• 0. Poznámka
• 1. Úvod
• 2. Míléťané
• 3. Pýthagorejci
• 4. Hérakleitos
• 5. Eleaté
• 6. Po eleatech
• 7. Sofisté
• 8. Sókratés
• 9. Platón
• 10. Aristotelés

Dějiny filosofie I

O Sókratových životních osudech máme ve srovnání s předchozími mysliteli podstatně více informací. Ovšem až na výjimky se zprávy týkají jeho stáří. Protože u Sókrata více než u koho jiného platí, že jeho životní osudy jsou propojeny s jeho myslitelským úsilím, stručně si představíme jeho základní biografické údaje.

• Sókratovým otcem byl kameník Sófroniskos (viz dialog Lachés 180d-e), matkou porodní bába Fainareté (Theaitétos 149a). Sókratés se pravděpodobně vyučil otcovu řemeslu, ale jakým způsobem se pak živil, není jasné — v Obraně Sókrata (31a-b, viz níže) dokonce říká, že pro starost o občany a dobro jejich duše zanedbával vlastní záležitosti.
• Přesto měl poměrně spokojenou rodinu s Xanthippou a třemi syny (Xenofón, Vzpomínky na Sókrata II 2, Hostina 2, 10; Platón, Obrana Sókrata 34d).
• Účastnil se tří vojenských tažení v rámci peloponnéské války (Poteidaia, Délion, Amfipolis, asi v letech 432 — 422 př. n. l. — Obrana Sókrata 28e, Symposion 219e-221c), jinak zřejmě vůbec neopustil Athény.
• Ke konci života se několikrát dostal do konfliktu s mocí (během peloponnéské války i pak za vlády oligarchické).
• Po obnovení demokracie byl obžalován (r. 399 př. n. l.) soukromými žalobci — básníkem Melétem, řečníkem Lykónem a politikem Anytem — z toho, že „kazí mládež a že nevěří v bohy, v které věří obec, nýbrž v jiná nová daimonia.“ (Obrana Sókrata 24b-c.)
• Na základě této žaloby byl porotním soudem odsouzen k smrti, a jelikož nevyužil možnost útěku, který připravovali Kritón a Sókratovi přátelé z Théb (Kritón), byl popraven číší bolehlavu (Faidón).

Tolik přehled nejdůležitějších momentů Sókratova života. Kde najdeme tu ohlášenou jedinečnost? Poslední dvě odrážky sice popisují události, které se (naštěstí) nedějí každému, nicméně Sókratés se odlišoval od ostatních Athéňanů už během svého života:

„... vždyť se nepodobá způsobu ostatních lidí, že já už po tolik let zanedbávám všechny své soukromé věci a snáším následky jejich zanedbávání, ale neustále pracuji pro vás, chodím ke každému zvlášť jako otec nebo starší bratr a snažím se každého pohnouti, aby se staral o své zdokonalení.“
Platón, Obrana Sókrata 31a-b

Sókratés obtěžuje ševce — totiž stará se o jeho zdokonalení.

Když k takovému jednání připočteme nevšední vzhled (viz oddíl B.), který byl přirovnáván k mýtickým silénům a satyrům (Symposion 215a-b), a nápadné pohyby („chodí nadýmaje se a kouleje očima“ — shodují se Platón — Symposion 221b — s Aristofanem — Oblaky 361), začínáme snad vidět stejně podivuhodného muže, jakého viděl vínem značně inspirovaný Alkibiadés:

„... to, že není podoben nikomu z lidí, ani z dávnověkých ani z nynějších, to zasluhuje svrchovaného obdivu. Neboť s mužem, jako byl Achilleus, bylo by lze srovnat Brasidu i jiné, s mužem, jako byl Periklés, zase Nestóra a Anténóra — a jsou i jiní — a stejným způsobem bylo by možno srovnávat i ostatní: ale něco tak zvláštního, jako je tento člověk, on sám i jeho řeči, ani přibližně by nikdo nenalezl ani v naší ani ve staré době, ledaže by ho srovnával jako já ne s některým člověkem, nýbrž se silény a satyry, jej samého i jeho řeči.“
Platón, Symposion 221c-d

Tyto doklady jistě dostačují, abychom první část úkolu mohli označit za splněnou — Sókratés se rozhodně od svých současníků lišil.