H. Dění a poznání |
Poznat skutečnost ovšem není jednoduché, protože „přirozenost se ráda skrývá“ (B123). Ve zlomku B1 říká Hérakleitos s despektem na adresu zřejmě všech ostatních lidí:
„Vůči řeči, která zavazuje — vždy — nechápající jsou lidé, jak předtím než ji slyšeli, tak poté, co uslyší prvně.
Ačkoliv se všechno děje podle této řeči, podobají se nezkušeným, když zakoušejí taková slova i díla, jaká já vykládám, když každé rozlišuji podle přirozenosti a ukazuji, jak se to s nimi má.
Ostatním lidem však zůstává skryto, co dělají, když bdí, tak jako zapomínají, [co dělají,] když spí.“
DK 22 B1 (Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos VII, 132, 1-11 a jinde)
Vidíme, že lidé by měli poznat právě λόγος — „řeč“ jakožto princip všeho dění, avšak selhávají, nejsou s to ji poznat nebo jí porozumět (viz také B34). Jediný Hérakleitos, zdá se, má dostatečné schopnosti k tomuto poznání.
Hérakleitos kritizuje jmenovitě několik významných postav:
„Mnohoučenost rozumu nenaučí: jinak by byla naučila Hésioda i Pýthagoru a dále Xenofana a Hekataia.“
DK 22 B40 (DL IX 1 a jinde)
„Hésiodos, učitel velmi mnohých: vědí o něm, že velmi mnoho ví,
on, který nepoznal, jak je to se dnem a nocí: jsou totiž jedno.“
DK 22 B57 (Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX 10, 2)
„Nechápou, jak neshodné se sebou souhlasí:
spojení, které se obrací zpátky, tak jako u luku a lyry.“
DK 22 B51 (Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX 9, 2, 1-4)
Důvodem kritiky je právě
(B51, viz také B108).I z hlediska poznání je cílem pochopit λόγος, tedy jednotu všech věcí (protikladů). Takové pochopetní umožní porozumět podstatě skutečnosti, a následně zvolit správný způsob života.