Dějiny filosofie I

Na co myslí běžný antický filosof? | © Michal Peichl

sipka D. Hérakleitos — člověk

Hérakleitos

Obrázek Hérakleita slavném obraze (zpodoben prý podle Michelangela)

Hérakleitos na Raffaelově Athénské škole.

Základní informace o Hérakleitovi v jedné internetové encyklopedii...

Hérakleitos na IEP;

... a jiný výklad od téhož autora (D. W. Graham) na druhé základní webové encyklopedii (SEP):

Hérakleitos na SEP.

Ovšem nejlepším zdrojem informací o Hérakleitovi na webu je zřejmě domácí stránka Z. Kratochvíla — Fysis.cz. Najdete zde snad úplně všechno, mimo jiné Hérakleitovy zlomky v řečtině, jejich kritické překlady do češtiny a také text rozsáhlé monografie o efesském mysliteli.

Hérakleitos na Fysis.cz.

Ani o Hérakleitově životě nemáme příliš věrohodných informací, ale pro naše potřeby naštěstí dostačuje i to málo, co se dochovalo. Zajímají nás totiž v prvé řadě ty životopisné údaje, jež nám pomohou porozumět Hérakleitovým zlomkům a myšlenkám. Tyto údaje budeme hledat na uvedeném webu Z. Kratochvíla.

Hérakleitos prožil celý život (přibližně v letech 540-480 př. n. l.) v Efesu, jenž se nacházel nedaleko od Mílétu severním směrem (podívejte se na mapu v oddíle 1. C. a.).

Důležitějši pro nás je však až Hérakleitův odchod do chrámu bohyně Artemis, a posléze do samoty do hor (DK 22 A1, viz DL IX 3). Odchod souvisel s jeho nevolí vůči efesským spoluobčanům a pocitem vlastní nadřazenosti (DL IX 2 a DK 22 B121). Takové mínění o sobě samém se pochopitelně projeví i v jeho spise a právě tento rys uvádí Díogenés už ve třetí větě své zprávy, hned po základních biografických údajích:

„Hérakleitos z Efesu byl syn Blosónův — nebo podle některých Hérakontův. Mužného věku dosáhl v 69. olympiádě [504 až 501 před n. l.]. Byl velmi povýšený jako málokdo a přezíravý, jak je zřejmé i z jeho spisu...“
DK 22 A1 (DL IX 1)

U takového muže nás asi nepřekvapí, že nebude mít příliš uznání pro své předchůdce, nýbrž spíše je bude kritizovat (viz B40, 42) a bude prohlašovat, že ke všem svým vědomostem dospěl sám (DL IX 5). A protože je přesvědčen o své výjimečnosti a o tom, že málokdo může poznat nejhlubší pravdu tak jako on sám, nebude ji ani ostatním sdělovat se snahou, aby mu porozuměli. Z toho jej aspoň někteří antičtí autoři skutečně podezírali:

„Někteří tvrdí, že ji [tj. svou knihu] napsal úmyslně nejasně, aby ji mohli číst [jenom] povolaní a ne kdekdo z obyčejných lidí, aby se nedala snadno tupit.“
DK 22 A1 (DL IX 6)

Zde nacházíme možnou příčinu potíží, na něž jsme narazili při interpretaci některých zlomků. Přejděme nyní přímo k charakteristice Hérakleitova spisu, abychom tuto pro Hérakleita nepříznivou zprávu posoudili.

nahoru
Powered by Ondřej Škrabal, Martin Prokop
Autor publikace: PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041

Logolink, projekt číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0041