Avizovanou publikaci vydal Matthew Fuller v roce 2008, dva roky po symposiu, v ediční řadě Leonardo vydavatelství MIT Press. Byla to první kniha, která měla v názvu slovní spojení softwarová studia (software studies). V Software Studies / a Lexicon25 Fuller shromáždil příspěvky počítačových vědců, umělců, designérů, kulturních teoretiků, programátorů a představitelů dalších disciplín. Společným jmenovatelem tohoto souboru textů se stal software nahlížený z kulturního, politického, společenského, programátorského nebo estetického hlediska. V jednotlivých kapitolách byly zkoumány různé aspekty softwaru, například algoritmy, logické struktury, způsoby uvažování a jednání, které se pojí s užíváním programovaných médií a přenášejí se do každodenního života, hodnota a estetický soud v prostředí programovaných médií či subkultury programátorů. Publikované studie měly zaplnit „slepou skvrnu“ teorie nových médií, kterou je software. Fuller k tomu v předmluvě napsal:
„Software je často slepou skvrnou širších, obecně kulturních teorií a studií výpočetních a síťových digitálních médií. Tento stav není způsobený jednoduše tím, že porcovač koláče umění a humanitních věd nezná běžnou strukturu dnešních pracovních životů, která zahrnuje textové editory, webové stránky, vyhledávače, email, databáze, obrazové editory, zvukový software a tak dále; ale tím, že software je všeobecně považován za záležitost naplněné instrumentality. Z hlediska aplikované logiky existuje software jako něco, co vzniklo skrze intenzivní formalizaci a nyní existuje odděleno od jakýchkoli vazeb mimo sebe. Software je chápán jako nástroj, něco, s čím se něco dělá. Je neutrálně šedý nebo optimisticky modrý.“26
Tento obecně rozšířený názor publikace nabourává. Fuller připomíná, že existuje celá řada knih o tom, jak psát a používat software. Avšak dalším hlediskům, ze kterých je třeba software nahlížet, abychom pochopili jeho širší kulturní kořeny a účinky, není věnována dostatečná pozornost. Knihu je proto možné číst také jako soubor poznámek ke klíčovým pojmům informatiky, programování a softwarové kultury.27
Publikace je pozoruhodná nejen svým přínosem k rozvoji softwarových studií, ale i svým literárním žánrem. Lexikon se řadí spolu s encyklopedií nebo slovníkem k nenarativním literárním útvarům. Fuller volil formát lexikonu z důvodu jeho otevřenosti vůči rozšíření nebo naopak zkrácení seznamu termínů, které v něm budou zahrnuty, a pro jeho schopnost pojmout různé autorské příspěvky. Síťová struktura lexikonu navíc dovoluje čtenáři vstupovat do obsahu různými vchody, objevovat a vytvářet vlastní spojení mezi termíny, texty a myšlenkami rozptýlenými napříč publikací.
Zvolený formát lexikonu napojuje knihu na síť dalších podobně strukturovaných a myšlenkově příbuzných textů. Na prvním místě uvádí Fuller mnohosvazkovou publikaci Donalda Knutha Umění programování,28 jejíž první díl vyšel již v roce 1962, která je všeobecně považována za nejvlivnější učebnici informatiky, vysvětlující základy programování, datových struktur a algoritmů. Dále The Jargon File,29 slovník hackerského argotu první generace počítačových hackerů, kteří hravě přetvářeli technické počítačové termíny do víceznačných, ironických a rekurzivních novotvarů. Odkazuje i k dalším textům, například ke knize Encyclopaedia Acephalica,30 autorů Georgese Bataille, Isabelle Waldberg a Iaina Whitea, kteří rozpracovávali formu encyklopedie nikoli s osvícenskou ambicí na shromáždění a systematizaci veškerého poznání, ale s vědomím výhod nelineárního textu, především jeho schopností zprostředkovat vícevrstevný a multiperspektivní obraz reality.
FULLER, Matthew. Software studies / a Lexicon. MIT Press 2008.
Dostupné z: http://mitpress.mit.edu/books/software-studies
On-line pdf verze knihy: http://dm.ncl.ac.uk/courseblog/files/2010/02/softwarestudies.pdf
25 Fuller, Matthew (ed.). Software Studies / a Lexicon, op. cit.
Publikace je na stránkách MIT Press nyní zařazena do seznamu knih ediční řady Softwarová studia, která byla založena téhož roku.
26 Fuller, Matthew. Software Studies / a Lexicon, op. cit., s. 3 (Introduction).
27 Ibidem, s. 2. Jednotlivé příspěvky jsou věnovány výkladu pojmů jako algoritmus, analog, tlačítko, knihovna (class library), kód, kodeky, výpočetní výkon, concurrent versions system (CVS), kopírování, vizualizace dat, elegance, etnocomputing, funkce, glitch, import / export, informace, inteligence, interakce, rozhraní, internacionalizace, přerušit, jazyk, seznamy, smyčka, paměť, zamlžený (obfuscated) kód, objektová orientace, Perl, pixel, preference, programovatelnost, sonický algoritmus, zdrojový kód, zvuky událostí systému, textový virus, časová osa (sonické), variabilní, podivné jazyky.
28 KNUTH, Donald. The Art of Computer Programming. Vols. 1–3. 3rd ed. Reading, Mass.: Adisson Wesley, 1997. Česky vyšly první dva díly: Umění programování I a II. Computer Press: 2008, 2010.
29 The Jargon File. Dostupné z: <http://www.dourish.com/goodies/jargon.html> [cit. 30. 10. 2013].
30 BATAILLE, Georges – WALDBERG, Isabelle – WHITE, Iain. Encyclopaedia Acephalica. London: Atlas Press: 1995.