C. Sókratés — muž |
Sókratés byl jedinečnou postavou dějin filosofie. Toto tvrzení lze doložit jednak faktem, že pozdější myslitelé se právě na něj — na jeho osobnost a život — často odvolávali ve svých úvahách (viz diplomová práce J. Franeka „Recepcia Sókrata v helénistickej a patristickej filozofii“), jednak skutečností, že i dnes si laik, když bude tázán na jméno nějakého filosofa, asi vybaví na prvním místě Sókrata.
Jestliže chceme odhalit Sókratovu jedinečnost, musíme se obrátit jednoznačně k Platónovi, neboť Xenofón jej při své apologetické snaze líčí naopak jako běžného Athéňana, ničím se nelišícího od spoluobčanů. Platónův Sókratés však o sobě říká:
„... jistě je uznáno, že se Sókratés něčím liší od obyčejných lidí.“
Platón, Obrana Sókrata 34e-35a
Dobře, ovšem teď musíme položit dvě otázky: Čím se Sókratés lišil od „obyčejných“ lidí? (V originále čteme τῶν πολλῶν ἀνθρώπων, tedy možná spíše od „většiny“.) A především, přece jsme tvrdili, že Sókratés je jedinečný nikoli mezi Athéňany, nýbrž mezi filosofy. Proto se také zeptáme: Čím se Sókratés liší od ostatních filosofů?
Obojí odhalíme následujícím postupem. Nejprve se seznámíme se Sókratovým životem (C. a.), čímž vyjde najevo jeho odlišnost od „většiny“ (ale částečně i od filosofů). Pak se zaměříme na filosofičtější témata, nejprve popíšeme metodu Sókratova filosofování (C. b.), a poté přejdeme k bodu, který jistojistě ukáže Sókrata jako jedinečného myslitele. Nebo snad znáte jiného filosofa, který by tvrdil, že nic pořádného neví (C. c.)?