• 0. Poznámka
• 1. Úvod
• 2. Míléťané
• 3. Pýthagorejci
• 4. Hérakleitos
• 5. Eleaté
• 6. Po eleatech
• 7. Sofisté
• 8. Sókratés
• 9. Platón
• 10. Aristotelés

Dějiny filosofie I

Cíle tématu

Počátek filosofie

Tvrzení, že evropská filosofická tradice začíná právě Míléťany, pochází od Aristotela. Konkrétní doklad je uveden ve výkladu o Thalétovi (oddíl C. a.).

Ani moderní bádání Aristotelův postřeh nezpochybnilo — nebyly nalezeny žádné doklady o tom, že by se filosofickému zkoumání skutečnosti oddával už někdo starší než Thalés.

Časové a historické zařazení

Je pochopitelné, že čím staršími dějinami se zabýváme, tím méně máme k dispozici přesných a spolehlivých pramenů. To platí — alespoň v podstatné většině případů — také pro dějiny filosofie. Nemůžeme proto očekávat, že dokážeme přesně určit letopočty narození a smrti nejstarších filosofů.

Řecké prameny sice udávají přesné údaje (viz příslušné pasáže v DL), ty však často vycházejí spíše ze symbolických vztahů a spojení než z kritického historického zkoumání v našem slova smyslu, proto je třeba tyto údaje brát s rezervou. (Příklad moderního kritického přístupu k těmto údajům najdete v KRS s. 100, 130-132, 184-185.)

Naštěstí pro studium počátků filosofie není přesné určení letopočtů zásadní, proto se můžeme spokojit s určením přibližným, že mílétští filosofové působili v 6. st. př. n. l.

Z historického hlediska spadali do období, kdy se iónští Řekové museli stále více bránit východním sousedům. Nakonec se neubránili Peršanům, a je možné, že porážka Mílétu r. 494 př. n. l. násilně přervala první filosofickou tradici.

Obecná charakteristika

Příslušnost k téže myslitelské tradici prozrazují jisté společné motivy v myšlení všech tří nejznámějších Míléťanů.

• Shodným východiskem bylo pozorování především meteorologických a biologických jevů.
• Z těchto empirických dat (příp. také s pomocí určité spekulace — to v případě Anaximandra) dospěli k přesvědčení, že všechny jevy mají nějaký společný základ či počátek.
• Jejich výklad, v němž je tento prazáklad či počátek ústředním bodem, není vůbec (či jen v minimální míře) zatížen tradičními řeckými mýtickými představami, naopak jej lze označit za racionální a založený na hledání přirozených principů skutečnosti.

My si postupně představíme výklady všech tří Míléťanů, přičemž se budeme snažit o splnění výše uvedených cílů.