Biatlon

Biatlon je relativně mladé a dynamicky se rozvíjející sportovní odvětví, jež má všechny jeho klasické znaky, například: stabilní střešní mezinárodní organizaci (IBU), přesná a mezinárodně platná pravidla, propracovaný systém lokálních i mezinárodních soutěží atd. Je jedním z mladších členů olympijské rodiny. Biatlon má v ČR dlouholetou tradici a ve vývoji světového biatlonu jako sportovního odvětví měl a má významné postavení. (Votočková, 2009)Votočková, L. (2009). Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu. Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu, Diplomová práce. Brno.

Historie biatlonu

Mnoho sportovních disciplín má svůj původ v dávných dobách, ani biatlonový sport není výjimkou. Prvopočátky biatlonu sahají do hluboké minulosti. Střelba zpočátku souvisela s lovem, s obstaráváním kořisti, a byla tedy mnohdy otázkou přežití. V horských oblastech pak lyže v této souvislosti zcela přirozeně posloužily k rychlému pohybu. Nejstarší poznatky o lovu na lyžích pocházejí z doby před 5000 lety ze severských zemí a Sibiře. (Kašper, 2006)Kašper, Z. (2006). Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. Brno: MU.

Historie biatlonu má dva kořeny. Poprvé zkombinovali lyžování a střelbu prehistoričtí lovci, pak následovali bojovníci. Nejstarší skalní kresba je datována do doby neolitu (asi 3000 let př. n. l.). Ukazuje lovce s lukem a šípem pohybujícího se na klouzacím dřevě. V severní Evropě, a to zejména ve skandinávských zemích, bylo totiž užívání lyží běžnou činností místních obyvatel, která jim velmi usnadňovala mobilitu, a to jak při běžných přesunech, tak při lovu. Lov na lyžích byl dobře znám i v severní Asii, v Severní Americe, ale také v Číně. Ve středověku vystupují do popředí vojenské aspekty střelby na lyžích, vyvíjí se počátek tradice závodů hlídek jako již ryzí sportovní disciplíny z počátků dnešního biatlonu. Vojáci se na lyžích pohybovali nejen ve Skandinávii, ale také od konce 19. století v Rusku, Německu, Rakousku a Švýcarsku. V roce 1776 byly v Norsku organizovány první závody, kdy soutěžící za jízdy stříleli z pušky. Takové soutěže se konaly v pravidelných intervalech v letech 1792–1818. V Německu byly první vojenské závody hlídek v roce 1902. V Norsku byl k těmto závodům hlídek brzy (v roce 1912) doplněn závod jednotlivců, kdy se střílelo ve dvou střeleckých položkách celkem 10 nábojů. V letech po 1. světové válce se biatlon stal téměř výhradně záležitostí ozbrojených složek, kde velmi dobře plnil úlohu kvalitního výcvikového programu. Jeho členská základna byla omezena na poměrně malý počet sportovců, většinou z řad armády, policie či celníků a pohraničníků. (Kašper, 2006)Kašper, Z. (2006). Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. Brno: MU.

V počátečním stadiu vývoje biatlonu se jako zbraně používaly lovecké kulovnice a později velkorážné pušky. V tomto období se rovněž několikrát měnila jak velikost terčů, tak i jejich vzdálenost od palebné čáry, a to od 100 do 300 metrů. První zimní olympijské hry (dále jen ZOH) v roce 1924 v Chamonix zahrnovaly Závod vojenských hlídek v organizačním programu jako ukázkový sport, stejně tak v letech 1928, 1936 a 1948. Název biatlon najdeme v pravidlech z roku 1955. Mezi mezníky novodobé historie sportu patří bezesporu rok 1957, kdy se biatlon stal členem UIPM (Mezinárodní federace moderního pětiboje), která je od tohoto data známa jako UIPMB (Mezinárodní federace moderního pětiboje a biatlonu). Pod její patronací bylo hned následujícího roku (1958) uspořádáno 1. mistrovství světa (dále jen MS) v biatlonu v rakouském Saalfeldenu, kde závodilo 25 sportovců ze 7 zemí na 20km trati v soutěži tříčlenných družstev. Bylo zde ustaveno, že MS se nadále bude konat každý následující rok, s výjimkou let olympijských. Velkým úspěchem se stalo brzké zařazení sportu na program ZOH. V roce 1960 se biatlon (tehdy ještě ve své velkorážné podobě) poprvé představil ve Squaw Valley olympijskému obecenstvu jako oficiální část programu ZOH. V roce 1965 v Norsku se poprvé uskutečnil závod štafet a pak v roce 1974 na světovém šampionátu v Minsku (SSSR) se konala premiéra další biatlonové disciplíny, a to rychlostního závodu na 10km. (Kašper, 2006)Kašper, Z. (2006). Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. Brno: MU.

Zlomem ve vývoji sportovního odvětví se stal kongres UIPMB konaný v roce 1976, který rozhodl o zásadní změně pravidel. Od zimní sezóny 1977–78 došlo k přechodu od velkorážného biatlonu k malorážnému a úpravě vzdálenosti terčů na 50 metrů. Do světa biatlonu vstoupily v roce 1980 oficiálně i ženy, kdy se v biatlonovém areálu v Jáchymově, pod patronací UIPMB, uskutečnily jejich první mezinárodní závody. V roce 1984 již společně s muži bojovaly o nejvyšší tituly na MS ve francouzském Chamonix. V roce 1988 byl pak ženský biatlon zařazen olympijským kongresem v Calgary do programu ZOH. Do bojů o olympijské medaile zasáhly ženy poprvé o čtyři roky později ve francouzském Alberville. (Kašper, 2006)Kašper, Z. (2006). Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. Brno: MU.

V historii sportu došlo i k některým dalším dílčím změnám či úpravám v pravidlech. Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, v němž lze spatřit další historický mezník, bylo rozhodnutí kongresu UIPMB v roce 1985 o výhradním používání volné techniky běhu na lyžích v biatlonu. Od tohoto roku dostává biatlon svoji dnešní podobu. V roce 1989 se zvyšuje počet tří dosavadních soutěží (vytrvalostní závod, rychlostní závod, štafetový závod) o závod stíhací, což jistě přispělo k zatraktivnění a zpřístupnění biatlonu divákům. (Kašper, 2006)Kašper, Z. (2006). Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. Brno: MU.

Do roku 1990 byl biatlon v našich končinách znám spíše pod názvy Sokolovský nebo Dukelský závod branné zdatnosti (SZBZ, DZBZ – viz obr. 1). Soutěžilo se v rámci bývalé organizace Svazarm pod hlavičkou Masově branných sportů (MBS). Skutečnost, že byl i u nás biatlon zaštiťován armádou, vrhala donedávna u širší veřejnosti na tento sport špatné světlo. Do povědomí širší veřejnosti se biatlon v posledních letech výrazně zapisuje díky mezinárodním úspěchům jeho sportovců. Mezi nejlepší výsledky českého biatlonu ve světovém poháru (dále jen SP) patří jeho celkové vítězství Jiřiny Adamčíkové-Pelcové v roce 1991, titul mistra světa pro štafetu žen z roku 1993, vítězství Mariana Málka na světové zimní univerziádě v Muju-Chongu, čtvrté místo Ivana Masaříka na ZOH v Naganu. Množství medailí a odvedené práce bylo ohodnoceno českými sportovními novináři v roce 1995, kdy byl biatlon vyhlášen jako nejlepší zimní sport toho roku. (Kašper, 2006)Kašper, Z. (2006). Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. Brno: MU.

Obr. 1 Sokolský závod branné zdatnosti r. 1953 v Nízkých Tatrách
Zdroj: (sportovnilisty, 2015)

V sezoně 2002/2003 byly nejlepšími výsledky naší reprezentace třetí místo Zdeňka Vítka na 12,5 km, třetí a první místo Kateřiny Holubcové na 12,5 km a 15 km na MS v ruském Chanty-Mansijsku. V sezoně 2004/2005 získal Roman Dostál zlatou medaili na MS v rakouském Hochfilzenu ve vytrvalostním závodě na 20 km a v sezoně 2006/2007 přibyla stříbrná a bronzová medaile Michala Šlesingra na MS v italské Anterselvě. (Kašper, 2006)Kašper, Z. (2006). Historie biatlonu do konce dvacátého století: ucelený pohled na vývoj a výsledky olympijského sportovního odvětví. Brno: MU. (Votočková, 2009)Votočková, L. (2009). Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu. Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu, Diplomová práce. Brno.

V roce 2013 bylo MS v biatlonu poprvé přiděleno do ČR, a to do areálu Vysočina arény v Novém Městě na Moravě. Zde vybojovala česká smíšená štafeta bronzovou medaili ve složení Veronika Vítková, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup a Ondřej Moravec. Doslova „díru do světa“ udělali čeští reprezentanti ziskem 5 medailí na ZOH 2014 v ruském Soči. Prvním olympijským medailistou se stal ziskem bronzu ve sprintu Jaroslav Soukup. Stříbro vybojovala Gabriela Soukalová v závodě s hromadným startem. Stříbro získala smíšená štafeta ve složení V. Vítková, G. Soukalová, J. Soukup a O. Moravec, který se stal zároveň nejúspěšnějším českým sportovcem těchto olympijských her ziskem stříbra ve stíhacím závodě, bronzem ze závodu s hromadným startem a již zmiňovaným stříbrem ze smíšené štafety. (Žák, 2014)Žák, M. (2014). Jízda na kolečkových lyžích jako tréninkový prostředek v biatlonu. Brno: MU.

V sezoně 2014/2015 se českým reprezentantům opět velmi dařilo jak ve SP, tak na MS. V mužích to byli především Michal Šlesingr a Ondřej Moravec, v ženách excelovala Veronika Vítková následovaná Gabrielou Soukalovou. Vědět o sobě daly také mladé biatlonistky – Eva Puskarčíková a Jitka Landová, obě nesly značný podíl na pódiových umístěních ženské štafety v průběhu celé sezony. Mistrovství světa se konalo ve finském Kontiolahti, odkud česká výprava přivezla čtyři medaile. Zlato získala Česká republika ve smíšené štafetě zásluhou Veroniky Vítkové, Gabriely Soukalové, Michala Šlesingra a Ondřeje Moravce. Ve vytrvalostních závodech vybojoval Ondřej Moravec bronzovou medaili, Gabriela Soukalová stříbrnou. Po nádherném souboji v závodě s hromadným startem mužů obsadil Ondřej Moravec druhé místo, z MS si tak domů odvážel kompletní sbírku medailí.

Charakteristika běhu na lyžích v biatlonu

Běh na lyžích patří mezi cyklické sporty vytrvalostního charakteru. V málokterých vytrvalostních sportovních odvětvích má technická a motorická výkonnostní úroveň podobný limitující vliv na celkovou výkonnost jako v běhu na lyžích. Jak již bylo zmíněno, od roku 1985 se v biatlonu závodí volnou technikou. Výjimku tvoří kategorie žáků, kde se využívá i klasický styl. Neplatí však domněnka, že biatlonisté nejsou schopni zvládnout klasický styl. Využívají jej při tréninku, kdy je hlavním úkolem odstraňování jednostranného přetěžování svalových partií, dále pak v regeneraci a v neposlední řadě k odstranění jednotvárnosti tréninku. (Votočková, 2009)Votočková, L. (2009). Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu. Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu, Diplomová práce. Brno.

Běžecká část biatlonu se od běhu na lyžích volnou technikou v podstatě neliší. Jedná se jen o minimální rozdíly, neboť biatlonista s sebou veze v průběhu závodu na zádech zbraň (o hmotnosti minimálně 3,5 kg), což určitým způsobem biatlonistu limituje při jeho technice jízdy. Nejpoužívanějším způsobem běhu na lyžích je z tohoto důvodu oboustranné bruslení jednodobé (1:1) a následně pak oboustranné bruslení dvoudobé (2:1). (Votočková, 2009)Votočková, L. (2009). Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu. Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu, Diplomová práce. Brno.

Běh na lyžích jako vytrvalostní činnost má jasné cílové zaměření – účelnost a ekonomičnost pohybu. Abychom si mohli takovouto techniku osvojit, musíme umět pohybovou strukturu běhu na lyžích rozebrat, popsat a vysvětlit, vystihnout podstatné prvky a fáze pohybu, rozlišit správné a chybné provedení a co je jejich příčinou. (Votočková, 2009)Votočková, L. (2009). Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu. Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu, Diplomová práce. Brno.

Dokonalá koordinace pohybů v běhu na lyžích je velmi důležitá a je předmětem dalšího zdokonalování základní techniky. Při správné koordinaci pohybů se aktivují ve stejných úkonech vždy stejné kombinace svalů v konstantním sledu a se stejnou intenzitou, zatímco nekoordinovaný pohyb má charakter pohybu nahodilého se zapojováním více svalů, než je potřeba. Taková pohybová činnost je pak energeticky náročnější, s rychlejším nástupem únavy, a tudíž je méně ekonomická. Proto osvojovat si techniku znamená naučit se co nejekonomičtější a nejúčelnější pohyby. (Votočková, 2009)Votočková, L. (2009). Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu. Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu, Diplomová práce. Brno.

Nácvik běžeckých způsobů a techniky běhu se zaměřuje na jednoduchost, přímočarost, účelnost a především komplexnost výcviku. Tento přístup je možný pouze na základě předchozího dokonalého zvládnutí všeobecné a specializované běžecké přípravy. (Votočková, 2009)Votočková, L. (2009). Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu. Rozvoj střelecké výkonnosti v biatlonu, Diplomová práce. Brno.