• 0. Poznámka
• 1. Úvod
• 2. Míléťané
• 3. Pýthagorejci
• 4. Hérakleitos
• 5. Eleaté
• 6. Po eleatech
• 7. Sofisté
• 8. Sókratés
• 9. Platón
• 10. Aristotelés

Dějiny filosofie I

• Anaximandros byl stejně jako Thalés přesvědčen, že pozorovatelné věci a jevy mají jeden totožný základ či počátek.
• Na rozdíl od svého předchůdce však ve svých úvahách nezůstal na rovině smyslově vnímatelného, nýbrž postoupil k abstraktní rovině na základě spekulace, podložené argumentací — to se projevuje především ve volbě apeira jako počátku; dále také v určení pozice Země v kosmu. (Proto je některými moderními badateli, např. D. Coupriem, považován za prvního filosofa právě až Anaximandros.)
• Při těchto spekulacích Anaximandra zřejmě vedlo přesvědčení o dlouhodobé stabilitě světa, která se zakládá na rovnováze či symetrii určitých prvků. Stabilita a rovnováha ovšem není věčná, protože celý svět vznikl a podle všeho zase zanikne. Na vyšší úrovni abstrakce je stálost celku zřejmě zaručena samotným apeirem.

  Anaximandros naznačuje rovnovážnou pozici, v níž setrvává, nemaje důvod se pohybovat jedním směrem spíše než kterýmkoli jiným.

• Ve srovnání s Thalétem je Anaximandrovo myšlení fyzikalističtější. Na všech rovinách skutečnosti je ústředním hybným činitelem protiklad teplého a studeného, popř. působení (teplého) ohně na (studenou) vodu, hýlozoistické motivy se uplatňují v podstatně menší míře.
• Ocenění si zaslouží také systematické užití tohoto výkladového principu ve všech oblastech (kosmogonie, kosmologie, biologie, meteorologie).
• Díky dochovaným zprávám (jež přímo či zprostředkovaně vycházejí z Anaximandrova vlastního spisu) si můžeme učinit aspoň přibližnou představu o procesu vzniku světa z apeira (a jeho nutném opětném zániku).

Z historického hlediska lze Anaximandra považovat za typického mílétského myslitele, což dokládá i význam vody a vzduchu v jeho výkladu skutečnosti, jenž jej spojuje s Thalétem i Anaximenem.
Vzhledem k výše řečenému jej však můžeme označit za nejspekulativnějšího z mílétských myslitelů.
Přesto ani jeho myšlení nemělo trvalejší vliv na následující vývoj filosofie.