21. Que es facin un petó!
Témata
- Věty zvolací
- Subjuntiv ve větách hlavních
- Subjuntiv po slovesech a vazbách vyjadřujících pocity a hodnocení (agradar, encantar, suportar, odiar, és horrible, està bé...)
- Příslovce způsobu (-ment)
Que es facin un petó!
Avui l’Ona i en Robert es casen. El banquet és al castell de Peralada, a l’Alt Empordà. És un lloc preciós, molt elegant i envoltat de natura. La Martina i la Natàlia són dues de les convidades i comenten el casament.
- M: Natàlia, què et sembla aquest lloc per celebrar un casament? No és massa gran?
- N: Què dius, Martina! Té la mida justa per a tanta gent. Pensa que som 250 convidats… A més, m’encanta aquest castell. És impressionant!
- M: Això sí, a mi també m’agrada el castell. I han organitzat molt bé tot el tema del càtering, no trobes?
- N: Sí, sí. El banquet està bé, però potser hi ha massa begudes alcohòliques. No suporto que només hi hagi gintònics i vi. Jo vull aigua sense gas!
- M: Dona, tranquil·la. També tenen aigua i refrescos.
- N: Ai, sí. Que bé!
- M: Mira els nuvis! Ara surten a saludar. Semblen molt feliços. I no paren de fer-se fotos.
- N: És clar, per penjar-les a les xarxes socials i que tothom vegi el gran casament que han muntat. M’agrada més que la gent sigui més discreta…
- M: Bé, però el dia que et casis, també voldràs compartir-ho amb el món, oi?
- N: No crec que em casi… Últimament, no tinc gaire sort amb les parelles.
- M: Home, doncs ja saps què diuen… D’un casament, en surt un altre…
- N: Ja veurem. De moment, segueixo gaudint del paisatge i de l’ambient.
- M: És clar que sí. A més, tampoc és obligatori casar-se. Odio que la gent ens pregunti si seguim solteres o no. Què passa, que no podem venir soles al casament d’uns amics?
- N: Sí, sí. La gent és molt tafanera. Bah, no t’amoïnis. Anem a saludar els amics d’en Robert, que han vingut expressament des de Tarragona.
- M: D’acord. Som-hi!
casar-se | vdávat se, ženit se, brát se |
castell, m. | hrad |
envoltat (de) | obklopen |
natura, f. | příroda |
convidat, -da | pozvaný, host |
casament, f. | svatba |
mida, f. | velikost |
just,-a | přesný; spravedlivý |
sense gas | bez bublinek |
refresc, m. | nealko |
banquet, m. | hostina |
nuvi, núvia | ženich, nevěsta |
muntar | zařídit |
ambient, m. | prostředí, atmosféra |
tafaner,-a | zvědavý, slídil |
expressament | schválně, úmyslně, výslovně |
Gramatika
1. Věty zvolací:
Pro zdůraznění ve větách zvolacích se užívá zájmena QUIN před substantivy:
- Quin dia! To je ale den!
- Quina pregunta! To je ale otázka!
- Quines cases! To jsou ale domy!
Před adjektivy a adverbii se používá QUE:
- Que bé! To ale fajn!
- Que divertit! Jak zábavné!
Před slovesy pak můžeme užít COM a QUANT:
- Quant treballes! Ty ale pracuješ!
2. Subjuntiv ve větách hlavních:
Subjuntiv se ve větách hlavních používá pro vyjádření rozkazu (viz kapitola 20) a přání. V češtině jsou věty přací uvozeny spojkami ať, nechť apod., kterým v katalánštině odpovídá spojka QUE, po které následuje přítomný subjuntiv:
- Que vinguin! Ať přijdou!
- Que us vagi bé! Ať se vám daří!
Přání lze vyjádřit i použitím výrazu „tant de bo“:
- Tant de bo vingui! Kéž by přišla!
3. Subjuntiv po slovesech a vazbách vyjadřujících pocity a hodnocení (agradar, encantar, suportar, odiar, és horrible, està bé...):
Vyjadřuje-li vazba nebo sloveso ve větě hlavní pocity či duševní hnutí (radost, překvapení, údiv, smutek, lítost…), anebo hodnocení, následuje ve větě vedlejší po spojce QUE subjuntiv. V češtině ji odpovídá zpravidla spojka že:
- Radost, spokojenost, vděk (alegrar-se mít radost, AGRADAR líbit se, ENCANTAR nadchnout,
- estar content být spokojený, que bé to je dobře, quina alegria to je radost…)
- Nadšení (entusiasmar uchvátit, fascinar fascinovat, agrair být vděčen…)
- Nespokojenost (molestar obtěžovat…)
- Lítost (SABER GREU/SENTIR litovat, quina llàstima/quina pena to je ale škoda, estar trist být smutný...)
- Překvapení (quina sorpresa to je ale překvapení…)
- Nenávist (ODIAR/DETESTAR nesnášet/nenávidět, NO SUPORTAR nesnášet…)
- Hodnocení (ÉS/SEMBLA horrible, genial, raro, normal, difícil, fàcil, dolent, bo, absurd, fantàstic, trist, complicat...)
(…)
- M’agrada que no hi hagi tanta gent. Líbí se mi, že tu nebývá/není tolik lidí.
- Quina sorpresa que vinguis. To je ale překvapení, že přijdeš!
- Em sap greu que tinguis tants problemes. Lituji, že máš tolik problémů.
- Sembla raro que no hi siguin tots encara. Zdá se divné, že tam ještě všichni nejsou.
- Odio que la gent fumi. Nesnáším, když lidé kouří.
4. Příslovce způsobu
Některá původní příslovce způsobu jsme již viděli: bé, malament (lekce 17.), quasi (téměř) a molt. Jiná se tvoří z přídavných jmen rodu ženského přidáním přípony -ment.
ràpid – ràpida – ràpidament | rychlý – rychlá – rychle |
efectiu – efectiva – efectivament | efektivní – efektivně |
nou – nova – novament | nový – nová – znovu, opět |
Nevariabilní adjektiva:
feliç – feliçment | šťastný/á – šťastně |
amable – amablement | příjemný/á – příjemně |
Několik málo přídavných jmen lze použít i ve funkci příslovce. Zůstávají tak v rodě mužském bez použití přípony -ment:
segur = segurament | Jistě! |
clar = clarament | Jasně! |