Dějiny filosofie II

Pra meny

C. Skepse

a. Pyrrhón z Élidy a prameny

Jako první si představíme školu, která se od zbývajících dvou odlišuje. Na rozdíl od nich totiž nepodává obraz světa, nýbrž se zaměřuje na kritiku všech pokusů takový obraz podat. Podle skeptiků to totiž není v možnostech lidských poznávacích schopností. Jejich ústředním tématem se proto stává problém poznání.

Její zařazení na úvod výkladu nechce zdůraznit, že Pyrrhón byl nejstarší ze všech tří zakladatelů helénistických škol, a že by tedy skepse byla historicky první z nich. Uspořádání výkladu vychází jednoduše z množství dochovaných pramenných textů. Tedy - zatímco máme hojně celých textů a zlomků od stoických myslitelů, primárních zpráv o antické skepsi se dochovalo minimálně. (A pochopitelně - u epikúreismu je to něco mezi...)

Systematický a snad vyčerpávající přehled informací o Pyrrhónovi a počátcích antické skepse najdete v knize:

A. Kalaš. Raný pyrrhonismus neboli blažený život bez hodnot?
Praha: OIKOYMENH 2007.

Dochované zprávy o Pyrrhónovi a jeho filosofii najdete také ve slovenském internetovém časopise Ostium:

A. Kalaš. "Texty k ranému pyrrhónizmu." In: Ostium [elektronický zdroj], roč. 3, č. 3 (2007), http://www.ostium.sk.

Pyrrhón z Élidy Osoba Pyrrhóna z Élidy

Pocházel ze severozápadu Peloponnésu a žil asi v letech 365 - 275. Účastnil se tažení Alexandra Velikého na východ a prý se setkal s indickými "gymnosofisty" a mágy. Už kvůli jazykové bariéře však nelze s jistotou tvrdit, že jimi byl ve svém myšlení ovlivněn.

Dochování Pyrrhónových myšlenek

Podobně jako Sókratés nic nenapsal, ale jeho myšlenky zaznamenal žák Tímón z Fleiúnta, především v básnickém spisu Σίλλοι (Posměšky). Ovšem i tento zdroj se dochoval jen zprostředkovaně a velmi fragmentárně...

Tímón z Fleiúnta (asi 320-230)

Původně se měl stát tanečníkem, ale obrátil se k filosofii. Seznámil se s megarským filosofem Stilpónem, pak poslouchal přednášky Pyrrhóna v Élidě. Určitý čas žil jako potulný sofista, snad se dostal i do Alexandrie. Od r. 275 př. n. l. žil v Athénách, kde i zemřel.

Díla:

Eposy, 60 tragédií, 30 komedií - nezachovaly se.
Σίλλοι - 3 knihy.
- První kniha Posměšků obsahovala vyprávění o sváru dogmatických filosofů, který vyvolala Eris. Zvítězil Pyrrhón. Vystupují v ní filosofové z různých dob: Hérakleitos, Sókratés, Platón, Zénón, Kleanthés, Arkesiláos, Pyrrhón. Tímón sám vystupuje jako Odysseus, Xenofanés jako Teiresiás...
- Druhá kniha se zabývala staršími filosofy, třetí jeho současníky. Dílo bylo ostrou satirou, plnou odvážných jazykových novotvarů.

Timónova vlastní filosofie se podobá Pyrrhónově:
Věci jsou smysly i myšlením nepoznatelné, neboť jsou neurčitelné, nestálé, neobjasnitelné. Proto je třeba se zdržet úsudku, což nám přinese duševní klid.

Nejvýznamnějším pramenem k antickému skepticismu z jeho vlastních řad jsou spisy lékaře Sexta Empeirika:

Sextos Empeirikos (kolem 200)

Argumenty skepse použil s obdivuhodnou mnohostranností na všechny obory vědění. Jeví se jako kritik (často přehnaně jízlivý) všeho tehdejšího vědění. Jeho spisy vcelku jsou "negativní encyklopedií vědění".

Dochovaná díla:

Πυρρώνειοι ὑποτυπώσεις (Pyrrhónské hlavní zásady; 3 kn.) - titul snad v návaznosti na hlavní dílo Ainesidémovo.
Πρὸς μαθηματικούς (Proti učencům - 11 knih).

První z jeho děl je přeloženo do slovenštiny:

Sextus Empiricus. Základy pyrrhonskej skepsy.
Přel. J. Špaňár. Bratislava : Pravda, 1984.

Ztraceny jsou spisy s lékařskou problematikou.

Témata

Autor publikace: PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.

Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.