilitaci. Výjimečně bude možno k habilitaci připustit osobu, která není absolventem doktorského studijního programu, avšak výsledky své tvůrčí činnosti prokázala srovnatelné předpoklady. K provádění habilitace bude příslušná vysoká škola, která je oprávněna v příslušné oblasti vzdělávání uskutečňovat doktorský studijní program. Vysoká škola bude moci ustanovit jako docenta osobu, která je na dané vysoké škole habilitována, nebo uzná-li habilitaci z jiné vysoké školy. Docent bude ze zákona způsobilý v příslušné oblasti vzdělávání v rozsahu odpovídajícím své tvůrčí činnosti zabezpečovat vysokoškolskou výuku, působit jako školitel v doktorském studijním programu anebo jako garant bakalářského nebo magisterského studijního programu. Vysoká škola bude moci vnitřním předpisem stanovit, za jakých podmínek může být garantem bakalářského studijního programu absolvent doktorského studijního programu, který není habilitován. Vysoká škola univerzitního typu bude moci ustanovit jako profesora pouze osobu, která vědecky nebo umělecky působí na mezinárodní úrovni. Pouze profesor bude způsobilý působit jako garant doktorského studijního programu; v ostatním bude mít stejné způsobilosti jako docent. Navrhujeme: Doplnit Navržený text: Akademický pracovník bude vymezen jako zaměstnanec vysoké školy, který na vysoké škole vykonává jak vzdělávací činnosti, tak činnosti tvůrčí. Stanovení pracovních funkcí akademických pracovníků a požadavků na výkon práce akademického pracovníka bude v působnosti vysoké školy. Zákon upraví pracovní funkce docenta a profesora, s nimiž spojí oprávnění být garantem studijního programu. Zákon stanoví zásadu, že pracovní funkce akademického pracovníka může být obsazena pouze na základě výběrového řízení, vyjma případů, kdy na základě hodnocení dochází ke změně pracovního zařazení osoby, která již je akademických pracovníkem dané vysoké školy, anebo kdy mezinárodně uznávaný odborník byl se souhlasem vědecké rady přímo vyzván, aby přijal pracovní funkci akademického pracovníka na vysoké škole univerzitního typu. Vnitřní předpis může explicitně upravit výjimky související s projektovým financováním nebo krátkodobými zástupy za akademické pracovníky. Obecnou podmínkou ustanovení do pracovní funkce docenta nebo profesora bude předchozí habilitace; výjimkou budou případy, kdy má být profesorem ustanovena osoba, která již byla habilitována za srovnatelných podmínek v cizím státě nebo zaměstnána ve srovnatelné funkci na vysoké škole v cizím státě se srovnatelnou právní úpravou nebo praxí kariérního systému akademických pracovníků. Pojetí habilitace se navrátí ke zvyklostem panujícím ve středoevropském prostoru vyjma postkomunistických zemí a bude konstruováno jako druhé ověření způsobilosti konat samostatně tvůrčí činnosti a konat vysokoškolskou výuku. Další možností získání habilitace bude úspěch ve výběrovém řízení, které bylo vyhlášeno a provedeno způsobem, který byl předem schválen orgánem rozhodujícím o habilitaci, a který procesně a materiálně odpovídá nárokům na habilitaci. Výjimečně bude možno k habilitaci připustit osobu, která není absolventem doktorského studijního programu, avšak výsledky své tvůrčí činnosti prokázala srovnatelné předpoklady. K provádění habilitace bude příslušná vysoká škola, která je oprávněna v příslušné oblasti vzdělávání uskutečňovat doktorský studijní program. Vysoká škola bude moci ustanovit jako docenta osobu, která je na dané vysoké škole habilitována, nebo uzná-li habilitaci z jiné vysoké školy. Docent bude ze zákona způsobilý v příslušné oblasti vzdělávání v rozsahu odpovídajícím své tvůrčí činnosti zabezpečovat vysokoškolskou výuku, působit jako školitel v doktorském studijním programu anebo jako garant bakalářského nebo magisterského studijního programu. Vysoká škola bude moci vnitřním předpisem stanovit, za jakých podmínek může být garantem bakalářského studijního programu absolvent doktorského studijního programu, který není habilitován. Vysoká škola univerzitního typu bude moci ustanovit jako profesora pouze osobu, která vědecky nebo umělecky působí na mezinárodní úrovni. Pouze profesor bude způsobilý působit jako garant doktorského studijního programu; v ostatním bude mít stejné způsobilosti jako docent. Současná praxe, kdy na základě habilitačního řízení a jmenování rektorem získává subjekt právo užívat akademický titul docent zůstane zachována. Současná praxe, kdy na základě jmenovacího řízení a jmenování prezidentem získává subjekt právo užívat akademický titul profesor zůstane zachována. Navrhujeme zachovat stávající systém habilitačních a profesorských řízení. K funkčním místům byla uplatněna řada výhrad. Zrušení vazby titulu na osobu vyvolává dojem, že ztrátou funkce ztrácí osoba svou kvalifikační hodnotu. Funkční profesoři a docenti staví tyto funkce na úroveň středoškolských učitelů-profesorů, kteří tento titul používají také jako funkci. Je konstatováno, že tituly získaly v našem prostoru značnou společenskou prestiž a možnost jejich získání je jedním z motivačních prvků pro mladé, kdy prestiž částečně kompenzuje nízké tarifní platy. NEAKCEPTOVÁNO. 132. Str. 43, odst. 3, řádky 1550-1556 Původní text: Zvláště upraví zákon povinnost studentů veřejných vysokých škol hradit veřejné vysoké škole školné za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu, a to ve výši stanovené veřejnou vysokou školou podle zásad daných jejím statutem za předpokladu, že nepřevýší maximální výši stanovenou zákonem. Výše školného bude podléhat fixaci po standardní dobu studia dotčeného studia, vyjma případů přerušení studia. Výše školného po vyčerpání standardní doby studia a v zákonem vyjmenovaných dalších případech (předchozí neúspěšná studia v témže stupni) nebude zákonem omezena. Navrhujeme: Vypustit Zákon o finanční pomoci studentům je nedopracován a zjevně nepřijatelný, teprve až po dopracování a po ověření funkčnosti tohoto zákona lze projednávat otázku zavedení institutu školného. Předložený návrh je navíc v rozporu s Programovým prohlášením vlády. NEAKCEPTOVÁNO. 133 Str. 43, poznámka pod čarou číslo 11 Původní text: V další diskusi bude vymezeno řešení týkající se kvalifikací počátečního vzdělávání nabývaných vzděláváním na vysoké škole mimo případy vysokoškolských studijních programů. Navrhujeme: Vypustit Tzv. krátké programy byly odborným grémiem opakovaně odmítnuty, ustanovení o těchto formách vzdělávání nepatří do zákona o vysokých školách. AKCEPTOVÁNO. 134 Str. 36, odst. 2, řádky 1273-1275 Původní text: Zákon ve shodě se zákonem č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích, bude obsahovat pravidlo zakazující organizovat politické strany a politická hnutí v rámci vysokých škol. Navrhujeme: Vypustit Nadbytečné ustanovení, danou problematiku upravuje již platná a účinná právní norma, na kterou se ostatně i zmíněné ustanovení odkazuje. AKCEPTOVÁNO. 135 Str. 46, odst. 4, řádky 1659-1673 Původní text: zejména postavení a složení Akreditační komise jako jejího vrcholného kolegiálního orgánu, který bude rozhodovat ve věcech náležejících do působnosti Národní akreditační agentury. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy Akreditační komise bude jmenovat vláda na návrh ministra, a to na 6 let s možností jednoho opětovného jmenování. Členové Akreditační komise budou svoji funkci vykonávat jako veřejnou funkci; zákon vymezí obecné a odborné předpoklady pro jmenování členem Akreditační komise, podmínky neslučitelnosti funkcí nebo činností s funkcí člena Akreditační komise tak, aby byla zaručena nezávislost a nestrannost Akreditační komise a důvody a postup pro odvolání člena Akreditační komise před uplynutím funkčního období. V čele odborného aparátu Národní akreditační agentury bude stát ředitel, kterého bude na základě výběrového řízení jmenovat a z funkce odvolávat Akreditační komise, a který bude nadřízen ostatním zaměstnancům státu zařazeným v Národní akreditační agentuře. Zákon vymezí podmínky a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce ředitele Národní akreditační agentury a pro zařazení zaměstnance státu do Národní akreditační agentury zejména s ohledem na potřebu zabezpečení odborných činností a činností ve správním řízení. Navrhujeme: Vypustit Návrh neupravuje komplexně organizační otázky spojené s národní akreditační agenturou. Přílišné vymezení detailů na úrovni věcného záměru by znemožnilo efektivně nalézt v paragrafovaném znění vhodnou úpravu akreditačního řízení. Stejně tak nemohou být využity potenciální výstupy z IPN Kvalita. NEAKCEPTOVÁNO. 136. Str. 47, odst. 2, 3, řádky 1696 – 1703 Původní text: K těmto úkonům a rozhodnutím bude v rámci organizační struktury příslušná Akreditační komise. K provádění ostatních úkonů v rámci působnosti Národní akreditační agentury bude možno pověřit ředitele nebo zaměstnance Národní akreditační agentury. Podrobnosti stanoví organizační řád Národní akreditační agentury, který bude schvalovat Akreditační komise. Proti úkonům Národní akreditační agentury, které nejsou rozhodnutím, budou přípustné námitky, o nichž rozhodne Akreditační komise. Proti rozhodnutí Akreditační komise nebudou ve správním řízení přípustné opravné prostředky, bude však přípustná žaloba ve správním soudnictví. Navrhujeme: Vypustit Přílišné vymezení detailů na úrovni věcného záměru by znemožnilo efektivně nalézt v paragrafovaném znění vhodnou úpravu akreditačního řízení. Stejně tak nemohou být využity potenciální výstupy z IPN Kvalita. NEAKCEPTOVÁNO. Věcné připomínky ostatní Číslo přip. Podstata připomínky Zdůvodnění připomínky A/N/Č Vypořádání 137. Str.18, kap.7, řádky 660-662 Původní text: Dotčenými subjekty budou zejména členové akademické obce (akademičtí pracovníci a studenti), vědečtí pracovníci a ostatní zaměstnanci vysokých škol a uchazeči o studium. Navrhujeme: Doplnit Navržený text: Dotčenými subjekty budou zejména vysoké školy, zakladatelé soukromých vysokých škol, členové akademické obce (akademičtí pracovníci a studenti), vědečtí pracovníci a ostatní zaměstnanci vysokých škol a uchazeči o studium RVŠ považuje za vhodné zmínit všechny klíčové aktéry, na které nová regulace dopadá. AKCEPTOVÁNO. Technické a jiné formální připomínky (překlepy apod.) Číslo přip. Návrh opravy v korekčním režimu popř. označena jiným způsobem Vypořádání 138. Vypuštění duplicitního textu na str. 14, odst. 3, řádky 492-500 – opakuje se odst. 2 tamtéž Navrhovaný zákon vychází též z nutností legislativně podpořit rozvoj znalostní společnosti a tím konkretizovat důraz, které na vzdělání v ČR kladou ve svých vyjádřeních jak zákonodárné orgány, tak vlády ČR za posledních 20 let. Věcný záměr zákona o vysokých školách je součástí procesu reformy vysokého školství, jež stojí na třech pilířích: diverzifikaci vysokých škol, zabezpečení kvality jejich činnosti a efektivním využití veřejných i soukromých zdrojů ve financování vzdělávání.[1] Budoucí zákon vytvoří pro dovršení reformy legislativní podmínky, jejichž uplatnění však bude nutno podpořit řadou dalších nástrojů, a to zejména systémem financování veřejných vysokých škol – který je na nastavení reformy adaptován již od roku 2011 – a novými standardy pro zajištění kvality ve vysokém školství. AKCEPTOVÁNO. 139. Oprava překlepu z „rektora“ na „rektor“, str. 40, řádek 1441, Členy vědecké (umělecké) rady bude se souhlasem akademického senátu jmenovat nebo odvolávat rektor.[DEL: :DEL] AKCEPTOVÁNO. Český národní výbor FEANI 140. Obecně konstatujeme, že návrh obsahuje řadu nových prvků, které posunou naše vysoké školství na vyšší úroveň, reagují na vývoj v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, respektují společenský a hospodářský vývoj v České republice a mohou potvrdit a vylepšit postavení českých vysokých škol v evropském i globálním měřítku. Z pohledu naší organizace, která mimo jiné usiluje o zabezpečení kvality vysokoškolského a dalšího vzdělávání určeného pro osoby vykonávající inženýrskou profesi, zvláště oceňujeme pasáže, které se věnují formování vzdělávacích programů a kontroly zajišťování kvality jejich naplňování. Jedná se především o zavedení „oblastí vzdělávání“ a zřetelnou snahu o zkvalitnění akreditačních procesů. Za důležité považujeme zavedení „institucionální akreditace“, jejímž cílem má být řízení, které povede k udělení oprávnění vzdělávací instituci provádět vzdělávání v určité oblasti či oblastech vzdělávání. Významná je rovněž snaha zavést zákonem definovaná pravidla pro provádění „vnitřního hodnocení“ školy a požadavek na provádění „vnější akreditace“ nezávislou akreditační agenturou. Je to přístup, který jednoznačně podporuje i evropská inženýrská organizace FEANI. JDE O KOMENTÁŘ. 141. v pátém odstavci Části 3 – Studijní programy vysokoškolského vzdělávání a vysokoškolské kvalifikace se uvádí, že zákon (?) stanoví „…rámcovou soustavu oblastí vzdělávání“ a dále, že vláda může stanovit nařízením „b) soustavu oblastí vzdělávání“. V čem má spočívat rozdíl mezi „rámcovou“ soustavou a soustavou podle vládního nařízení? Pokud mají být zavedeny oba typy soustav, je nutné, aby se věcný záměr s jejich rozdílem vypořádal. Současně by v tomto místě mělo být alespoň přibližně formulováno jaký je věcný obsah tohoto pojmu či pojmů. AKCEPTOVÁNO. 142. pojem „oblast vzdělávání“ je poprvé v textu použit v Části 2 Vysoké školy - písmeno a) – náležitosti, typy a formy k definici vysoké školy jako vzdělávací instituce mimo jiné poskytující vysokoškolské vzdělávání v jedné nebo více „oblastech vzdělávání“. Podobně by měla být povinným znakem fakulty zodpovědnost za vzdělávací program alespoň v jedné z „oblastí vzdělávání“. To by mělo být uvedeno ve třetím odstavci od konce Části 2 Vysoké školy – písmeno b) orgány a vnitřní organizace v souvislosti s textem týkajícím se fakulty jako součásti vysoké školy. NEAKCEPTOVÁNO. 143 domníváme se, že celá Část 4 Zajišťování kvality – písmeno a) zásady (akreditace a hodnocení oblastí) je zpracována do podrobností, které přesahují potřebu věcného záměru zákona. Zpracovatel se vystavuje nebezpečí, že při zpracování paragrafovaného znění bude příliš vázán textem věcného záměru a nebude moci reagovat na vývoj představ o znění připravovaného zákona. NEAKCEPTOVÁNO. 144 doporučujeme nahradit první odstavec Části 4 Zajišťování kvality – písmeno a) zásady (akreditace a hodnocení oblastí) takto: „Přístup k zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání a k udělování oprávnění k provádění vysokoškolského vzdělávání v určité či určitých oblastech vzdělávání bude kombinovat dva mezinárodně zavedené a používané prvky – akreditaci ověřující určitý minimální standard resp. předpoklady ke vzdělávání v příslušné oblasti vzdělávání a akreditaci hodnotící kvalitu vzdělávání. Zákon zvýší odpovědnost vysokých škol za zajišťování kvality a v návaznosti na doporučení Boloňského procesu výrazněji rozliší vnější zajišťování kvality prováděné nebo organizované státními orgány resp. nezávislými akreditačními organizacemi od vnitřního zajišťování kvality vysoké školy.“ Domníváme se, že v případě existence renomovaných akreditačních agentur – tuzemských či zahraničních – působících v příslušné oblasti, by mělo být prováděno vnější akreditační hodnocení přednostně takovými organizacemi. AKCETOVÁNO ČÁSTEČNĚ. 145 domníváme se, že pro celou Část 4 - písmeno b) organizační zajištění (působnost ministerstva, Národní akreditační agentura, pověřená hodnotící organizace) platí totéž, co je uvedeno ad 3). To se týká poměrně podrobně popsané struktury Národní akreditační agentury, v níž jsou návrhy, které budou jistě ještě předmětem diskuse, která k tomuto tématu zatím ve větším rozsahu neproběhla. Rovněž se to týká oprávnění ministerstva k určování hodnotící organizace. AKCEPTOVÁNO. 146. jako závěrečnou poznámku uvádíme pocit, že v návrhu záměru je malá pozornost věnována vědecké, umělecké či tvůrčí činnosti provozované na vysokých školách. Domníváme se, že základní, neopominutelnou a rovnocennou součástí činností vysoké školy a bezpochyby vysoké školy universitního typu je vědecká, umělecká respektive alespoň nějaká forma tvůrčí práce. Ta by měla být svou náplní z větší částí svázána s obsahem či náplní vzdělávacího procesu. Dokonce se domníváme, že by měla odpovídat i oblasti vzdělávání, jejímž zabezpečováním je škola pověřena. Předpokládáme, že v paragrafovaném znění se objeví alespoň několik paragrafů provazujících vysoké školy s naším, případně i zahraničním vědecko - výzkumným prostorem. JDE O KOMENTÁŘ. Ministerstvo obrany 147. V části zabývající se předpokládaným obsahem zákona požadujeme před společná, přechodná a závěrečná ustanovení vložit tento text: „5) Státní vysoké školy Součástí soustavy vysokoškolského vzdělávání České republiky jsou také státní vysoké školy financované převážně z rozpočtových kapitol Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Vztahuje se na ně obecná úprava, s výjimkou úpravy soukromých vysokých škol, s odchylkami uvedenými v samostatné části zákona. Nová právní úprava státních vysokých škol vychází z těchto zásad: - státní vysoká škola je školou existující ve prospěch celého státu; - odchylky v právní úpravě jsou pouze v těch případech, kdy je to odůvodnitelné charakterem státních vysokých škol; - akreditace instituce, registrace studijního programu a poskytování celoživotního vzdělávání v oblasti vzdělávání spadající do působnosti ministerstva obrany, nebo vnitra podléhá souhlasu příslušného ministerstva; - státní vysoká škola přednostně poskytuje vzdělávání (jak formou akreditovaných studijních programů, tak formou celoživotního vzdělávání) pro potřeby rezortu obrany, policie a dalších bezpečnostních sborů, složek integrovaného záchranného systému a krizového řízení; - na státní vysoké škole studují civilní studenti v režimu studentů na veřejných vysokých školách; - z důvodu zvláštního charakteru státních vysokých škol je omezena jejich samosprávná působnost a některé jejich akademické svobody; - státním vysokým školám je poskytnuta taková míra ekonomické samostatnosti, která je motivuje k dosahování co nejlepších výsledků.“. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Požadujeme vymezit postavení a předpokládaný rozsah odchylek právní úpravy státních vysokých škol. AKCEPTOVÁNO. 148. V souvislosti s předcházející připomínkou požadujeme vypustit část věty na str. 35 ve druhém odstavci shora „a budou zachovány dosavadní typy právních forem těchto jednotlivých kategorií vysokých škol a způsoby jejich zřizování“. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Současná právní úprava v ustanovení § 2 stanoví, že vysoká škola je právnickou osobou a zároveň v § 95 charakterizuje vysokou policejní školu jako organizační složku státu a vojenskou školu jako součást organizační složky státu. Předpokládáme, že tato nejednoznačná úprava bude v novém zákoně odstraněna. AKCEPTOVÁNO. 149. Ze stejného důvodu požadujeme na str. 37 v prvním odstavci vypustit z části věty: „v případě státních a soukromých vysokých škol, které ze své povahy jsou státními nebo soukromými ústavy bez členského prvku, zákon zaručí účast akademické obce na rozhodování vysoké školy, a to v případě státních vysokých škol s odchylkami plynoucími z povahy věci v obdobném rozsahu jako na veřejné vysoké škole“ slova týkající se státních vysokých škol. Tato připomínka je zásadní. AKCEPTOVÁNO. 150. V souvislosti s připomínkou uvedenou pod č. 1 požadujeme na str. 39 v posledním odstavci vypustit část věty, která zní: „státní vysoké školy budou financovány v rámci rozpočtové kapitoly příslušného ministerstva“. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Požadujeme uvést charakteristiku státních vysokých škol na jednom místě v textu věcného záměru zákona. AKCEPTOVÁNO. 151. Způsob výběru rektora výběrovým řízením prováděným radou veřejné vysoké školy oslabuje pozici samosprávy vysoké školy a snižuje podporu rektora v akademickém senátu vysoké školy. Není zřejmé, v jakém režimu. ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO. 152. Nezávislost výkonu působností rady veřejné vysoké školy je zabezpečena nekompatibilitou mezi členstvím v radě a členstvím v akademické obci veřejné vysoké školy, smluvním nebo obdobným vztahem k veřejné vysoké škole obsahujícím peněžité plnění ze strany veřejné vysoké školy anebo jiným postavením zahrnujícím reprezentaci politických, hospodářských nebo jiných zájmů, jež by mohly být ve střetu s veřejným zájmem při naplňování poslání veřejné vysoké školy. Zároveň se však stanoví, že nejméně jedna třetina členů rady budou členové veřejné vysoké školy. Není zřejmé, kdo je členem veřejné vysoké školy. Bez znalosti významu tohoto pojmu si předchozí věty navzájem odporují. AKCEPTOVÁNO. 153. Materiál obsahuje velké množství opakovaného textu (str. 11 – 16 a 24 – 29); duplicitně je uveden odstavec čtvrtý na str. 13. AKCEPTOVÁNO. Úřad vlády ČR, Sekce pro lidská práva 154. K otázce orgánů a vnitřní organizaci a) akademický senát Považuji za vhodné, aby zůstala zachována stávající míra reprezentace studentů v akademických senátech vysokých škol a jejich fakult. Studenti jsou dle mého názoru centrálním prvkem vysokých škol, neboť jejich hlavním účelem je právě studentům „zpřístupnit vzdělávání na základě vlastní tvůrčí činnosti“ jako „vrcholná centra vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti s klíčovou úlohou ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti.“ Proto studenti, kteří se navíc mají i finančně podílet na fungování vysoké školy, by měli mít rozhodující slovo při rozhodování o otázkách týkajících se jejího fungování a směřování. Požaduji proto, aby byla zachována stávající míra zastoupení studentů v akademických senátech, tj. 1/3-1/2 členů senátů budou i nadále tvořit studenti. ROZPOR 155. rada veřejné vysoké školy Věcný záměr je v otázce složení rady veřejné vysoké školy nejasný. Nejdříve uvádí, že „zákon stanoví podmínku nekompatibility mezi členstvím v radě veřejné vysoké školy a členstvím v akademické obci veřejné vysoké školy, smluvním nebo obdobným vztahem k veřejné vysoké škole obsahujícím peněžité plnění ze strany veřejné vysoké školy anebo jiným postavením zahrnujícím reprezentaci politických, hospodářských nebo jiných zájmů, jež by mohly být ve střetu s veřejným zájmem na naplňování poslání veřejné vysoké školy.“ Následně však uvádí, že „Členy rady veřejné vysoké školy bude jmenovat ministr … tak, aby nejméně jedna třetina členů rady veřejné vysoké školy byli členové veřejné vysoké školy.“ Akademická obec je podle současného zákona i podle návrhu „společenství akademických pracovníků (tj. vysokoškolských učitelů vykonávajících tvůrčí činnost) a studentů“. Pojem člen veřejné vysoké školy není v zákoně nikde definován, lze tudíž zřejmě předpokládat, že je identický s pojmem člen akademické obce. Proto vyvstává otázka, jací členové veřejné vysoké školy nebudou zároveň členy její akademické obce a budou se tedy moci stát členy rady. V tomto směru návrh zřejmě obsahuje zjevný protimluv. Požaduji proto věcný záměr v této otázce vyjasnit. VYSVĚTLENO 156. K otázce studentů a školného Nově zaváděné školné by mělo být dle mého názoru upraveno podrobněji. Mělo by být především vyřešeno, zda školné bude pro vysokou školu povinností či pouze možností zlepšit své financování, tj., zda zákon pouze umožní škole školné vybírat či zda jí jeho výběr naopak uloží (viz např. regulační poplatky ve zdravotnictví). Jednoznačně zastávám názor, že školné by měla být pouze zákonem stanovená možnost pro vysokou školu zlepšit své finanční postavení s tím, že v důvodných případech může vysoká škola sama školné snížit či vůbec nevybírat. Tím bude zajištěno, že se přes systém půjček a odložení školného školné nestane sociální bariérou a i sociálně slabší studenti budou moci i nadále realizovat své právo na vysokoškolské vzdělání podle čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 12 odst. 2 písm. c) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Vzhledem k tomu, že vztah mezi studentem a univerzitou je pojat jako veřejnoprávní, měl by zřejmě zákon obsahovat i určité mantinely pro tento postup (opět např. po vzoru úlev na regulačních poplatcích), přičemž vysoká škola by měla mít možnost odpustit školné i např. talentovaným studentům a studentům s výtečným prospěchem, resp. udělit prospěchová stipendia k pokrytí nákladů školného. Tato otázka by však měla být předmětem diskuse se samotnými vysokými školami. Požaduji proto věcný záměr v tomto směru dopracovat. VYSVĚTLENO.. V Praze dne12. prosince 2011 Vypracovali: I. Wilhelm, J. Nantl, J. Hálek, F. Ježek, J. Slovák Podpis: …………………………… ________________________________ [1] Ve shodě s programovým prohlášením vlády bude věcný záměr vytvářet řešení pro zavedení školného na veřejných vysokých školách ve vazbě na připravovaný zákon o finanční pomoci studentům.