Reakreditace studijních
programů
Manuál
Zpracoval: Odbor pro kvalitu RMU
únor 2023
2/17
Kontext
Na jaře 2022 byla Radou pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity projednána a schválena
první prodloužení oprávnění k uskutečňování studijního programu (dále v textu používán
zkrácený termín „reakreditace“). Oproti původním předpokladům se ukázalo, že půjde
(alespoň zpočátku) o poměrně náročný proces posuzování, a to zejména proto, že o
prodloužení žádaly jako první právě ty programy, jimž byla akreditace z různých důvodů
udělena na poměrně krátkou dobu. Projednávány byly ty programy, jimž RVH při posuzování
přeměny udělila velmi výrazná doporučení ke změně, a tudíž bylo při reakreditaci zkoumáno,
jak se studijní program s těmito doporučeními v mezidobí vypořádal.
Kromě tohoto faktu a v reakci na průběh prvních reakreditací se rovněž ukázalo, že situace
vyžaduje celkové zpřesnění procesu reakreditace, který byl koncipován na začátku formování
celého vnitřního systému zajišťování kvality Masarykovy univerzity (konkrétně při formulování
předpisu Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů), tedy ještě před
samotným započetím fungování RVH. Jeho základní obrysy zakotvené ve vnitřním předpisu
jsou zcela využitelné i v současných podmínkách (nebude vyžadována jakákoli jeho změna),
avšak ukazuje se potřeba lépe vnitřně specifikovat a ujasnit si nejen cíle procesu
samotného, ale zejména jeho průběh a podobu, a to včetně konkrétních metodik pro
jednotlivé aktéry (tj. pro koordinátory pro kvalitu, garanty, RVH, resp. zpravodaje, Odbor pro
kvalitu). V návaznosti je revidována také podoba formulářů a organizace/práce s dalšími
podkladovými materiály k reakreditaci.
Jako základní koncepční východisko slouží tento dokument, který bude jednotlivými
zainteresovanými aktéry připomínkován. Cílem je „vyladění“ celého procesu reakreditace a
jeho obsahu, zvýšení efektivity práce, jakož i transparentnosti na straně fakult i RVH.
Právní zakotvení procesu reakreditace
Reakreditace, tedy oficiálně „prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program“, je
upravena čl. 18 vnitřního předpisu Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních
programů.
Nejpozději jeden rok před uplynutím doby stávající akreditace musí programová rada
projednat záměr prodloužení oprávnění uskutečňovat program.
Návrh s náležitostmi podle čl. 18 odst. 2 předkládá děkan
- nejprve k vyjádření fakultnímu AS;
- společně s tímto vyjádřením pak fakultní VR, která návrh projedná za účasti garanta
studijního programu.
Pro proces vedoucí k vyjádření fakultního senátu nejsou ustaveny žádné formální požadavky
(musí pouze proběhnout před projednáním na VR a ovšem v mezích jednacího řádu). Vědecká
rada návrh schválí nebo vrátí k přepracování (čl. 18 odst. 4 a 5). Projednání návrhu musí
proběhnout za účasti garanta programu (čl. 18 odst. 3), vědecká rada tedy nemůže bez dalšího
hlasovat o schválení či vrácení per rollam. Jistou míru asynchronnosti projednání však nelze
vzhledem k okolnostem úplně vyloučit. Standardním postupem je kompletní jednání za účasti
garanta a s hlasováním, probíhajícím prezenčně (či v reálném čase online). Z tohoto
požadavku je možno v odůvodněných případech (například v časové tísni) ustoupit do té míry,
že vědecká rada návrh projedná s garantem v reálném čase, ať už prezenčně či online, a poté
3/17
o něm (odděleně od vlastní diskuse s garantem) hlasuje per rollam. Není však možné, aby tak
učinila výlučně na základě písemných informací od garanta.
Návrh schválený fakultní VR předkládá rektor Radě pro vnitřní hodnocení (s náležitostmi
uvedenými výše a u programů, které mají povahu regulovaných povolání, současně také
s povolením uznávacího orgánu, u programů mimo IA stanoviskem uznávacího orgánu, je-li
to původní starší 10 let). Návrh RVH projednává za účasti garanta studijního programu a
děkana.
Obr. 1 Schématický proces reakreditace
Schválí-li RVH návrh prodloužení studijního programu, který je MU oprávněna
uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím prodloužila oprávnění
uskutečňovat studijní program; rozhodne zároveň o době, na kterou se oprávnění prodlužuje,
a určí její počátek pevným datem.
Prodloužit oprávnění uskutečňovat studijní program postupem podle odstavce 11 písm. a)
může RVH udělit až na dobu 10 let, s přihlédnutím zejména k typu studijního programu, ke
standardní době studia a k dosavadnímu vnitřnímu hodnocení studijního programu (čl. 14).
Jestliže RVH návrh neschválí, konkrétně proto, že (čl. 18 odst. 8): „a) nenaplňuje požadavky
vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU; b) není v souladu s posláním a
strategií MU; c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmen a) a b)“,
pak RVH rozhodne, zda
- návrh vrací k přepracování, nebo
- navrhuje rektorovi předložení záměru zrušit studijní program.
Je-li reakreditace spojena s návrhem na změnu natolik závažnou, že ji lze uskutečnit jen
v rámci nového studijního programu, RVH návrh v části této změny neschválí (čl. 18 odst. 10).
4/17
Reakreditace v „životě“ studijního programu a její cíle
Studijní program typicky kontinuálně prochází nejrůznějšími změnami, jež jsou výsledkem
péče garanta a programové rady o jeho kvalitu. Jedná se o podstatné či nepodstatné změny,
které reagují na:
- podněty a doporučení vzešlé z procesů vnitřního systému zajišťování kvality (udělení
oprávnění k uskutečňování SP, resp. související doporučení RVH, doporučení z
velkého vnitřního hodnocení zanesená v plánu rozvoje, průběžná každoroční
hodnocení realizovaná programovou radou);
- běžný vývoj a potřeby studijního programu.
Podoba a fungování studijního programu i dodržování minimálních standardů kvality je
primární zodpovědností fakulty a garanta studijního programu. Reakreditace by tak v životě
studijního programu v ideálním případě neměla představovat žádný výraznější problém.
V kontextu reakreditace lze v podstatě uvažovat o následujících situacích:
1) program žádá o reakreditaci bez podstatných změn (tyto podstatné změny již mohly
být schváleny a realizovány v průběhu platnosti předchozí akreditace);
2) program žádá o reakreditaci s podstatnými změnami, tzn. významné změny
programu spojí až s žádostí o prodloužení oprávnění (tato situace může vyústit
v nutnost akreditovat nový studijní program).
Zda studijní program spojí podstatné změny až s přípravou reakreditace nebo je uskuteční
mimo ni, záleží na jeho strategii, akutnosti přijímaných/plánovaných změn, souběhu s realizací
vnitřního hodnocení apod.
RVH do tohoto procesu fungování a rozvoje studijního programu zasahuje při
reakreditaci v podstatě pouze z následujících důvodů:
- nejsou naplňovány procesní povinnosti (pravidelná realizace velkých i malých
hodnocení, projednání změn programovou radou apod.);
- nejsou naplňována/naplněna doporučení, která RVH programu udělila při jeho
posledním schválení a zároveň není dostatečně zdůvodněno/vydiskutováno vnitřně,
proč tato doporučená opatření naplňována nejsou a program jde jiným směrem (a to
dříve než v momentě žádosti o reakreditaci);
- nejsou naplňována doporučení z dalších významných procesů zajišťování kvality
(typicky např. velké vnitřní hodnocení) a zároveň není dostatečně
zdůvodněno/vydiskutováno vnitřně, proč tato doporučená opatření naplňována nejsou
a program jde jiným směrem), jinými slovy existuje pochybnost o dostatečné péči o
kvalitu studijního programu;
- došlo k nedodržení akreditačních standardů/vnitřních standardů kvality (změny, které
se udály v životě studijního programu a jsou v rozporu se standardy – např. otázky
související s publikační činností, úvazkem garanta apod.).
Reakreditace neslouží k tomu, aby bylo znova a jednorázově přezkoumáno naplňování
všech standardů. K tomuto účelu zde jsou průběžné procesy zajišťování kvality (velké a malé
vnitřní hodnocení). Hlavním smyslem reakreditace je:
- ověřit, že studijní program ve svém fungování naplňuje všechny základní atributy kvality a že
probíhají všechny povinné procesní náležitosti, které mají kvalitu programu zajistit, tj.
5/17
především náležité fungování PR/OR a jejích pravidelných hodnocení. RVH se tak při
reakreditaci zabývá tím, jak na výstupy hodnocení studijní program reaguje a zda s nimi
aktivně pracuje;
- schválit inovovanou podobu studijního programu (resp. podstatné změny, které jsou ve
studijním programu navrhovány).
V tomto smyslu jsou nastaveny i podkladové dokumenty (viz bod 4.2) – reakreditace se opírá
převážně o již existující průběžné záznamy (tj. o stanovisko zpravodaje při vzniku/přeměně,
podklady z velkého vnitřního hodnocení včetně plánu rozvoje, zápisy z programových rad). Ty
jsou doplněny jednoduchou žádostí o prodloužení, která všechny tyto dokumenty „uvádí do
kontextu“ a reflektuje je ve výstupu, jímž jsou (případné) změny v charakteristice studijního
programu.
Standardy kvality studijních programů
Následující kapitola o standardech se netýká pouze reakreditací a má obecnější význam pro
vyjasnění práce RVH jako takové, a potažmo vnitřního systému zajišťování kvality.
Standardy kvality studijních programů MU jsou přílohou vnitřního předpisu Schvalování,
řízení a hodnocení kvality studijních programů. Tyto standardy na MU stanovují pravidla a
postupy, na jejichž základě jsou vytvářeny, uskutečňovány a hodnoceny studijní programy MU,
přičemž vycházejí z mezinárodně uznávaných postupů, právních předpisů, vnitřních předpisů
MU a strategických dokumentů MU (viz Příloha 1).
V souvislosti s udělením institucionální akreditace Masarykově univerzitě jsou tyto standardy
platné pro všechny pro všechny vnitřní procesy zajišťování kvality, konkrétně jsou velmi úzce
navázány na proces velkého vnitřního hodnocení (odráží se ve struktuře sebehodnotící zprávy
a v posudcích hodnotitelů).
To neznamená, že by zákonné požadavky dané akreditačními standardy pro univerzitu
neplatily, avšak tvoří pro ni „pouze“ závazný minimální standard (akreditační standardy NAÚ
jsou postaveny na pojetí kvality jako naplnění určitého minimálního standardu). Oproti tomu
standardy MU jsou formulovány obecněji, odrážejí se od koncepce kvality jako excelence (po
vzoru European standards and guidelines), která je postavena na procesu kontinuálního
zlepšování
V prostoru mezi oběma standardy se pak pohybuje rozhodovací praxe RVH, která může
standardy MU průběžně detailněji specifikovat, resp. vykládat (ale vždy nad rámec
minimálního standardu daného zákonem) – viz Obr. 2 Standardy kvality studijních programů.
Standardy studijních programů jsou pak dále specifikovány dalšími vnitřními předpisy nižší
právní síly a metodikami MU.
6/17
Obr. 2 Standardy kvality studijních programů
Pravidelný přehled rozhodovací praxe si RVH vede jako interní dokument pro vnitřní potřeby
svých členů (Příloha 2).
S cílem usnadnit koordinátorům pro kvalitu a garantům studijních programů orientaci v tom,
jak RVH rozhodovala v obdobných případech, Odbor pro kvalitu (po schválení RVH) vytváří
a pravidelně aktualizuje soubor nejčastějších otázek (Příloha 3), které se snaží zobecňovat
některé principy a pravidla, jež se v rozhodování RVH objevují. Dokument bude zveřejněn na
Portále v sekci informací pro garanty.
Oba dokumenty jsou pravidelně aktualizovány a nejméně jednou ročně schvalovány RVH.
7/17
Metodické instrukce
Započetí přípravy na reakreditaci
Celý proces by měl začít více než rok před uplynutím doby stávající akreditace. Nejpozději
jeden rok před tímto termínem (viz čl. 18 odst. 1 vnitřního předpisu) musí programová rada
projednat záměr prodloužení oprávnění uskutečňovat program.
!!! Upozornění (koordinátoři/garanti):
- V aplikaci IS Garant je nově nastaveno upozornění na blížící se konec akreditace (ikona
budíku), které se objeví 400 dní před uplynutím doby stávající akreditace.
- Ze zápisu z jednání by mělo být jasně patrné, nejlépe výslovně uvedeno, že programová rada
má záměr akreditaci prodloužit a případně s jakými změnami.
Započetí příprav na reakreditaci by mělo začít s dostatečným předstihem tak, aby bylo dost
času na případné přepracování žádosti (tj. předložit žádost nejpozději na druhé až třetí
zasedání RVH před koncem akreditace). Přípravy by měly být v ideálním případě naplánovány
tak, aby neproběhlo přijímací řízení do studijního programu, u něhož není schváleno
prodloužení.
Podkladové dokumenty
Podkladové dokumenty k reakreditaci lze rozdělit na:
- existující (lze doložit odkazem na úložiště, odkaz do IS MU, příloha);
- další dokumenty, které je potřeba připravit pro účel reakreditace.
!!! Upozornění (koordinátoři/garanti):
- Před předložením žádosti o reakreditaci prosíme koordinátora o jasné označení
předkládaných/přejmenování existujících dokumentů v úložišti IS, aby se v nich zpravodaj lépe
orientoval. Jména souborů by měla obsahovat v tomto pořadí: typ dokumentu, rok, název a typ
programu (např. Zadost-o-prodlouzeni_2023_ D_Trestni_pravo)
Podkladovými dokumenty, které se podávají při žádosti o reakreditaci jsou:
1. Žádost o prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program
2. Datové zprávy generované z IS MU
!!! Upozornění (koordinátoři/garanti):
- Při poslední novelizaci předpisu byl učiněn pokus udělat pořádek v názvech a struktuře různých
podkladů z IS MU – na většině míst v předpise se použil generalizovaný termín „datové zprávy
generované z IS MU“, který je v různých metodikách pro koordinátory rozpracován tak, aby bylo
8/17
jasné, co konkrétně znamená a jaké dokumenty obsahuje (charakteristika, manažerská data).
Ačkoliv čl. 18 zůstal bohužel v tomto ohledu nezměněn (pravděpodobně se na něj zapomnělo),
vycházíme v tomto materiálu za účelem vyjasnění ze stejného principu: je zde použit termín
datové zprávy generované z IS a níže je specifikováno, co se tím myslí (aniž by byla narušena
logika a účel předpisu).
Klíčovým podkladovým dokumentem je Žádost o prodloužení oprávnění uskutečňovat
studijní program (viz Příloha 4). Žádost obsahuje odkazy na všechny ostatní materiály a
podklady, nejsou-li přiloženy samostatně. Žádost má čtyři hlavní součásti:
1. základní údaje, včetně uvedení odkazů na potřebné další podklady;
2. shrnutí dosavadního vývoje studijního programu od udělení poslední akreditace
(smyslem této části je usnadnit RVH orientaci v dalších dokumentech: mělo by zde být
stručné shrnutí toho, jaká byla přijata opatření reagující na doporučení RVH/ výstupy
vnitřního hodnocení, jak se to řešilo na jednotlivých programových radách a jaký je z
toho závěr);
3. shrnutí navrhovaných podstatných změn s odůvodněním (odůvodnění typicky
navazuje na předchozí oddíl);
4. návrh.
Nenavrhuje-li program podstatné změny, část č. 3 se nevyplňuje.
!!! Upozornění (koordinátoři/garanti):
- ve shrnutí dosavadního vývoje je třeba dbát na návaznost jednotlivých projednaných opatření
a navrhovaných změn v reakreditaci, popř. je dostatečně zdůvodnit (je potřeba vyloučit, popř.
vysvětlit např. situace, kdy v posledním zápise z programové rady je uvedeno, že garant
navrhne k reakreditaci změnu profilu absolventa, aniž by taková změna poté byla při
reakreditaci opravdu navržena).
- V předkládaných dokumentech je třeba dbát na kvalitu a konzistentnost SWOT analýz, které
RVH většinou podrobně studuje (opakují se případy, kdy jsou ve SWOT analýzách protikladné
údaje!).
V žádosti o reakreditaci jsou uvedeny tři odkazy:
1. odkaz na číslo spisu vzniku/přeměny
(např. https://is.muni.cz/auth/uradovna/spis?fakulta=1456;spis=743987)
2. odkaz na dokumenty z vnitřního hodnocení studijního programu
(např. https://is.muni.cz/auth/do/econ/hodnoceniSP/N/23092/)
3. odkaz do Katalogu programů:
(např. https://is.muni.cz/auth/program/23092/matematicke-a-statisticke-metody-v-
ekonomii?obdobi=6249)
Jako další podklad jsou přiloženy datové zprávy generované z IS MU. Jedná se o tři
exporty:
- Export údajů o studijním programu (tzv. „charakteristika“)
- Export statistických dat o studijním programu (tzv. „manažerská data“)
- Personální listy
9/17
Upozornění (koordinátoři/garanti):
- nelze uvádět formou odkazu, podklad je nutné vyexportovat, přejmenovat a přiložit jako přílohu
žádosti;
- exporty by měly mít aktuální datum
Případné podstatné změny je třeba doplnit do charakteristiky studijního programu v aplikaci
Garant, aby se promítly do exportu údajů o studijním programu. Zároveň však není možné
zasahovat do údajů platných v rámci stávající akreditace. Pokud tedy dochází k podstatným
změnám v rubrikách „Cíle“, „Výstupy z učení“, „Uplatnění absolventa“ apod., je vhodné
ponechat stávající platné znění a za něj doplnit nové/požadované znění. Obě znění je potřeba
jasně odlišit, např. PŮVODNÍ / NOVÉ, aby bylo možné jednoznačně identifikovat navrhované
změny.
Práce zpravodaje
Krok 1: Základní orientace
Základním dokumentem, z něhož zpravodaj při zpracování stanoviska vychází, je Žádost o
prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program (Příloha 4), z níž by se měl dozvědět
vše podstatné. Jsou zde umístěny odkazy na všechny další podpůrné dokumenty, nebo
označeny přílohy žádosti. Žádost o reakreditaci je tedy prvním dokumentem, který otevírá
práci zpravodaje při přípravě stanoviska a umožňuje mu zorientovat se ve všech dalších
potřebných podkladech.
10/17
Krok 2: Zjištění informací o studijním programu
Základní údaje o studijním programu (aktuální situaci) může zpravodaj čerpat z hlavního
prostředí v IS v Katalogu programů, na nějž je uveden odkaz v žádosti (např.
https://is.muni.cz/auth/program/23092/matematicke-a-statisticke-metody-vekonomii?obdobi=6249).
Zde je přehled o podmínkách přijímacího řízení, aktuálním počtu
studentů, cílech studia apod.
O něco podrobnější přehled získává zpravodaj po rozkliknutí tlačítka Detail programu. Zde je
možné podívat se např. na manažerská data (jsou zde zobrazeny aktuální hodnoty vybraných
klíčových statistických ukazatelů) nebo na složení programové/oborové rady.
Všechny na webu prezentované údaje jsou pak shrnuty ve třech exportech, které jsou
přílohou žádosti:
- Export údajů o studijním programu (tzv. „charakteristika“)
- Export statistických dat o studijním programu (tzv. „manažerská data“)
- Personální listy
Přílohou žádosti není původní spis založený ke vzniku či přeměně programu (nebo k jeho
předchozímu prodloužení). Zpřístupnění dokumentů z těchto spisů zajistí Odbor pro kvalitu
RMU a zpravodaje informuje o tom, kde jsou příslušné dokumenty uloženy.
11/17
Krok 3: Opatření k zajištění kvality studijního programu
Opakujeme, že hlavním smyslem reakreditace je ověřit, že je dostatečně dbáno o kvalitu
studijního programu. Zpravodaj se proto ve svém dalším kroku zabývá především tím, co se
se studijním programem dělo od jeho posledního schválení RVH – jaká byla přijata opatření
reagující na doporučení RVH/výstupy vnitřního hodnocení, jak se řešily na jednotlivých
programových/oborových radách a jaký z toho programová rada učinila závěr.
Shrnutí rozvoje studijního programu a základní orientaci v kontextu poskytuje zpravodaji
druhá část žádosti. Zpravodaj zde studuje především spis studijního programu (stanoviska
zpravodaje, na kolik let byla akreditace udělena a zda RVH udělila nějaká doporučení). Na tato
rozhodnutí by měla navazovat vnitřní hodnocení a jednání programových rad (všechny tyto
dokumenty jsou uloženy pod odkazem v žádosti o reakreditaci). Zpravodaj zde hodnotí
především to, zda studijní program aktivně reaguje na doporučení a podněty vzešlé z procesů
zajišťování kvality.
Krok 4: Posouzení navrhovaných změn
Předposledním krokem je zhodnocení navrhovaných podstatných změn a souladu se
standardy kvality studijních programů. K tomuto účelu slouží třetí část žádosti, jež shrnuje a
odůvodňuje navrhované změny. Podkladem je zde „Export údajů o studijním programu“ z IS
(„charakteristika“), který je přílohou žádosti. V této části se zpravodaj zaměřuje také na
personální zabezpečení studijního programu – hlavním podkladem jsou mu v tomto ohledu
přiložené exporty.
Krok 5: Zpracování Stanoviska zpravodaje
Při zpracování výsledného stanoviska k návrhu prodloužení akreditace zpravodaj posuzuje,
nakolik se do fungování programu promítly závěry z uskutečněných vnitřních hodnocení
a doporučení či požadavky RVH adresované fakultě při akreditaci nebo předchozím
prodloužení. Dále se zpravodaj zaměřuje na posouzení personálního zabezpečení studijního
programu. Zjištění z těchto posouzení by měla být obsahem zpravodajského stanoviska. Jeho
závěrem by mělo být konstatování, zda zpravodaj doporučuje návrhu vyhovět, či nikoli.
Představení studijního programu na zasedání RVH, role garanta
RVH schvaluje reakreditaci studijního programu vždy za účasti děkana fakulty a garanta
studijního programu. Děkan fakulty typicky krátce představí studijní program a uvede jeho
garanta. Úkolem garanta je pak představit studijní program a změny, které jsou požadovány,
a to dle stejné logiky jako je v žádosti o prodloužení:
1. základní údaje o studijním programu;
2. shrnutí nejdůležitějších bodů dosavadního vývoje od poslední akreditace;
3. shrnutí navrhovaných vyplývajících změn.
12/17
Způsob rozhodování RVH
V následujícím textu jsou vymezena kritéria, dle nichž RVH transparentně posuzuje kvalitu
studijních programů. Dbá přitom na kontinuitu rozhodování a na jeho standardizaci (při
stejném „pochybení“ dochází ke stejnému zkrácení doby reakreditace). Kritéria jsou
následující:
1. naplnění doporučení a požadavků RVH při schválení programu nebo jeho posledním
prodloužení
2. naplňování Standardů kvality studijních programů;
3. soulad s posláním a strategií MU;
4. kvalita zpracování podkladových materiálů a dodržení procesních povinností a lhůt.
Doba prodloužení je udělována v rozmezí 1–10 let. Při posuzování doby prodloužení se RVH
pohybuje na kontinuu mezi dvěma extrémy, jimiž jsou:
Vrácení k přepracování/udělení reakreditace na 1–2 roky:
- studijní program dlouhodobě nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality
studijních programů MU;
- nedošlo k naplnění doporučení RVH, aniž by existoval výhled k brzké nápravě, nebo
dostatečné odůvodnění, proč tomu tak není; studijní program nijak nereflektuje
doporučení hodnotitelů z velkého vnitřního hodnocení ve svých plánech rozvoje;
- studijní program je v rozporu s posláním a strategií MU;
- zcela nedostatečná kvalita podkladových materiálů (např. vnitřní rozpory
v argumentaci, věcné chyby, chybějící dokumenty), a to jak u materiálů existujících
(zápisy z programových rad…), tak ad hoc připravených k reakreditaci (žádost);
- došlo k významnému nedodržení procesních povinností a lhůt.
Preferovanou možností je vrácení návrhu k přepracování, udělení reakreditace na dobu 1-2
roky je zcela mimořádným opatřením.
Je-li reakreditace udělena na dobu kratší 10 let, musí být toto rozhodnutí odůvodněno (v
zápise), resp. doplněno o závazné doporučení RVH (přímo v usnesení).
Udělení reakreditace na maximální dobu 10 let:
- studijní program na excelentní úrovni naplňuje požadavky vyplývající ze Standardů
kvality studijních programů MU;
- studijní program aktivně reaguje na doporučení a podněty vzešlé z procesů zajišťování
kvality;
- studijní program významně přispívá k naplňování poslání a strategie MU;
- program předložil kvalitně zpracované podklady (žádost, zápisy z programových
rad.…);
- byly dodrženy všechny procesní povinnosti a lhůty.
13/17
Příloha 1: Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity
Příloha č. 1 ke Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy
univerzity
Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity
Článek 1
Základní ustanovení
Standardy kvality studijních programů MU stanoví pravidla a postupy, na jejichž základě jsou
vytvářeny, uskutečňovány a hodnoceny studijní programy MU, přičemž vycházejí z
mezinárodně uznávaných postupů, právních předpisů, vnitřních předpisů MU a strategických
dokumentů MU.
Článek 2
Vymezení studijního programu
(1) Studijní program má jasně a srozumitelně vymezenou charakteristiku studijního programu
a je v souladu se strategickým záměrem MU.
(2) Výstupy z učení studijního programu jsou v souladu s typem, profilem a cíli studijního
programu a vycházejí ze soudobého vývoje v dané oblasti vzdělávání.
(3) Studijní program má s ohledem na svůj typ a profil jasně strukturovaný studijní plán nebo
studijní plány umožňující dosáhnout plánovaných výstupů z učení a vytvářející logický celek.
Článek 3
Výuka a učení
(1) Cíle, studijní zátěž, metody a hodnocení výuky studijního předmětu odpovídají jeho
výstupům z učení.
(2) Studenti mají s ohledem na formu a metody výuky studijního programu přístup k
výukovým materiálům, elektronickým a dalším zdrojům pro studium.
(3) Studijní program umožňuje s ohledem na svůj typ a profil zapojení studentů do řešení
vědeckých projektů, grantů a další tvůrčí činnosti.
(4) Studijní program realizuje s ohledem na svůj typ a profil spolupráci s praxí, kterou
pravidelně vyhodnocuje.
(5) Hodnocení studentů probíhá dle transparentních, objektivních a předem stanovených
kritérií.
14/17
(6) Studenti v průběhu studia dostávají zpětnou vazbu, která jim umožňuje se zlepšovat a
dosahovat tak plánovaných výstupů z učení.
(7) Kvalitní studijní podpora je studentům dostupná bez ohledu na případné sociální nebo
zdravotní znevýhodnění.
Článek 4
Personální zabezpečení
(1) Personální zabezpečení odpovídá typu a profilu studijního programu a požadavkům na
kvalitu a odbornost akademických pracovníků.
(2) Akademickým pracovníkům jsou poskytovány příležitosti a dostatečný prostor pro rozvoj
pedagogických a výzkumných kompetencí.
Článek 5
Tvůrčí činnost
MU uskutečňuje tvůrčí činnost v dané oblasti vzdělávání s ohledem na typ a profil
uskutečňovaného studijního programu.
Článek 6
Internacionalizace
Studijní program rozvíjí mezinárodní spolupráci, která umožňuje akademickou i studentskou
mobilitu.
Článek 7
Podpůrné procesy
(1) Studijní program je dostatečně materiálně i finančně zabezpečen pro uskutečňování
kvalitního vzdělávání.
(2) Informace o studijním programu jsou srozumitelné, aktuální a veřejně přístupné.
(3) Studijní program uskutečňovaný v cizím jazyce poskytuje informace o studiu a podpůrné
činnosti související se studiem také v příslušném jazyce.
(4) Studijní program pravidelně vyhodnocuje informace klíčové pro jeho uskutečňování a
pracuje se zpětnou vazbou od relevantních aktérů.
15/17
Příloha 2: Nejčastější otázky k rozhodovací praxi RVH (na web)
Struktura studijního programu
Pokud studijní program obsahuje hlavní nebo vedlejší studijní plán, musí být z podkladů zřejmá jejich
kombinovatelnost s jinými studijními plány na MU v rámci sdruženého studia.
Návrh na uskutečňování magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní
program, musí být náležitě odůvodněn. RVH jej může schválit jen v případě, že navrhovatel prokáže,
že cílů studia nelze dosáhnout ve standardní době studia určené pro bakalářský a magisterský program,
který navazuje na bakalářský studijní program, například z důvodů požadavků praxe nebo regulátora.
Studijní plán by měl zahrnovat více než jeden základní teoretický předmět profilujícího základu,
v souladu s navrženými výstupy z učení a profilem absolventa. Jsou-li všechny předměty ve studijním
plánu označeny jako povinné, tato skutečnost musí být náležitě odůvodněna.
Studijní programy s nízkým počtem studentů a vyučujících je žádoucí realizovat ve formě sdruženého
studia na úkor jednooborového studijního plánu, umožňuje-li to povaha studijního programu. Má-li
být studijní program určen jen pro jednotky studentů, je zapotřebí řádně odůvodnit potřebu vzniku
samostatného studijního programu; projektový závazek není sám o sobě tímto odůvodněním.
Důvodem pro vrácení návrhu k přepracování může být skutečnost, že navržený studijní program se s
jiným studijním programem shoduje do takové míry, že z nich lze vytvořit jeden studijní program se
dvěma studijními plány se specializací.
Jestliže navržené studijní programy vykazují značnou míru shody v obsahu studia a v personálním
zabezpečení, je žádoucí využít v maximální možné míře institut studijních plánů se specializacemi
v rámci jednoho studijního programu a omezit tak potenciální duplicity ve studijní nabídce.
Požadavky na absolvování předmětu musí být takové, aby student byl schopen výsledek svou činností
plně ovlivnit. Nelze například akceptovat požadavek na přijetí písemné práce do odborného periodika,
jestliže úspěšnost přijetí záleží na osobě odlišné od studenta.
Garant studijního programu
Garant neposkytuje dostatečné záruky pro řízení studijního programu, jestliže nemá zkušenosti s
vedením závěrečných prací, výukou a nemá náležitou publikační činnost. U profesně zaměřeného
studijního programu lze akceptovat nižší vědecký výkon garanta a vyučujících, než je tomu u
srovnatelných programů akademicky zaměřených.
Jestliže garant studijního programu není habilitován v oblasti vzdělávání, do které je zařazen daný
studijní program, musí v této oblasti prokázat odpovídající vědeckou činnost. Je-li studijní program
zařazen do více oblasti vzdělávání, měl by jeho garant vykazovat publikační a tvůrčí činnost v té oblasti
vzdělávání, která je pro daný program dominantní.
16/17
Úvazek garanta programu daný pracovním poměrem k fakultní nemocnici se pro účely posouzení
standardů personálního zabezpečení započítává do úvazku na příslušné fakultě i do úvazku na MU jako
celku.
Navrhuje-li fakulta na pozici garanta programu děkana, musí tento návrh náležitě odůvodnit. Návrh lze
schválit jen tehdy, pokud program jinak uskutečňovat nelze, zejména je-li děkan jediným akademickým
pracovníkem splňujícím požadavky standardů kvality studijních programů.
Personální zabezpečení studijního programu
Studijní program musí mít dostatečné množství pedagogických pracovníků odpovídající skutečné zátěži
dané počtem studentů ve studijním programu. Je vhodné, aby garance předmětů napříč
pedagogickými pracovníky byla náležitě rozložena; přiměřeně k výši úvazku a povinnostem pracovníka
v rámci jiných studijních programů, bez ohledu na to, zda se jedná o profilující nebo neprofilující
předměty. Garant studijního předmětu profilujícího základu má mít odpovídající tvůrčí výkon
související s obsahem předmětu. Rozloženo musí být i vedení závěrečných prací studentů. Je-li
personální zabezpečení programu navrženo tak, aby splňovalo pouze minimální personální standardy
stanovené v nařízení vlády, může být uskutečňování programu ohroženo již při odchodu jednoho
klíčového pracovníka.
Posuzování naplnění standardu ze strany RVH zahrnuje rovněž hodnocení reálné zátěže pedagogických
pracovníků, i v souvislosti se závazky těchto pedagogických pracovníků v rámci jiných studijních
programů na MU nebo na jiných vysokých školách.
Rada pro vnitřní hodnocení v rámci posuzování perspektivy rozvoje studijního programu zohledňuje i
dobu trvání pracovní smlouvy akademických pracovníků zajišťujících studijní program, není-li pracovní
smlouva uzavřena na dobu neurčitou.
Cizojazyčné studijní programy
Návrh hodnotitelů studijního programu, který má být uskutečňován v cizím jazyce, zahrnuje alespoň
jednoho hodnotitele působícího v současnosti na relevantní zahraniční instituci. Rada pro vnitřní
hodnocení dále požaduje, aby podklady pro schválení studijního programu, včetně záměru vzniku, byly
předloženy v anglickém jazyce.
Nedostatečná kvalita návrhu může po formální stránce spočívat v českých popisech studijních
předmětů zařazených do datové přílohy návrhu studijního programu k uskutečňování v cizím jazyce.
Tvůrčí činnost navrženého garanta studijního programu, jež má být uskutečňován v cizím jazyce,
zahrnuje v přiměřeném rozsahu i relevantní tvůrčí výstupy v cizím jazyce.
Jestliže jde o studijní program uskutečňovaný v cizím jazyce, veškerá výuka v tomto studijním programu
by měla probíhat v daném cizím jazyce.
17/17
Doktorské studium
V případě prezenčního studia považuje RVH zahraniční pobyt studenta doktorského studijního
programu v souhrnné délce alespoň jeden měsíc za nezbytný, v případě kombinovaného studia je
možné jej nahradit účastí na relevantním projektu zahraniční spolupráce. Povinnost absolvovat
zahraniční stáž v rozsahu nejméně jednoho měsíce, zahrnutou ve studijních plánech pro prezenční
formu doktorského studijního programu, nelze nahradit kratšími zahraničními pobyty studenta, byť
v součtu dosahují rozsahu jednoho měsíce.
Doktorský studijní program poskytuje dostatečné záruky personálního zabezpečení, jestliže:
a) školitel s vědeckou hodností docent nebo profesor vede souběžně nejvýše 5 studentů
doktorského studia,
b) v případě pracoviště Akademie věd ČR, s nímž má fakulta uzavřenou dílčí dohodu
o spolupráci při uskutečňování příslušného doktorského studijního programu, vede kmenový
zaměstnanec pracoviště Akademie věd ČR zařazený na pracovní pozici, která je srovnatelná
s vědeckou hodností docent nebo profesor, souběžně nejvýše 5 studentů doktorského studia,
c) školitel s vědeckou hodností Ph.D., CSc. nebo Dr., popřípadě titulem ekvivalentním, který byl
pro tuto činnost schválen vědeckou radou fakulty, vede souběžně nejvýše 1 studenta
doktorského studia.
Procesní pravidla
Za účelem zajištění objektivity hodnocení studijního programu nelze navrhnout tutéž osobu jako
hodnotitele studijního programu a člena oborové, respektive programové rady.
Neúčast navrhovaného garanta studijního programu na jednání o záměru vzniku studijního programu
nebrání projednání Radou pro vnitřní hodnocení. Vyjde-li však v průběhu jednání najevo, že účast
garanta studijního programu je nezbytná s ohledem na potřebu zodpovědět dotazy nebo nejasnosti
týkající se návrhu, přeruší RVH projednávání věci tak, aby mohla být projednána za účasti garanta
studijního programu.
Vnitřní předpis nemá specifickou proceduru pro rušení studijních plánů (počítá pouze s rozšířením o
studijní plán), formálně jde o změnu (tj. „takové odchýlení od dosavadní podoby studijního programu,
které není rozšířením oprávnění uskutečňovat studijní program“). Do doby, než bude vnitřní předpis
novelizován tak, aby proces rušení studijních plánů svými náležitostmi více odpovídal procesu
rozšiřování programů o studijní plány, a to včetně obligatorního projednání fakultní vědeckou radou,
RVH navrhuje postupovat podle ustanovení o změně studijního programu s tím, že je vhodné, aby
návrh změny předem projednala také fakultní vědecká rada, případně i akademický senát fakulty.
Návrh na podstatnou změnu musí obsahovat konkrétní datum, ke kterému bude změna účinná (a
studijní plán zrušen), toto datum musí být voleno tak, aby poskytovalo dostatečnou časovou rezervu
pro dostudování stávajících studentů.
Předložení návrhu na prodloužení akreditace studijního programu krátce před datem vypršení
akreditace může být důvodem k prodloužení akreditace na kratší dobu, neboť to může svědčit o tom,
že návrhu nebyla věnována dostatečná pozornost; je tím také vyloučena možnost nápravy
problematického či špatně zpracovaného návrhu (vrácením k přepracování) či jen diskuse o něm.