• 1. Helénismus
• 2. Novoplatónismus
• 3. Křesťanská filosofie v antice
• 4. Přechod od antiky ke středověku

• 5. Úvod ke středověké filosofii
• 6. Důkazy existence Boha
• 7. Petr Abélard
• 8. Problematika univerzálií
• 9. Tomáš Akvinský

Dějiny filosofie II

Následujících necelých 10 let strávil Tomáš Akvinský v Itálii, konkrétně v dominikánských institucích v Neapoli, Orvietu a Římě. Působil převážně jakou učitel.
Během této doby sepsal následující významné texty:

• Summa proti pohanům (Summa contra gentiles)
• Disputační otázky o [Boží] moci
• komentář k Pseudo-Dionýsovu spisu O božských jménech
• Compendium theologiae
• první ze svých komentářů k Aristotelovi, konkrétně ke spisu O duši - Sententia super De anima
• V Římě pak začal psát své nejvýznamnější dílo – Summu theologickou, kterou však nikdy nedokončil.

Summa proti pohanům (Summa contra gentiles)

• Podobně jako v Compendiu a na rozdíl od Summy theologické a komentáře k Sentencím v ní není použita scholastická metoda výkladu (viz 5. E. a.), nýbrž obsahuje souvislý výklad členěný do kapitol.
• Především se však na rozdíl od zbývajících tří teologických syntéz nevěnuje primárně zjevené teologii (až 4. kniha SPP), nýbrž teologii přirozené, tj. tématům plně uchopitelným rozumem a nezávislým na zjevení (1. – 3. kniha). Přirozená teologie dokáže mj. potvrdit existenci Boha či vypracovat pravidla lidské morálky. (Více o obou úrovních teologie a o jejich vztahu v oddíle E.)

Komentář k Pseudo-Dionýsovu spisu O božských jménech

Toto dílo Tomáše velmi ovlivnilo a při jeho studiu si uvědomil, že spis náleží nikoli k aristotelské, nýbrž k platónské linii myšlení. Touto cestou se tedy Tomáš seznámil i s platónskou tradicí. (Zajímavé je, že tento spis Tomáš nekomentoval pro účely své pedagogické činnosti, nýbrž – jen ze zájmu, pro svou osobní potřebu...)

Compendium theologiae

Vyznačuje se ve srovnání s dalšími syntézami stručností a novátorským členěním materiálu: Je koncipováno kolem tří křesťanských ctností – víry, naděje a lásky. To mohlo iniciovat novou orientaci ve velkém tematickém rozsahu středověké teologie, avšak Tomáš dílo nedokončil.
(Hotová je pouze první sekce o víře – 246 kapitol, ze sekce o naději vzniklo 10 kapitol, z poslední nic. Navíc zpracovaná témata jsou podrobněji rozebrána v SPP, proto Compendium není tak významné.)

Sententia super De anima

Také tento komentář (stejně jako další aristotelské komentáře) Tomáš sepsal mimo své učitelské povinnosti. Na jeho komentářích se oceňuje skutečnost, že dokázal jakoby kongeniálně porozumět i velmi temným pasážím Aristotelových textů a odhalit jejich smysl.

V jednom komentáři (ke spisu O nebi) Tomáš představil jakési své „komentátorské krédo“, tedy vysvětlení, proč se vůbec studiem starých filosofických textů zabývá:

Studium filosofie má za cíl vědět nikoli, co si lidé mysleli, nýbrž spíše pravdu o tom, jak se věci mají.
(Sententia super libros De caelo et mundo I.22)

Nešlo tedy v prvé řadě o to, co řekl Aristotelés, nýbrž o to, v čem se Aristotelés přiblížil pravdě. (Z tohoto metodického východiska pak lze bez problémů Aristotela i kritizovat – pokud se někde neblíží pravdě, Tomáš tedy nebyl nekritickým příjemcem aristotelských myšlenek.)

Summa theologická

Tento spis je Tomášovým nejvýznamnějším a metodologicky nejcharakterističtějším dílem. Pokračoval v ní po zbytek života, přesto ji zanechal nedokončenou. Sestává ze tří částí:

1. Existence a přirozenost Boha (quaestiones 1-43), stvoření (44-49), andělé (50-64), šest dní stvoření (65-74) a božská vláda (103-119).
2. Morální otázky, dělí se na dvě části.
3. Inkarnace (1-59) a svátosti (60-90) – tato část je přerušena uprostřed úvah o pokání (a nedokončena).