Dějiny filosofie I

Na co myslí běžný antický filosof? | © Michal Peichl

sipka D. Zénón z Eleje

Zénón z Eleje | © Michal Peichl

Na SEP se tentokrát můžete začíst jednak do článku

„Zeno of Elea“ od J. Palmera,

jednak do tématicky laděného textu N. Huggetta

„Zeno’s Paradoxes“.

Článek se stejným názvem, tentokrát od B. Dowdena, obsahuje i 

The Internet Encyclopedia of Philosophy.

České překlady zlomků — opět na

Fysis.cz.

Jak budeme postupovat u Zénóna? V oddíle B. jsme už charakterizovali Zénónův záměr: Podpořit jakoby z druhé strany Parmenidova tvrzení. Schematicky: Parmenidés tvrdí X, Zénón dokazuje, že neplatí tvrzení „X není pravda“. Takový záměr hned prozrazuje specifické promýšlení problému, tedy specifický postup. Proto si nejprve ukážeme, jakou metodu pro svou snahu Zénón zvolil (D. a.).

Následně si budeme moci představit aspoň některé z jeho argumentů, tedy jádro jeho myslitelské činnosti (D. b.).

Protože Zénón nepředstavil vlastní systém či vlastní koncepci skutečnosti, stěží se v jeho stopách mohli vydat nějací následníci, „zénónovci“. Přesto však Zénónovy paradoxy antickou filosofii ovlivnily, jak si ukážeme v oddíle D. c.

Přistupujeme k prvnímu bodu — jak tedy Zénón ve svých úvahách postupoval?

nahoru
Powered by Ondřej Škrabal, Martin Prokop
Autor publikace: PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041

Logolink, projekt číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0041