• 0. Poznámka
• 1. Úvod
• 2. Míléťané
• 3. Pýthagorejci
• 4. Hérakleitos
• 5. Eleaté
• 6. Po eleatech
• 7. Sofisté
• 8. Sókratés
• 9. Platón
• 10. Aristotelés

Dějiny filosofie I

Sofisté nejenže učili, ale učili za odměnu, vyučování bylo zdrojem jejich obživy, byli tedy „profesionálními učiteli“. Tu nás jistě napadne — ze zvědavosti, abychom se s nimi porovnali nebo abychom si učinili obrázek o závažnosti a relevanci Platónových a Aristotelových výtek —, kolik asi ti sofisté brali. Abychom si však mohli učinit obrázek, je třeba se nejprve seznámit se starými řeckými peněžními jednotkami.

Řecké peněžní jednotky

Základními jednotkami byly:

1 mina = 100 drachem = 600 obolů

Reálnou hodnotu těchto jednotek odhalují následující údaje:¹

Za účast na soudu, v lidovém shromáždění a na divadle stát platil občanům 2 oboly denně, což stačilo rodině na skrovné živobytí. Řečník Lysiás byl zřejmě štědrý, neboť vyčíslil své výdaje na podporu 5 lidí přibližně na 3 drachmy (= 18 obolů) na den, tedy na jednoho to bylo přes 3 oboly. Jiný, ještě slavnější řečník — Démosthenés určil výši výdajů na tři osoby (sebe v době nezletilosti, svou sestru a matku) na 700 drachem za rok, tj. asi 2 drachmy (= 12 obolů) na den pro 3 osoby.

Teď už dokážeme ocenit peníze, kolik obolů, drachem či min tedy vydělávali sofisté?

Výdělky sofistů

Fakt, že sofisté přijímali mzdu za výuku, je doložen z několika zdrojů, z Xenofóntových Vzpomínek na Sókrata (Mem. 1, 6, 13), u řečníka Ísokrata, u Aristotela, ale především v dialozích největšího kritika sofistů Platóna. Abychom se i tentokrát vyhnuli jednostrannosti, začneme zprávou velkého Platónova rivala ve vzdělávání — Ísokrata.

Ísokratés tvrdí, že největší odměnou pro sofistu je, když vidí, jak se některý z jeho žáků stal moudrým a respektovaným občanem. Sofisté si podle něj nevydělali tolik, aby žili v nadbytku a luxusu, spíše vedli uměřený život (tím se asi myslí, že měli průměrný či mírně podprůměrný příjem). Jako nejpádnější argument proti obvinění sofistů z přílišného bohatství uvádí Ísokratés Gorgiovu situaci: Tento sofista — rétor neměl žádné výdaje s domem či daněmi ani s rodinou (starý mládenec a bez dětí), žil a vydělával velmi dlouho, a přitom prý jeho pozůstalost tvořila částka odpovídající pouhým 200 min (Antidosis 155-56). Tyto údaje jsou ovšem v nesouladu s Platónovými zprávami.

Platón naopak zdůrazňuje bohatství sofistů — Prótagorás si prý vydělal víc než Feidiás (Men. 91d) a Gorgiás a Prodikos víc než znalci kteréhokoliv jiného umění (Hipp. Maj. 282d). Hippiu, kterého líčí jako velmi samolibého a se sebou spokojeného muže, Platón využívá (či zneužívá?) ke vzbuzení dojmu, že pro sofisty byl výdělek hlavním motivem:

„... ty nevíš nic, Sókrate, o krásných úspěších v této věci. Neboť kdybys věděl, kolik peněz jsem si vydělal já, to bys užasl. Ostatní případy vynechávám, avšak kdysi jsem přišel na Sicílii, když tam dlel Prótagorás, proslulý a starší, a tu jsem si já, mnohem mladší, v krátké době vydělal mnohem více než sto padesát min, jen z jedné velmi malé osady, Inyka, více než dvacet min; když jsem přišel s těmi penězi domů a dal jsem je svému otci, on i ostatní spoluobčané žasli a byli ohromeni. A skoro myslím, že já jsem si vydělal více peněz než kteříkoli dva jiní sofisté dohromady.“
Platón, Hippiás Větší 282d-e

Necháme-li veleúspěšného Hippiu bokem jako možnou uměleckou hyperbolu, najdeme jinde u Platóna informace o mzdě 5 min (Ap. 20a) za Euénův přednáškový kurz nebo 1 či 50 drachem za různé verze jedné Prodikovy přednášky (Crat. 384b). Na druhou stranu podle jiných zdrojů, např. Díogena Laërtského (DL IX 52) si Prótagorás stanovil „školné“ 100 min. D. Blank přepočítal tuto částku na průměrnou denní mzdu dělníka, což byla 1 drachma, a Prótagorovi by pak jeden žák vystačil na průměrný denní plat po více než 28 let. Přitom se pochopitelně musíme domnívat, že Prótagorás měl současně více žáků.

A máme-li z nezávislého zdroje doloženo, že sám Ísokratés učil za 10 min (Plútarchos, Vitae decem oratorum 838E5), zdá se, že blíže pravdě je tentokrát Platón a že sofisté si asi přišli na pěkné peníze.

Na závěr tohoto oddílu ještě jedna zajímavost.

Kolik by požadovali sofisté v dolarech?

K. L. Ross se pokusil přepočítat athénské částky na americké dolary. Přepočet vychází ze srovnání průměrné denní mzdy. Podrobnosti postupu a také pokus o přepočet na základě hodnoty stříbra najdete zde (oddíl „Money in Plato’s Apology of Socrates“). Výsledek shrnuje následující tabulka (údaj o množství stříbra se samozřejmě vztahuje k 1 mině — takovému množství stříbra odpovídala její hodnota).

1500 USD (1990) ~ 1 mina = 100 drachem = 600 obolů ~ 0,436 kg stříbra

Pokud by byly zprávy o 100 minách za studium u Prótagory pravdivé, jednalo by se tedy na dnešní poměry o velmi vysoké školné.

Podle Ísokrata nuzný muž, podle Platóna muž s nejvyšší mzdou.

¹ Podle článku Davida Blanka „Socratics vs Sophists on Payment for Teaching" (Classical Antiquity 4, 1985, 1-49).