Mikroskopické vyšetření moče Autoři: RNDr. Miroslava Beňovská, Ph.D. Mgr. Ondřej Wiewiorka Korektury: MUDr. Jana Tůmová Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Katedra laboratorních metod Fakultní nemocnice Brno Oddělení klinické biochemie Vytvořeno ve spolupráci se Servisním střediskem pro e-learning na MU Fakulta informatiky Masarykovy Univerzity, Brno 2014 Tiskový výstup publikace vydané na Elportále MU (http://elportal.cz/) http://is.muni.cz/elportal/?id=1183884 © 2014 Masarykova univerzita 2 Úvodem................................................................................................................................................... 3 Erytrocyty ................................................................................................................................................ 4 Leukocyty............................................................................................................................................... 10 Epitelie................................................................................................................................................... 15 Dlaždicové......................................................................................................................................... 15 Buňky přechodného epitelu.............................................................................................................. 19 Renální tubulární............................................................................................................................... 24 Válce...................................................................................................................................................... 27 Hyalinní ............................................................................................................................................. 28 Buněčné ............................................................................................................................................ 31 Granulované...................................................................................................................................... 36 Voskové............................................................................................................................................. 40 Tukové............................................................................................................................................... 44 Bakteriální......................................................................................................................................... 46 Mikroorganismy .................................................................................................................................... 49 Bakterie............................................................................................................................................. 49 Kvasinky............................................................................................................................................. 53 Krystaly.................................................................................................................................................. 57 Oxaláty .............................................................................................................................................. 58 Kyselina močová................................................................................................................................ 61 Močan amonný ................................................................................................................................. 67 Tripelfosfát........................................................................................................................................ 70 Fosforečnan vápenatý....................................................................................................................... 73 Bilirubin............................................................................................................................................. 76 Krystalická/amorfní drť..................................................................................................................... 79 Cystin................................................................................................................................................. 82 Spermie ................................................................................................................................................. 85 Atrefakty................................................................................................................................................ 89 Zajímavé nálezy..................................................................................................................................... 92 Erytrocyty x kvasinky......................................................................................................................... 92 Erytrycyty x oxaláty........................................................................................................................... 94 Postupný vývoj patologických valců ................................................................................................. 96 Tukové částice................................................................................................................................... 99 Obtížně rozlišitelné kulaté částice .................................................................................................. 102 3 Úvodem K základním biochemickým vyšetřením patří semikvantitativní analýza moče. Skládá se z chemického stanovení pomocí diagnostických proužků a morfologického vyšetření. Obě metodiky se doplňují, pomáhají usnadnit určování nálezu a jejich výsledky by měly korespondovat. Močová analýza se provádí z jednorázové moči, nejlépe druhé ranní. Vyšetření je třeba provést do jedné hodiny. Kompletní močová analýza je v dnešní době převážně automatizována. Manuální mikroskopie pak slouží k objasnění či potvrzení nejasných a diskrepantních nálezů. Pro manuální mikroskopii se připravuje močový sediment: nativní moč se odstředí při 2000 otáček/min. a supernatant se odlije tak, aby se pracovalo s 10x zakoncentrovanou močí. Pro lepší rozeznatelnost některých elementů se močový sediment může obarvit. Používá se standardizovaná barvící procedura tvz. supravitální barvení dle Sternheimera. Procedura pracuje s dvojsložkovou barvou (Alciánová modř a červeň pyronin-B 1:1), která se přidává k močovému sedimentu v poměru 1:10. V následující databázi jsou uvedeny fotografie jednotlivých elementů ve třech variantách: 1. Mikroskopický nález barveného sedimentu (10x zakoncentrovaná moč při 400x zvětšení obarvená dle Sternheimera) 2. Mikroskopický nález nativního sedimentu (10x zakoncentrovaná moč při 400x zvětšení) 3. Nálezy z přístroje iQ 200 (Iris) V těchto skriptech je databáze zpracována do formy vhodné ke stažení a tisku. Ve výřezech jsou vybrané elementy zvětšeny pro lepší rozlišení. 4 Erytrocyty Erytrocyty jsou bezjaderné buňky o velikosti 10–12 µm diskoidního tvaru, patřící k nejmenším ze základních elementů nacházených v moči a jsou jedním z nejčastějších nálezů. Jejich přítomnost v moči (hematurie) může být makroskopická nebo mikroskopická (bez viditelného červeného zbarvení). Příčiny hematurie:  Renální (glomerulonefritida, nádor ledvin)  Prerenální (hemokoagulační poruchy, svalová traumata, popáleniny)  Subrenální (krvácení do močových cest – zánět, kámen, nádor)  Ponámahová (fyzická námaha, chlad) Mají-li erytrocyty normální bikonkávní tvar s hladkým povrchem, nazývají se eumorfní. Pokud se erytrocyty dostávají do moče přes glomerulární membránu, dochází k jejich poškození a změně tvaru. Deformované erytrocyty v moči nazýváme dysmorfní. Dysmorfní erytrocyty mohou mít tvar „pneumatiky“ nebo membrána erytrocytu vybíhá do měchýřkovitých výběžků (akantocyty). Tzv. vroubkované erytrocyty mezi dysmorfní erytrocyty nepatří. Jsou deformované přestupem vody z buňky při vysoké osmolalitě moče. 5 Barvený preparát Erytrocyty Dysmorfní erytrocyt 6 Dysmorfní erytrocyty – akantocyty Nebarvený preparát Erytrocyty 7 Erytrocyty deformované vysokou osmolalitou (dochází k odsátí vody z buňky) Dysmorfní erytrocyty 8 Dysmorfní erytrocyty – akantocyty Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Erytrocyty 9 Erytrocyty deformované vysokou osmolalitou (dochází k odsátí vody z buňky) Dysmorfní erytrocyty 10 Leukocyty Zdaleka nejčastější podkategorie leukocytů v moči jsou neutrofilní granulocyty. Jedná se o kulaté buňky o velikosti 16–22 µm se segmentovaným granulovaným jádrem uprostřed. Přítomnost granulocytů je typická pro bakteriální záněty močových cest nebo ledvin. Detekce pomocí diagnostického proužku je založena na reakci s esterázou granulocytů. Ojediněle je možné v moči nalézt jiný typ leukocytů, a sice lymfocyty (mají kulaté jádro, které vyplňuje téměř celou buňku), monocyty (s jádrem jako podkova či fazole) a aktivované monocyty tedy makrofágy (jsou větší, mají vakuolizovanou plazmu, s pohlceným materiálem např. lipofágy, erytrofágy apod.). Diagnostický proužek je nedetekuje. 11 Barvený preparát Leukocyty (granulocyty) Leukocyty (granulocyty) 12 Leukocyt (lymfocyt) Leukocyty (monocyty) zvětšeno 1000x 13 Nebarvený preparát Leukocyty Shluk leukocytů 14 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Leukocyty (granulocyty) Leukocyty (monocyty a granulocyty) 15 Epitelie Vnější nebo vnitřní povrch organizmu je kryt epitelem. Epitelové buňky se mohou dostávat do moče. Dlaždicové Dlaždicové epitelie jsou velké nepravidelné buňky s dobře viditelným jádrem uprostřed. Pochází z uretry a vagíny. Jedná se o velmi častý nález s minimálním klinickým významem. 16 Barvený preparát Dlaždicové epitelie Dlaždicové epitelie 17 Nebarvený preparát Dlaždicové epitelie Dlaždicové epitelie 18 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Dlaždicové epitelie Dlaždicové epitelie 19 Buňky přechodného epitelu Buňky přechodného epitelu mají různý tvar a velikost dle jejich původu. Nejčastěji se jedná o kulaté buňky menší než dlaždicové epitelie s jádrem uprostřed, pocházející z močového měchýře nebo proximální části uretry u mužů. Pokud jsou z hlubších vrstev epitelu a z blízkosti ledvinné pánvičky, jsou menší a kulatější. Menší počet kulatých buněk přechodného epitelu může být normální, velké množství svědčí pro infekci vývodových cest močových. Mezi buňky přechodného epitelu patří dále buňky „ocasaté“, pocházející z hlubokých vrstev močového měchýře. Rovněž dvojjaderné epitelie se řadí k buňkám přechodného epitelu. S větším množstvím dvojjaderných buněk nebo buněk s velkým nepravidelným jádrem se setkáváme v moči pacientů s uroteliálními karcinomy. Barvený preparát Buňky přechodného epitelu 20 Dvojjaderná buňka přechodného epitelu Ocasaté buňky přechodného epitelu 21 Nebarvený preparát Buňky přechodného epitelu Dvojjaderná buňka přechodného epitelu 22 Ocasatá buňka přechodného epitelu Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Buňky přechodného epitelu 23 Ocasaté buňky přechodného epitelu včetně několika dvojjaderných Ocasaté buňky přechodného epitelu 24 Renální tubulární Renální tubulární epitelie jsou polyedrické buňky s nesegmentovaným excentrickým jádrem. Mezi epiteliemi jsou nejmenší, asi dvakrát větší než granulocyty. Jedná se o významný, i když výjimečný nález při akutní tubulární nekróze nebo virové infekci. Barvený preparát Renální tubulární epitelie 25 Renální tubulární epitelie Nebarvený preparát Renální tubulární epitelie 26 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Renální tubulární epitelie Renální tubulární epitelie 27 Válce Tyto útvary vznikají v tubulech ledvin precipitací Tamm–Horsfallova glykoproteinu, který je sekretován z renálních tubulárních buněk. Jejich tvorbu podporuje kyselejší pH, větší koncentrace plazmatických bílkovin, dehydratace organizmu a náročná fyzická aktivita. Kopírují tvar tubulu, mají definovanou vnější linii, paralelní strany a zakulacené konce. Rozeznáváme válce hyalinní, buněčné, granulované, voskové, tukové, bakteriální a směsné. Kromě výskytu malého počtu válců hyalinních jsou všechny válce považovány za patologický nález. Válec je klasifikován jako buněčný či granulovaný, představují-li buňky či granula více než třetinu objemu. V ostatních případech se nazývá hyalinní. Dle délky setrvání válce v tubulu ledvin může válec procházet postupným vývojem: buněčný válec → granulovaný válec → voskový válec 28 Hyalinní válce Barvený preparát Hyalinní válec Hyalinní válce 29 Nebarvený preparát Hyalinní válec Hyalinní válec 30 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Hyalinní válce Hyalinní válce 31 Buněčné válce Barvený preparát Erytrocytární válec Erytrocytární válec (hyalinní válec s erytrocyty) 32 Leukocytární válec Válec z renálních tubulárních epitelií 33 Nebarvený preparát Erytrocytární válec Leukocytární válec 34 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Erytrocytární válec Leukocytární válec 35 Válce z renálních tubulárních epitelií 36 Granulované válce Granula uvnitř těchto válců vznikají po rozbití membrány buněk ve válci či tubulech. Granulované válce se mohou vyskytovat od hrubě granulovaných se zbytky buněk až po velmi jemně granulované, které začínají voskovatět. Malý počet se může vyskytovat po intenzivní fyzické aktivitě (velký počet u otužilců). Větší počet je silně patologický. 37 Barvený preparát Granulovaný válec Granulovaný válec 38 Nebarvený preparát Granulovaný válec Granulovaný válec 39 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Granulované válce Granulované válce 40 Voskové válce Jedná se o nejzávažnější typ válců. Objevují se při chronickém onemocnění ledvin a říká se jim válce renálního selhání. Mají homogenní strukturu, nepravidelné zlomené konce a jsou nejširší. Často jsou nesourodé, částečně tvořené válcem granulovaným. Vypovídají o poškození tubulů. 41 Barvený preparát Voskový válec Voskový válec 42 Nebarvený preparát Voskový válec Voskový válec 43 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Voskové válce 44 Tukové válce Tukové válce obsahují kulatá tuková tělíska1 . Vyskytují se v moči při silné renální dysfunkci, nefrotickém syndromu, silně zvýšenou celkovou bílkovinou a albuminem, u diabetiků a po intoxikaci rtutí. Barvený preparát Tukové válce 1 Tuková tělíska se objevují při velké permeabilitě glomerulu u pacientů se sníženým albuminem, kteří mají zvýšenou syntézou proteinů a lipoproteinů. Mohou být pohlcovány makrofágy, které jsou pak naplněné tukem. 45 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Tukové válce 46 Bakteriální válce Barvený preparát Bakteriální válec Bakteriální válec 47 Bakteriální válec Nebarvený preparát Bakteriální válec 48 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Bakteriální válce 49 Mikroorganismy Bakterie Bakterie jsou jednobuněčné organismy. Mají kokovitý či tyčkovitý tvar a zpravidla dosahují velikosti několika mikrometrů. Malé množství bakterií je v moči zcela běžným nálezem. Moč je nutné zpracovat do 1 hodiny, jinak dochází k jejich pomnožení. Mají tendenci k řetízkování nebo se vyskytují jako delší vlákna. Větší množství bakterií se často vyskytuje v patologické moči s leukocyty. 50 Barvený preparát Neprobarvené bakterie – tyčky Probarvené bakterie – koky (řetízkující i jednotlivé) 51 Nebarvený preparát Řetízkující bakterie – koky Bakterie – koky 52 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Bakterie Vlákna bakterií, kolem ojedinělé koky 53 Kvasinky Kvasinky v moči jsou jednobuněčné mikroorganismy, nejčastěji druhu Candida albicans. Jedná se o běžný patologický nález. Vyskytují se v moči pacientů s imunodeficiencí nebo léčených imunosupresivy a často u diabetiků, neboť k růstu kvasinek přispívá glukosa v moči. Mají typický oválný tvar a množí se pučením. V některých případech dochází u k tvorbě pseudomycélií, což je vláknitá forma Candida albicans. 54 Barvený preparát Kvasinky Pseudomycelia kvasinek 55 Nebarvený preparát Kvasinky Pseudomycelia kvasinek 56 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Kvasinky Pseudomycelia kvasinek 57 Krystaly Přítomnost krystalů a amorfní či krystalické drti v moči není považována za významný klinický nález. Oba parametry jsou však určovány a jejich množství hodnoceno. Krystaly mohou mít nejrůznější krystalovou strukturu a vyskytují se v mnoha formách. Při jejich hodnocení si všímáme pH moče. Přesto je jejich rozlišení někdy obtížné. V nálezu pak mohou být klasifikovány pouze jako krystaly bez další specifikace. Patologický význam mohou mít u pacientů léčených na urolithiázu. V moči nejčastěji nacházíme krystaly oxalátů a kyseliny močové (kyselá moč) nebo fosfátů (alkalická moč), výjimečně pak krystaly bilirubinu, cystinu, leucinu, tyrosinu nebo krystaly lékové. 58 Oxaláty Barvený preparát Dihydrát oxalátu vápenatého (psaníčka) Monohydrát oxalátu vápenatého (piškotky) 59 Nebarvený preparát Monohydrát a dihydrát oxalátu vápenatého Monohydrát a dihydrát oxalátu vápenatého 60 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Dihydrát oxalátu vápenatého (psaníčka) Monohydrát a dihydrát oxalátu vápenatého 61 Kyselina močová Různé formy krystalů kyseliny močové. Barvený preparát Kyselina močová (citrónky) Kyselina močová (barel) 62 Kyselina močová (jehličky) Kyselina močová 63 Nebarvený preparát Kyselina močová (citrónky) Kyselina močová (barely) 64 Kyselina močová (jehličky) Kyselina močová 65 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Kyselina močová (citrónky) Kyselina močová 66 Kyselina močová (jehličky) Kyselina močová 67 Močan amonný Barvený preparát Močan amonný Močan amonný 68 Nebarvený preparát Močan amonný 69 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Močan amonný Močan amonný 70 Tripelfosfát Krystaly fosforečnanu hořečnato-amonného (tripelfosfáty). Barvený preparát Tripelfosfát (rakvičky) Tripelfosfát 71 Nebarvený preparát Tripelfosfát (rakvičky) Tripelfosfát 72 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Tripelfosfát (rakvičky) Tripelfosfát 73 Fosforečnan vápenatý Barvený preparát Fosforečnan vápenatý Jehlicovité krystaly a hvězdicové drůzy fosforečnanu vápenatého 74 Nebarvený preparát Fosforečnan vápenatý Jehlicovité krystaly a hvězdicové drůzy fosforečnanu vápenatého 75 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Fosforečnan vápenatý Jehlicovité krystaly a hvězdicové drůzy fosforečnanu vápenatého 76 Bilirubin Barvený preparát Bilirubin Bilirubin 77 Nebarvený preparát Bilirubin Bilirubin 78 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Bilirubin Bilirubin 79 Krystalická/amorfní drť Barvený preparát Krystalická/amorfní drť Krystalická/amorfní drť 80 Nebarvený preparát Krystalická/amorfní drť Krystalická/amorfní drť 81 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Krystalická/amorfní drť Krystalická/amorfní drť 82 Cystin Barvený preparát Cystin Cystin 83 Nebarvený preparát Cystin Cystin 84 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Cystin Cystin 85 Spermie Nález spermií v moči u mužů je běžný, u žen není významný, pokud se nevyskytnou v moči nezletilých dívek. 86 Barvený preparát Spermie Spermie 87 Nebarvený preparát Spermie Spermie 88 Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Spermie Spermie 89 Atrefakty V moči se mohou vyskytovat také nálezy, které nepocházejí z organizmu pacienta. Nemají klinický význam, ale je důležité, aby byly rozpoznány a nedošlo k záměně za jinou částici. Mohou mít nejrůznější tvar. Poměrně častá jsou vlákna textilií nebo papíru, olejové kapky apod. 90 Barvený preparát Artefakt Artefakt 91 Nebarvený preparát Artefakt Fotografie z přístroje IQ 200, IRIS Artefakt 92 Zajímavé nálezy Erytrocyty x kvasinky V automatickém analyzátoru a nativním sedimentu bývá obtížné od sebe odlišit jednotlivé kvasinky a erytrocyty z důvodu jejich podobného tvaru a velikosti. K rozhodčí analýze lze využít barvený sediment, protože erytrocyty se barví typicky růžově, kvasinky jsou bezbarvé. 93 Erytrocyty a kvasinky vedle sebe Erytrocyty a kvasinky vedle sebe 94 Erytrycyty x oxaláty Jsou-li v močovém nálezu vedle sebe erytrocyty a oxaláty, bývá je obtížné z důvodu jejich podobné velikosti v automatickém analyzátoru správně odlišit. Týká se to především monohydrátu oxalátu vápenatého. Erytrocyty se barví růžově, oxaláty se nebarví, takže v močovém sedimentu lze krystalickou strukturu oxalátů rozlišit. 95 Krystaly mono a dihydrátů oxalátu vápenatého vedle erytrocytů automaticky zařazené do kategorie erytrocytů Krystaly dihydrátu oxalátu s erytrocytem a krystaly monohydrátu oxalátu 96 Postupný vývoj patologických válců Výjimečně lze v jednom nálezu vedle sebe pozorovat všechna vývojová stádia válců. Buněčný válec Přechodné stádium válce z buněčného na granulovaný (zvětšeno 600x) 97 Přechodné stádium válce z buněčného na granulovaný Granulovaný válec 98 Přechodné stádium válce z granulovaného na voskový a voskový válec Voskový válec 99 Tukové částice Tukové částice ve vzorku moči považujeme za výjimečný a závažný nález. Uvedené elementy byly nalezeny u pacienta s nefrotickým syndromem. Hyalinní válce s tukovými kapénkami a tukový válec (šipka) 100 Makrofágy s tukovými kapénkami Hyalinní válec s tukovými kapénkami 101 Plochá epitelie a makrofág s tukovými kapénkami Tukový válec a tukové kapénky 102 Obtížně rozlišitelné kulaté částice Při automatické mikroskopické analýze může dojít k nálezu útvarů připomínající velké černé koule. Takovéto útvary mívají různý původ. Většinou se jedná o některý druh krystalů, případně o méně obvyklé buňky. K identifikaci využijeme chemické vyšetření diagnostickými proužky a mikroskopii barveného sedimentu. 103 Kyselina močová Krystaly bilirubinu 104 Močan amonný Makrofág s tukovými kapénkami 105