• 0. Poznámka
• 1. Úvod
• 2. Míléťané
• 3. Pýthagorejci
• 4. Hérakleitos
• 5. Eleaté
• 6. Po eleatech
• 7. Sofisté
• 8. Sókratés
• 9. Platón
• 10. Aristotelés

Dějiny filosofie I

Homér je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších umělců v celých lidských dějinách, ovšem o něm samotném toho víme jen velmi málo:

• Žil asi ve 2. pol. 8. st. př. n. l., v „temném“ období (charakteristikou „temné“ se rozumí nedostatek pramenů pro toto století).
• O jeho osobě ani o jeho životě není nic známo, už v antice se o poctu být jeho rodištěm přelo sedm míst.
• Tradičně je považován za autora dvou velkých eposů — Íliady a Odysseie, ale hned ukážeme, že ani to nemůžeme o Homérovi tvrdit s jistotou.

Tyto eposy líčí hrdinské činy mykénské epochy (13. st. př. n. l.), avšak písemné podoby nabyly až v 8. st. př. n. l. (To víme podle toho, že v básních jsou užity některé reálie typické právě pro toto období — např. pohřeb žehem a běžné užívání železa.)

Líčení reálií však také prozrazuje, že Odysseia je asi o půl století mladší než Ílias, proto se moderní zkoumání kloní k závěru, že eposy jsou dílem dvou různých básníků.

Doplňme pro zajímavost, aby jasně vysvitlo, v jakých časových dálavách se pohybujeme: Jak jsme už řekli, eposy byly sepsány v 8. st. př. n. l., poté už v 6. st. př. n. l. za vlády tyrana Peisistrata v Athénách došlo k jejich redakci, tj. jakémusi oficiálnímu uspořádání. Nám se však fyzicky dochovaly teprve opisy ze středověku, tedy z doby téměř 2000 let po vzniku obou básní.

Oba eposy představují písemný záznam či písemné zpracování ústně podávaných veršů, jež šířili potulní pěvci — aoidové. Ústní charakter se projevuje např. v používání fixních přívlastků jako „chytrý Odysseus“, „rychlonohý Achilleus“ (to se totiž dobře pamatuje). K tomuto závěru se dospělo ve 20. — 30. letech minulého století srovnáním s dosud živou ústně tradovanou epickou poezií u jihoslovanských národů.

Nás ovšem v prvé řadě zajímá vztah obou eposů — literárních děl — k filosofii.

Homérské eposy a filosofie

Obsahují eposy nějaké filosoficky relevantní či zajímavé motivy? Ano, a to přinejmenším ve dvou ohledech:

• Jednak v nich narazíme na předfilosofické užití některých pozdějších filosofických termínů (κόσμος, ἰδέα, πῦρ, αἰθήρ) — zkoumání jejich výskytů napomáhá odhalení významu a zvláštností jejich pozdějšího filosofického užití.
• Především však zde najdeme první popis celku (lidského) světa — „Achilleův štít“ (Ílias XVIII, 478-608).

Achilleův štít

Je dílem boha (Héfaista), tzn. následný popis je prezentován jako božský pohled na celek světa, ne jako pohled lidského ducha či rozumu.

Štít má kruhový tvar a jsou na něm zobrazeny čtyři pruhy soustředně umístěné kolem středového kruhu (podle obrázku M. M. Willcocka, dne 23. 8. 2014 dostupného např. na Oxford Tutorial Service, překreslil M. Peichl):

Podívejte se také na moderní pokus o rekonstrukci Achilleova štítu (počátek 19. st.) a na část rekonstrukce v detailu.

Co je na štítu vyobrazeno?

Uprostřed:
Země, nebeská báň, mořská hladina — základní prostorové vymezení řeckého života.

1. pruh (kolem středu):
a) Město v míru: svatba, soud;
b) město ve válce: záloha, boj.

Na tomto pruhu Héfaistos zobrazil svět lidského soužití — jednak soužití podle zákona a řádu a proti tomu porušení zákona, řádu a uplatňování síly. Obojí patří k lidskému společenskému životu.

2. pruh:
Venkovský život: orba, žně, vinice — obstarávání obživy, „rostlinná výroba“.

3. pruh:
Lvi přepadnou stádo, pastvina, tanec = „živočišná výroba“ — skot, ovce.

Druhý a třetí pruh představují člověka v přírodě, z níž získává obživu. Homér zřejmě spatřuje v takovém venkovském životě správné určení pro člověka, protože popis obou pruhů končí tancem a zpěvem.

Na rozdíl od toho začíná popis městského života svatbou, tj. spojením lidí, pokračuje soudem, tedy rozepří a rozdělením, které je ještě urovnáváno podle práva. Líčení pak končí válkou, v níž se nezachovávají žádná pravidla — dochází k přepadení ze zálohy. Homér sice přisuzuje vytvoření štítu bohu, ale sám volí počátek, směr a konec popisu, a tím zřejmě prozrazuje své hodnocení znázorňovaných skutečností.

4. pruh:
Ókeanos, který tvoří okraj celého štítu, a objímá tak celý lidský svět.

Jak tento výklad „celku skutečnosti“ zhodnotit z filosofického hlediska?

Vidíme, že Homér podává pouze popis, nikoli však vysvětlení či odůvodnění. Zobrazen je celý lidský svět a jeho hranice. Je uzavřen do určitých struktur, které mu dávají řád. Lze vysledovat, že tato struktura je dualistická: dva stavy městského života; rolnictví vs. pastevectví; dále uvnitř jednotlivých pruhů svatba vs. soud; záloha vs. boj. Takový popis skutečnosti zůstává na mýtické rovině.