• 0. Poznámka
• 1. Úvod
• 2. Míléťané
• 3. Pýthagorejci
• 4. Hérakleitos
• 5. Eleaté
• 6. Po eleatech
• 7. Sofisté
• 8. Sókratés
• 9. Platón
• 10. Aristotelés

Dějiny filosofie I

Dochované Aristotelovo dílo je rozsáhlejší než Platónovo. Ale jak jsme si už řekli, Aristotelova systematičnost nám umožňuje poměrně snadnou orientaci. To si ukážeme v oddíle D. a., kde si uvedeme nejdůležitější tituly roztříděné podle jednotlivých filosofických disciplín.

V oddíle D. b. si představíme Aristotelovo známé členění veškerého vědění do tří skupin — vědění či vědy teoretické, praktické a tvořivé (poiétické). V tomto bodě Aristotelés vychází z Platóna a navazuje na něj. Platón naznačil dělení „umění“ (τέχναι), tedy znalosti určitých postupů, algoritmů v Sofistovi (219a nn.; pro zajímavost — nejvyššími rody jsou umění tvořivé a získávací). A ve Filébovi (55d nn.) na obecnější rovině dělí všechny „vědy“, vědění (ἐπιστήμαι), přičemž dvěma hlavními druhy jsou vědění „výrobní“ (δημιουργικόν) a vzdělávací či výchovné. Vidíme podobnosti s dělením Aristotelovým, ale také si všimněme Platónovy tendence dělit vše na dva druhy (i když to nemá být nutným pravidlem). Aristotelova inovace tedy spočívá už v rozdělení veškerého vědění na tři základní druhy.