• 0. Poznámka
• 1. Úvod
• 2. Míléťané
• 3. Pýthagorejci
• 4. Hérakleitos
• 5. Eleaté
• 6. Po eleatech
• 7. Sofisté
• 8. Sókratés
• 9. Platón
• 10. Aristotelés

Dějiny filosofie I

I z našeho stručného (zvlášť v posledních oddílech) přehledu je vidět, že Aristotelés vytvořil ucelený systém, který dokáže vysvětlit a propojit různé oblasti skutečnosti. Sice v něm najdeme nejasnosti či rozpory, ale to patří k živému a poctivému promýšlení problémů. (Nejasnosti se vyskytují i v současných vědeckých poznatcích.)

Aristotelův systém zahrnuje velmi rozsáhlý popis přírody, tedy látkového světa kolem nás. (My jsme zcela pominuli obrovský Aristotelův výkon v oblasti pozorování a zkoumání živých organismů.) Popisuje kosmos a pozici i roli Země v něm, příčiny všech dějů, látkové složení. To vše zakládá pomocí metafyzického principu, nelátkového prvního hybatele.

Ten pak představuje spojnici s dalšími oblastmi výkladu, etikou a politikou. A aspoň nyní připomeňme, že Aristotelés se věnoval také analýze umělecké tvorby ve spise Poetika a analýze typicky řecké praktické činnosti (v aristotelském smyslu slova πρᾶξις) — řečnictví (Rétorika). Bez přehánění lze říci, že nenajdeme téma, jímž by se někdo před ním zabýval a Aristotelés k němu nepřispěl. V mnoha oblastech je dokonce považován za průkopníka a zakladatele daného oboru, např. v logice a psychologii.

Šíře záběru a důkladnost promyšlení problémů zajistily Aristotelovu myšlení téměř nesmrtelnost (některé jeho myšlenky byly uznávány po více než tři čtvrtiny dosavadních dějin filosofie). K těm nejvlivnějším patří přesvědčení o umístění Země v centru sférického kosmu, vysvětlení kruhových pohybů nebeských těles pomocí pevných aithérických sfér, tvrzení o odloučeném božském počátku nebo pojetí lidského dobra jako ctností duše.

Aristotelův vliv byl tak zásadní, že podle kritiků v jistých dobách představoval dokonce překážku pokroku poznání. Vzpomeňme na Galileiho, který se údajně pokoušel vyvrátit aristotelské přesvědčení o tom, že těžší těleso padá rychleji, pouštěním kamenů ze šikmé věže v Pise. Ostatně v Ontologii I v jarním semestru budete sledovat postupné vyvracení Aristotelových omylů, jež dospělo tak daleko, že dnes zřejmě už žádné Aristotelovo tvrzení o světě neplatí.

Tedy Aristotelés se ve všem mýlil? Ano, ale to není důvod ke zklamání. Vždyť stejně bychom mohli říct, že ani 19. st. nevědělo nic o skutečné podobě vesmíru. A možná se za sto let ukáže, jak nevědomí jsme my dnes. Když se budeme snažit porozumět Aristotelovým myšlenkám v kontextu jeho doby a tehdejších poznatků, pochopíme jednak obrovský pokrok poznání od Aristotela po dnešek a obtíže, jež jej doprovázely, ale také nás to snad přivede k přiměřené pokoře a kritičnosti při hodnocení poznání vlastního, ať osobního, ať současného poznání celého lidstva.

Kontrolní otázky