Vypořádání připomínek k materiálu s názvem: Část materiálu: V. Zákon o finanční pomoci studentům Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše dne 16. 11. 2011, s termínem dodání stanovisek do 8. 12. 2011. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce. Zásadní připomínky: Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility, Úřad vlády ČR – zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, ČMKOS, Svaz průmyslu a obchodu, Rada vysokých škol, Česká konference rektorů. Doporučující připomínky: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Úřad vlády ČR – místopředsedkyně vlády a předsedkyně LRV, Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády ČR, Česká národní banka, Hospodářská komora ČR. Bez připomínek: Ministerstvo obrany, Ministerstvo pro místní rozvoj Resort Vypořádání připomínek Ministerstvo dopravy MD Doporučující připomínky MD Návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům obsahuje celou řadu variant půjček na školné a životní náklady při studiu s uvedením kladů a záporů jednotlivých variant i s hodnocením předkladatele, kterou variantu pro řešení preferuje. V části „Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, její sociální dopady a dopad na životní prostředí“ se uvádí, že tento dopad je popsán v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace RIA. Ve shrnutí výdajů státního rozpočtu hodnotí předkladatel jednotlivé prezentované varianty z hlediska výše kapitálové spotřeby a dluhového zatížení státního rozpočtu. Celkově je samotný návrh věcného záměru zákona a především jeho příloha (finanční model půjček) zatížen značným množstvím detailních údajů a variantních řešení, které je činí nepřehlednými a hůře srozumitelnými. V této souvislosti by bylo vhodné připojit i celkovou analýzu, jakým způsobem garance státu za půjčky, které budou studenty nesplaceny, zatíží státní rozpočet a zda tedy školné zejména pro university přinese nějaký příspěvek navíc oproti současné situaci. Podoba odloženého školného má řadu nevýhod, zejména zde není záruka pro stát, zda tato konstrukce bude znamenat nějaký efektivní přínos pro stát. Z prezentovaných výpočtů vyplývá, že doba, kdy student po ukončení studia dosáhne v zaměstnání nadprůměrné mzdy (např. ve školství) může být značně dlouhá např. i do 50 let jeho věku. Doporučujeme doplnit věcný záměr zákona o celkovou analýzu přínosů pro stát a pro vysoké školy při navržené garanci státu za nesplacené půjčky studentům. Vyhověno, doplněno a vysvětleno. Variantní řešení jsou pouze součástí RIA a přílohy k RIA, nikoliv však samotného věcného záměru zákona - část B, návrh věcného řešení. Vyčíslení očekávaných dopadů půjček na státní rozpočet je obsaženo v přehledné tabulce v části A, kapitola 4. Pokud bychom uvažovali průměrnou výši školného na úrovni tří čtvrtin limitu stanoveného v zákoně o vysokých školách (tj. 7,5 tis. Kč za semestr), lze po plném náběhu systému očekávat roční výběr školného ve prospěch vysokých škol převyšující 4 mld. Kč. Ministerstvo financí MF Zásadní připomínky MF Vzhledem k aktuální situaci (probíhající jednání o reformě ČMZRB) zásadně nesouhlasím se zapojením ČMZRB do realizace zákona o finanční pomoci studentům. Vyhověno, upraveno. Předkladatel netrvá na poskytování státní záruky za úvěry právě prostřednictvím ČMZRB. Obecně může na místě ČMZRB vystupovat i jiný státní subjekt zákonem určený. Pro potřeby projednání věcného záměru je použit termín Financující instituce (FI). MF Dále požaduji doložit srovnání přínosu školného a dopadů na státní rozpočet plynoucích z garancí za splácení půjček na školné i úroků. Vyhověno, doplněno. Pokud jde o dopady na státní rozpočet, jsou tyto v RIA vyčísleny. Přínosy školného pro vysoké školy budou závislé, stejně jako velikost půjček, na průměrné výši školného. Při srovnatelných hodnotách vychází z předpokladu, že půjčku využije 50 % studentů a při průměrné výši školného 7,5 tis. Kč za semestr výběr školného ve výši 4,1 mld. Kč. Výdaje státního rozpočtu připadající na půjčky ze školného budou kolem 135 mil. Kč ročně (270 mil. při započítání půjček na životní náklady. Podrobněji viz tabulka doplněná do RIA). MF Další připomínky MF část A) Závěrečná zpráva hodnocení dopadů RIA 2.1 Definice studenta: V definici studenta, který má nárok na půjčku na školné a životní náklady, chybí české občanství, případně občanství jiného členského státu EU (či explicitní vymezení zda na půjčku nárok má, či nemá). Poskytování půjček i studentům z třetích zemí by mohlo neúměrně zatížit státní rozpočet. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo upřesněno dle připomínek odboru kompatibility ÚV ČR. MF V bodě A) 2.1 preferuje Ministerstvo financí variantu 1 a současně i doporučení Národní ekonomické rady vlády omezit standardní délku studia na vysoké škole na 7 semestrů u bakalářského studia a 5 semestrů u magisterského studia. U této varianty je uvedeno, že dopad na veřejné rozpočty vyplývající ze zvýšeného rozhodného věku je kompenzován omezením podpory na standardní dobu studia. V materiálu je třeba doplnit analýzu prokazující opodstatněnost tohoto názoru. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Není rozpor. Je předmětem jiného zákona. V tomto návrhu je standardní délka studia pro účely RIA předpokládána v délce 6 a 4 semestrů. Analýza byla doplněna do RIA. MF Varianta 1: Popis varianty č. 1 – Modifikace stavebního spoření a následující texty je nutné uvést do souladu s pravidly fungování tohoto produktu a návrhem koncepčních změn, které MF předloží Vládě do konce roku 2011. Jedná se o následující: 1. Dle připravovaných koncepčních změn systému stavebního spoření bude účelově vázána pouze částka státní podpory, nikoli celá naspořená částka účastníka. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno, v textu bylo více zdůrazněno. MF 2. Účastníkům bude umožněno čerpat částku státní podpory pouze při doložení účelu. Tím budou nejen bytové potřeby, ale také studijní náklady v podobě úhrady školného, které zavede novela vysokoškolského zákona. Jiné studijní náklady nebude možné do účelového určení státní podpory zavést. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo upraveno. MF 3. Lze však v materiálu doplnit text o očekávaném signálním efektu tak, že vlastní naspořenou částku ve stavebním spoření, která nebude účelově vázána, bude moci účastník použít na cokoli, tedy i úhradu dalších studijních nákladů. Doporučující připomínka. Vyhověno, bylo doplněno. MF 4. Výplata státní podpory stavebního spoření bude možná pouze na výdaje (tj. školné), které vzniknou během trvání smluvního vztahu ze smlouvy o stavebním spoření. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Není rozpor. MF 5. Vázací doba u stavebního spoření je 6 let. Je-li poté vypovězena, jsou veškeré naspořené prostředky vč. státní podpory vyplaceny jednorázově. V této souvislosti požadujeme uzpůsobit tabulku č. 8 této skutečnosti a spořící fázi uvést na 6 let, aby byla jasná porovnatelnost s variantou 1 (modifikace současného stavebního spoření). Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Vzhledem k tomu, že jde o tabulky týkající se varianty, která nebyla vybrána, nebude tabulka upravována. Drobné odchylky ve výsledcích výpočtů neměly rozhodující vliv na výběr varianty. MF Výpočty Upozorňujeme na fakt, že výpočty v tabulkách č. 2, 4, 6 a 8 jsou velmi zjednodušené a nereflektují správně fungování systému stavebního spoření. Předkladatel by měl brát v úvahu následující skutečnosti: 1. student spoří v podobě měsíčních úložek, nikoli jednou ročně vkládané částky (toto ovlivní úrokové zhodnocení) 2. poplatky placené bankám (stavebním spořitelnám), a to zejména: a. poplatek za vedení účtu, b. poplatek za uzavření smlouvy závislý na cílové částce u stavebních spořitelen, 3. státní podpora se u stavebního spoření počítá také z připsaných úroků za daný rok, tj. nejde o konstantní částku – při předpokladu konstantní úložky za měsíc se státní podpora s každým dalším rokem zvyšuje až do maximální výše 2 000 Kč za rok, 4. ve fázi čerpání spoření na vzdělání si student vybírá částku semestrálně, nikoli jednou ročně, naopak v případě varianty zahrnující stavební spoření jde o jednorázový výběr. Výše uvedené úpravy výpočtů mají následující vliv na výslednou částku (tabulka č. 2): měsíční úložky a úročení snižují naspořenou částku po 10 letech o 1 200 Kč, poplatky ji snižují o 3 980 Kč, výpočet státní podpory dle současného zákona o stavebním spoření znamená naopak zvýšení naspořené částky o 1 200 Kč. Pokud by se tedy všechny výpočty korigovaly, student za 10 let naspoří zhruba 97 300 Kč namísto uváděných 101 300 Kč. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Vzhledem k tomu, že jde o tabulky týkající se varianty, která nebyla vybrána, nebude tabulka upravována. Drobné odchylky ve výsledcích výpočtů neměly rozhodující vliv na výběr varianty. MF Silné stránky (str. 5) Předkladatel uvádí, že není nutno čekat na dokončení několikaletého cyklu spoření. Tento argument je třeba korigovat. V současné době sice má téměř polovina obyvatel smlouvu o stavebním spoření, ovšem stavební spoření má vázací dobu 6 let. I když v okamžiku účinnosti zákona bude většina smluv (zhruba 60 až 70 %) ve stavu již uplynulé vázací doby, nebude možné všechny smlouvy vypovědět a čerpat z nich prostředky, vč. úhrady školného. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo doplněno. MF Předkladatel nesprávně uvádí, že každý účastník může mít uzavřenu pouze jednu smlouvu se státní podporou. Účastník stavebního spoření může mít uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv o stavebním spoření, přičemž státní podpora mu přísluší na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám jednoho účastníka nesmí přesáhnout v příslušném kalendářním roce limit 2 000 Kč. Předpoklad předkladatele, že nedojde k čerpání více paralelních státních podpor jednou osobou a výdaje státního rozpočtu tedy nevzrostou, je splněn. Pouze je třeba správně uvést důvod. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo zpřesněno. MF Účastníkovi je možné státní podporu vyplatit až poté, co 6 let nenakládal s uspořenou částkou. V případě, že tuto dobu nesplní u všech smluv, lze státní podporu vyplatit jen u té smlouvy, kde ji splnil, a to ve výši odpovídající zálohám přiznaným na tuto smlouvu. Jakmile další smlouva účastníka splní podmínku vázací doby a je vypovězena, je vyplacena státní podpora připadající na tuto další smlouvu. Vysvětlující připomínka. Vyhověno, bylo zpřesněno. MF Slabé stránky (str. 5) Požadujeme doplnit následující body: - stavební spoření je poskytováno omezeným počtem bankovních subjektů a i po zavedení koncepční změny, kterou MF předloží vládě do konce roku 2011, lze očekávat spíše omezený počet poskytovatelů. Důvodem je povinnost nového poskytovatele splnit podmínky pro udělení povolení k činnosti poskytování stavebního spoření, tedy vč. činnosti poskytování úvěrů na bytové potřeby. K tomu je potřeba mj. odpovídajících znalostí, vnitřních systémů a postupů a také personálu. Naopak poskytování produktu spoření na vzdělávání nevyžaduje specifické znalosti a procesy řízení charakteristické pro úvěrovou stránku stavebního spoření. Proto by spoření na vzdělání implementované jako samostatný produkt mohly poskytovat všechny banky, které již dnes splňují požadavky na přijímání depozit. Varianta rozšíření účelovosti státní podpory stavebního spoření tedy limituje počet poskytovatelů na trhu se všemi negativy tohoto omezení; - státní podpora je účelově vázána na placené školné (lze snadno prokázat), nikoli na životní náklady studentů (jak je tomu ve Variantě 2); - jednorázové čerpání celé uspořené částky (oproti Variantě 2). Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo doplněno. MF Varianta 2: Nelze souhlasit s povinností vracet vyplacenou státní podporu v případě nedokončeného studia, neboť studentovi vzniká nárok na státní podporu na základě předložení potvrzení o studiu, resp. předložení faktury za školné. Toto školné student skutečně zaplatil a při nedokončení studia mu není vráceno. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo doplněno. MF Navrhujeme předkládání potvrzení o studiu každý semestr. Student totiž může ukončit vysokoškolské studium i v průběhu akademického roku. Taktéž školné se vyměřuje na semestr. Doporučující připomínka. Vyhověno, bylo doplněno. MF Slabé stránky (str. 9) Zmínku o nevýhodnosti pro státní rozpočet je nutné doložit odhady objemů vyplacené státní podpory. Doporučující připomínka. Vyhověno, bylo doplněno. MF Silné stránky (str. 9) Požadujeme doplnit následující bod: - student může prostřednictvím spoření hradit nejen školné, ale i své životní náklady. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo doplněno. MF 2.3 Problematika půjček na úhradu školného: U všech variant 1 - 3 by měly být analyzovány všechny alternativy hrazení půjčky absolventy (podle úvodních odstavců části 2.3) - překročení průměrné mzdy, procentuální část realizovaných příjmů, předem stanovená doba. Doporučující připomínka. Vysvětleno. Splácení založené na budoucích příjmech bylo analyzováno jako nemodelovatelná varianta, vedoucí k vysokému počtu nesplácených půjček. Proto byly podrobněji analyzovány další varianty. MF Volitelných parametrů modelu je příliš mnoho, navíc mohou v praxi nabýt jiných hodnot než těch kalkulovaných. Bylo by proto vhodnější provést výpočty pro krajní hodnoty a střední hodnotu intervalu, ve kterém se daný parametr bude pohybovat. Nejvíce je toto patrno u parametru podíl studentů, kteří uplatní nárok na účast v systému finanční podpory. Těmito dalšími výpočty by bylo možné získat nejen výsledek v případě předpokládaného vývoje, ale také výsledek při výrazně vyšší či nižší hodnotě parametru (např. velmi vysoký zájem o studentské půjčky, resp. maximální zájem, vs. minimální zájem). Doporučující připomínka. Vyhověno částečně a doplněno všude, kde je to relevantní. MF V materiálu není řešeno - jaký bude postup v případě úmrtí účastníka (dluh zaniká, dluh přechází na jinou osobu apod.) a - jakým způsobem se bude dluh účastníka promítat do úvěrového registru (ve kterých variantách bude dluh účastníka zanesen do úvěrového registru, zda bude nějak zohledněn fakt, že u některých variant nebude účastník muset dluh splatit apod.). Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo doplněno. Postup standardní, dle Občanského zákoníku v platném znění. MF Není zcela zřejmé, z jakého důvodu má být období mezi poskytnutím půjčky a okamžikem zahájení splácení půjčky bezúročné. Pomineme-li ztrátu v podobě nesražené daně z příjmů z úroků, vybízí takový systém ke spekulativnímu vybírání půjček i v situacích, kdy student objektivně není v situaci, kdy by školné musel hradit prostřednictvím půjčky. Z tohoto pohledu se tedy jeví odhad poloviny studentů, kteří využijí možnosti získat půjčku, jako výrazně podhodnocený. Adekvátně by samozřejmě rostly náklady státu na celý systém. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Nejde o to, že by bylo období bezúročné. Podstata odloženého školného spočívá v tom, že student z půjčky během studia není zatížen úrokem a úrok z jistiny za něho platí stát. MF Vzhledem k tomu, že bezúročné období, resp. ušlý úrok komerčních subjektů za toto období, má být kompenzován prostřednictvím ČMZRB, je motivace komerčních subjektů na vymáhání nesplacených půjček na nulové úrovni, přičemž prakticky celé náklady ponese stát. Není tedy jasná úloha komerčních subjektů, které v této konstrukci v zásadě plní funkci distribučních míst, avšak za úhradu poskytovanou státem, ačkoliv poskytují komerční půjčku. s ohledem na skutečnost, že se předpokládá zapojení správců daní do navrhovaného systému finanční pomoci studentům, je v návrhu předmětného zákona potřeba přesně vymezit kompetence správců daně, resp. všech zainteresovaných subjektů. Zejména při placení závazků vzniklých z připravovaného zákona, tj. při vybírání a při vymáhání dobrovolně neodvedených prostředků, ke kterému ale dojde až po neúspěšném vymáhání přímo komerčním subjektem ve standardním procesu (str. 45 materiálu). Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo doplněno. Prováděcí předpis specifikuje povinnosti komerčního subjektu, které musí prokázat, že byly uskutečněny, před tím než bude realizována státní záruka. Záruka je max. do výše jistiny. MF Je zapotřebí explicitně definovat podmínky nesplatitelnosti půjčky a bankrotu dlužníka, kdy dluh přebírá stát a je uplatněna státní garance. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo doplněno. Viz předchozí připomínka. MF Varianta 1 (Centrum, str. 10) Nejsou popsána rizika plynoucí ze vstupu státní instituce do oblasti poskytování úvěrů. Zde je nutné zajistit správné řízení rizik a provozu celého systému. Domníváme se, že stát nemá dostatečné zkušenosti ani znalosti v této oblasti. Doporučující připomínka. (v případě, že by tato varianta byla v dalším procesu přehodnocena jako nejvhodnější, je tato připomínka zásadní). Vyhověno, tato varianta nebyla zvolena. MF Str. 12 - Není řešena situace splácení úvěru v případě, že student studium nedokončí. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Postup je stejný, jako když studium dokončí. MF Varianta 2 – Zapojení komerčních subjektů U refinanční varianty je nutné vysvětlit vztah student – MŠMT – ČMZRB, tj. popis smluvního vztahu mezi danými subjekty (na str. 14 je smluvní vztah studenta vázán na MŠMT, na str. 16 na ČMZRB). Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. Opraveno. MŠMT ve smluvním vztahu už nevystupuje. MF U záruční varianty není řešena problematika poplatků komerčních bank. Např. dnes je bankami běžně účtován poplatek za vedení hypotéčního účtu ve výši 150 Kč za měsíc, v případě využití úrokové dotace Ministerstva pro místní rozvoj dokonce 250 Kč. Lze očekávat, že banky (nejen v případě záruční varianty) budou i v případě půjček na úhradu školného zavádět poplatky za vedení úvěrového účtu. Je na místě zvážit riziko negativního dopadu jejich výše na celkové zadlužení studenta. Doporučující připomínka. Vyhověno, doplněno. Banka bude omezena v možnosti zvyšovat různé druhy poplatků. V zásadě bude muset ponechat po celou dobu poplatky na výchozí úrovni, respektive zvýšení bude omezeno indexem růstu cen. MF Záruční varianta, kdy student uzavře smlouvu o půjčce přímo s komerčním (soukromoprávním) subjektem, přičemž za nesplacené půjčky ručí stát prostředky státního rozpočtu, v sobě nese zvýšené riziko spočívající v tom, že komerční subjekty poskytující půjčky nebudou pod vlivem státní záruky dostatečně motivovány k tomu, aby nesplacené půjčky řádně a efektivně vymáhaly. Jelikož dobytnost pohledávky klesá přímo úměrně době, která uplynula od její splatnosti, je téměř jisté, že vzhledem k nízké motivaci komerčních subjektů vymáhat nesplacené půjčky a k časové prodlevě, která nutně nastane mezi marným uplynutím splatnosti půjčky a převedením pohledávky na stát, resp. předáním správci daně k vymáhání (nejprve bude nutno administrovat státní záruku a převod pohledávky na stát, následně musí nastoupit procedura převzetí pohledávky k vymáhání), zvolená varianta může ve svém důsledku vést k zatížení státu nedobytnými či obtížně dobytnými pohledávkami. Návrh zákona o finanční pomoci studentům by tedy pro tuto variantu půjček na školné (subvarianta 2b) měl zavést takové instrumenty, které by poskytnutí, resp. vyplacení státní záruky (popřípadě převzetí pohledávky komerčního subjektu k vymáhání státem) podmiňovaly provedením faktického, nikoliv pouze formálního, pokusu o vymáhání pohledávky již komerčním subjektem – poskytovatelem půjčky a měly by také minimalizovat časovou prodlevu mezi vznikem pohledávky, zahájením vymáhání komerčním subjektem a jejím předáním správci daně k vymáhání (ideálně pod hrozbou finančních sankcí komerčnímu subjektu při nedodržení stanovených lhůt a procedurálních náležitostí). Právní režim pohledávek, které vznikly původně jako soukromoprávní závazky mezi komerčním poskytovatelem půjčky a fyzickou osobou – studentem, musí být ošetřen tak, aby správce daně po jejich převzetí k vymáhání mohl v maximálním rozsahu využít své stávající struktury, organizační, personální, odborné i technické – tzn. výběr a vymáhání těchto pohledávek musí být zákonem podřízen zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), nikoliv správnímu řádu či jinému procesnímu předpisu, podle nějž správce daně v rámci svých dosavadních kompetencí postupuje pouze ve značně omezeném rozsahu; v opačném případě přinese zákon (při očekávaném počtu poskytnutých půjček cca 30-35 000 ročně) neúměrné zatížení správců daně. Obdobně by se tytéž zásady měly uplatnit pro všechny případy, kdy záměr zákona počítá s převzetím původně soukromoprávních pohledávek státem k jejich vymáhání. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bude podrobně stanoveno v prováděcím předpisu. Zákon stanoví, že v případě, že bude realizována státní záruka vzniká státu pohledávka z plnění ze záruky. Vymáhání přechází po rozhodnutí FI v přenesené působnosti na správce daně, který postupuje při vymáhání pohledávky v režimu daňového řádu (§ 161 a § 162). MF U záruční varianty není uvedena nutnost zřízení a provozu informačního systému státu, který by poskytoval data o aktuální výši čerpaných úvěrů krytých státní zárukou a prostřednictvím kterého by se prováděla kontrola ze strany státu. Tento informační systém je nutno zřídit bez ohledu na existenci informačního systému vedeného jednotlivými komerčními subjekty poskytujícími půjčky na vzdělání, tzn. informační systém bude nutné zřídit u všech zvažovaných variant, samozřejmě s odlišným obsahem evidovaných dat dle varianty. Tato připomínka je zásadní. V návrhu se předpokládá, že informační systém Financující instituce (např. ČMRZB) pokryje potřebné funkcionality. MF U záruční varianty není uvažováno zvýšení úvěrové úrokové sazby, kterou si banka stanoví v souvislosti s možností předčasného splacení úvěru. Doporučující připomínka. Vysvětleno. Ve finančním modelu je již zohledněno. MF V materiálu chybí zmínka a vyčíslení nákladů pro daňovou správu související s vymáháním dluhu od absolventů. Tato připomínka je zásadní. Dopady na správce daně byly upřesněny. MF Str. 18 přílohy - V materiálu je na více místech, patrně omylem, zaměňován pojem náklad a příjem – např. v příloze na str. 18, kde tabulka hovoří o příjmech na provoz systému a text pod ní o nákladech systému, obdobně na str. 39 pod tabulkou č. 40. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, bylo opraveno. MF Str. 19 materiálu a str. 18 přílohy - Vybudování Centra bude značně náročné na počáteční náklady hrazené jednorázově ze státního rozpočtu. Později budou náklady mnohem nižší, převážně provozního charakteru. V materiálu však chybí jejich odhad (jak počátečních, tak provozních). V textu přílohy na str. 18 pod tabulkou č. 20 je zmíněno, že se náklady v plném provozu ustálí na 230 mil. Kč, nicméně nikde není uvedeno, jak byla tato částka vypočtena. Tabulky uvádí pouze příjmy, které mají být alokovány na krytí provozu centra, nicméně tyto samozřejmě odráží vývoj poskytnutých úvěrů, nikoli vývoji nákladů. Doporučující připomínka. (V případě, že by tato varianta byla v dalším procesu přehodnocena jako nejvhodnější, je tato připomínka zásadní). Vysvětleno, varianta nebyla vybrána. MF Str. 23 - Požadujeme doplnit, na které povinnosti bude dohlížet ČNB a na které MF. Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli MF neprovádí žádný dohled nad bankami, žádáme o podrobnější specifikaci uvažovaných kompetencí. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. Z hlediska dohledu se nic nemění. MF nebude uváděno. MF Varianta 3 – Odložené školné Nelze souhlasit s odpovědností MF za poskytování finančních prostředků vysokým školám za ty studenty, kteří si zvolili variantu odloženého školného. Podle zákona č. 2/1969 Sb., kompetenčního zákona, je MŠMT ústředním orgánem státní správy pro vysoké školy. V jeho kompetenci je tedy i financování vysokých škol. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno, platba by byla prostřednictvím MŠMT, avšak z navýšeného rozpočtu pro tento účel, jako mandatorní výdaj. Tato varianta však nebyla vybrána. MF Požadujeme zpracovat odhad dopadu na státní rozpočet. Pouhé konstatování, že systém je ztrátový, je podle metodiky zpracování RIA nedostatečné. Doporučující připomínka. Vysvětleno, varianta nebyla vybrána. MF Bodové ohodnocení jednotlivých variant V tabulce 9 vychází ekonomické kriterium u Varianty 3 jako méně naplněné. Dle našeho názoru u záruční varianty (Var 2d) narůstá zadlužení studenta o bankovní poplatky a tedy částka, kterou musí student zaplatit, je vyšší než u Varianty 3. Pravděpodobnost nesplácení úvěru studenty je tedy u Varianty 2d vyšší. Cena za půjčku pro studenta ve Variantě 3 je nejnižší, protože pouze v této variantě student žádnou půjčku nečerpá. Strategická stránka věci Varianty 3 by měla být ohodnocena minimálně hodnotou 4, neboť právě odložením školného a nulovým úročením umožňuje stát studentům studovat, i když jsou sociálně slabí – takže cíl je naplněn maximálně. Navíc vzhledem k tomu, že budou studenti tzv. bez dluhu, nebude nutné řešit problém dat v úvěrovém registru (viz připomínka v části Půjčky na úhradu školného). S ohledem na výše uvedené navrhujeme úpravu bodového hodnocení dle tabulky níže. Doporučující připomínka. váha Var 1 Var 2a Var 2b Var 2c Var 2d Var 3 Technická 30% 1,7 1,6 2,3 3,3 3,3 5 složitost implementace 30% 1 3 3 4 4 5 provozní náročnost 70% 2 1 2 3 3 5 Ekonomická 50% 1,6 2,1 2,9 3,9 4,2 4 kapitálová náročnost 25% 2 2 2 3 5 3 náklady na kapitál 25% 1 1 3 5 4 3 ostatní výdaje 15% 3 3 3 3 4 5 cena za půjčku pro studenta 10% 1 4 4 4 3 5 celkové zadlužení studenta + délka splácení 25% 1 2 3 4 4 5 Regulatorní 5% 3 3 3 3 5 4 Strategická 15% 3 3 3 5 5 4 CELKEM 100% 1,89 2,13 2,72 3,82 4,07 4,30 Vysvětleno. S ohledem na přímý dopad do výdajů státního rozpočtu v období fiskální konsolidace, považujeme hodnocení za správné. Šlo by o další mandatorní výdaj. MF 2.4 Problematika půjček na krytí životních nákladů studenta: Zavedení školného nemá dopad na životní náklady studenta. Materiál je třeba doplnit o odůvodnění záměru a současně doplnit příklady a zkušenosti z jiných zemí. Není šťastný souběh transferového systému stipendií (sociální, prospěchové, ubytovací) a půjčky na životní náklady. Půjčka na životní náklady výrazně převýší ubytovací a sociální stipendium a má charakter návratné finanční výpomoci. Nejedná se o čisté přerozdělování, a je proto efektivnějším instrumentem sociální pomoci státu. Současně je vhodné provádět před poskytnutím půjčky na životní náklady test sociální potřebnosti k zamezení zneužití movitými studenty. Minimálně stran kompetenčních otázek jsou připomínky shodné jako u předchozích půjček na úhradu školného. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno částečně. Bude předloženo k rozhodnutí vládě, zda zájemce o půjčku na životní náklady má být příjmově testován (např. ve vazbě na nárok na přídavky na děti). Předkladatel to nicméně nepreferuje. MF Úrokové náklady v podobě výnosnosti do splatnosti státních dluhopisů a marže nezohledňují výši mezibankovních úrokových sazeb, které jsou pro banky zásadní. Na rozdíl od variabilní úrokové míry se zvyšuje durace dluhu a úrokové riziko. Banky neshání kapitál od státu, ale z mezibankovního trhu a od vkladatelů. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Vazba na státní dluhopisy použita pouze ilustrativně. MF 2.5 Veřejnoprávní podpora studentů Z navrhovaných variant Ministerstvo financí preferuje v případě - univerzální podpory variantu č. 2 - cílené podpory variantu č. 1 - institucionální podpory studentů se specifickými potřebami variantu č. 1 Tato připomínka je doporučující. Doporučeni je v souladu s názorem předkladatele. MF 2.6 Soukromoprávní podpora studentů V materiálu se předpokládá, že zaměstnavatel v případě úhrady půjčky na školné za zaměstnance bude takový krok uskutečňovat bez daňových dopadů. Totéž se předpokládá na straně zaměstnance. Pokud předkladatel dovozuje osvobození příjmu na straně zaměstnance, pak by takový postup měl být jednoznačně v materiálu uveden, aby bylo zřejmé, že se navrhuje nová daňová úleva, tj. např. „Varianta spočívá v zavedení možnosti uhradit za zaměstnance jeho dluh z titulu půjčky na školné spolu s daňovou uznatelností tohoto výdaje jako odpočtu od základu daně na straně zaměstnavatele a osvobozením tohoto příjmu na straně zaměstnance.“. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, doplněno. MF Zavedení nových výjimek do daňového zákona v podobě odpočtu úrokových nákladů a splátky dluhu zaměstnavatelem od základu daně není v souladu se záměrem počet výjimek omezit. Zároveň by to znamenalo oslabení příjmové strany státního rozpočtu. Je to také zatraktivnění dluhového financování školy oproti jiným neméně důležitým formám, především rodinné podpory, či osobních úspor. Předkladatel si je vědom snahy o omezení nedůvodných výjimek. Vzdělávání je však prioritou této vlády, proto se nejedná o nedůvodnou výjimku. Odlišný názor Ministerstva financí bude uveden v předkládací zprávě. MF Část C) Způsob promítnutí věcného řešení do právního řádu Doporučujeme přehled právních předpisů dotčených navrhovaným řešením doplnit také o - zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, - zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Oba tyto zákony bude nutno změnit s ohledem na možnost licencování. Dále upozorňujeme, že stavební spoření nebudou moci podle připravované novely zákona o stavebním spoření poskytovat družstevní záložny, tedy tyto subjekty by byly z možnosti poskytování spoření na vzdělání ve formě rozšířeného stavebního spoření vyloučeny. Doporučující připomínka. Namísto „zákon o Jednotném inkasním místu“ je správný název „zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů“ (sněmovní tisk 473). Doporučující připomínka. Vyhověno, doplněno. MF U uvažované možnosti odepsání dluhu při nesplacení závazků je vhodné posoudit komplexnost ustanovení § 158 daňového řádu pro účely úpravy obsažené v zákoně o finanční pomoci studentům, popř. zda bude potřeba speciální úprava v tomto zákoně, a to např. pro odpis po extrémně dlouhé době (max. doba půjčky 25 až 30 let, či hranice pro ukončení splácení je 60 let věku absolventa). Vyhověno. Byly doplněny důvody, kdy je dluh odepsán a není dále vymáhán. MF Chybí hodnocení nákladů na straně státní správy souvisejících s navýšením administrativy (zejména v rovině vymáhání). Nelze souhlasit s textem „... s sebou nenese kromě lehce navýšené administrativy u správce daně žádné další náklady...“ na str. 26 materiálu. V příloze na str. 10 je uvedeno, že se předpokládá přibližně 30 až 35 tisíc žádostí za rok, odhad nesplacených půjček je 8 až 10 % (str. 18), resp. 5 % představující 140 mil. Kč (str. 42). Z uvedeného plyne, že i pro státní správu bude předmětná právní úprava ve svém důsledku znamenat výrazné navýšení administrativy, resp. nákladů. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, doplněno do tabulky dopadů do státního rozpočtu. MF Ve věcném záměru postrádáme jednoznačné vymezení, že dobrovolně neodvedené prostředky budou mít charakter daně a budou správcem daně vymáhány v rámci dělené správy (aplikováno ustanovení § 161 a 162 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., dále jen „daňový řád“). Vhodné je to i s ohledem na skutečnost, že v předchozích verzích daného materiálu byla tato pomoc charakterizována i jako dotace, v důsledku čehož by se jednalo o odvod za porušení rozpočtové kázně. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, doplněno. MF V předkládaném materiálu jsou v jednotlivých výpočtech (tabulkách) používány různé hodnoty výše školného (10 000 Kč u spoření vs. 7 500 Kč u finančního modelu půjček) a maximální výše uznatelných životních nákladů (5 000 Kč u spoření vs. 7 500 Kč u finančního modelu půjček). Z důvodu snadné porovnatelnosti jednotlivých variant řešení doporučujeme provést kalkulace na stejných vstupních parametrech. Doporučující připomínka. Vysvětleno při vypořádání. MF Navrhujeme do materiálu uvést příklady způsobu řešení finanční pomoci studentům (jak spoření, tak i půjčky) v zahraničí. Doporučující připomínka. Vyhověno, bylo poskytnuto jako webový odkaz. MF Materiál má spíše charakter posouzení dopadů (RIA) než věcného záměru. Teprve na základě posouzení jednotlivých variant bude možno vypracovat věcný záměr zákona. Obecně lze poznamenat, že zvolená forma není zcela přehledná. V jednotlivých variantách jsou často porovnávány varianty s naprosto odlišnými východisky, přičemž je následně bez dalšího pouze konstatováno, která varianta „odpovídá stanoveným cílům“. Při přípravě paragrafového znění zákona o finanční pomoci studentům doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost souladu se zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zavedením jednoho inkasního místa - JIM (např. při používání označení správce daně, finanční úřad, které bude subsumováno pod pojem orgán finanční správy). Vysvětleno, navrhované varianty jsou předmětem části B, Návrh věcného řešení. Při přípravě paragrafovaného znění bude postupováno v souladu s připomínkou. MF Doporučujeme pro snadnější orientaci číslovat stránky. Vyhověno. MF Před předložením materiálu na jednání vlády doporučujeme provést korekturu a opravit překlepy, formulační a gramatické chyby. Vyhověno. Ministerstvo kultury MK Doporučující připomínky MK Část III, odd. 2.2 S ohledem na skutečnost, že se navrhuje zvýšit rozhodný věk ze současných 26 let na 30 let, doporučujeme z důvodu sjednocení věkových hranic obdobně zvýšit věkovou hranici pro oblast uzavírání spoření na vzdělávání. Vysvětleno, spoření na vzdělání je navrženo ve variantě, která není limitována věkovou hranicí. Ministerstvo obrany MO Bez připomínek. Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSV Zásadní připomínky MPSV MPSV vítá samostatně definovanou cílenou podporu studentů se specifickými potřebami. Z předloženého návrhu však není jasné, kdo bude studenty pro jednotlivé kategorie specifických potřeb posuzovat. V této souvislosti upozorňujeme, že kategorie klasifikace studentů tak, jak jsou stanoveny v předloženém návrhu, nekorespondují s posudkovým schématem pro stanovení závislosti na péči jiné fyzické osoby (viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) ani s posudkovými kritérii stanovenými v zákoně č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Stejně tak není blíže specifikován pojem „doplňková stipendia“, která by měla být použita v situacích, kdy vyplacení prostředků studentovi představuje efektivnější způsob řešení, než je financování institucionálních opatření. Předpokládáme, že tato stipendia zůstanou v gesci MŠMT a nepočítá se s jejich zahrnutím do převodu sociálních stipendií do systému dávek státní sociální podpory. Vzhledem k tomu, že v systému státní sociální podpory došlo ke zrušení posuzování zdravotního stavu pro všechny dávky, nebylo by možné strukturovat finanční podporu pro vysokoškoláky podle tohoto kritéria. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Nepředpokládají se nároky žádné dodatečné nároky na systémy MPSV. Institucionální podpora studentů se specifickými potřebami, včetně případných stipendií, bude probíhat zcela v gesci MŠMT. MPSV V souvislosti s přijetím varianty 1 a v ní navržené definici studenta – příjemce sociální pomoci v RIA navrhujeme vyčíslit dopady na státní rozpočet v podobě zvýšených výdajů sociálních dávkových systémů v důsledku rozšíření počtu chráněných osob o studenty v doktorském studijním programu. Vyšší počet studentů plynoucí z navrhovaného zvýšení rozhodného věku a typu studia nebude zcela kompenzován omezením délky studia na standardní dobu. Tato připomínka je zásadní. Doplněno. Do věcného záměru zákona budou doplněny počty studentů v jednotlivých kategoriích dle současného stavu, ze kterých vyplývá, že by nemělo dojít ke zvýšení počtu chráněných osob z uváděných důvodů. MPSV Přestože lze z návrhu vyvodit, že se nepočítá se zvýšením věkové hranice pro posuzování nezaopatřenosti dítěte pro účely důchodového pojištění (zůstane tedy zachována hranice 26 let), připomínáme, že Ministerstvo práce a sociálních věcí v minulosti s těmito úvahami vyslovilo několikrát zásadní nesouhlas s podrobným odůvodněním. Upozorňujeme, že na našem stanovisku v této věci se nic nezměnilo. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. V textu bude zdůrazněno, že se pozměněná definice studenta-příjemce finanční pomoci nebude týkat posuzování nezaopatřenosti dítěte pro účely důchodového pojištění. MPSV V rámci kapitálové náročnosti (str. 26) je hodnoceno celkové dluhové zatížení státního rozpočtu, neboli kolik prostředků si stát musí půjčit, aby uspokojil poptávku po půjčkách na vzdělání. V této souvislosti je třeba zadlužování státu odmítnout, neboť s tím Programové prohlášení vlády nepočítá. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno, připomínka se týká varianty, která nebyla vybrána, a to právě z uváděných důvodů. MPSV Je třeba řešit situace, kdy student po ukončení studia bude mimo území České republiky (týká se zejména zahraničních studentů). Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno, bude se týkat pouze části zahraničních studentů (viz připomínky úřadu vlády – odboru kompatibility). Případné vymáhání nesplacených pohledávek v zemích EU by nemělo být významnou komplikací. MPSV Tam, kde se v materiálu uvádí "sociální systém", resp. "dávky ze sociálního systému", příp. "sociální zákony" apod., požadujeme specifikovat, které konkrétní systémy, resp. dávky, příp. zákony to mají být. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. Všude tam, kde se v materiálu hovoří o některé z forem sociálních systémů, bylo specifikováno, o který se jedná. MPSV V textu Varianty 1 (str. 12 třetí odstavec) je třeba definovat pojem průměrné mzdy a principy stanovení výše splátek po překročení průměrné mzdy. V této souvislosti upozorňujeme na problém osob samostatně výdělečně činných (to platí obecně). Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, doplněno, bude doplněn způsob výpočtu příjmů u kategorií, kde toto může představovat významný problém. U vybrané varianty půjde zejména o OSVČ při zahájení činnosti bezprostředně po absolvování školy – zde bude k testování použita konstrukce na základě fikce příjmů. MPSV V textu Varianty 1 (str. 12 čtvrtý odstavec) je třeba výslovně řešit i situaci, kdy se absolvent stane invalidním. Toto platí obecně pro celý materiál, resp. pro všechny varianty. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno, částečně vyhověno. U vybrané varianty se na invalidní bude vztahovat ustanovení o příjmové hranici, při které se přerušuje/nezahajuje splácení jistiny půjčky. MPSV Na str. 31 materiálu v bodě 2. 5. se nesprávně uvádí, že „Do nepřímé finanční podpory studentů v gesci MPSV lze ještě počítat slevy od placení sociálního pojištění v případě, že student podniká." Podnikajícím studentům nejsou poskytovány slevy na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že student (stejně jako další osoby uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění) v době studia podniká (vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost) a jeho příjem z podnikání nedosahuje výše uvedené v § 10 odst. 2 téhož zákona, není účasten důchodového pojištění a z tohoto důvodu není povinen odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše uvedenou větu je proto třeba formulovat takto: „Do nepřímé finanční podpory studentů v gesci MPSV lze ještě počítat zvýhodnění studentů spočívající v neplacení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v případech, kdy student podniká a jeho příjem z podnikatelské činnosti v kalendářním roce (po odpočtu nákladů) nedosahuje stanovené výše, tj. 2,4 násobku průměrné mzdy.“ Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, zapracováno dle návrhu MPSV. MPSV V bodu 2. 6. v části "Podniková stipendia" (str. 37 odstavec druhý) se uvádí, že v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmu bude v zákoně o finanční pomoci studentům výslovně stanoveno, že podnikové stipendium je sociálním výdajem zaměstnavatele a do stanovené výše je od platby sociálního pojistného osvobozeno. S tím nelze souhlasit. Povinnost zaměstnavatele odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za sebe a za své zaměstnance je přímo závislá na tom, zda jde o zaměstnance, který je účasten nemocenského a důchodového pojištění. V daném případě by tedy muselo jít o studenta, který má se zaměstnavatelem sjednán pracovněprávní vztah, vykonává pro zaměstnavatele práci a splňuje další podmínky pro pojištění (např. výše odměny za práci apod.). O tom se návrh věcného záměru nezmiňuje, proto nemá část věty o pojistném v materiálu své opodstatnění. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, zapracováno dle návrhu MPSV. MPSV Dále je třeba obecně upozornit, že jakákoli úprava týkající se odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti může být obsažena jen v příslušném právním předpise, tj. v zákoně č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. Předkladatel s touto připomínkou souhlasí, bude řešeno v součinnosti s MPSV při přípravě paragrafovaného znění. V části nazvané „Úhrada dlužného školného zaměstnavatelem“ je třeba u nulové varianty (1x) a varianty 1 (2x) nahradit slova „placení sociálního pojištění“ slovy „placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, zapracováno. MPSV Na str. 49 se v části nazvané Podniková stipendia (str. 49, odstavec druhý) opakovaně uvádí teze, že v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmu bude v zákoně o finanční pomoci studentům výslovně stanoveno, že podnikové stipendium je sociálním výdajem zaměstnavatele a do stanovené výše je od platby sociálního pojistného osvobozeno. K tomuto tvrzení poukazujeme na připomínku uplatněnou k bodu 2.6. Závěrečné zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA). Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, zapracováno. MPSV Zároveň upozorňujeme, že je třeba rovněž vypustit zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, neboť tento právní předpis by s účinností od 1. ledna 2012 zrušen zákonem č. 329/2011 Sb. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno, zapracováno. MPSV Doporučující připomínky MPSV V textu Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace RIA a v textu návrhu věcného řešení, kde jsou uvedeny současné nástroje cílené podpory studentů a podpora studentů se specifickými potřebami, je žádoucí doplnit, že v případě studentů, kteří byli do dosažení zletilosti v náhradní pěstounské péči nebo v poručnické péči, je jedním z nástrojů jejich podpory rovněž příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 37 a 38 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Nárok na tento příspěvek zůstává zachován zletilým nezaopatřeným dětem, které pokračují v přípravě na budoucí povolání a nadále vedou společnou domácnost s fyzickou osobu, která byla do nabytí zletilosti jejich pěstounem nebo poručníkem. Úprava podmínek nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte tak napomáhá k tomu, aby děti svěřené do náhradní rodinné péče mohly i po dosažení zletilosti a po ukončení náhradní rodinné péče pokračovat ve svém studiu a toto studium řádně dokončit. Vyhověno, zapracováno. MPSV Zákon o finanční pomoci studentům by měl obsahovat nejen definici studenta, ale i vymezení okruhu škol, na které se finanční pomoc bude vztahovat, a to jak na území ČR, tak v zahraničí. V návrhu věcného záměru tak postrádáme provázání na registr vysokých škol garantovaný MŠMT nebo obdobnou databázi, která by garantovala, že škola, která vystaví potvrzení o studiu, splňuje požadavky zákona o vysokých školách. Tato provázanost bude nezbytná zejména pro tu část finanční pomoci, která bude poskytována přes systém státní sociální podpory. Vyhověno, zapracováno. MPSV Pokud se jedná o zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem EU (část E návrhu), je v návrhu odkazováno i na neaktuální nebo zrušené právní předpisy a naopak není uvedena Smlouva o fungování Evropské unie. Vyhověno, zapracováno – viz vypořádání připomínek Úřadu vlády ČR – odboru kompatibility. MPSV Posunutí horní věkové hranice pro definici vysokoškolského studenta nebude odpovídat věkovému vymezení nezaopatřeného dítěte (studenta), kterého je využíváno pro účely dalších právních předpisů (např. v zákoně o životním a existenčním minimu). Vyhověno, zapracováno. MPSV V části financování půjček na úhradu školného působí RIA v některých místech poněkud nepřehledně, neboť dochází v textu k míchání forem splácení (ve vazbě na výdělek či bez ní) a forem ingerence státu. Následné tabulky jsou již jasnější, nicméně by bylo vhodné text upravit. Vysvětleno, modely obsahují takové množství parametrů, že je velmi obtížné jejich popis zjednodušit. MPSV V návrhu je použit pojem „zvýhodněné půjčky“ a obecně není jasné, v čem jejich zvýhodněnost spočívá. Doporučujeme doplnit, v jakých aspektech bude zvýhodnění aplikováno a kdo bude konkrétní výhodu financovat. Stejně tak je uvedeno, že úrok bude zvýhodněný, ale není jasné v čem a zda toto zvýhodnění bude regulatorní (úrok bude regulován) nebo zvýhodnění je pouze implicitní (ve vazbě na státní záruku). Není totiž zřejmé, jak bude, za relativně příznivých nákladů pro státní rozpočet (pouze cca 250 mil. Kč ročně) a při započtení nákladů další instituce, dosaženo úrokové sazby na úrovni zhruba 1/3 oproti stávajícímu stavu půjček bez státního zásahu. Vysvětleno. Zvýhodnění spočívá vedle samotné státní garance především v úhradě úroků v průběhu řádného studia. Úroková sazba nebude regulována, její výše odpovídá situaci na bankovním trhu. MPSV V názvu věcného záměru je třeba zpřesnit, že jde o finanční pomoc studentům vysokých škol. Bude vyhověno při přípravě paragrafovaného znění. V části "Přehled právních předpisů dotčených navrhovaným řešením" (str. 50) požadujeme vypustit zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu, že z předloženého materiálu nevyplývá potřeba změn uvedených zákonů. Ani sám předkladatel nenastínil, v jakém smyslu by se měly uvedené předpisy novelizovat. Vyhověno, zapracováno. Ministerstvo pro místní rozvoj MMR Bez připomínek. Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO Zásadní připomínky MPO 1. Pro transparentní zhodnocení variant je nutné vysvětlit, na základě čeho byla jednotlivým kritériím (technická, ekonomická, regulatorní, strategická) v tabulce č. 9 „Naplnění zvolených hodnotících kritérií v rámci jednotlivých parametrů systémů a podle variant“ přidělena procentuální váha. Bez vysvětlení není jasné, proč ekonomická kritéria mají váhu 50 %, technická 30 %, regulatorní 5 % a strategická 15 %. Vyhověno. Bylo doplněno do textu návrhu. Váhy byly zvoleny na základě expertního posouzení významu jednotlivých subkritérií pro úspěšnou implementaci celého systému v rámci daných rozpočtových omezení. MPO 2. Materiál neobsahuje řešení splácení půjčky při (neúspěšném) ukončení studia. Požadujeme rozpracovat. Vysvětleno. Postup je stejný jako při úspěšném ukončení studia. V textu bylo zdůrazněno. 3. Problematická situace v oblasti technického vzdělávání by měla být zohledněna v oblasti školného a finanční pomoci studentů. Zaměstnavatel může dle návrhu za zaměstnance uhradit studentskou půjčku, to je však při rozhodování o studijním oboru pro studenta možnost, zpravidla nikoliv jistota, proto nemusí mít při rozhodování potřebnou váhu. Doporučujeme doplnit mechanismy, při kterých by se mohli zaměstnavatelé do financování školného zapojit ex ante nebo průběžně a přitom byli obdobně daňově zvýhodněni. Vysvětleno, je možné už v současné době v rámci tzv. podnikových stipendií, která představují do stanovené výše daňově uznatelný výdaj. MPO 4. Doporučujeme, namísto varianty zachování stávajícího stavu podpory studentů formou daňových úlev a přídavků, volit variantu základních studijních grantů, které jsou používány v řadě zemí a které považujeme za méně zatěžující pro studenty a jejich rodiny. Nevyhověno, s ohledem na rozpočtové dopady, v předkládací zprávě bude zmíněn odlišný názor MPO, nebude předkládáno jako rozpor. MPO 5. Požadujeme materiál doplnit o zahraniční zkušenosti se zaváděním školného a souvisejících instrumentů finanční podpory pro studenty. Takové mezinárodní srovnání by mohlo posloužit jako inspirace při nalezení nejlepší varianty finanční podpory pro studenty v ČR. Vyhověno. Doplněno odkazem. MPO Doporučující připomínky MPO 1. Bod E věcného návrhu zákona odkazuje na předpisy práva EU, které jsou již zrušeny (Směrnice rady 1993/96/EHS, směrnice rady 1968/360/EHS) nebo neodpovídají současnému znění Smlouvy o fungování EU. Doporučujeme proto, aby ustanovení bodu E) bylo opraveno a doplněno o aktuální relevantní předpisy práva EU. Vyhověno, opraveno. MPO 2. V části 3 RIA nejsou uvedeny výsledky konzultací, pouze odkaz na vyhodnocení v rámci konference, jejíž závěry nejsou součástí materiálu. Doporučujeme tyto závěry alespoň ve stručné podobě uvést. Vyhověno, doplněno o projednání v rámci tripartity. MPO 3. Doporučujeme, aby materiál prošel před předložením vládě jazykovou a pravopisnou korekcí. V textu je řada nesrovnalostí. Vyhověno. Ministerstvo spravedlnosti MSpr Doporučující připomínky MSpr 1/ Definice studenta – příjemce finanční pomoci - Navržena varianta 0, 2/ Spoření na vzdělání - Navržena varianta 1, 3/ Půjčky na školné - Navržena varianta 3, 4/ Půjčky na životní náklady studentů jsou obdobou tématu 3 - Navržena varianta 3. Vyhověno částečně, návrh věcného řešení respektuje u spoření na vzdělání doporučení předkladatele, v ostatních případech nebyly doporučované varianty vyhodnoceny jako nejvhodnější. Ministerstvo vnitra MV Zásadní připomínky MV K části B) Návrh věcného řešení, kapitola 2, definice studenta Věcný záměr předpokládá, že finanční pomoc poskytovaná českým občanům bude ve stejném rozsahu poskytována všem občanům EU, kteří mají v České republice trvalý pobyt nebo jsou osobami zaměstnanými, samostatně výdělečně činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení, a jejich rodinným příslušníkům[1]. Požadujeme upřesnit, zda tato formulace zahrnuje i rodinné příslušníky občanů České republiky, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky. Rovněž požadujeme doplnění informace, zda v rámci platné právní úpravy jiných členských států Evropské unie je dodržován čl. 24 směrnice 2004/38/ES a zda čeští studenti budou moci požívat recipročně výhod finanční pomoci i při jejich studiu v jiných členských státech Evropské unie. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno, v textu upraveno po konzultaci s odborem kompatibility ÚV ČR. Pokud je předkladateli známo, mohou již v současnosti čeští občané za obdobných podmínek získat finanční podporu při studiu v členských zemích. MV K části B) Návrh věcného řešení, kapitola 2, definice studenta Upozorňujeme na následující unijní směrnice z oblasti legální migrace, které obsahují ustanovení o rovném zacházení v oblasti přístupu ke vzdělání, a žádáme předkladatele, aby náležitě zhodnotil, zda by se zákon o finanční pomoci studentům měl vztahovat i na následující kategorie cizinců: § Čl. 11 odst. 1 písm. b) a čl. 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty – zaručuje právo na rovné zacházení dlouhodobě pobývajícím rezidentům a cizincům, kteří získali v České republice povolení k dlouhodobému pobytu dlouhodobě pobývajícího rezidenta jiného členského státu EU § Čl. 14 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny – zaručuje právo rodinných příslušníků osoby usilující o sloučení rodiny na stejné zacházení jako má osoba usilující o sloučení rodiny § Čl. 14 odst. 1 písm. c) a čl. 15 směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci – zaručuje právo rovného zacházení držitelům modré karty a jejich rodinným příslušníkům § Čl. 12 odst. 1 písm. c) návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o jednotném povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v členském státě [KOM (2007) 638][2] – zaručuje právo na rovné zacházení státním příslušníkům třetích zemí, kteří pobývají na území České republiky za účelem práce. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno, upraveno v textu po konzultaci s odborem kompatibility ÚV ČR. MV Doporučující připomínky MV K části B) Návrh věcného řešení, kapitola 2, definice studenta Má-li změna definice studenta vycházet z trendu odkládání nástupu do vysokoškolského studia, není zřejmé, proč předkladatel omezuje status studenta věkovou hranicí pro zahájení studia. Návrh neobsahuje ani zdůvodnění, proč předkladatel zvolil právě hranici 30 let. Doporučujeme návrh doplnit. Vysvětleno. Zvolená hranice je kompromisem mezi požadavky na zvýšení hranice a na její ponechání na dosavadní úrovni. MV K části B) Návrh věcného řešení, kapitola 2, systém půjček se zapojením komerčních subjektů 1. Tvrzení, že uzákoněním odložených splátek půjčky na úhradu školného je naplněno ustanovení programového prohlášení vlády o odloženém školném, považujeme za nesprávné. Odložené splátky půjčky na úhradu školného a odložené školné považujeme za zcela odlišné instituty. Vysvětleno. Prvek odloženosti je vyjádřen tím, že stát hradí po dobu řádného studia úroky z půjček, tj. závazek studenta po ukončení studia je ve výši školného, a nikoliv školného zvýšeného o vzniklé úroky. MV 1. Tvrzení, že uzákoněním odložených splátek půjčky na úhradu školného je naplněno ustanovení programového prohlášení vlády o odloženém školném, považujeme za nesprávné. Odložené splátky půjčky na úhradu školného a odložené školné považujeme za zcela odlišné instituty. Vysvětleno. Prvek odloženosti je vyjádřen tím, že stát hradí po dobu řádného studia úroky z půjček, tj. závazek studenta po ukončení studia je ve výši školného, a nikoliv školného zvýšeného o vzniklé úroky. MV 2. V návrhu by mělo být jednoznačně stanoveno, zda poplatky za vedení bankovního účtu jsou (oproti úrokovým nákladům) hrazeny studentem již v době studia studenta a zda budou tyto poplatky státem nějakým způsobem regulovány či budou ponechány na uvážení komerčních subjektů. Vyhověno, doplněno. Poplatky budou částečně regulovány tím, že budou stanovena pravidla upravující jejich výši. MV K části B) Návrh věcného řešení, kapitola 2, zainteresované subjekty a jejich pravomoci, povinnosti a kompetence Doporučujeme uvést, jakým způsobem, popřípadě v jakých lhůtách budou komerční subjekty informovány vysokými školami, že studenti ukončili, popřípadě přerušili studium na vysoké škole. Vysoké školy mají vystupovat jako poskytovatelé dat a informací o studentech. Je ovšem otázkou, na jakém principu budou takové informace poskytovány. Zda na žádost banky, nebo se např. předpokládá umožnění přístupu banky do informačního systému o studentech, respektive sdružené matriky studentů. Věcný záměr by měl být v tomto směru doplněn. Vyhověno, v textu upřesněno, předpokládá se přístup přes současný informační systém. Podrobně bude řešeno při přípravě paragrafovaného znění. MV K části B) Návrh věcného řešení, kapitola 2, soukromoprávní podpora Doporučujeme předkladateli zvážit, zda je potřeba upravovat formy soukromoprávní podpory, které jsou pouze na bázi dohody mezi studenty a budoucími či stávajícími zaměstnavateli, v rámci zákona o finanční pomoci studentům (viz kapitola 3 Předpokládaná systematika zákona). Případné osvobození podnikového stipendia od zdravotního a sociálního pojistného a odpočet vyplaceného stipendia od základu daně zaměstnavatele by měly být upraveny v příslušných daňových a jiných právních předpisech. Vysvětleno, není rozpor, bude realizováno formou úpravy příslušných zákonů. MV K části E) Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, mezinárodními závazky a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii Doporučujeme aktualizovat seznam relevantních unijních předpisů a jejich jednotlivých ustanovení v kontextu Lisabonské smlouvy. Upozorňujeme, že směrnice 93/96/EHS a 68/360/EHS byly zrušeny směrnicí 2004/38/ES. Nařízení 68/1612/EHS bylo zrušeno nařízením č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. Vyhověno, opraveno na základě připomínky odboru kompatibility Úřadu vlády ČR. Připomínky legislativně-technické a formálního charakteru: Předložený návrh doporučujeme podrobit důkladné jazykové a gramatické korektuře. Zejména část A. obsahuje řadu překlepů, které činí text zmatečným. Vyhověno. Ministerstvo zahraničních věcí MZV Doporučující připomínky MZV MZV se obecně domnívá, že návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům nepřináší zásadní zlom při poskytování finanční podpory vysokoškolským studentům. Do značné míry znamená nepříliš výraznou modifikaci stávajícího systému, v řadě oblastí i zachování současných opatření tak, aby nedošlo k významnému nárůstu rozpočtových nároků. Předkladatel rovněž uvádí (část 4 Zhodnocení variant a výběr nejvýhodnějšího řešení), že v průběhu přípravných prací „bylo zpracováno velké množství analytických a srovnávacích studií a jejich závěry byly do značné míry využity při zpracování RIA“. MZV se domnívá, že přinejmenším závěry vyplývající z těchto studií by měly být součástí předloženého návrhu, aby bylo zřejmé, z jakých parametrů návrh vychází. Vysvětleno, podkladové studie jsou k dispozici na stránkách MŠMT v projektu reforma terciárního vzdělávání. Z důvodu jejich obsáhlosti nejsou přílohou vládního materiálu. MZV K části A) bodu 2.1 Definice studenta Předložený návrh předpokládá, že status studenta bude mít každá fyzická osoba, která, mj. studuje v prezenční formě studia. Definice však neuvažuje další formy studia, tj. dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium. Podle předkladatele by posluchač v těchto ostatních formách studia de facto nebyl vysokoškolským studentem. Vyhověno, zpřesněno. Návrh po úpravě pracuje se statusem příjemce finanční pomoci. MZV K části A) bodu 2.2. Spoření na vzdělání Návrh předpokládá, že nebude možné uzavřít více než jednu smlouvu se státní podporou a díky tomu nedojde ke zvýšení počtu uzavíraných smluv stavebního spoření. Přijetí návrhu by sice umožnilo vysokoškolským studentům financovat platbu školného, nicméně by tím přišli o možnost zvýhodněného financování bydlení. V konečném důsledku tedy takto postavený návrh finanční situaci čerstvých absolventů vysokých škol nezlepší. Nevyhověno, s ohledem na fiskální konsolidaci veřejných rozpočtů. Po dohodě s ministerstvem financí však bude umožněna přenositelnost mezi osobami blízkými, tj. možnost, aby navrženým způsobem bylo možné využívat spoření založené rodiči či prarodiči. MZV K části A) bodu 2.3. Problematika půjček na úhradu školného: Předkladatel preferuje variantu systému půjček se zapojením komerčních subjektů se státními zárukami, přičemž splácení poskytnuté půjčky je navrženo jako splácení po předem stanovenou dobu (5, 10 a 15 let). V této souvislosti MZV upozorňuje, že vládní prohlášení v části terciárního vzdělávání stanovuje, že „student bude mít možnost uzavřít půjčku garantovanou státem a půjčka bude hrazena občany v okamžiku, kde jejich příjem překročí výši průměrné mzdy….“. Podle názoru MZV tedy navrhovaný model není konzistentní s programovým prohlášením vlády. Z předloženého návrhu rovněž nevyplývá, za jakých podmínek budou úvěry komerčními bankami poskytovány a zda tedy v podstatě jedinou výhodou oproti klasickým komerčním /např. spotřebitelským/ úvěrům nebude pouze neplacení úroku v období mezi poskytnutím půjčky a okamžikem počátku splácení. Nevyhověno. Odklon od programového prohlášení vlády je vysvětlen v předkládací zprávě. Oproti běžné půjčce je třeba dále zohlednit poskytnutou státní záruku, která zajistí nárokovost půjčky a její nižší než obvyklý úrok. MZV K části A) bodu 2.5. Veřejnoprávní podpora studentů: – cílená podpora – převedení sociálních stipendií do režimu jednotného výplatního místa (JVM) Navrhovaná úprava de facto pouze převádí administraci sociálních stipendií na JVM a zavádí druhé testované příjmové pásmo u přídavků na děti pro vysokoškolské studenty. Žádnou další úpravu pro příjmově slabé studenty však nezavádí. Návrh rovněž nespecifikuje náklady, které bude představovat vytvoření jednotného výplatního místa. Kromě přesunu výplaty sociálních stipendií z vysokých škol na JVM (budované MPSV) dochází ke změně okruhu příjemců. Náklady na zřízení JVM nejsou vyvolány touto právní úpravou. MZV K části A) bodu 2.6. Soukromoprávní podpora studentů: – zvýhodnění při úhradě půjčky zaměstnavatelem Předkladatel vychází z předpokladu, že 1/6 půjček by byla za absolventy uhrazena zaměstnavatelem, přičemž však není jasné, jak k tomuto parametru dospěl. Programové prohlášení vlády rovněž opírá systém finanční pomoci o specifický režim příležitostního zaměstnávání studentů. Překladatel však s tímto opatřením v návrhu nepočítá, neuvádí ani, zda obdobné opatření nebude řešeno v rámci jiné zákonné úpravy. Návrh věcného záměru vychází z posouzení možných variant a zohledňuje programové prohlášení vlády v maximální možné míře. MZV K části E) : V části věcného záměru zákona zabývající se souladem navrhované právní úpravy s právem Evropské unie jsou v textu odkazy na ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství (SES), namísto platné právní úpravy, tj. Smlouvy o fungování EU (SFEU). Citované články je proto nutné nahradit odpovídajícími ustanoveními SFEU. Vyhověno, upraveno. MZV K části E) : Stejně tak v seznamu relevantních předpisů práva, který chybně odkazuje na ES namísto EU, jsou citovány dva již neplatné právní předpisy EU (směrnice Rady 1993/96/EHS a směrnice Rady 1968/360/EHS), namísto platné právní úpravy, kterou v této oblasti představuje směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Vyhověno, upraveno. Ministerstvo zdravotnictví MZdr Zásadní připomínky MZdr Ke kapitole „A) Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA“, pod nadpisem „Návrh variant z hlediska řešení problematiky“, bod 2.1 „Definice studenta – příjemce finanční pomoci“. K variantě 1 Předkladatel preferuje variantu 1. Je však nutné uvést, že v případě promítnutí této varianty do zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, by znamenalo, že nově si budou pojistné na veřejné zdravotní pojištění hradit ze svých prostředků: 1) studenti vysokých škol studující jinou než prezenční formu studia. Zatímco podle současně platné právní úpravy je přiznán statut nezaopatřeného dítěte studentům vysokých škol ve věku do 26 let bez ohledu na zvolenou formu studia. Upozorňujeme, že tato varianta by jednoznačně zvýhodnila studenty prezenční formy a vnesla by do zákona prvek diskriminace všech vysokoškoláků studujících distanční nebo kombinovanou formu studia. V souvislosti s tím by došlo k výraznému zhoršení jejich ekonomických podmínek. 2) studenti překračující standardní dobu studia příslušného cyklu. Upozorňujeme, že zákon by pak musel také stanovit postup v případě předčasného ukončení studia jednoho programu a zahájení studia v jiném programu, případně na jiné vysoké škole. Ad 1) Současná definice nezaopatřenosti pracuje s pojmem „soustavnosti“ přípravy na zaměstnání. Předkladatel se domnívá, že studium v kombinované a distanční formě studia je svým charakterem principiálně určeno těm, kteří kromě studia pracují, resp. mají obdobný zdroj příjmů, tj. pojištění je z tohoto titulu již hrazeno.V rámci přípravy paragrafovaného znění bude záležitost v detailu dořešena. Ad 2) finanční podpora by se měla dle návrhu vztahovat na jeden „průchod“ jednotlivými stupni studia, v informačním systému SIMS je délka studia evidována ve dnech. Předpokládá se standardní využití tohoto informačního systému k řešení popsané situace. MZdr K variantě 2 V této variantě je vyjádřen záměr zvýšit věkovou hranici pro nezaopatřené dítě, jde-li o studenta, a to do 30 let věku, za předpokladu, že se soustavně připravuje na budoucí povolání (bez dalšího omezení). V takovém případě by došlo jednoznačně k rozšíření počtu „státních pojištěnců“ pro účely veřejného zdravotního pojištění s nezanedbatelnými negativními dopady do státního rozpočtu i do systému veřejného zdravotního pojištění. Finanční dopady této varianty na státní rozpočet ve vazbě na veřejné zdravotní pojištění není v materiálu uveden (viz § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). S variantou 2 Ministerstvo zdravotnictví zásadně nesouhlasí. Tato varianta nebyla zvolena, předkladatel se ztotožňuje s připomínkou. MZdr Doporučující připomínky MZdr K části C) Způsob promítnutí věcného řešení do právního řádu. Doporučujeme upravit text poznámky pod čarou č. 7 (str. 49) „Tento postup předvídá i legislativní plán práce vlády schválený usnesením vlády č. 69 ze 26. ledna 2011“. Usnesení č. 144 ze dne 23. února 2011 uvedené v materiálu jen posunulo termín předložení věcného záměru. Vyhověno, bylo zapracováno. Ministerstvo zemědělství Mze Doporučující připomínky MZe 1. K variantám řešení: Doporučujeme ty varianty, které mají nejmenší dopady na administrativní zátěž, státní rozpočet i finanční zatížení studenta. RIA obsahuje varianty, z nichž byl vybrán a sestaven výsledný návrh věcného řešení v souladu s doporučovanými principy. MZe 2. V předloženém návrhu věcného záměru doporučujeme přihlédnout k následujícím skutečnostem: - motivace ke studiu může být pro některé zájemce snížena hrozbou penalizace za neúspěšné dokončení studia, - půjčky zřejmě povedou k zadlužování absolventů a potenciálně jejich rodin a problémy nezaměstnanosti a zadluženosti k sociálním dopadům na absolventy vysokých škol – potenciálně střední třídu, - je třeba doplnit výsledky studie dopadů školného na studenty, - v návrhu doporučujeme v rámci připomínkového řízení přihlédnout ke stanovisku předsednictva Rady vysokých škol. Zavedení systému finanční pomoci studentům navazuje na zavedení školného, které je předmětem současně projednávaného věcného záměru zákona o vysokých školách. Zvolená varianta půjček na školné a životní náklady povede k minimalizaci negativních dopadů na absolventy. MZe 3. Obecně: Doporučujeme provést jazykovou korekturu textu. Vyhověno. Ministerstvo životního prostředí MŽP Doporučující připomínky MŽP Obecná připomínka: Dle záměru si vysoké školy mají stanovit výši školného podle jednotlivých studijních programů, maximálně však do výše státem stanovené horní hranice školného. Z materiálu však není jasné, zda má být tato hranice univerzální, nebo diverzifikovaná podle studijních programů, nebo stupně studia (bakalářské, magisterské, doktorské). Navrhujeme stanovit jednotnou hranici pouze u bakalářského studia, u dalších stupňů horní hranici nestanovovat a ponechat její utváření na tržních mechanismech. Zahraniční zkušenosti ukazují, že taková forma přináší vysokým školám více finančních prostředků a přispívá ke zkvalitnění výuky. Po přechodném období by bylo žádoucí zrušit horní hranici i pro bakalářské studium. Předáno jako připomínka věcnému záměru zákona o vysokých školách. MŽP K části A) RIA - 2.4 Problematika půjček na krytí životních nákladů studenta, varianta 1: V této verzi je výše půjčky omezena na pět tisíc korun na semestr studia. Doporučujeme zvážit, zda není tato hranice příliš nízká. Omezení půjčky v této výši nemůže pokrýt životní potřeby studenta po dobu jednoho semestru. Situace je obdobná u varianty 2, operující s částkou 10 000 za semestr. Nevyhověno, maximální výše půjčky je odvozena od maximální výše školného a její výše (10 tis. Kč za semestr) zohledňuje aktuální situaci veřejných financí a současně snižuje riziko předlužení studenta. MŽP K části B) Návrh věcného řešení – 2. Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům: Návrh stanovuje jako podmínkou statusu studenta, aby dotčená osoba při zahájení studia v příslušném akreditovaném studijním programu nepřekročila hranici věku 30 let. Doporučujeme tuto hranici snížit minimálně o 5 let. Je výjimkou, aby student začal studovat vysokou školu ve 30 letech. Navíc by takový student měl pravděpodobně jiné potřeby finanční pomoci než čerstvý absolvent střední školy. V části „Půjčky na životní náklady navázané na systém půjček na školné“ zákon stanoví maximální výši poskytované půjčky na krytí životních nákladů na 10 000 Kč na semestr. Jak již bylo uvedeno výše, tato částka je při absenci dalších alternativních způsobů financování nedostačující. Nevyhověno, Zvolená hranice je kompromisem mezi požadavky na zvýšení hranice a požadavky na její ponechání na dosavadní úrovni. V úvaze je třeba zahrnout i studenty doktorského studia. Úřad vlády – místopředsedkyně vlády, předsedkyně LRV a předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí ÚV LRV Doporučující připomínky ÚV LRV 1. Jedním z finančních zdrojů pro financování studia na vysoké škole má být dle předloženého materiálu spoření na vzdělání. V materiálu se mj. uvádí příklad, kdy „student bude spořit 10 let“. V praxi by to tedy znamenalo, že by si dítě ve věku přibližně 9 let začalo měsíčně spořit poměrně značnou finanční částku. Je zřejmé, že takový případ bude nepochybně naprosto výjimečný (pokud vůbec) a na vzdělání tedy budou dětem spořit rodiče. Doporučujeme proto v materiálu tuto skutečnost zohlednit. Vyhověno. Po dohodě s ministerstvem financí bude umožněna přenositelnost mezi osobami blízkými, tj. možnost, aby navrženým způsobem bylo možné využívat i spoření založené rodiči či prarodiči. ÚV LRV 2. Některá opatření (např. „nárok na naspořené finanční prostředky včetně státní podpory by byl podmíněn prokázáním úspěšného zapsání ke studiu na vysoké škole a prostředky by účastníkovi následně byly vypláceny opakovaně v pravidelných časových intervalech“) pak mohou od spoření za těchto podmínek spíše odrazovat, zejména pokud by zhodnocení mnohaletých investic záviselo především na úspěchu u přijímacích zkoušek na vysokou školu. Předkladatel by se touto otázkou měl ve věcném záměru zabývat a podrobně ji vysvětlit z hlediska předpokládané faktické efektivity navrženého řešení. Vyhověno. Tato varianta nebyla vybrána. ÚV LRV 3. Není zcela zřejmé, proč je uvažováno o stanovení hranice pro založení spořícího produktu na 26 let, když „status studenta“ uvažuje s věkem při zahájení studia nižším než 30 let. Uvedený možný rozpor by předkladatel měl v materiálu výslovně vyjasnit. Vyhověno. Ve vybrané variantě toto omezení není. ÚV LRV 4. V návrhu je předpokládáno, že na vzdělání bude možné spořit i v rámci stavebního spoření. Je otázkou, zda finanční prostředky, naspořené na základě již uzavřených smluv o stavebním spoření, lze použít i na financování vzdělávání, neboť tyto prostředky jsou účelově vázány. Do zákona o stavebním spoření bude doplněn další institut účelovosti státní podpory. ÚV LRV 5. Administrátorem a správcem systému půjček na školné má být Centrum správy financování pomoci studentům (dále jen „Centrum“), které bude příspěvkovou organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Financování údržby a fungování systému a provoz Centra má být po naběhnutí systému hrazeno z úrokových plateb splácených půjček. Toto tvrzení však v materiálu není podpořeno žádným finančním výpočtem. Požadujeme proto materiál v tomto smyslu doplnit. Tato varianta nebyla vybrána. V příloze je ve finančním modelu vyčísleno zvýšení úrokové sazby z tohoto důvodu. ÚV LRV 6. K definici studenta coby příjemce finanční pomoci uvádíme, že za značně neobvyklé považujeme stanovit, že tzv. „status studenta“ bude mít každá fyzická osoba, která mj. při zahájení studia nepřekročila hranici věku 30 let a jejíž studium v celkovém součtu dosud absolvovaných let studia nepřesáhlo délku standardní doby studia tohoto cyklu. Protože studentem nepochybně může být i osoba starší 30 let, resp. osoba studující po delší časové období, doporučujeme napříště hovořit nikoliv o statutu studenta, nýbrž spíše o podmínkách, jejichž splnění je nutné pro to, aby se žadatel mohl stát příjemcem finanční pomoci. Považujeme proto za žádoucí v materiálu provést příslušné terminologické úpravy. Vyhověno. Upraveno. ÚV LRV 7. Co se týče poskytování podpory handicapovaným osobám, z materiálu lze usuzovat na to, že jedním z posuzovaných kritérií bude zkoumání schopnosti studovat. Obecně vzato se domníváme, že za kritérium schopnosti studovat (tedy nikoliv posouzení schopnosti vykonávat pracovní činnost po ukončení studia z lékařského hlediska) lze považovat např. přijetí ke studiu na vysokou školu. Požadujeme proto do materiálu doplnit, jakým způsobem má být zkoumání této schopnosti prováděno. Vyhověno. Upraveno podle připomínky Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Podzákonný předpis podrobně specifikuje způsob. ÚV LRV 8. Předkladatel předpokládá možnost úhrady dlužného školného zaměstnavatelem, přičemž tato možnost nebude omezena na specifický okruh zaměstnanců, resp. zaměstnavatelů. Považujeme za vhodné doplnit do materiálu informaci o tom, zda se s využíváním tohoto institutu počítá i ve státní správě či v místní samosprávě, a případně vyčíslit dopady takové možnosti na veřejné rozpočty. Využití tohoto institutu nebude omezeno z hlediska okruhu zaměstnavatelů a bude fakultativní. Dopad na veřejné rozpočty proto není možno predikovat. Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády ČR ÚV VÚV Doporučující připomínky ÚV VÚV 1. Materiál předpokládá, že v období mezi poskytnutím půjčky a začátkem jejího splácení platí úrok za studenta stát. Půjčku začne splácet student po absolvování VŠ, a to po předem stanovenou dobu (5, 10, 15 let) s možností předčasného splacení bez sankcí. Jedná se tedy o bezúročnou půjčku na několik let (po dobu studia). Přitom předkladatel pro výpočty dopadu na státní rozpočet zvolil parametr, že z celkového počtu studentů, kterým vznikl na půjčku nárok, projeví o tuto půjčku zájem pouze 50% studentů. Domníváme se, že pro studenty bude bezúročná půjčka na několik let s možností předčasného splacení bez sankcí natolik atraktivní, že o ni projeví zájem podstatně vyšší procento. Doporučujeme uvedené podmínky půjček upravit, případně zvážit výrazné navýšení procenta studentů, kteří o půjčku projeví zájem. V této souvislosti je nutno vyčíslit i výraznější dopady na státní rozpočet. Vysvětleno, do RIA byl doplněn výpočet i pro vyšší procento žadatelů. ÚV VÚV 2. Podstatnou změnou je i zvýšení věkové hranice na 30 let při zahájení studia, tj. nárok na půjčku se státní podporou má student (např. magisterského studia) do 35 let. Navíc dle předkládaného materiálu má tato definice platit obecně i u ostatních zvýhodnění poskytovaných státem. Jedná se např. o placení pojištění státem za studenta či přídavek na dítě poskytovaný rodičům studenta po dobu studia. Tyto dávky jsou dle současně platných předpisů poskytovány do 26 let studenta. Status studenta pro tyto účely je tedy prodloužen až o 9 let (v případě magisterského studia). Doporučujeme zvážit toto výrazné zvýšení věkové hranice. Nevyhověno, věková hranice je kompromisem mezi požadavky na její odstranění a požadavky na její zvýšení nebo ponechání na stejné výši. Úřad vlády –zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva ÚV LP Zásadní připomínky ÚV LP 1. K definici studenta Vítám novou a flexibilnější definici studenta, která bude spravedlivěji zohledňovat věk studenta (statut studenta nebude automaticky ztrácen v 26 letech) a umožní tak mladým lidem lépe plánovat svůj život i osobnostní rozvoj. Nicméně pro dobré fungování systému považuji za nutné, aby systém byl dostatečně flexibilní a při zachování základních pravidel umožnil studentům maximální osobní rozvoj. Mám na mysli především definici standardní doby studia. Uznávám, že studium by mělo mít určité časové omezení, nicméně si nemyslím, že by toto omezení mělo být striktní a stanoveno na jeden pevný počet let. Toto by jednak nemuselo vyhovovat všem studijním oborům, a jednak by mohlo kolidovat s dalšími aktivitami studentů mimo vlastní studium (zahraniční pobyty, povinné praxe apod.). Za vyhovující proto považuji současný systém, kdy je u každého studijního programu (bakalář, magistr, doktor) stanovena minimální a maximální doba trvání, přičemž samotná škola si pak může zvolit, zda vyplní celou délku vlastním studiem, či dá studentovi možnost právě zahraničního pobytu, praxe, vědecké práce apod. Toto přitom považuji za významnou část vysokoškolského studia. Požaduji proto věcný záměr (a případně i věcný záměr zákona o vysokých školách) rozvést o přesnější definici standardního období studia ve smyslu současné úpravy. Vysvětleno. Definice standardní délky studia bude výhradně záležitostí zákona o vysokých školách. Tam se počítá, že bude nově definována formou akumulace kreditové zátěže, přičemž součástí výpočtu bude i způsob zohlednění zahraničních studijních pobytů a také například studentů se specifickými studijními potřebami. ÚV LP 2. Ke spoření na vzdělání Souhlasím s možností využívat prostředky získané ze stavebního spoření na školné a další poplatky vyměřované vysokou školou v souvislosti se studiem. Domnívám se nicméně, že tyto prostředky by student měl mít možnost využít i na další náklady související se studiem, ať již ubytování v místě studia, doprava, učební materiály apod., neboť bez těchto nákladů je studium prakticky nemyslitelné. Pokud student prostředky na tyto náklady naspořil, není důvod neumožnit mu tyto prostředky na ně použít. Otázka případného použití státní podpory je pak prakticky bezpředmětná, neboť při maximální výši státní podpory 2 000 Kč ročně a výši školného až 10 000 Kč za semestr lze předpokládat, že veškeré prostředky ze státní podpory budou využity na splácení školného. Zbytek pocházející z vlastních prostředků studenta (či jeho rodiny) pak není důvod nijak omezovat v užití. Požaduji proto umožnit studentovi prostředky ze spoření využít i na další náklady související se studiem a nikoliv jen na školné a poplatky vyměřené vysokou školou. Vysvětleno. Účelově na školné bude vázána státní podpora. Naspořené prostředky je možno použít i na další náklady související se studiem. Po dohodě s ministerstvem financí navíc bude umožněna přenositelnost mezi osobami blízkými, tj. možnost, aby navrženým způsobem bylo možné využívat spoření založené rodiči či prarodiči. ÚV LP 3. K půjčkám na úhradu školného Nesouhlasím s tím, aby absolvent splácel byť jen úrok z půjčky na studium v době nezaměstnanosti, mateřské či rodičovské dovolené či při nízkých příjmech. V těchto situacích je absolvent nucen užívat své příjmy na předem stanovené sociální situace (shánění zaměstnání, výživa dětí, rodiny apod.) Nezdá se mi proto vhodné, aby absolvent v této situaci byl nucen ještě splácet své závazky z minulosti. V tomto směru bych si dovolila přitom rozlišit mezi půjčkou na školné a např. běžným spotřebitelským úvěrem. Půjčka na školné je investicí do budoucího osobního rozvoje, která by měla být všestranně podporována na rozdíl od půjčky určené pro čistou spotřebu, která může být odložena. Po potenciálních studentech nelze požadovat, aby studium odkládali do té doby, než na něj budou mít, neboť by se pak školné stalo sociální bariérou. Nelze po studentech rovněž požadovat, aby si svůj budoucí život závazně naplánovali tak, že budou vždy schopni splácet půjčku na studium i zajistit sobě a své rodině dostatečné živobytí. Požaduji proto upravit, že v případech nezaměstnanosti, rodičovské a mateřské dovolené, poklesu příjmu pod hranici dvojnásobku minimální mzdy nebudou absolventi splácet půjčku vůbec, tj. ani jistinu, ani úroky. Vysvětleno, navržený postup je nutný a to jednak z důvodu rozpočtových dopadů, jednak z důvodu snahy o minimalizaci (budoucího) zadlužení příjemce pomoci. ÚV LP 4. K systému půjček a jejich splácení Zastávám názor, že splácení poskytnuté půjčky by mělo probíhat pouze v případě, že příjem občana překročí výši průměrné mzdy. Vycházím přitom nejen z Programového prohlášení vlády (str. 26), ale i z celkové sociální spravedlnosti a únosnosti systému. Předložené finanční analýzy jsou v určitých směrech neúplné, resp. vycházejí z různých a nesrovnatelných dat. Např. Varianta 2 (systém půjček na školné se zapojením komerčních subjektů) je předložena ve 4 podvariantách – 3 varianty refinanční a 1 varianta záruční – přičemž u 1 varianty refinanční je zvoleno splácení po dosažení průměrné mzdy a u ostatních variant je zvoleno splácení ihned po absolvování školy, aniž je tato volba jakkoliv odůvodněna. Není tudíž jasné, kde a proč byla zvolena daná varianta splácení. Ač lze tedy souhlasit s variantou, kdy stát bude poskytovat záruky za splácení, není jasné, proč je zvolena varianta splácení ihned, byť po předem stanovenou dobu. Pokud snad zvolená varianta implikuje, že si absolvent na základě odhadu své ekonomické situace sám zvolí, kdy se splácením začne, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby zodpovědně vytvářel do budoucna výrazné sociální zatížení svého rozpočtu (podle předložených modelů měsíční splátky ve výši 1 200 – 2 100 Kč). Opět poukazuji na rozdíl mezi půjčkou na studium a spotřebitelským úvěrem, a to i z hlediska společenského zájmu – stát by měl mít zájem na vzdělané populaci a měl by jí pomáhat k dosažení co nejvyššího vzdělání. Navíc samotný návrh uvádí, že „průměrné příjmy absolventa vysoké školy nejsou tak vysoké, aby splátka ve výši 10 % z tohoto rozdílu v některých případech vedla ke splacení dluhu.“ Pokud průměrné příjmy ovšem nestačí na dostatečné splácení půjčky a vlastní živobytí absolventa, jak by na to pak měly stačit podprůměrné příjmy? Předložené finanční modely rovněž nejsou příliš průkazné, neboť není jasné, na základě čeho byly zvoleny vstupní parametry. Proč jsou u jednotlivých variant zvoleny různé výše splátek? Je pak jasné, že varianta se splácením po dosažení průměrné mzdy se splátkou ve výši 10% příjmů nad průměrnou mzdu je splácena pomaleji než varianta 2% z celkových příjmů či dokonce varianta přímo stanovených částek ve výši 800 – 2 100 Kč. Tyto částky přitom naprosto nejsou ekvivalentní. Podle modelu pevných částek splatí vysokoškolák ročně 10 332 – 25 836 Kč ročně. Pokud tato částka má tvořit 2% ročního příjmu, jedná se o roční příjem ve výši 516 600 Kč, resp. 1 291 800 Kč, což jsou příjmy v České republice značně neobvyklé. Navržené modely jsou tedy naprosto nesrovnatelné. Požaduji proto ve výsledné variantě stanovit počátek splácení půjčky absolventem poté, co příjem občana překročí výši průměrné mzdy. Finanční modely pak požaduji opravit tak, aby byly srovnatelné a srovnání vedlo k objektivním výsledkům. Vysvětleno. Finanční model zpracovaný v rámci RIA prokázal, že tato varianta splácení není ekonomicky udržitelná. Varianty založené na splácení po dosažení průměrné mzdy jsou fakticky nemodelovatelné, navíc lze v blízké budoucnosti předpokládat vzhledem k zvyšujícímu se podílu absolventů vysokých škol postupné sbližování jejich průměrné mzdy s průměrnou mzdou celkově. Odklad splácení po dosažení průměrné mzdy by představoval velké dopady z hlediska celkové doby zadlužení, která by v některých případech mohla znamenat, že ke splacení půjčky nedojde v průběhu celého aktivního života. Bude zmíněno v předkládací zprávě. ÚV LP 5. K otázce záruk a jejich uplatnění Nesouhlasím s tím, aby podmínky uplatnění nároku ze záruky byly upraveny v prováděcím právním předpise. Pokud mají být odlišné od obecné úpravy zajištění závazku v občanském zákoníku (je přitom otázka, zda tyto odlišnosti jsou důvodné), musí být rovněž upraveny v zákoně, nikoliv v podzákonném předpise. Toto vyplývá z obecných pravidel právní teorie (věc upravená obecně v zákoně nemůže být speciálně upravena v podzákonném předpise) i z ústavních principů autonomie vůle (čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), která může být přiměřeně omezena pouze zákonem. Stejně tak i meze základních práv a svobod (v tomto případě práva majetkového) mohou být stanoveny jen zákonem (čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Požaduji proto podmínky pro uplatnění nároků věřitele ze státní záruky stanovit přímo zákonem s tím, že odchylky od obecných občanskoprávních pravidel musí být odůvodněny. Vysvětleno. Úprava nebude v rozporu s obecnou právní úpravou, která zůstane v platnosti. Prováděcí předpis by měl pouze stanovit, co se v tomto konkrétním případě rozumí zaviněním věřitele, že dluh nemohl být plněn dlužníkem, respektive jaké úkony musí věřitel učinit před tím, než uplatní státní záruku. ÚV LP 6. K veřejnoprávní podpoře studentů Nesouhlasím s minimalistickými úpravami stávajícího systému podle varianty 2 a za lepší řešení považuji variantu 1, tj. zavedení jednotného základního grantu. Tento grant povede k lepšímu cílenějšímu využívání prostředků, kdy si sami studenti budou moci rozhodnout, jak s nimi naloží. Argumenty proti zavedení tohoto systému uvedené v návrhu jsou přitom nepřesné a zavádějící. Především není pravda, že „významná většina příjemců základního grantu bude identická se osobami podpořenými formou daňového zvýhodnění“, neboť příjemcem daňového zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c odst.1 zákona o daních z příjmu je jeho rodič, nikoliv samotné dítě. Grant by navíc byl cílený na vysokoškolské studenty, resp. by nebyl méně cílený než současné formy přímé i nepřímé podpory. Změny systému, např. v podobě zřízení Jednotného výplatního místa pro výplatu sociálních stipendií, navíc budou stejně realizovány, tudíž výrazné administrativní výdaje zřízením grantového systému již nevzniknou. Požaduji proto zvolit Variantu 1 – Převedení daňového zvýhodnění a ubytovacích stipendií na základní grant. Vysvětleno, není realizovatelné především z důvodu rozpočtových dopadů. Bude zmíněno v předkládací zprávě. Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility ÚV KOMP Po stránce formální Předkladatel částečně splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění. Upozorňujeme předkladatele, že výčet právních předpisů EU, které uvádí v části E předloženého materiálu, není aktuální. V této souvislosti je nutno uvést, že · Smlouvu o založení ES nahradila Smlouva o fungování EU (dále jen „SFEU“), čímž došlo i k přečíslování jednotlivých článků bývalé Smlouvy o založení ES; · směrnice Rady 1993/96/EHS o právu pobytu pro studenty a směrnice Rady 1968/360/EHS o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství byly zrušeny a nahrazeny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států; · nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství bylo nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie Po stránce materiální Cílem věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům vysokých škol je zlepšit ekonomické podmínky pro studenty vysokých škol v průběhu jejich studia, zejména v souvislosti se zavedením povinnosti placení školného za studium na vysokých školách. Návrh obsahuje několik forem finanční podpory (např. půjčku na školné, veřejnoprávní podporu studentům, spoření na vzdělání), které bude moci příjemce finanční pomoci využít. Stav relevantní právní úpravy v právu EU: Na předložený návrh se vztahují požadavky: * SFEU, konkrétně čl. 8 , čl. 18, čl. 21, čl. 45-56, čl. 165 a násl. * směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států * nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie Připomínky a návrhy změn: Dle návrhu věcného záměru (část B), návrh věcného řešení, bod 2.) je nárok na poskytnutí finanční pomoci podmíněn tím, že bude mít příjemce této pomoci statut studenta. Za studenta pak bude považována každá fyzická osoba, která při zahájení studia v příslušném akreditovaném studijním programu nepřekročila hranici věku 30 let, studuje akreditovaný studijní program v prezenční formě studia a celkový počet absolvovaných let studia nepřekročil standardní dobu studia příslušného akreditovaného studijního programu. Stejným způsobem pak má být finanční pomoc poskytována všem občanům EU, kteří budou mít v ČR trvalý pobyt, nebo budou osobami zaměstnanými, OSVČ, osobami ponechávajícími si takové postavení nebo rodinnými příslušníky těchto osob. Finanční podporu na úhradu školného je nutno chápat jako tzv. sociální výhodu ve smyslu práva EU. 1. V případě, že osoba má statut evropského pracovníka, uplatní se na ni speciální čl. 7 odst. 2 nařízení č. 492/2011, který stanoví, že (pracovník) požívá stejné sociální a daňové výhody jako tuzemští pracovníci. Sociální výhodou jsou dle judikatury Soudního dvora EU (dále jenom SDEU) „všechny výhody, které ať jsou nebo nejsou spojeny s pracovní smlouvou, jsou obecně poskytovány národním pracovníkům zejména z důvodu jejich objektivního statutu pracovníka nebo jako důsledek pouhého bydliště na státním území, a jejich rozšířením na pracovníky, kteří jsou státními příslušníky jiných členských států, se může usnadnit volný pohyb uvnitř Společenství“[3]. Do rozsahu tohoto pojmu tedy spadají dle judikatury jak dávky spadající do oblasti sociálního zabezpečení, tak jiné výhody sociálního charakteru. Je sem proto nutno zahrnout např. slevy na jízdném,^^[4] dávky životního minima,^^[5] dávky sociální pomoci,^^[6] rodinné dávky či půjčky,^^[7] či dokonce i volbu jednacího jazyka před soudem, existuje-li možnost takové volby v daném členském státě pro jeho vlastní státní příslušníky.^^[8] Finanční pomoc studentům proto bezpochyby rovněž spadá do věcného rozsahu pojmu „sociální výhody“. Pracovníkem pak je dle judikatury SD EU každá osoba, která vykovává určitou výdělečnou činnost v závislém vztahu (viz. rozsudek C-53/1981 ve věci Levin). Stejné postavení jako pracovníci mají i osoby samostatně výdělečně činné (tedy ekonomicky aktivní osoby), osoby, které si v určitých judikaturou vymezených případech ponechávají statut pracovníka,[9] a dále rodinní příslušníci těchto osob, které vyjmenovává směrnice 2004/38/ES (viz čl. 2 této směrnice). Návrh věcného záměru zákona je v předložené podobě velmi obecný, nicméně předpokládáme, že předkladatel se zapracováním uvedené koncepce u pracovníků, resp. výdělečně činných osob, u osob ponechávajících si statut pracovníka v určitých případech a u rodinných příslušníků počítá (viz část B), bod 2. Definice studenta – příjemce finanční pomoci, poslední odstavec, za slovy „nebo jsou osobami zaměstnanými…“). 2. Právní postavení státních příslušníků jiných členských států (občanů EU) je nicméně nutné posoudit i ve světle obecné zásady zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti. Tato zásada se ve své obecné rovině použije zejména u osob, pro které není na úrovni EU úprava speciální; musí se tedy uplatnit hlavně na osoby, které nemohou odvozovat své výhody ze statutu evropského pracovníka a nařízení č. 492/2011. Obecná zásada se tudíž uplatní, s určitými výjimkami, na osoby, které nejsou výdělečně činné. Zásada zákazu diskriminace je stanovená v čl. 18 SFEU. Na tuto zásadu je nutno nahlížet skrze institut evropského občanství, který přejímá i směrnice 2004/38/ES. Ta ve svém čl. 24 nazvaném Rovné zacházení stanoví, že všichni občané Unie (a jejich rod. příslušníci), kteří využívají svobodu pohybu ve smyslu směrnice, požívají stejného zacházení jako státní příslušníci hostitelského státu. Ve smyslu tohoto článku odst. 2 není členský stát povinen přiznat vyživovací podporu při studiu, jíž se rozumí stipendia nebo půjčky na studium, před nabytím práva trvalého pobytu osobám jiným než zaměstnaným osobám, osobám samostatně výdělečně činným, osobám ponechávajícím si takové postavení a jejich rodinným příslušníkům. Jako takový tedy zůstává bez omezení nárok na finanční podporu při studiu osobám, které jsou pracovníky, jsou samostatně výdělečně činné, či ponechávají výhody vyplývající z tohoto statutu, a jejich rodinným příslušníkům (viz bod 1. tohoto stanoviska). Z odstavce 2 čl. 24 směrnice 2004/35/ES vyplývá, že stipendium či půjčky na studium je možno přiznat až po nabytí práva trvalého pobytu. Nicméně judikatura SD EU, která průběžně podstatně doplňuje psané právo EU a mj. i koncept sociálních výhod, tuto podmínku výrazně omezila. Podle judikatury je totiž sice určité omezení u osob, které jsou ekonomicky neaktivní (resp. nespadají do bodu 1. výše) přípustné, avšak nemůže být paušální, resp. nesmí zakládat neospravedlnitelné (zejména nepřiměřené) podmínky znevýhodňující příslušníky jiných členských států EU. Konkrétně judikatura SD EU přiznala nárok na podporu poskytovanou ve formě dotovaných půjček nebo stipendií pro ekonomicky neaktivní studenty, kteří demonstrují určitý stupeň integrace do společnosti hostitelského členského státu (osoby s tzv. „opravdovým vztahem“) za podmínky, že nebudou tzv. „unreasonable burden“, tedy přemrštěným finančním zatížením hostitelského členského státu, které by mohlo mít důsledky pro celkovou úroveň podpory, která může být udělena tímto státem (viz. rozsudek C-209/03 ve věci The Queen (on the application of Dany Bidar) proti London Borough of Ealing). Přestože je věcí každého členského státu, jakým způsobem podmínky naplnění a prokazování tohoto vztahu nastaví, musí tyto podmínky splňovat obecná kritéria, tedy musí být objektivně odůvodněné a být přiměřené cíli, ke kterému směřují. Požadavek trvalého pobytu u státních příslušníků jiných členských států takovým kritériím nevyhovuje. Je zřejmé, že požadavek trvalého pobytu splní státní příslušník jiného členského státu za mnohem složitějších podmínek než státní příslušník ČR, což je ve světle judikatury SD EU neospravedlnitelné. Již v citovaném rozsudku C-209/03 Bidar Soud uvedl, že existence určitého stupně integrace může být považována za prokázanou konstatováním, že dotčený student po určitou dobu pobýval v hostitelském členském státě, aniž by byl tedy nucen prokazovat pro účely ověření integrace žadatele do společnosti trvalý pobyt. I přes znění čl. 24 směrnice 2004/38/ES je nutno vzít v úvahu pozdější judikaturu SD EU, zejména v případě C-158/07 Förster, podle níž je třeba, aby požadavek na předchozí pobyt byl přiměřený. V daném případě, který byl shledán jako nepříčící se právu EU, šlo o požadavek pětiletého legálního pobytu na území, nikoli o požadavek na přiznání trvalého pobytu. Ten je v právním kontextu ČR pobytovým statusem, k jehož získání je třeba splnit více podmínek než je pětiletý oprávněný pobyt na území, a lze jej prokazovat pouze jedním způsobem (předložením dokladu o jeho udělení). Nelze jej proto zdaleka ztotožnit s faktickou integrací do společnosti ve smyslu judikatury a představuje navíc administrativní překážku, které je nutno (s výjimkou proporcionálních opatření) pro účely usnadnění volného pohybu občanů EU rovněž omezit na minimum. Navíc je nutno vzít v potaz i to, že pětiletý legální pobyt na území byl v rozsudku Förster uznán jako možný v případě přiznání dávky – stipendia na životní náklady, jež byla studentům udělována, aniž by ji bylo nutno vrátit. Návrh ale operuje zejména se systémem půjček. Pak není jasné a je zjevně nepřiměřené, aby půjčku garantovanou státem mohl student – občan jiného členského státu EU získat až po udělení trvalého pobytu (tj. prakticky až poté, co dostuduje), a dále např. aby nebylo přihlíženo k době, kdy byl nezaměstnaný, kdy byl na rodičovské dovolené, či aby nemohl uplatňovat úrok jako odečitatelnou položku, apod. 3. Návrh je konstruován tak, že omezující podmínka trvalého pobytu se vztahuje již k definici studenta jako takové a nikoli k jednotlivým produktům ani k jednotlivými fázím jejich poskytování, což ztěžuje posouzení některých situací, které mohou v praxi snadno nastat. Tak např. není zřejmé, zda při dodatečném splnění podmínek pro výše zmíněnou kategorii osob na základě judikatury SD EU, např. získáním trvalého pobytu nebo zahájením výdělečné činnosti v průběhu studia či po jeho ukončení v době splácení, bude možné, aby se student dodatečně zařadil do režimu navrhovaného zákona, a měl tak nárok na alespoň ty benefity, které pro něj budou aktuální (např. poskytnutí dodatečné garance, daňové zvýhodnění, ale také splacení půjčky státem, a snad i nárok na přerušení splácení po dobu mateřské dovolené, nezaměstnanosti apod.). Z hlediska práva EU by nárok na veškeré výhody měl pro takovou osobu vyvstat okamžitě současně s tím, co např. zahájí výdělečnou činnost. To ale zřejmě nebude možné, bude-li již smluvně poskytnut komerční produkt, u nějž nebudou žádné z výhod garantovány, a nebude-li v právní úpravě výslovně upraveno, jakým postupem a v jakém rozsahu budou tyto výhody poskytnuty. Návrh by se tak tím, že neřeší detailněji jednotlivé formy podpory a jejich fáze a spokojuje se s podmínkou trvalého pobytu v definici studenta, dostal při své aplikaci do rozporu s právem EU z důvodu neposkytování výhod těm studentům, kterým dle směrnice 2004/38/ES a judikatury náležejí. Požadujeme proto doplnit, jakým způsobem bude řešen vstup do výhod pro ty osoby, které dodatečně splní některou z podmínek pro jejich poskytnutí. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že požadavek trvalého pobytu jako jedna z podmínek získání finanční podpory pro cizí státní příslušníky, je v rozporu s primárním právem EU a navazující judikaturou SD EU. Jednotlivé formy podpory však budou muset být ještě podrobeny zkoumání poté, co dostanou konkrétnější podobu. Požadujeme proto z návrhu vypustit požadavek trvalého pobytu, resp. jej nahradit nějakým jiným méně omezujícím požadavkem, který bude přiměřený tomu, že předmětem návrhu je zejména vypracování systému půjček, jež budou muset být i státními příslušníky jiných členských států vráceny. Připomínky 2. a 3. jsou zásadní. Závěr Návrh věcného záměru je s právem EU částečně slučitelný. Nedostatky ve formálních náležitostech návrhu je nutno napravit. Vyhověno, zapracováno ve smyslu připomínky, text konzultován s připomínkovým místem. Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro zdravotně postižené občany ÚV VVZPO Zásadní připomínky ÚV VVZPO K části B - Návrh věcného řešení 1. Sjednocení používané terminologie – zásadní připomínka Považujeme za nezbytné sjednotit názvosloví – na různých místech se vyskytují nesourodé výrazy: * student se zvláštními vzdělávacími potřebami * handicapovaný student * student se speciálními potřebami * student se specifickými potřebami Pokud se pod všemi těmito výrazy míní uchazeč/student vysoké školy se zdravotním postižením, který má specifické vzdělávací potřeby, doporučujeme používat jednotný termín „student se specifickými vzdělávacími potřebami“, popř. zkráceně „student se specifickými potřebami“. Tento pojem je již používán v Dodatku k č. 2 k „Pravidlům pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, č.j. 2 434/2011-33 ze dne 28. ledna 2011“, specifikující financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami (č.j.: 23 728/2011-30). V prostředí základního a středního školství je školským zákonem zaveden pojem „děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami“. Pojmem student se specifickými vzdělávacími potřebami by se odlišila rovina středních a vyšších odborných a vysokých škol, obdobně jako se rozlišuje „studijní program“ – na VŠ a „vzdělávací program“ – na VOŠ aj. Vyhověno, upraveno. ÚV VVZPO 2. Ke statutu studenta – zásadní připomínka Ve statutu studenta je nezbytné stanovit odchylku pro případ prodloužení doby studia v oprávněných (nikoli ve všech) případech studentů se specifickými vzdělávacími potřebami. U studentů s nejtěžšími formami zdravotního postižení je třeba tuto možnost zákonem výslovně stanovit. Vyhověno. Standardní doba studia v současné době zahrnuje počet roků, na něž je příslušný studijní program (bakalářský, magisterský, navazující magisterský nebo doktorský) akreditován. Pro účely finanční pomoci studentům bude definice standardní doby studia vycházet ze souběžně předkládaného návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. V něm se předpokládá, že standardní doba studia bude definována prostřednictvím akumulované kreditové zátěže. Součástí definice bude i způsob zohlednění zahraničních studijních pobytů a také například odchylný způsob výpočtu u studentů se specifickými vzdělávacími potřebami.V textu bylo doplněno. ÚV VVZPO 3. K institucionální podpoře studentů se specifickými vzdělávacími potřebami - zásadní připomínka V textu se uvádí, že klasifikace postižení vychází z funkčního principu klasifikace. Pro klasifikaci studentů se specifickými potřebami jsou uvažovány vyjmenované kategorie, přičemž míra finanční podpory se liší jak podle těchto kategorií, tak i podle dopadů příslušného typu postižení pro dané skupiny oborů a dále, že zákon vymezí standardy pro prokazování a osvědčování zařazení studentů do jednotlivých kategorií specifických potřeb (dále jen standardy). V Dodatku k č. 2 k „Pravidlům pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, č.j. 2 434/2011-33 ze dne 28. ledna 2011“, specifikující financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami (č.j.: 23 728/2011-30) se odstavec 9 odkazuje na proceduru „praktického vyšetření diagnostiky (typu postižení) školou“: „(9) Vysoká škola, která se uchází o příspěvek na podporu financování zvýšených nákladů na studium SSP, je oprávněna u osob splňujících podmínku uvedenou v odst. (8) vkládat do SIMS údaje o postižení a jeho typu pouze na základě evidovaného dokladu o diagnostice, kterou škola vyšetřila prokazatelným praktickým způsobem, nikoli na základě prohlášení uchazeče nebo na základě dokladů uvedených v odst. 8, písm. a-e), skutečný funkční dopad objektivně….“ Z toho je zřejmé, že si vysoká škola prověřuje funkční dopady lékařem nebo speciálně pedagogickým centrem diagnostikovaného zdravotního postižení a měla by mít k dispozici nástroj pro jednotné, objektivní, standardizované (tzn. s vyloučením subjektivního názoru nebo zvykového posuzování) posouzení funkčních dopadů zdravotního postižení a na to navazujícího (taxativního) výčtu potřebných úprav prostředí. Základní premisou funkčního principu klasifikace je, že se neklasifikují osoby, ale komponenty vztahující se k fungování člověka - ve vztahu k VŠ komponenty vztahující se ke schopnosti studovat – tj. k fungování zrakových, sluchových, motorických aj. funkcí studenta a tomu odpovídajících úprav prostředí (fyzické prostředí, úprava studijních textů, zajištění zapisovatelské služby atd.). V současné době se v ČR začíná využívat k funkční diagnostice projevů a dopadů zdravotního postižení (nikoliv výhradně zdravotnické diagnostice) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF), která je určena pro mezioborové využití stanovování funkčních schopností / limitů člověka. MKF lze využít pro účely standardů, tj. některé diagnostické domény MKF modifikovat s ohledem na potřeby VŠ (zejména d 301 až D 399 a d 410 až d 499). Viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf. Na úrovni ZŠ a SŠ se připravuje systém posuzování míry specifických vzdělávacích potřeb – právě podle metodiky MKF viz Katalogy posuzování míry specifických vzdělávacích potřeb http://spc-info.upol.cz/profil/?p=446. Vzhledem k tomu, že se v oblasti základního a středního školství takové standardy pro posuzování - podle MKF - t.č. již připravují, lze předpokládat, že absolventi SŠ a VOŠ se specifickými potřebami budou při vstupu na VŠ vybaveni touto funkční diagnostikou. Bylo by proto nanejvýš vhodné, aby následný systém na VŠ byl s MKF a SŠ/VOŠ kompatibilní. Dále je třeba upozornit, že ve výčtu kategorií studentů chybí některé varianty závažných funkčních dopadů zdravotního postižení, které se u studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na VŠ rovněž vyskytují a které nejsou v Dodatku 2 (viz výše) ani ve výčtu kategorií přítomny. S ohledem na výše uvedené je potřebné změnit klasifikaci a doplnit chybějící kategorie: A. Student s obtížemi v oblasti zrakových funkcí A1 student s preferencí zraku A2 student s preferencí hmatu/sluchu A3 student se střídavou preferencí zraku/hmatu/sluchu (poznámka – finančně nejnáročnější typ zrakového postižení) B. Student s obtížemi v oblasti sluchových funkcí B1 student s preferencí verbálního jazyka B2 student s preferencí znakového jazyka B3 student s jinou komunikační preferencí - případně jiná formulace tak, aby formulace odpovídala všem příslušným ustanovením zákona č. 155/1998 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob C. Student s obtížemi v oblasti pohybových funkcí C1 student se sníženou nebo chybějící funkcí horních končetin C2 student se sníženou funkcí dolních končetin C3 student se sníženou funkcí horních a dolních končetin D. Student s obtížemi v oblasti učení (poznámka: student s diagnostikovanou specifickou poruchou učení) E. Student s obtížemi v oblasti psychických funkcí nebo chronických onemocnění Standardy pro prokazování a osvědčování zařazení studentů do jednotlivých kategorií specifických potřeb pak vytvořit v souladu s MKF – modifikací domén a s využitím, resp. modifikací stávajícího Dodatku č. 2 – Přílohy č. 1. Vyhověno, bude řešeno odkazem na podzákonný předpis. ÚV VVZPO Doporučující připomínky ÚV VVZPO K institucionální podpoře studentů se specifickými vzdělávacími potřebami – doporučující připomínka Slovní spojení „opatření pro usnadnění studia studentů se specifickými vzdělávacími potřebami“ často zakládá názor, že jde o usnadnění studia ve srovnání s ostatními studenty, proto doporučujeme v materiálech tohoto typu a dalších dokumentech užívat přesnější formulaci „opatření k vyrovnávání podmínek pro studium studentů se specifickými vzdělávacími potřebami“, které jednoznačně vypovídá o důvodu úprav a odchylek. Vyhověno, upraveno. Česká národní banka ČNB Doporučující připomínky ČNB 1) K části 2.2 - Spoření na vzdělání Rozhodnutí, zda zavést spoření na vzdělání je politickou otázkou, do jejíhož řešení nemá dle našeho názoru ČNB v úmyslu vstupovat. Níže se proto vyjadřujeme jen k některým právním či technickým aspektům prezentovaných návrhů. ČNB K variantě 1 (str. 3) Upozorňujeme, že připravovaná novela zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSS“), která je zcela správně uvedena na str. 3 Záměru, by měla, vedle zavedení účelovosti, také umožnit poskytování stavebního spoření i jinými bankami než jsou stavební spořitelny. Tuto skutečnost by bylo vhodné do Záměru uvést, neboť může být relevantní pro další úvahy – např. jaký systém zvolit pro půjčky studentům a jakému okruhu subjektů umožnit poskytování těchto půjček. Vyhověno. ČNB K variantě 2 (str. 6) U varianty 2 Záměr uvádí: Tento nový spořící produkt budou moci nabízet všechny komerční subjekty (banky, spořitelny apod.), kterým k jeho poskytování bude udělena licence. „Spořitelna“ je pouze jiný název pro banku, nejedná se o jiný typ subjektu (viz § 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZoB). Speciálním typem banky je „stavební spořitelna“. Dále považujeme za vhodné sladit okruh subjektů, které by takový produkt mohly poskytovat, s výše uvedenou novelou ZoSS, přestože varianta 2 hovoří o novém produktu, který by na stavební spoření nebyl navázán. S ohledem na podobnost v charakteru státem podporovaného spoření na vzdělání a státem podporovaného spoření na bydlení, považujeme za vhodné udržet konzistentní přístup k oběma těmto produktům. Výše uvedená věta by proto dle našeho názoru měla znít: Tento nový spořící produkt budou moci nabízet všechny banky, pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny, kterým k jeho poskytování bude udělena licence. Záměr dále uvádí: Těmto subjektům po obdržení licence vznikne dále povinnost nabízet zvýhodněné půjčky na životní náklady studentů. Udělení či držení licence by nemělo být spojeno s povinností nabízet zvýhodněné půjčky. Obecně: bankovní licence může opravňovat banku k řadě činností (viz § 1 odst. 3 ZoB), spoření na vzdělání by bylo jen jednou z nich. Dle § 34 odst. 2 ZoB licence může být dále odňata, jestliže banka nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry. Přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů jsou definiční znaky banky. Naproti tomu poskytování spoření na vzdělání či studentských půjček takovými znaky nejsou. Nepovažujeme proto za vhodné, aby samotné rozšíření licence banky o tyto činnosti automaticky zavazovalo banku k nabízení těchto produktů. Banka je odpovědná za řízení svého portfolia a v jistém okamžiku může zcela správně vyhodnotit, že není vhodné, aby určitý produkt dále nabízela (např. jestliže podíl studentských půjček dosáhne takového podílu na jejím úvěrovém portfoliu, který považuje ze nejvyšší možný při dodržení podmínek pro obezřetné podnikání). Dále je samozřejmě z právního hlediska možné spoření spojit s nárokem na poskytnutí úvěru, tak je tomu ostatně již dnes v systému stavebního spoření. Zajištění peněžních prostředků na budoucí (povinně poskytované) úvěry však může být spojeno s určitými náklady na straně bank, proto by v Záměru měly být popsány důvody pro automatické propojení těchto dvou typů produktů. Není nám zřejmé, proč by se výše uvedená povinnost (bude-li její zavedení důvodné) měla vztahovat pouze na půjčky na životní náklady studentů a ne již na půjčky na školné. Vyhověno, upraveno. ČNB 2) K částem 2.3 a 2.4 - Vratná finanční pomoc na školné a životní náklady Rozhodnutí, zda půjčky mají být poskytovány skrze Centra správy financování pomoci studentům (dále jen „Centrum“) či skrze soukromé banky, je otázkou jejíž správné řešení závisí na srovnání nákladů a výnosů obou zmíněných variant. Takové vyhodnocení nepochybně spadá mezi kompetence MF, nikoliv ČNB. Dále je zřejmé, že některé aspekty těchto řešení nemusí mít (jen) peněžní rozměr a budou tedy předmětem politického stejně jako ekonomického rozhodování. Níže se proto vyjadřujeme pouze k některým právním či technickým aspektům prezentovaných návrhů. Refinanční a záruční varianta půjček (str. 13 a násl.) jsou dle našeho názoru popsány ne zcela jasným způsobem. Záměr např. uvádí (str. 13), že „V obou případech uzavírá student smlouvu o půjčce u komerčního subjektu. V refinanční variantě se ale jedná o smlouvu mezi studentem a státem reprezentovaným ČMZRB[10] a komerční subjekt je zde pouze jako zprostředkovatel.“ Na jiném místě (str. 15) však uvádí: „V refinanční variantě komerční subjekty nárokují u ČMZRB finanční prostředky za poskytnuté půjčky na školné, které ČMZRB následně komerčním subjektům převádí (systémem platby za celé portfolio studentů, kterým byla půjčka u daného subjektu poskytnuta). Komerční subjekt převádí prostředky z půjček na školné vysokým školám.“ Jestliže banka půjčku poskytuje (tj. jedná se skutečně o poskytnuté půjčky nikoliv jen o půjčky teprve přislíbené), pak zřejmě nevystupuje pouze jako prostředník, ale také jako poskytovatel financování a student bude muset uzavřít smlouvu s bankou, nikoliv s ČMZRB prostřednictvím soukromé banky. Možná měli autoři na mysli využití postupování pohledávek mezi soukromými bankami a ČMZRB, možná mechanismus jiný, každopádně v Záměru není dle našeho názoru zcela jednoznačně popsán. Záměr by měl jasně postihnout právní vztahy, které budou mezi jednotlivými subjekty vznikat, ať již v záruční nebo refinanční variantě. Jako potenciálně problematický bod návrhu vidíme odložené úročení půjček (dluh je úročen od chvíle, kdy student absolvoval vysokou školu). Obhajitelný může být tento postup snad u půjček na školné (např. str. 16), kdy prostředky jsou posílány přímo vysokým školám, tj. student je nemůže využít jinak. U půjček na životní náklady (str. 29) se však dle našeho názoru nabízí možnost zneužití tohoto systému, kdy student si bezúročně získávané prostředky bude jednoduše ukládat u úvěrové instituce a inkasovat úrok. Bude tedy dosahovat bezpracného a bezrizikového výnosu, který budou hradit daňoví poplatníci. Dokonce si lze představit mechanismus, kdy peníze získané z těchto půjček bude půjčovat např. jinému členu své rodiny, které je bude ukládat na stavební spoření a bude pak inkasovat nejen komerční úrok, ale ještě státní podporu. Po pěti letech tyto bezúročně vypůjčené prostředky samozřejmě vrátí, úrok a státní podporu mu však zůstanou. Vyhověno částečně, upraveno. Pokud jde o připomínku týkající se úrokové arbitráže, jedná se o obecný problém, který vyvstává, pokud se stát rozhodne (viz programové prohlášení) nabídnout jakákoliv finanční zvýhodnění. ČNB 3) K částí C) Způsob promítnutí věcného řešení do právního řádu Upozorňujeme, že vedle předpisů uvedených na str. 50 Záměru, může být potřebná také změna ZoB (např. bude-li spoření na vzdělání zvláštní licencovanou činností) a zákona č. 253/2008 sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (např. může být vhodné, aby se na půjčky na školné vztahovala některá z výjimek dle § 13 tohoto zákona, neboť prostředky poskytované státem skrze banky či Centrum pouze „protečou“ směrem k vysokým školám, aniž by do tohoto procesu mohly vstoupit výnosy z trestné činnosti). Vyhověno, upraveno. Hospodářská komora ČR HK ČR Doporučující připomínky HK ČR Celý věcný záměr zákona a návazně i samotný zákon je třeba koncipovat s ohledem na fakt, že finanční pomoc studentům by měla být řešena dříve, než bude řešen výběr školného. Odůvodnění: Finanční pomoc studentům není účelově určena pouze na úhradu školného, nýbrž i ke krytí základních životních nákladů studentů apod. Je tedy třeba přizpůsobit celou koncepci materiálu té logice, že student by měl nejdříve mít zajištěn nárok na poskytnutí finanční pomoci a následně teprve řešit úhradu školného. Souběžně předkládaný návrh věcného záměru o vysokých školách předpokládá právě tento postup. ČMKOS ČMKOS Zásadní připomínky ČMKOS Deklarovaným cílem budoucího zákona je zlepšení ekonomických podmínek studentů vysokých škol v průběhu vysokoškolského studia, zejména v návaznosti na zavedení povinnosti platit školné. V obecné rovině lze s překladateli souhlasit, neboť sociální situace rodin, jejichž děti studují, se trvale zhoršuje v důsledku jak zvyšujících se životních nákladů, tak i rostoucích nákladů na studium jak přímých (pomůcky, učebnice) tak nepřímých (ubytování, stravování). Už dnes tak existuje nepřehlédnutelná sociální bariéra, která hraje stále větší roli při rozhodování o přihlášce ke studiu na vysoké škole, která by se bez další podpory zavedením školného dále neúnosně zvýšila. V tomto smyslu je předložený návrh věcného záměru pozitivním krokem. Záměr však byl předložen bez projednání s akademickou reprezentací (ani účastníci citované konference 7. října 2011 neměli předlohu v písemné podobě k dispozici) a vzhledem k tomu, že jde o sociálně citlivou problematiku měl být rovněž předmětem jednání tripartity. Proti původní koncepci odloženého školného (viz Bílá kniha) jde návrh čistě komerční cestou s výjimkou participace ČMRZB na garancích a hrazení úroků po dobu standardní doby studia. Nelze přehlédnout sociální rizika v podobě vzniku jisté dluhové pasti pro absolventy a v tomto směru návrhu chybí studie, která by vzala v úvahu sociální rozvrstvení studentů a na tomto základě posuzovala míru dluhového rizika, včetně u absolventů celkem běžné potřeby půjčovat si na bydlení. Toto nebezpečí je zvýšeno přijatou koncepcí splácení půjčky ihned po absolvování, kdy lze očekávat s ohledem na krizový vývoj ekonomiky podstatně zhoršenou výchozí ekonomickou pozici absolventů, vyšší míru nezaměstnanosti, a tím zvýšené nároky na státní rozpočet vlivem problémů s návratností půjček. Tyto připomínky považuje ČMKOS za zásadní. Předkladatel si rizika uvědomuje a v návrhu usiluje o jejich minimalizaci. Považujeme za důležité, aby absolvent v systému nesetrvával příliš dlouhou dobu a relativně rychle dluh uhradil (viz i soukromoprávní podpora).Tím se snižují i celkové náklady na půjčku. Projednání v tripartitě dodatečně proběhlo. ČMKOS ČMKOS důrazně opakuje svůj zásadní nesouhlas se zavedením školného. Nesouhlasíme s Věcným záměrem zákona o vysokých školách upravit povinnost studentů veřejných vysokých škol hradit veřejné vysoké škole školné za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu, a to ve výši stanovené veřejnou vysokou školou podle zásad daných jejím statutem za předpokladu, že nepřevýší maximální výši stanovenou zákonem. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Jde o připomínku k zákonu o vysokých školách. ČMKOS Odhlédneme-li od značné technické a organizační náročnosti zavedení školného a všech s tím spojených náležitostí v prostředí, které s tím nemá zkušenost a vzhledem k jeho novodobé tradici, je to výrazně cizorodý prvek, a představuje zvýšení byrokratické náročnosti samotné obsluhy veřejného vysokého školství. Náš principiální nesouhlas spočívá v tom, že stát by měl všem, kteří jsou toho schopni, zajistit bezplatnou možnost vysokoškolského vzdělání. Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách navíc nepřináší přesvědčivé důkazy o tom, jak podstatná bude vůbec úspora pro státní rozpočet. V případě, že navrhovaný zákon bude přijat, jediným jednoznačným vítězem podle našeho názoru bude bankovní a finanční sektor, kterému stát těmito zákony daruje ohromný a bezrizikový byznys. Perspektivu, že podstatný segment vysokoškolských studentů bude studium zakončovat s dluhem v řádu stovek tisíc, nepovažujeme z jejich individuální sociální situace a sociální situace jejich rodin, z nichž většina nedosáhne ani na průměrnou mzdu, za příznivou, a nepovažujeme ji za příznivou ani z celospolečenského hlediska: moderní stát i národ se bez kvalifikovaných odborníků neobejde a jakékoliv skutečnosti, které ztěžují možnosti (kromě vlastního talentu a nadání studentů) ke studiu považujeme za výrazně negativní dopad do budoucnosti. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Jde o připomínku primárně k zákonu o vysokých školách. Půjčky jsou konstruovány tak, aby dopad na studenta byl minimalizován. Dle názoru předkladatele je poskytování půjček prostřednictvím bank levnější než kdyby se pro tento účel zřizovala státní instituce. ČMKOS Důrazně upozorňujeme, že zamýšlený institut školného povede ke vzniku sociálních bariér při získání vzdělání. Navrhovaná právní úprava v žádném případě neskýtá záruku, že studenti sociálně slabí, ale nadaní budou mít možnost vystudovat zdarma (že budou zbaveni povinnosti platit školné).Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Jde o připomínku k zákonu o vysokých školách. ČMKOS V této souvislosti důrazně upozorňujeme, že návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentů, který by měl řešit nejen problémy, které vzniknou zavedením školného, ale mnohé sociální problémy, které existují už dnes, byl předložen bez projednání se sociálními partnery a akademickou reprezentací. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Bylo napraveno, bylo předmětem jednání tripartity. ČMKOS Školné v navrhované výši bude mít zatím neanalyzované sociální dopady, neobsahuje motivační prvky (zohlednění studijních výsledků studenta) a školy nemají záruku, že jim příspěvek od státu nebude snížen o vybrané školné. Nelze si v této souvislosti odpustit poznámku, že optimální doba k zavedení školného už minula a dnes bude chápáno se vší pravděpodobností jako další „akt spoluúčasti“ na řešení deficitu státního rozpočtu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Jde o připomínku k zákonu o vysokých školách a ke koncepci financování vysokého školství z veřejných zdrojů. ČMKOS Věcný záměr zákona považujeme za problematický z řady důvodů. Jeho variantnost a bodové hodnocení silných a slabých stránek jednotlivých variant přímo navrhovatelem sice na jednu stranu umožňuje plastičtější představu o případných navzájem v detailu i v podstatnějších záležitostech divergujících variantách, nicméně přesto ponechává řadu otázek nezodpovězených, když navíc není s jistotou možno zodpovědět ani to, která z uvedených variant nakonec bude v praxi přijata a jak vlastně bude přesně fungovat. Není to zcela jasné zejména ve vztahu k nákladům na státní rozpočet, které uvedené systémy „pomoci“ studentům budou vyžadovat. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Předkladatel preferuje varianty uvedené v části B) materiálu, která obsahuje samotný věcný záměr. Dopady na státní rozpočet jsou vyčísleny v části A, kapitola 4. ČMKOS V situacích neschopnosti splácet uvedenou „pomoc“ – pokud už jednou student dosáhl na průměrný příjem, který přesáhl průměrnou mzdu – pak podle zákona nově zřízené Centrum rozhodne o zesplatnění celé půjčky, které dále postupuje správci daně, na základě kterého je pak pokračováno ve vymáhání, což může znamenat rozhodný krok k podlomení existence studenta a jeho rodiny. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Tato varianta posouzená v rámci RIA nebyla předkladatelem vyhodnocena jako vhodná. ČMKOS Samozřejmě autoři navrhované „pomoci“ si nekladou otázku, jak frekventované budou takové případy a nekladou si ani otázku, jak velké procento z půjček studentů bude vůbec splaceno – když za hranici splácení berme dobu 30 let a věk 60 let. Bez ohledu na tuto dlouhou dobu, kterou zákon zdánlivě benevolentně umožňuje, je zřejmé, že po celou tuto dobu bude ze státního rozpočtu odtékat bankám, z jejichž zdrojů šly studentům půjčky, nemalý úrok. Navrhovatelé věcného záměru zákona neuvádějí odhad procenta studentů neschopných splácení, a tedy nemůžeme mít žádnou představu, co vlastně uvedený systém „pomoci“ studentům bude znamenat pro státní rozpočet. Může se tak stát, že při nepříznivém vývoji zaměstnanosti budoucích studentů či jejich platových podmínek (nebo prostě vývoje světové ekonomiky, na níž je ČR závislá), bude nově zaváděný systém pro státní rozpočet v konečném důsledku dražší, než je ten dnešní, kdy studenti za studium na veřejných vysokých školách neplatí školné. Kdybychom přijali metodu hodnocení variant, tak oblíbenou navrhovateli zákona, museli bychom pro takovouto variantu – studenti platí školné, mnozí z nich potom čelí exekučnímu řízení, prostřednictvím kterého je na nich vymáháno splácení dluhu, a současně stát na celkových úrocích platí víc než dnes, kdy veřejné vysoké školství financuje kompletně – dát výhradně bodové hodnocení „nula“. Nechce se věřit, že je jen nedopatření či přehlédnutí autorů věcného návrhu zákona, proč při své jinak velmi pečlivé práci s variantami právě tuto variantu opominuli. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Tato varianta posouzená v rámci RIA nebyla předkladatelem vyhodnocena jako vhodná. ČMKOS ČMKOS akceptuje záměr změnit omezení věku nezaopatřeného dítěte, připravujícího se na budoucí povolání studiem na vysoké škole. Stávající hranice 26 let v současné době nevyhovuje. Změna omezení věku ale musí být provázána se sociálními předpisy. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Vysvětleno, předkladatel se s připomínkou ztotožňuje a návrh je v tomto smyslu koncipován. ČMKOS ČMKOS zásadně nesouhlasí s myšlenkou modifikace stavebního spoření a s jeho využíváním na vzdělání a požadujeme vytvořit zcela nový systém spoření na vzdělání. Stavební spoření je nutné zachovat s tím, že našetřené prostředky bude možné využívat pouze na účely spojené s bydlením. Pokud by měli mladí využít naspořené prostředky na úhradu svých nákladů na vzdělání, zůstali by po ukončení studia bez prostředků a současně i bez možnosti získání bydlení. Tím by byl zcela potlačen prvotní záměr stavebního spoření. Nelze mladé lidi nutit, aby se rozhodovali mezi vzděláním a bydlením. Na druhé straně vzhledem k tomu, že stavební spoření je v ČR značně rozšířené a část osob, je vhodné umožnit těmto osobám (rodičům, prarodičům) převést část našetřených peněz, např. 50 %, a to beze změny původně dohodnutých podmínek, do nově zřízeného spoření na vzdělání se státním příspěvkem. Spoření na vzdělání by v tomto případě realizovaly stejné instituce, které provádí stavební spoření. Je nutné dopracovat postup a podmínky takového jednorázového převodu v rámci stejné instituce. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Nevyhověno, nový produkt není navrhován s ohledem na rozpočtová omezení. Po dohodě s Ministerstvem financí však bude umožněna přenositelnost mezi osobami blízkými, tj. možnost, aby navrženým způsobem bylo možné využívat spoření založené rodiči či prarodiči. ČMKOS ČMKOS je vážně znepokojena skutečností, že finanční model spoření v podobě, jak je navržen, bude mimořádně výhodný pro bankovní instituce, které tak získají výhodný produkt navíc garantovaný státem (např. deseti procentním příspěvek státu). Problémem však je, že propočty vycházejí ze spoření po určitou dobu před zahájením studia na vysoké škole. Při např. 10 letům spoření by to znamenalo zahájení spoření mezi 8. - 9. rokem věku dítěte, kdy ještě není vůbec jasné, zda dítě vůbec bude schopno zvládnout studium na vysoké škole. Naspořené prostředky mají být účelově vázané, tj. měly by být použity pouze k úhradě nákladů na studium. Je nutné jasně stanovit, jak se v takovém případě bude postupovat, za jakých podmínek by mohla rodina tyto naspořené prostředky získat, jak by se přistupovalo ke státní podpoře atd.. Stejně tak není zřejmé, jak by byly prostředky ručeny, aby např. rodina studenta nepřišla o naspořené úspory na vzdělání při krachu finančního ústavu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Předkladatel tuto variantu posuzovanou v rámci RIA nedoporučuje, preferuje variantu modifikace stavebního spoření. ČMKOS V oblasti veřejnoprávní podpory studentů se jako jedna z variant navrhuje změna poskytování sociálního stipendia, a to převodem do režimu jednotného výplatního místa zřizovaného MPSV. V této souvislosti upozorňujeme na současný negativní trend v dávkových systémech, kdy jsou jednotlivé sociální dávky postupně omezovány, popř. přímo rušeny, s cílem výrazného snížení výdajů na dávkové nepojistné systémy. V rámci této politiky se v minulosti postupně „přetransformovaly“ dávky, které měly reagovat na nepříznivou příjmovou situaci rodin s dětmi – zejména sociální příplatek - do oblasti dávek hmotné nouze. Před přiznáním příspěvku se tak posuzuje nejen příjmová, ale i majetková situace žadatele a jeho rodiny. V podstatě tímto opatřením byla rodinám s dětmi odebrána část finanční podpory, kterou od státu při nízkém příjmu dostávaly. Převodem sociálního stipendia do této oblasti by tak v podstatě byl zahájen proces jeho postupné likvidace. ČMKOS proto s takovým návrhem nesouhlasí a požaduje ponechání o rozhodování a výplatu sociálních stipendií na vysokých školách. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Jakkoliv toto riziko existuje, existuje i v současném systému sociálních stipendií. V případě přídavků na děti se jeví jako relativně malé. ČMKOS K jednotlivým částem návrhu věcného záměru zákona Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (malá RIA) V intencích cílů, které hodlá předkladatel dosáhnout je posouzení dopadů regulace provedeno solidně i když poněkud jednostranně pouze s ohledem na rizika pro státní rozpočet. Zcela chybí studie sociálních dopadů zohledňující situaci sociálně slabších skupin studentů a možné scénáře zásadně zhoršené ekonomické situace. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Materiál byl připravován před vznikem dluhové krize. Předpokládáme, že v harmonogramu implementace bude k ekonomické situaci přihlédnuto. ČMKOS Návrh věcného řešení Předpokládaný obsah zákona Systém půjček se zapojením komerčních subjektů – zapojením finančního privátního sektoru vzniká pro banky nesporně zajímavá obchodní příležitost garantovaná státem. To na jedné straně představuje významnou motivaci pro soukromé subjekty k účasti, což je pro start systému potřebné, na straně druhé to přináší příležitost vydělávat vedle úroků na poplatcích za vedení účtu a nejrůznějších poplatcích s minimálním rizikem.Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Vyhověno, doplněno. Poplatky budou částečně regulovány tím, že budou stanovena pravidla upravující jejich výši. ČMKOS Spoření na vzdělání - Věcný záměr zákona počítá se zavedením formy spoření na vzdělání (modifikací současného stavebního spoření nebo vytvořením nového modelu spoření na vzdělávání.) Cílem obou variant má být vytvoření dostatečných finančních zdrojů studentů pro placení školného. Pokud by student racionálně uvažoval o spoření jak pro případ vysokoškolského studia, tak s cílem naspořit si startovací prostředky k zajištění bydlení, dojde k citelnému nárůstu jeho finančního zatížení. V souvislosti se zavedením školného je třeba si dále uvědomit, že náklady na studium nebudou představovat pouze přímé náklady na uhrazení školného, ale taktéž stávající a nově konstruované náklady na nepřímé, tj., náklady spojené z životem studenta (bydlení, doprava, strava apod.). ČMKOS zásadně odmítá zavedení školného, ale podporuje návrh na zavedení státem podporované formy spoření na vzdělávání, ze kterého by si student hradil životní náklady při studiu, které jsou již dnes pro řadu rodin velice zatěžující. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Předkladatel bere názor na vědomí. ČMKOS Půjčka na krytí životních nákladů studia – zavedení této půjčky je s ohledem na náklady studia bez školného pozitivním krokem, limit ve výši deset tisíc korun za semestr se nám zdá nízký a zejména příliš paušální. Náklady se totiž podle našich odhadů pohybují v závislosti na studijním oboru v rozmezí cca 5 až 8 tisíc měsíčně. Nevyhověno s ohledem na rozpočtové dopady a s ohledem na úvěrové zatížení absolventů. ČMKOS Zainteresované subjekty a jejich pravomoci, povinnosti a kompetence – Vysoké školy jsou uvedeny jako příjemce placení školného a návrh nespecifikuje v jakém daňovém režimu. I když je samo zavedení školného, s kterým nesouhlasíme, věcí návrhu zákona o vysokých školách, který příliš neuvádí podrobnosti, které ponechává paragrafovanému znění, znamenalo by standardní zdanění příjmu ze školného podstatné zhoršení jeho přínosu pro vysoké školy.Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Jde o připomínku k zákonu o vysokých školách. ČMKOS Univerzální podpora – podporujeme ponechání stávajícího systému univerzální podpory. Je v souladu s návrhem předkladatele. ČMKOS Soukromoprávní podpora a podniková stipendia – vítáme daňové zvýhodnění podnikových stipendií včetně úhrady dlužného školného zaměstnavatelem. Je v souladu s návrhem předkladatele. ČMKOS Ačkoli považujeme zavedení školného v současné ekonomické situaci a s ohledem na její možný kritický vývoj za nepřijatelné, zákon o finanční podpoře studentů je potřebný. Sociální situace studentů se rychle zhoršuje a vlivem fiskálních reforem (DPH, doprava a pod) lze očekávat akceleraci tohoto vývoje a je nezbytné zabránit prohlubování sociálních bariér v přístupu ke studiu. Navíc, pokud bude převládat normativní financování vysokých škol a tudíž jejich vysoká míra závislosti na počtu studentů, lze očekávat, že budou váhat s vypsáním školného anebo velmi sníží jeho sazbu v obavě z poklesu zájmu o studium. Z těchto důvodů považujeme za nezbytné zachovat možnost půjček na životní náklady i pro případy, že student nebude čerpat půjčku na školné. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Je v souladu s návrhem předkladatele. Svaz průmyslu a obchodu SPO Zásadní připomínky SPO · Nesouhlasíme s úpravou definice studenta pro účely navrhovaného zákona na 30 let věku v okamžiku zahájení prezenčního studia v akreditovaném studijním programu vysoké školy. Zdůvodnění: Toto opatření bude mít mj. dopad na státní rozpočet z důvodů plateb zdravotního a sociálního pojištění za studenty, pobývající na studijních stážích v zahraničí, nebo studenty, ne nezbytně si prodlužující studium např. v rámci vyššího odborného vzdělávání. S touto možností však předkladatel nepracuje. Nevyhověno. Hranice je stanovena jako kompromis mezi současnou hranicí a požadavky na její zvýšení. SPO · V části „2.6 Soukromoprávní podpora studentů“ navrhujeme zvýšení limitu pro daňovou uznatelnost výdajů na podniková stipendia z dnešních 5 000 Kč na 7 000 Kč, a to vzhledem k tomu, co všechno je do motivačního příspěvku zahrnuto (podle § 24 odst. 2 písm.c, zákona o dani z příjmu). Bude předloženo jako alternativa k rozhodnutí vládě. SPO · Souhlasíme s možností úhrady dlužného školného zaměstnavatelem, požadujeme však, aby byly podrobněji rozpracovány podmínky této úhrady a vyhodnoceny dopady na zaměstnavatelskou sféru. Dále požadujeme, aby tato úprava byla promítnuta následně i do zákoníku práce - prodloužením období, po které bude platit pro zaměstnance sankce splacení podílu na uhrazených nákladech při předčasném rozvázání pracovního poměru (z dnešních 5 let na 7 let). Podmínky úhrady budou podrobněji rozpracovány v paragrafovém znění. Změnu zákoníku práce předkladatel neakceptuje. Česká konference rektorů VŠ ČKR Zásadní připomínky ČKR ČKR shledalo předložený „Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentů“ textem, který nenaplňuje obsahové i formální požadavky na věcný záměr zákona. ČKR doporučuje materiál nepřijmout. Nevyhověno. Projednáno s ČKR. Na stanovisko bude upozorněno v předkládací zprávě. Rada vysokých škol RVŠ Zásadní připomínky RVŠ 1. Podstatou připomínky je návrh změny usnesení vlády tak, aby vlády věcný záměr neschválila a uložila vypracovat nový do 31.12.2012. Zdůvodnění připomínky: Návrh USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY, bod. I., str.1: Předložený návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci je nepřipravený, nebyl řádně projednán s reprezentací vysokých škol, chybí zde relevantní zhodnocení dopadů na státní rozpočet a platnou legislativu, návrh je v rozporu s Programovým prohlášením Vlády ČR. Návrh v mnoha pasážích obsahuje varianty, z kterých nevyplývají srozumitelné záměry a cíle předkladatele. Nevyhověno. Návrh usnesení vlády ze své podstaty není předmětem připomínkového řízení. Materiál na str. 1-41 (a příloha) obsahuje RIA, od str. 42 jde o část b) Návrh věcného řešení, ze kterého jasně vyplývají záměry a cíle předkladatele. Návrh se v některých aspektech odklání od programového prohlášení vlády, protože příslušná varianta byla vyhodnocena jako nerealizovatelná. RVŠ 2. Podstatou připomínky je návrh doplnit RIA níže uvedené. Část III, Str. 1, odst. 1, řádek 1: Předložený návrh věcného záměru zákona neobsahuje dostatečné zhodnocení dopadů na státní rozpočet, dále neobsahuje zhodnocení dopadů na studenty a jejich domácnosti, absolventy a na vysoké školy. Návrh se dále nevypořádal s oblastí dopadů na soukromoprávní subjekty, zejména s ohledem na výplatu výživného. Výplata těchto prostředků může mít sekundární dopad i na státní rozpočet. Nevyhověno. Zhodnocení dopadů na státní rozpočet bylo doplněno o další tabulku. Zhodnocení dopadů na studenty (tím i na absolventy) je předmětem RIA. Dopad na vysoké školy ze zavedení školného je předmětem zákona o vysokých školách. Hranice pro výživné, sirotčí a vdovské důchody měněna oproti současnému stavu nebude. RVŠ 3. Část III., Str. 1-41: Nejedná se o RIA – Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace, obsahuje variantní řešení, která nejsou obsažena v textu samotné právní úpravy a nepopisují ani současný stav platné a účinné legislativy. Zmiňovaný text dále trpí těmito věcnými nedostatky: Obecné připomínky: Poskytnuté podklady obsahují pouze verbální popis vzorců a algoritmů u všech variant (půjčky a splátky). To způsobuje opakované interpretační nejasnosti. Náhodné a neurčité parametry jsou nahrazeny konkrétním číselnými charakteristikami (expertními a z reálných dat) bez ukazatelů variability – posouzení rizik bez zohlednění variability se pak jeví jako nedostačující. Výpočty jsou realizovány pouze pro jednotlivé scénáře, chybí simulace umožňující skutečné posouzení rizik vyplývající z nepostižené variability dat. Použité zjednodušující předpoklady nejsou řádně zdůvodněny. Jsou uvedeny 4 varianty s kvalitativním posouzením, ale chybí analýza citlivosti s ohledem na klíčové rozhodovací parametry (podmínky splácení, úroky, výše školného …). Níže uvedené připomínky se stále aktualizují a jsou odrazem omezeného množství času k dispozici a jsou konkrétními příklady pro uvedení výše uvedeného shrnutí: 1. Spoření: Zdroj – material.doc; str. 4-8; Problém – podle předložených tabulek jsme se dobrali k tomu, že se zmiňované spoření úročí právě jednou ročně a nezohledňují se časy, kdy na účet přicházejí peníze. (Lze doložit ověřujícími výpočty odpovídajícími uvedeným tabulkám na str. 4-8 viz přiložený „sporeni_vyp.xlsx“). 2. Rozložení studentů mezi BC a MGR v budoucích letech: Zdroj – priloha1.doc; str. 6; Tabulka č. 5 – Vývoj počtu studentů v prezenčním a distančním studiu Problém – Ve zmiňované tabulce se v každém roce uvádí mírně odlišný poměr studentů v BC, MGR a navazujícím MGR. Faktem je, že se dále (strana 7.) předpokládá, že počet studentů v navazujícím magisterském je determinovaný počtem studentů 1. ročníku bakalářského studia před třemi lety. To by kolísání procent vysvětlovalo, ale stále nenacházíme z jakých počtů studentů se v jednotlivých letech vychází. 3. Konstantní výše dluhu: Zdroj – priloha1.doc; str. 2 a 31 Problém – Z pohledu studenta se v textu uvažuje nejhorší varianta dluhu 40 000,-/rok viz. str. 35. Uvažuje se zde jen jedna varianta dluhu (ta nejhorší, což ale může být dostačující pro případ „worst-case analysis“). Za nedostatečné se nám však jeví, že uvažuje pouze jednu dobu splácení (10let). 4. Otázka zahraničních studentů (Slováků) po zavedení školného: Problém – K tomuto tématu nemáme konkrétní připomínky v textu. Jen se ve všech výpočtech počty studentů filtrují od zahraničních studentů, což je v pořádku, protože se jich státní půjčky patrně netýkají. Nicméně se jejich situace zavedením školného značně změní a to se může promítnout do samotných počtů studentů. To následně ovlivní samotné školy. 5. Předpoklad konstantního podílu (38,52%) těch kteří si skutečně půjčí z počtu studentů, kteří splňují podmínky: Zdroj - priloha1.doc; strana 9; Tabulka č. 12 Problém – Domníváme se, že procentuální zastoupení těch, co si budou půjčovat, se bude v prvních několika letech značně měnit. Hlavně proto, že nyní nemají první ročníky, které školné zastihne, čas se na změny dopředu připravit (např. zmiňovaným spořením). 6. Užití průměrných platů: Stejně jako v bodu 3) si nejsme jisti, zda jde o problém, protože ve výpočtech na str. 35-36 (pohled studenta ve variantě 2c potažmo 2d) se patrně výše platů k ničemu nepoužívá. Ale spíše bychom to považovali za další chybu modelu ze str. 35-36, protože uvažovat jen jednu dobu splácení je nedostačující. Od toho se odvíjí, že při volbě doby splácení je plat zásadní a uvažovat ho jako hodnotu průměrného platu se jeví jako nedostačující až chybné. 7. Začátek a pozastavení splácení: Zdroj – priloha1.doc; str. 23; a material.doc; str. 13; Problém – Začátek splacení jsme našli jen v modelu (priloha1.doc; str. 23) „zahájeno ihned po absolvování“. Možná se však dá předpokládat, že se začíná splácet okamžitě po ukončení studia, protože není psáno jinak. „Ve chvíli kdy započne splácení, již má absolvent možnost splácení pozastavit pouze v předem daných případech (nezaměstnanost, rodičovská a mateřská dovolená)“ (material.doc str. 13). Podmínky pozastavení jsme však nenašli (dají se tedy předpokládat, že se jen pozastaví zasílání peněz, ale úroky dál nabíhají). Nevyhověno. Na str. 1 – 41 je Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA, která byla zpracována v souladu s běžnými postupy pro její zpracování. Vytýkané nepřesnosti ve finančních modelech (poskytnutých v příloze k materiálu) nemají dle předkladatele zásadní vliv na zjištěné výsledky. Model pracuje z pochopitelných důvodů se zjednodušujícími předpoklady. Zásadními parametry ovlivňujícími dopad na státní rozpočet jsou počty studentů využívající půjčky a průměrná výše půjčky. Citlivostní analýza těchto parametrů byla doplněna do části A, kapitola 4. RVŠ 4. Podstatou připomínky je návrh změnit označení příjemce finanční podpory. Část III, str. 42, kap. 2, řádek 1350: Definice studenta by měla být ponechána zákonu o vysokých školách. Příjemce podpory se navíc v ustanovení jeho se dotýkajících nazývá v předloženém věcném záměru různě (student, student jako příjemce finanční pomoci, absolvent, klient...) navrhujeme tedy sjednocení terminologie. Vyhověno. Zákon bude pracovat s termínem příjemce podpory. RVŠ 5. Podstatou připomínky je návrh změnit označení příjemce finanční podpory. Část III, str. 42, kap. 2, řádky 1351-1352: Sjednocení terminologie, zavedení jednotného pojmu Příjemce. Vyhověno. Zákon bude pracovat s termínem příjemce podpory. RVŠ 6. Podstatou připomínky je návrh změnit označení příjemce finanční podpory Část III, str. 43, odst. 2, řádek 1356: Sjednocení terminologie, zavedení jednotného pojmu Příjemce. Vyhověno. Zákon bude pracovat s termínem příjemce podpory. RVŠ 7. Podstatou připomínky je návrh na sjednocení terminologie s věcným záměrem o vysokých školách. Část III, str. 43, odst. 2, řádky 1357-1358: Věcný záměr zákona o vysokých školách nadále nepočítá s akreditacemi studijních programů. Vyhověno. Bude zpřesněno na registrované programy. RVŠ 8. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění podmínky studia v prezenční formě pro příjemce finanční podpory. Část III, str. 43, odst. 2, řádek 1359: Životní náklady, stejně tak poplatky spojené se studiem vznikají ve všech formách studia. Nevyhověno. Podpora bude cílena pouze na studenty v prezenční formě studia. Důvodem je to, že ostatní formy studia volí zpravidla pracující. RVŠ 9. Podstatou připomínky je návrh na sjednocení terminologie s věcným záměrem o vysokých školách. Část III, str. 43, odst. 2, řádky 1360-1361: Věcný záměr zákona o vysokých školách, stejně jako stávající platná a účinná právní úprava nezná pojem cyklus, pouze pojem stupeň studia. Je nutno zachovat konformní text z důvodu budoucí provázanosti obou norem. Vyhověno. Bylo zpřesněno. RVŠ 10. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění podmínky zahájení studia do 30 let věku. Část III, str. 43, odst. 2, řádky 1362-1363: Diskriminační opatření jdoucí zcela proti smyslu boloňského procesu a propojení teoretického studia a praxe. Náklady studia vznikají bez ohledu na věk studenta. Nevyhověno. Hranice 30 let při započetí studia je kompromisem mezi požadavky na její zvýšení a rozpočtové možnosti státu. RVŠ 11. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 43, odst. 3, řádky 1371-1377: Nadbytečné ustanovení - neobsahuje žádnou právní úpravu. Text je dle názoru předkladatele nutný pro pochopení souvislostí. RVŠ 12. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 43-44, odst. 4, řádky 1378 – 1386: Nadbytečný text neobsahující žádnou právní úpravu. Nepatří do věcného záměru, ale do popisu variantního řešení, příp. do zhodnocení stávajícího právního stavu. Text je dle názoru předkladatele nutný pro pochopení souvislostí. RVŠ 13. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 44, odst. 2, řádky 1387-1390: Popis variantního řešení, případně popis stávajícího stavu – nepatří do textu věcného záměru. Text je dle názoru předkladatele nutný pro pochopení souvislostí. RVŠ 14. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 44, odst. 2, řádek 1392: Nepatří do textu věcného záměru, neobsahuje žádnou právní úpravu, možná součást RIA. Částečně vyhověno. Text byl zpřesněn v návaznosti na připomínku MF. RVŠ 15. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění ustanovení o půjčkách na úhradu školného z návrhu věcného záměru zákona. Část III, str. 44, odst. 3, řádky 1394-1410: MŠMT nepředložilo analýzu dopadů zavedení školného na studující a jejich domácnosti, vysoké školy a další aktéry. RVŠ z tohoto důvodu opakovaně odmítla zavedení školného na veřejných vysokých školách a státních školách v souběžně zpracovávaném věcném záměru zákona o vysokých školách a odmítá i zavedení půjček na jeho úhradu. Nevyhověno. Zavedení školného je, jak i z připomínky vyplývá, předmětem jiného zákona. V případě, že nebude zavedeno, nebude možné čerpat půjčky na školné. RVŠ 16. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění ustanovení o půjčkách na úhradu školného z návrhu věcného záměru zákona. Část III, str. 44-45, odst. 5, řádky 1411 – 1475: V souladu s předchozí připomínkou a jejím odůvodněním – připomínka se týká odmítnutí institutu půjčky na školné – navrhujeme text vypustit. Text se dotýká procedurální administrace půjčky na školné. Nevyhověno. Zavedení školného je, jak i z připomínky vyplývá, předmětem jiného zákona. V případě, že nebude zavedeno, nebude možné čerpat půjčky na školné. RVŠ 17. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění ustanovení o půjčkách na úhradu školného z návrhu věcného záměru zákona. Část III, str. 46, odst. 2, řádky 1482 – 1486: Institucionální struktura a procesní systém je popsán v dalších připomínkách. Nevyhověno. Zavedení školného je, jak i z připomínky vyplývá, předmětem jiného zákona. V případě, že nebude zavedeno, nebude možné čerpat půjčky na školné. RVŠ 18. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění limitu 10 tis. Kč pro půjčky na úhradu životních nákladů. Část III, str. 46, odst. 2, řádek 1487: Odkaz na školné je nutno vypustit s ohledem na návrh na vypuštění školného – viz. Připomínky k návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. Výše finanční pomoci není nikterak odůvodněna, chybí analýza stanovení limitu maxima finanční pomoci. Nevyhověno. Maximum finanční pomoci bylo stanoveno s ohledem na rozpočtové možnosti státu a současně se snahou nezatížit studenta přílišným dluhem. RVŠ 19. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění ustanovení o půjčkách na úhradu školného z návrhu věcného záměru zákona. Část III, str. 46, odst. 3, řádky 1487-1493: Odkaz na školné je nutno vypustit s ohledem na návrh na vypuštění školného. Způsob splácení a podmínky jsou obsahem následujících připomínek (návrh na doplnění textu). Povinnost zřídit si účet u banky představuje nežádoucí fixaci nejen po dobu čerpání půjčky ale také po dobu splácení (tedy až na desítky let), přičemž náklady na vedení účtu nejsou nikterak zastropovány. Částečně vyhověno. Odkaz na školné - viz připomínka č.17. Podmínka zřízení účtu bude vypuštěna. Otázka regulace bankovního produktu – viz vypořádání obdobné připomínky MF. RVŠ 20. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění ustanovení o půjčkách na úhradu školného z návrhu věcného záměru zákona a v tomto důsledku doplnění ustanovení týkající se půjček na životní náklady. Část III, str. 46, odst. 2, řádky 1480-1492: S ohledem na připomínku číslo 15 - navržené vypuštění poskytování půjček na školné, byla v této části textu stanovená procesní úprava pro poskytování půjček na krytí životních nákladů inkorporována s úpravami do doplněného textu. RVŠ požaduje uplatnění těchto pravidel i v případě neakceptace zásadní připomínky na vypuštění ustanovení o půjčkách na školné. Není předmětem rozporu. Půjčka na životní náklady, ani v návrhu předkladatele, není podmíněna čerpáním půjčky na školné. Předkladatel nerozporuje použití stejného procesního mechanismu jak pro půjčky na školné, tak pro půjčky na životní náklady studentů. RVŠ 21. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu a doplnění. Část III, str. 46, odst. 3, řádky 1493-1501: Text neobsahuje návrh právní úpravy. Tématicky patří do RIA. Věcně je pak text závadný v těchto oblastech: dopady na rozpočet – nejsou relevantně doloženy dopady. Změna dotčených předpisů může mít dopad také v dalších oblastech – např. sirotčí důchody, přídavky na dítě, slevy na jízdném, platba zdravotního pojištění, dále budou mít dopad v oblasti soukromoprávní – např. u výživného. Text je dle názoru předkladatele nutný pro pochopení souvislostí. Do RIA byla doplněna kvantifikace, že nedochází ke zvýšení počtu příjemců. Hranice pro výživné, sirotčí a vdovské důchody měněna oproti současnému stavu nebude. RVŠ 22. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění části textu a zpřesnění detailů v části týkající se poskytování univerzální podpory. Část III, str. 46, odst. 4, řádky 1502-1514: Vypuštěný text má být součástí RIA nikoli textu věcného záměru. Věková hranice pro uplatnění slevy na dani dnes již existuje – tudíž bude změněna nikoli doplněna. Změna definice nezaopatřeného dítěte (soustavné přípravy na budoucí povolání) není vhodná, neboť její dopady jsou daleko širší než uvádí předkladatel a ve svém důsledku znamenají navýšení nákladů pro státní rozpočet – např. sirotčí důchody, ale také dopadá na oblast soukromoprávní – např. platba výživného. Míra podrobnosti odpovídá úrovni věcného záměru zákona. Detailní návaznosti na související zákony budou řešeny v paragrafovaném znění. RVŠ 23. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu a změny v definici příjemce finanční pomoci. Část III, str. 46-47, odst. 1, řádky 1515-1527: Vypuštěný text má být součástí RIA nikoli textu věcného záměru. RVŠ požaduje, aby platila pozměněná definice příjemce finanční pomoci - viz. připomínky číslo 7, 8, 9, 10, tak, jak ji navrhuje RVŠ. V opačném případě požaduje doplnit text o definici příjemce dle připomínek RVŠ číslo 7, 8, 9, 10 jako další odstavec. Text je dle názoru předkladatele nutný pro pochopení souvislostí. Rozšíření definice příjemce finanční pomoci viz připomínka č. 7, 8, 9 a 10. RVŠ 24. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 47, odst. 2, řádky 1528-1532: Danou problematiku již řeší platný a účinný právní předpis, konkrétně Metodický pokyn MŠMT k financování zvýšených nákladů studentů se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení. Nevyhověno. Metodický pokyn nemá dostatečnou právní sílu. Dále existuje riziko, že by současná aplikace Metodického pokynu mohla být zpochybněna. RVŠ 25. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 47, odst. 3, řádky 1533-1542: Vypuštěný text má být součástí RIA nikoli textu věcného záměru. Zkrácení textu nemá vliv na obsah sdělení. Text je dle názoru předkladatele nutný pro pochopení souvislostí. RVŠ 26. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 47-48, odst. 4, řádky 1543-1583: Danou problematiku již řeší platný a účinný právní předpis, konkrétně Metodický pokyn MŠMT k financování zvýšených nákladů studentů se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení. Nevyhověno. Metodický pokyn nemá dostatečnou právní sílu. Dále existuje riziko, že by současná aplikace Metodického pokynu mohla být zpochybněna. Návrh jde nad rámec současného znění Metodického pokynu. RVŠ 27. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 48, odst. 2, řádky 1584-1587: Nadbytečné ustanovení - neobsahuje žádnou právní úpravu. Možná součást RIA. Text je dle názoru předkladatele nutný pro pochopení souvislostí. RVŠ 28. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 48-49, odst. 3, řádky 1588 – 1602: Nadbytečné ustanovení – neobsahuje žádnou právní úpravu. Text je dle názoru předkladatele nutný pro pochopení souvislostí. RVŠ 29. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění ustanovení o půjčkách na úhradu školného z návrhu věcného záměru zákona v souvislosti s možností zaměstnavatele uhradit za absolventa dluh. Část III, str. 49, odst.1, řádky 1603-1614: Úhradu dlužného školného zaměstnavatelem je nutno vypustit s ohledem na návrh na vypuštění školného – viz. Připomínky k návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. Nevyhověno. RVŠ 30. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění slov „„půjčky na školné“ z názvu části zákona. Část III, str. 49, odst. 3, řádky 1616-1622: Půjčky na školné je nutno vypustit s ohledem na návrh na vypuštění školného – viz. Připomínky k návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. Nevyhověno. RVŠ 31. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění slov „půjčky na školné“. Část III, str. 49, odst. 4, řádky 1626-1632: Půjčky na školné je nutno vypustit s ohledem na návrh na vypuštění školného – viz. Připomínky k návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. Nevyhověno. RVŠ 32. Podstatou připomínky je návrh na vypuštění textu. Část III, str. 51, odst. 4, řádky 1677-1680: Viz. odůvodnění v připomínkách k definici příjemce. Vyhověno, bylo upraveno. RVŠ 33. Podstatou připomínky je návrh na vložení slova „částečně“. Část III, str. 51, odst. 5, řádky: 1685-1687: Předložený návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci neobsahuje relevantní zhodnocení dopadů na státní rozpočet a platnou legislativu, je v rozporu s Programovým prohlášením Vlády ČR, v mnoha pasážích obsahuje varianty, z kterých nevyplývají srozumitelné záměry a cíle předkladatele a jejich dopady. Nevyhověno. Materiál na str. 1-41 (a příloha) obsahuje RIA, od str. 42 jde o část b) Návrh věcného řešení, ze kterého jasně vyplývají záměry a cíle předkladatele. Návrh se v některých aspektech odklání od programového prohlášení vlády, protože příslušná varianta byla vyhodnocena jako nerealizovatelná. RVŠ Doplnit u zákona o stavební spoření text „ve znění pozdějších předpisů“. Vyhověno. V Praze dne 6. ledna 2011 Vypracovali: Ing. Libor Svoboda, Mgr. Michal Frankl, Mgr. Michaela Dombrovská ________________________________ [1] Směrnice Rady a evropského parlamentu č. 2004/38 ES ze dne 29, dubna 2004 o právu občanů EU a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. [2] Návrh směrnice byl schválen Radou pro dopravu, telekomunikace a energetiku. [3] Rozsudek SD EU 207/78 ve věci Even [4] Rozsudek SD EU C-32/75 ve věci Christini. [5] Rozsudek SF EU C-249/83 ve věci Hoeckx. [6] Rozsudek SD EU C-310/91 ve věci Schmid. [7] Rozsudek SD EU C-85/96 ve věci Sala, rozsudek C-65/81 ve věci Reina. [8] Rozsudky SD EU C-137/84 ve věci Mutsch, C-274/96 ve věci Bickel a Franz. [9] Rozsudek SD EU C-357/89 ve věci Raulin. [10] Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.