Kolo jako základní konstrukční prvek - písemné doklady a kresby z období egyptských faraonů - 1400 let př.n.l. mimo jiné také v hrobce Tutanchamona, u Summerů - 6000 let př.n.l. a Skythů (Ural). O dopravním prostředku se zmiňuje Marco Polo v knize Milion. Ve Florencii je uložen v muzeu dvoukolový egyptský vozík. Za nejstarší kolo je označován exemplář z egyptského hrobu v Dachour. Kolo se šesti loukotěmi je uloženo v muzeu New Yorku. Pravděpodobně nejstarší jízdní kolo je vytesáno v hieroglyfickém nápisu na sloupu Ramsese II.z roku 638, který stál v Luxoru a r. 1831 byl Francouzi převezen do Paříže. Zdobí dnes náměstí Svornosti na začátku Elysejských polí. V roce 1867 objevil profesor Piccus v národní knihovně v Massachusetts dva svazky, kde se objevují nákresy ozubených kol a převodů s řetězem. V roce 1642 byla zhotovená v anglickém kostele ( Stokes - Poges) okenní malba, která znázorňuje anděla - malého chlapce, který stojí rozkročmo na stroji, jenž se podobal jízdnímu kolu. Zrození kola tak muselo čekat až na 19.století technické revoluce, v dřívější době se zřejmě vynálezy neuchytily z důvodů - nedostatečný technický pokrok strojírenství, špatné cesty a dostupnost koně jako dopravního prostředku.
Historické období vývoje kola
Kola řady "Antiques" 1792 - Médé de Sivrac předvádí v Paříži vynález nazvaný "vélocifére" . Tak byl označován stroj s dvěma koly s loukotěmi zasazená v dřevěném rámu. Přední část, která sloužila k držení měla tvar hlavy koně nebo jiného zvířete. Jezdec seděl jako na koni , odstrkováním od země se pohyboval kupředu. Celeriféra se stala módní hračkou pařížských měšťáků. 1800 - ruský nevolník Artamov sestrojil stroj ze železa, který měl kliky a pedály na předním kole, na němž absolvoval cestu Ural - Moskva. Zdroj: Sovětské prameny bez dokumentace. 1818 - německý lesník Karl Fridrich von Drais ze Sauerbronnu obdržel patent na "běhací stroj" a pojmenoval ho "velociped". Původní "celieferu" opatřil řiditelným předním kolem a opěrkou pro předloktí. Baron Drais je považován za vynálezce jízdního kola, jeho název zlidověl podle vynálezce a říkalo se mu "drezína" Svůj vynález pak předvedl 12.7. 1817, kdy urazil 15 km/hod. V současnosti je v evidenci okolo 80ti kusů drezín po celém světě, nejvíce je jich v Anglii, Francii a Německu. 1839 - opatřil anglický kovář Kirk Patrick Mac Millan jízdní kolo pákovým pohonem zadního kola, ale jeho vynález nefungoval.
Kola označovaná "Classic" 1861 - zhotovili Pierre a Ernest Michaux z Paříže zhotovili kliky a pedály na osy předního kola drezíny vše ve dřevěném provedení, které po 7mi letech vyrobili otec a syn Michauxové z kovu.. Tento vynález nebyl patentován a proto bylo možno sestrojit podobné vynálezy v Německu a Anglii. Michauxovým se podařilo vynález ve Francii zpopularizovat a r. 1862 prosadit do výroby. V roce 1863 se vyrobilo 150 velocipédů, 1869 to bylo na 50 000 kol ročně.
1867 - byl stroj bratří Michauxů v provedení tří kusů představen na světové výstavě v Paříži. 1868 - 30.5. byl v parku a předměstí Paříže uspořádán závod na kolech Michaux. Vítězem byl James Moore - Angličan žijící v Paříži. 1869 - bicykl má pedály na ose předního kola, pérované sedlo a zadní brzdu. Společnost "Compagnie Parissienne" vyráběla 200 kol denně a vyučovala jízdu na kole na vlastním cvičišti 1870 - v Anglii byl vyroben nový typ kola s předním kolem "Ariel" a "Starley". Začíná éra vysokých kol s rozměry 150-180cm v průměru. Toto kolo se nazývalo "kostitřas" (boneshaker). Výroba kol s průměry 3m jde do pozadí. 1878 - kolektiv autorů - Francouzi Guilemet, Meyer, Serget a Angličan Starley sestrojili moderní způsob pohonu. 1879 - Angličan Lawson provedl konečnou úpravu konstrukce kola "boneshaker". Tento stroj byl opatřen kromě jiného i odpérovaným sedlem a blatníky 1880 - irský zvěrolékař John Boyd Dunlop spojil zahradnickou hadici, naplnil ji vzduchem a dostal patent na pneumatiku. 1885 - vynalezli Angličané bezpečné kolo nízké konstrukce a označili názvem "Rover" 1890 - kolo dostalo dnešní podobu
Rozvoj technologie Rozvoj závodní cyklistiky podnítil výrobce kol k rozvoji technických novinek ve výrobě. Problém vysokých kol byl v tom, že velikost kol a tím i potencionální rychlost byla omezena délkou nohy sportovce. To spolu s pověstnou nehodovostí vedlo k bezpečnějšímu řešení a vývoji kol s menším průměrem, označované "Rover", které Angličan John Kemp Starley uvedl na trh v roce 1888. Průměr kola se zmenšil z 1,5m na 76m, tj cca 26 palců, tedy podobná těm dnešním. Zlepšování pneumatik vyústilo až v rozvoj výroby galusek. Ital Tullio Campagnolo, který se účastnil v červnových dnech roku 1927 Giro d´Italia opravoval v sněhem zavátých Dolomitech píchlou pneumatiku a zmrzlýma rukama nemohl povolit křídlové matice kola. Svůj závod vzdal, později však vymyslel rychloupínací náboj a o 6 let později přehazovačku. Možnost volby různých převodů zadního kola, což pomohlo závodníkům vzhledem k modifikaci profilu trati. Dalším podnikem, který ovlivnil technický rozvoj cyklistiky byl Japonec Shozaburo Shimano, výrobky nesoucí jeho jméno mají v současnosti dominantní postavení na trhu s cyklistickými komponenty.
MTB 70. léta 20st. - kola zn. Schwinn vyrobená v 30-50.letech 20.st. jsou použita jako tzv "cruiser", "clunkers" k volné jízdě terénem, především v oblasti Kalifornie - USA, kde se ve stejné době rodí i alternativní nové sporty volnějšího pojetí tradičních disciplín (př. surf). Tato kola byla vybavena jedním převodovým stupněm, protišlapací brzdou, širokými řídítky a pneumatikami - rozvoj jízdy v terénu Repack Downhill -
Kolo vs. automobil Kola byla hojně využívána v první světové válce jako prostředek dopravy jednotek, Vzhledem k rozvoji automobilového průmyslu byl zájem o kolo jako dopravní prostředek ve vyspělých zemích stále nižší. Především v USA, které měly bohaté zdroje přírodních surovin a přeprava musela fungovat na dlouhé vzdálenosti. V Evropě došlo k tomuto posunu až po 2.sv.v. především v západních zemích. K rozvoji nových technologií přispěl také vývoj horských kol v 70. letech 20.století. Masová cyklistika tak dostala nový rozměr návratu člověka k přírodě, paradoxně právě v USA.
MTB a nastupující trendy zač. 20.st - první závody v terénu poč.70.let - hora Mount Tampalis v Marin Country - Kalifornie USA - tréninkový terén skupiny cyklistů, projíždějících se na kolech cruisers, balloners, clunkers. Prvními průkopníky byli pozdější přední výrobci kol nebo komponentů - Gary Fisher, Charly Kelly, Tom Ritchey, Joe Breeze 1976 - první závod kol "clunkers" - sjezd Mount Tam - "Repack Downhill" 1990 - nášlapné pedály k horským kolům, odpružené vidlice 1996 - Cross- country se poprvé zařazena jako součást olympijských soutěží
Historie cyklistiky jako soutěžní disciplíny 30.5.1868 - 1. cyklistický závod velocipedistů na světe se konal v pařížském parku Parc de St-Cloud, vyhrál Angličan James Moore. 7.11.1869 - první závod mezi městy Paris - Rouenu o vzdálenosti 123km mezi 300 závodníky vyhrál opět James Moore průměrnou rychlostí 12km/hod. Závod Paříž Rouenu se jezdí dodnes.Závody velocipédů s klikami na předním kole motivoval výrobce kol ke snahám o co největší průměr předního kola. Čím větší průměr, tím delší vzdálenost ujetá na jedno šlápnutí.Cyklistika se vzhledem k finanční náročnosti začala rozvíjet především u aristokratických skupin obyvatelstva, teprve až s větším objemem výroby se stal tento vynález přístupnější chudším vrstvám obyvatelstva. Nejdříve se závody odehrávaly v parcích, na prašných cestách a dostihových drahách, až později se závody přesouvaly na stadiony - nejprve hliněné, později betonové a dřevěné a především klopené. Tyto dráhové disciplíny především sprinty byly populární na přelomu století podobně jako ostatní silové formy sportů. 1891 - byl vypsán závod Paříž - Bordeaux, závod byl 600kmdlouhý a vyhrál Angličan Mills. Téhož roku byl vypsán závod Paříž - Brest, který se stal slavný nejen svou délkou - 1200 km, ale především předvedením nové snímatelné pneumatiky bratří Michelinů. Do té doby používali závodníci Dunlopovu pneumatiku vyrobenou přímo na ráfek, která se nedala vyměnit. 20.5. 1903 - dva francouzští novináři Lefévre a Desrange vypsali ve svém časopise "Ľ Auto" závod Le Tour de France, byl to etapový závod dlouhý 2400km sestávající ze šesti etap po 300-500km. Le Tour de France je dodnes nejslavnějším cyklistickým závodem na světě. Cyklistka se postupně profesionalizovla, i když finanční odměny nejlepších cyklistů stále pokulhávají za výdělky nejlepších fotbalistů, hokejistů a tenistů. Cyklistika jako soutěžní disciplína získává největší popularitu ve Franci a Itálii. 1919 - v Tour de France se poprvé objevuje žlutý trikot vedoucího závodníka. Žlutý podle barvy stránek časopis Ľ Auto, který závod pořádá. 1940 - objevuje se první cyklistická hvězda - Fausto Coppi , v r. 1949 vyhrál Giro Italia i Tour de France. V letech 1957, 1961-64 vyhrál pětkrát Tour de France Jacgues Anquentil z Francie. 1958 - koná se první světový šampionát žen. Až do roku 1960 dominovaly cyklistickým závodům závodníci kontinentální Evropy.Potom konkurenci rozšířili Angličané v zastoupení Toma Sipsona, který vyhrál v r. 1961 Tour of Flanders, 1962 oblékl žlutý trikot na Tour de France a v roce 1965 vyhrál titul Mistrovství světa. V 70. letech dosáhl vrcholu kariéry belgický cyklista Eddie Merckx, považovaný za nejlepšího cyklistu všech dob. V roce 1974 vyhrál Tour de France, Giro d´Itallia i mistrovství světa. Ve stejné době začali nadšenci v Kalifornii - USA jezdit v terénu na kolech "clunker" (křáp, kraksna) . Tak vznikla nová disciplína - jízda na horských kolech. 1984 - 1. cyklistické závody žen na OH 1986 - Greg Lemond vyhrál jako první Američan Le Tour de France Na konci 80. let vyhrála Jeannie Longo z Francie pětkrát silniční MS, spolu s dalšími úspěchy dodnes kraluje historii světové ženské cyklistiky. 1987 - koná se první MS na horských kolech ve Francii 1990 - cyklsté z východního bloku se mohou účastnit bez omezení západních profesionálních soutěží 1999 - 2005 Lance Armstrong dominuje Le Tour de France 2000 - Triatlon se stává olympijskou disciplínou 2005 - Ondřej Sosenka vytváří v Moskvě světový rekord v hodinové jízdě na dráze - 49 700m.
Největší osobnosti světové cyklistiky Eddy Merckx, Miguel Indurain, Marco Pantani, Bernard Hinault, Fausto, Jaques Anquentil, Lance Armstrong, Jeannie Longo Největší osobnosti české cyklistiky Ján Svorada, Jiří Daler, Radomír Šimůnek, Jan Veselý, Jiří Škoda, Jan Smolík, Jaroslav Cihlář, bratři Pospíšilové Největší osobnosti vývoje cyklistiky Shozaburo Shimano, Tullio Campagnolo, Gary Fisher, John Dunlop, Karl Drais, Henri Desrange, Ernest Michaux
Le Tour de France
Leonardo da Vinci
baron Drais
Velocipéd Stroj vynalezený k tomu, aby umožnil osobě rychlý pohyb tím, že usnadní běh a sníží únavnost prostřednictvím sedla,které podpírá váhu těla na dvou kolech.
Vývoj jízdního kola a cyklistiky u nás 1817 - Jan Kollár si kupuje Draisův "běhací stroj", dojíždí na něm z Ldoby do Jeny. Jízdu popisuje v I. zpěvu básně "Slávy dcera" 1867 - strojník Pechánek z Hořic a jakub Thonet z Bystřice pod Hostýnem přivážejí ze světové výstavy v Paříži kola "Michaux". Následuje výroba prvních českých kol 1869 - 15.8. - na trati dlouhé cca 560m se koná v brněnských Lužánkách první cyklistické závody, vítězi byli Kusý a Novický. 1878 - Jan Vondřich obdržel první povolení k jízdě na kole v Praze. 1880 - bratři Kohoutové se svou dálkovou jízdou na vysokých kolech Praha - Vídeň zasloužili o popularizaci kola. 1881 - byl založen "Český klub velocipedistů na Smíchově". V továrně V. Kohouta byly vyráběna vysoká kola "kohoutovky" 1883 - založen cyklistický svaz - Česká ústřední jednota velocipedistů. 1883 - 1. mistrovstní Čech - závod na 10 km v pražské Invalidovně.Vyhrál Němec Huber, Josef Kohout byl druhý. 1884 - 1. vydání cyklistického časopisu - Cyklista 1918 - 1945 - cyklistika se rozšije především jako způsob dopravy obyvatelstva.
Přehled historické výroby kol u nás 1875 - podnikatelé z anglického střediska výroby kol Coventry založili v Chebu továrnu Premiér. Firma zaměstnávala 6 dělníků a za rok vyrobila 2029 strojů. Nedlouho poté byla založena německá firma, známá pod značkou ESKA (Swetlik - Kastrup) 1923 - byla v rokycanech zahájená výroba kol značky Tudor a Tripol, továrna byla přejmenována v.r. 1951 na Favorit. 1920 - 1930 vyráběy kola továrny: Eska, Premier, Tudor a Tripol, Velamos v Sobotíně, Mas ve Zlíně, Ogar v Praze, Progress v Dol. Kounicích, Stadion v Rakovníce a Česká Zbrojovka ve Strakonicích. 1949 - rozvoj spolupráce mezi podniky v rámci východního bloku, snaha o zvyšování produkce a kvality. 1969 - 1975 - roční vývoz 250 000 kol do 80ti zamí světa, především východního bloku. 1980 - nastal státem řízený úpadek výroby 1990 - vlivem zpřístupnění zahraničního trhu s vyšší kvalitou výrobků klesá konkurenceschopnost i výroba kol u nás. Kola současných výrobců nesou značky - Superior, 4Ever, Menhir, Amulet, Pell´s, Lion Hota, Olpran,Svorada, Moratti, Duratec, Mrázek,
Cyklistické disciplíny (podle použitého kola)
|