• 0. Poznámka
• 1. Úvod
• 2. Míléťané
• 3. Pýthagorejci
• 4. Hérakleitos
• 5. Eleaté
• 6. Po eleatech
• 7. Sofisté
• 8. Sókratés
• 9. Platón
• 10. Aristotelés

Dějiny filosofie I

• Ukázali jsme, že Thalés vysvětluje skutečnost jinak než např. Hésiodos, a že si tedy zaslouží­ zařazení­ do dějin filosofie. Jeho metodu lze charakterizovat následovně: pozorování přírodních jevů → jejich univerzální vysvětlení na základě určení jejich přirozeného počátku.
• Protože jako první uvažoval tímto způsobem, je jeho myšlení originální (jak zdůrazňuje opět P. O’Grady) navzdory tomu, že podobné myšlenky o vodě se vyskytovaly i v jiných blízkovýchodních civilizacích (Thalétovu inspiraci těmito vnějšími zdroji se naopak snaží doložit KRS, viz s. 120-121).
• Budeme-li skutečně Thaléta brát jako prvního filosofa a jakéhosi zakladatele filosofie, pak samozřejmě je jeho význam stěží docenitelný. Ale i při střízlivějším hodnocení lze konstatovat, že způsob jeho uvažování ovlivnil jeho mladší mílétské následovníky a mílétské myšlení v celku zase stálo v pozadí elejské proměny filosofického tázání, z níž pak vycházejí i Platón s Aristotelem.
  A koneckonců fakt, že právě tyto dvě vrcholné postavy antické filosofie uvádějí Thaléta jako jakýsi vzor filosofa (viz oddíl C. a.), dokazuje, že nejstarší z mílétských filosofů došel u Řeků velkého uznání.