Výživa

Suplementace kreatinu

• Některé zdroje přinášejí informace o fyziologické funkci kreatinu v energetickém metabolismu svalových buněk. Kreatin se normálně nalézá také v srdeční svalovině, mozku, varlatech.
• Mnohé předložené práce dokládají příznivý vliv na regeneraci energetických zdrojů ve svalu při současném sprinterském nebo silově odporovém tréninku. Uvádějí, že lze prodloužit trvání supramaximálně intenzivních výkonů – rychlostní, sprinterské a opakované silové výkony s maximálním úsilím, které trvají minimálně 6–15 a maximálně 60 vteřin (plavání, běh, hokej, fotbal). Nepředpokládá se pozitivní efekt na maximální silové výkony, trvající asi do 6–15 vteřin. Zvyšuje se také množství svalové hmoty. Větší efekt je u mužů než u žen.
• V medicíně se užívá jako lék: Creatinolfosfatum natricum (Neoton) jako přídavek do perfúzních kardioplegických roztoků (3g/l roztoku) s pozitivním vlivem na zachování integrity buněčných membrán, tj. určitým kardioprotektivním účinkem. Zkouší se aplikace při akutním IM, nestabilní ICHS, před koronární angioplastikou. Negativní účinky: hypotenze při rychlé aplikaci. Dávkování: 2 g bolus za kontroly TK a pak 4 g/h po dobu 2 h i.v., pak 2x denně 2 g i.v.
• Užívání kreatin-monohydrátu ve sportu je krátkodobé. Dávkování: 5–30! g za 1 den po dobu 4–9 dní. Užívání kreatinu není oficiálně v současné době považováno za doping. Ve sportu se užívají trojnásobné dávky než je denní fyziologická potřeba! Normální denní obrat kreatinu u 70 kg člověka je asi 2 g. Doporučuje se nepřekračovat 5–6 g kreatinu na 1 den; maximální doba bezpečného užívání je 2 týdny. Dávky nad 6 g denně jsou některými lékaři považovány za terapeutickou intervenci, ne racionální suplementaci (5).
• Některé články upozorňují na možné vedlejší účinky:
  • Bylo doloženo zvýšení tělesné hmotnosti vlivem retence vody. Nebyl však zjištěn vyšší krevní tlak ani poškození funkcí ledvin po krátkodobém užívání.
  • Byl pozorován častější výskyt compartment syndromu dolních končetin z chronického přetížení u 18-letého zápasníka s dlouhodobou kratinovou suplementací (K.U. Leuven. Chronic exertional compartment syndrome of the kower leg in an atlhete dutiny long-therm creatine supplementation, Abstracts – European Congress of sport Medicíně, Hasselt 14–16 May 2003, Vlaams tijdschrift voor sport geneeskunde and sport wetenschapen, no. 95, vol. 24, 2003: 50/030.).
  • Diskutuje se ke zdravotním rizikům dlouhodobého užívání kreatinu:
    • poškození ledvin, jater
    • porucha tvorby inzulínu
    • zpětnovazebná inhibice vlastní syntézy kreatinu
    • toxické působení látek kontaminujících produkované preparáty s kreatinem – dicyandiamid, dihydrotriaziny, kreatinin, ionty.
• Zatím neexistují odborné články se standardní farmakologickou a toxikologickou charakteristikou preparátů s kreatinem. Kreatin by měl být předepisován lékařem pouze v případech ověřeného deficitu nebo v situaci těžkého stresu či poranění (5).

Literatura k rešerši o kreatinu

Použité databáze

• MEDLINE
• Current Contents Connect (CCC)
• Educational Resources Information Center (ERIC)

Seznam publikací

1. AASERUD, R et al. Creatine supplementation delays onset of fatigue during repeteated bouts of sprint running. Scand J Med Sci Sports. 1988, vol. 8, no. 5, p. 247–251.
2. APPLEGATE, E. Effective nutritional ergogenic aids. Int J Sport Nutr, 1999, vol. 9, no. 2, p. 229–239.
3. ARCHER, MC. Use of oral creatine to enhance athletic performance and its potential side effects. Clin J Sport Med, 1999, vol. 9, no. 2, p. 119.
4. BECQUE, MD, LOCHMANN JD, MELROSE DR. Effects of oral creatine supplementation on muscular strength and body composition. Med Sci Sports Exerc, 2000, vol. 32, no. 3, p. 654–658.
5. BENZI, G. Is there a rationale for the use of creatine either as nutritional supplementation or drug administration in humans participating in a sport? Pharmacological Research, 2000, vol. 41, no. 3, p. 255–264.
6. CLARK, JF. Creatine: A review of its nutritional applications in sport. Nutrition, 1998, vol. 14, no. 3, p. 322–324.
7. GANONG, VF. Přehled lékařské fyziologie. Praha, Avicenum, 1976, 632 s.
8. GRINDSTAFF, PD et al. Effects of creatine supplementation on repetitive sprint performance and body composition in competitive swimmers. Int J Sport Nutrition, 1997, vol. 7, no. 4, p. 330–346.
9. HAMAR, D. Kreatín. In: KOMADEL, L et al. Telovýchovnolekárské vademecum. Bratislava: Slovenská spoločnosť telovýchovného lekárstva, 1997, p. 108–109.
10. JELÍNEK, J. Exogenní kreatinfosfát – ochrana buňky v kyslíkové depleci. Med Sport Boh Slov, 1995, roč. 4, č. 4, s. 116–117.
11. JONES, AM, ATTER, T, GEORG, KP. Oral creatiane supplementation improves multiple sprint performance in elite ice-hockey players.
12. JUHN, MS, TARNOPOLSKY, M. Oral creatine supplementation and athletic performance: a critical review. Clin J Sport Med, 1998, vol. 8, no. 4, p. 286–297.
13. JUHN, MS, TARNOPOLSKY, M. Potential side effects of oral creatine supplementation: a critical review. Clin J Sport Med, vol. 8, no. 4, p. 298–304.
14. KAMBER, M. et al. Creatine supplementation – Part I: performance, clinical chemistry, and muscle volume. Med Sci Sports Exerc, 1999, vol. 31, no. 12, p. 1763–1769.
15. KREIDER, RB et al. Effects of creatine supplementation on body composition, strength, and sprint performance. Med Sci Sports Exerc, 1998, vol. 30, no. 1, p. 73–82.
16. KREIS, R et al. Creatine supplementation Part II: in vivo magnetic resonance spectroscopy. Med Sci Sports Exerc, 1999, vol. 31, no. 12, p. 1770–1777.
17. LABOTZ, M, SMITH BW. Creatine supplement use in an NCAA Division I Athletic program. Clin J Sport Med, 1999, vol. 9, no. 3, p. 167–169.
18. LENDERS, NM, LAMB, DR, NELSON, TE. Creatine supplementation and swimming performance. Int J Sport Nutr, 1999, vol. 9, no. 3, p. 251–262.
19. MAUGHAN, RJ. Nutritional ergogenic aids and exercise performance. Nutrition Research Reviews, 1999, vol. 12, no. 2, p. 255–280.
20. MIHIC, S et al. Acute creatine loading increase fat-free mass, but does not affect blood pressure, plasma creatinine, or CK activity in men and women. Med Sci Sports Exerc, 2000, vol. 32, no. 2, p. 291–296.
21. MUJIKA, I et al. Creatine supplemenrtation and sprint performance in soccer players. Med Sci Sports Exerc, 2000, vol. 32, no. 2, p. 518–525.
22. ODRIOZOLA LJM. Ergogenic aids in sport. Arbor-Ciencia Pensamiento y Cultura, 2000, vol. 165, no.650, p. 171–185.
23. RICO SANZ, J. Body composition and nutritional assessments in soccer. Int J Sport Nutr, 1988, vol. 8, no. 2, p. 113–123.
24. RONSEN, O, SUNDGOT-BORGEN, J, MAEHLUM, S. Supplement use and nutritional habits in Norwegian elite athletes. Scand J Med Sci Sports, 1999, vol. 9, no. 1, p. 28–35.
25. ROSSOUW, F, KRUGER, PE, ROSSOUW, J. The effect of creatine monohydrate loading on maximal intermittent exercise and sport-specific strength in well trained power-lifters. Nutrition Research, 2000, vol. 20, no. 4, p. 505–514.
26. SCHEDEL, JM et al. Acute creatine ingestion in human: Consequences on serum creatine and creatinine concentrations. Life Sciences, 1999, vol. 65, no. 23, p. 2463–2470.
27. SILBER, ML. Scientific facts behind creatine monohydrate as sport nutrition supplement. J Sports med Phys Fitness, 1999, vol. 39, no. 3, p. 179–188.
28. SNOW, RJ et al. Effect of creatine supplementation on sprint exercise performance and muscle metabolism. J Appl Physiol, 1988, vol. 84, no. 5, p. 1667–1673.
29. STONE, MH et al. Effects of in-season (5weeks) creatine and pyruvate suuplementation on anaerobic performance and body composition in American football. Int J Sport Nutr, 1999, vol. 9, no. 2, p. 146–165.
30. SUCHOPÁR, J et al. Remedia Compendium, Praha, Panax, 1996, 614 s.
31. THEODOROU, AS et al. The effect of longer-term creatine supplementation on elite swimming performance after an acute creatine loading. J Sports Sci, 1999, vol. 17, no. 11, p. 853–859.
32. URBANSKI, RL et al. Creatine supplementation differentially affects maximal isometric strength and time to fatigue in large and small muscle groups. Int J Sport Nutrition, 1999, vol. 9, no. 2, p. 136–145.
33. VANDENBERGHE, K et al. Phosphocreatine resynthesis is not affected by creatine loading. Med Sci Sports Exerc, 1999, vol. 31, no. 2, p. 236–242.
34. VINŠOVÁ, E, KLINER, V. Možnost podávání kreatin monohydrátu před supramaximálním výkonem u zápasu. Med Sport Boh Slov, 1997, roč. 6, č. 4, s. 109–112.
35. VOLEK, JS. et al. Performance and muscle fiber adaptations to creatine supplementation and heavy resistance training. Med Sci Sports Exerc, 1999, vol. 31, no. 8, p. 1147–1156.
36. WILLIAMS, MH, BRANCH, JD. Creatine supplementation and exercise performance: An update. J Am Coll Nutrition, 1998, vol. 17, no. 3, p. 216–234.