• 1. Helénismus
• 2. Novoplatónismus
• 3. Křesťanská filosofie v antice
• 4. Přechod od antiky ke středověku

• 5. Úvod ke středověké filosofii
• 6. Důkazy existence Boha
• 7. Petr Abélard
• 8. Problematika univerzálií
• 9. Tomáš Akvinský

Dějiny filosofie II

"Umění" v tomto případě neznamená "umění" v našem moderním smyslu. Latinské ars je ekvivalentem řeckého τέχνη ve významu "odborná znalost", "dovednost". (V platónském kontextu by bylo možné užít i termín ἐπιστήμη, tj. "věda", "vědění". Pak bychom tedy hovořili o "sedmi svobodných vědách".)

"Svobodnými" jsou tyto obory zvány proto, že slouží jen duchovní kultivaci člověka a jeho zvídavosti, ale nemají ekonomický přínos.

Systém "septem artes liberales", tj. sedmi svobodných umění byl náplní vzdělávání na "artistických" (tj. vlastně filosofických) fakultách středověkých univerzit (viz oddíl 5. E. a.). K jeho ustavení však došlo v průběhu dlouhých staletí v antice, přičemž právě doba, v níž se v tomto tématu pohybujeme, přispěla zásadní měrou k propracování systému do standardní podoby:

První tři disciplíny se zabývají jazykem a významem jeho složek ("dialektika" představuje vlastně logiku). Jsou označovány jako trivium, "trojcestí" a představují počátek vzdělávání. Zbývající čtyři disciplíny (kvadrivium, "čtyřcestí" byly náplní vyššího vzdělání a zabývaly se "reálným" světem, tj. nezávislým na člověku (na rozdíl od jazyka).
Ve srovnání s obsahem současného vzdělávání zaujme nejvíc zařazení rétoriky, jež jako jediná ze sedmi nauk nebude dnes mít výraznou obdobu. To dokládá skutečnost, že mluvené slovo mělo v antice mnohem větší význam (a také respekt) než dnes.

Vývoj systému

• Pýthagorejci propojovali různé oblasti zkoumání stejným aritmetickým, tj. číselným výkladem. Doloženými oblastmi jejich zájmu jsou právě aritmetika, geometrie, hudba a astronomie.
• Platón v VII. knize Ústavy představil postup vzdělání, kterým musejí projít budoucí vládci - filosofové:
  • aritmetika
  • geometrie
  • astronomie
  • hudba
  • dialektika
  Přitom první čtyři disciplíny mají za úkol odvádět člověka od smyslového k nesmyslovému (prostřednictvím čísla) a dialektika je (na rozdíl od pozdějšího systému) nejvyšší a nejpřesnější vědou, která se zabývá pouze inteligibilním předmětem.
• Kompletně se soubor sedmi odvětví objevuje u Varrona (viz B. a.), ovšem ještě se dvěmi disciplínami navíc.
• Cassiodórus (viz B. c.) učinil ze sedmi umění předmět církevního vzdělávání, a tím mu otevřel cestu na všechny typy středověkých škol.

Přehled umění se stručným naznačením jejich náplně a se zdůrazněním významu filosofie podává následující obrázek ze 12. st. (popisky jsou ovšem latinsky, chcete-li si je přesto přelouskat, klikněte na obrázek pro větší a čitelnější verzi):