Dějiny filosofie I

Na co myslí běžný antický filosof? | © Michal Peichl

sipka C. Problém s prameny a zdroji

Kvůli uzavřenosti pýthagorejských spolků a absenci písemného zaznamenání myšlenek máme o nejstarším pýthagorejství jen velmi kusé a nespolehlivé informace. Situaci může názorně vykreslit srovnání některých pýthagorejských oddílů v DK např. s oddíly věnovanými Míléťanům či Hérakleitovi, u nichž najdeme standardní členění na zlomky A — zprávy o daném mysliteli — a zlomky B — předpokládané přímé citáty z díla myslitele. (Pro naše potřeby můžeme pominout zlomky C.)

Jaká je tedy situace u pýthagorejců? Pro ilustraci jsou vybrány oddíly, kde jsme na tom se zprávami nejhůře. U jiných, např. u Filoláa (DK 44) je situace obdobná jako u ostatních předsókratiků.

Nejstarší věrohodné dochované přímé zlomky tak pocházejí až z Filoláova spisu O přírodě (možná vůbec prvního pýthagorejského spisu — viz C. Huffman na SEP). Tento myslitel působil až po r. 450 př. n. l.

Uvedené komplikace pak pochopitelně poznamenávají — mimo jiné — také naše vědomosti o samotném Pýthagorovi.

nahoru
Powered by Ondřej Škrabal, Martin Prokop
Autor publikace: PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041

Logolink, projekt číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0041