Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/1 Tři mušketýři (Les trois musquetaires, 1954, André Hunebelle)
André Hunebelle režíroval také Hrbáče, Tajnosti Paříže či Fantomase; v jeho adaptaci se tedy objevují četné komediální prvky (např. Bourvil, hvězda francouszké komedie, lovící klobásky, Ludvík XIII. poukazující na svou homesexualitu v poznámce „mám pro udatné muže slabost!“ apod.). Film se maximálně přesně drží předlohy, kterou adaptuje scénu po scéně (snad jen kromě zařazení postavy Constance coby neteře). Přesto je na módním stylu zřetelné ovlivnění padesátými léty 20. století (viz černovláska Mlle de Winter).

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/2 Tři mušketýři (Les trois musquetaires, 1961, Bernard Borderie)
Dvoudílná adaptace Bernarda Borderie stylově odkazuje na šedesátá léta 20. století: blond ikona Mylène Demongeot, hvězda romantickcýh dobrodružných filmů Gérard Barray a k tomu oblíbené exteriéry - statek château de Marigny-le-Cahouët v Bourgogne, který režisér užil i v Angelice Markýze andělů.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/3 Tři mušketýři (The Tree Musketeers, 1973, Richard Lester)
Britská verze francouzského historického románu, jež se dočkala ještě dalších dvou pokračování. Pro film je typický důraz na "angličanství" a okamžité stírání romantického nádechu britskou ironií a humorem; vždyť v roli d´Artagnana vystupuje Michael York a jako Constance de Bonancieux hvězda amerického westernu Raquel Welchová. Ačkoli se jedná o film histroický, stylově odpovídá mj. sedmdesátým létům 20. století, kdy byl také natočen.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/4 Mušketýr (The Musketeer, 2001, USA/Benelux, Peter Hyams)
Také tato adaptace mušketýrského tématu je determinována dobou svého vzniku. Jedná se o akční, teenagerovské pojetí s vyhrocenější dramatickou zápletkou bez ohledu na historický kontext. Královna Anna Rakouská (Catherine Deneuve) vystupuje jako dobrotivá královna, za pozornost však stojí bílá paruka Ludvíka XIII., která odpovídá módě 18. stol. Film se též pokouší o vyobrazení smrti M. de Tréville, která ovšem pravděpodobně předbíhá době jeho skutečné úmrtí.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/5 Odvážné kordy (Young Blades, 2001, FR/UK, Mario Andreacchio)
Pro současné teenagerovské publikum je určena tato adaptace mušketýrské tematiky, v níž d´Artagnan utíká z domova a dostává se do školy pro mušketýry. Film nemá mnoho společného s předlohou ani s historií, a proto není divu, že celkem svévolně směšuje únos Anny Rakouské a další fiktivní události.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/6 Čtyři sluhové a čtyři mušketýři (Les quatre charlots musquetaires, 1974, André Hunebelle)
V hlavních rolích komedie o sluzích čtyř mušketýrů vystupují členové populární hudební skupiny sedmdesátých let Les Charlot. Jedná se o parodii, v níž chybí srovnávaná scéna (příjezd d´Artagnana a jeho první setkání s mušketýry a panem de Tréville). Zajímavé je, že režisérem snímku byl opět André Hunnebelle, který natočil věrnou, avšak pojetím téměř divadelní adaptaci Tři mušketýři již v roce 1954 (viz ukázka výše).

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/7 D´Artagnan a tři mušketýři (D´Artagnan et les trois Musquetaires, 2005)
Adaptace tíhne k používání mysteriózních prvků, které jsou v době vzniku filmu populární. Z módního stylu (např. účesy, líčení a kostýmy milady Winter u Emmanuelle Béart) lze opět odhadnout dobu realizace filmu.

ÚKOL 6/1:
Srovnejte sedm ukázek, které prezentují tutéž scénu z Tří mušketýrů: rok 1632, d´Artagnan přijíždí do Paříže, aby se stal mušketýrem, setkává se s panem de Tréville a s ostatními mušketýry.

Všímejte si rámování obrazu, kdy je téměř v každé ukázce zachycen průchod d´Artagnana dveřmi;
jaký je věk postav a jaká je realita;
kostýmů, účesů a líčení;
rytmu;
směřování scény;
hudby;
na koho je směřována pozornost atd.


Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/8 Muž se železnou maskou (The man in the Iron Mask, 1998, Randall Wallace)
Film spoléhající nikoli na historii ale na atrakci. Úloha krále se spojuje s rolí správce královských zábav, kdy sám Ludvík XIV. organizuje hry a slavnost. Jedná se o americkou verzi, která vytváří vlastní společenská pravidla a „morální hodnoty“. Příkladem budiž scéna nikoli nepodobná americkému thrilleru, v níž se král Slunce dokonce zhostí role vraha.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/9 Železná maska (Le masque de fer, 1962, Henri Decoin)
Pro adaptaci francouzské legendy o muži se železnou maskou je typická lehkovážná, šarmantní atmosféra (viz scéna zaměřená na sukničkáře d´Artagnana, kterého si zahrál Jean Marais).

ÚKOL 6/2:
Srovnejte dva způsoby adaptace Muže se železnou maskou. Postupujte analogicky jako u srovnání verzí Tří mušketýrů
Všimněte si, že oba přístupy jsou změřeny na hvězdu. V jednom případě je to Ludvík XIV. (Leonardo DiCaprio) v druhém případě d´Artagnan (Jean Marais).


Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/10 Král tančí (Le roi danse, 2000, Gérard Corbiau)
Film představuje výjimečnou adaptaci muzikologické studie Philippa Beaussanta a pokus o komplexní zachycení osobnosti krále Slunce včetně jeho vlivu na zrození žánru comédie-ballet. Jediný drobný rozpor je možné spatřovat v inscenované smrti Molièra na jevišti; ve skutečnosti velký dramatik umřel poté, co ho odnesli z divadla (19. 2. 1673). Faktograficky precizní a autenticky realizovaný film však nebyl pro nespecializované diváky dostatečně atraktivní a v době premiéry víceméně propadl.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/11 Nebezpečná krása (Dangerous Beauty, 1998, Marshall Herskovitz)
Americká adaptace studie Margaret Rosenthal: The Honest Courtesan o básnířce a kurtizáně Veronice Franco začíná v roce 1583. Na rozdíl od filmu Král tančí se tato adaptace ubírá směrem typické filmové romance a zachovává jen atmosféru, nikoli skutečný příběh Veroniky Franco. Také fyziognomie hrdinky (viz obraz od Tintoreta) zcela podléhá současnému ideálu krásy. Díky těmto úpravám se však film dočkal mnohem většího diváckému úspěchu, než Král tančí.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/12 Příběh rytíře (A Knight´s Tale, 2001, Brian Helgeland)
V historickém filmu odehrávajícím se v době rytířských turnajů stojí za pozornost moderní hudba, současné kostýmy, účesy, ale i typizace postav a jejich vyjadřování. Vše je přizpůsobeno vnímání současného teenagera.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/13 Carmen – divoká vášeň (2003, Vincente Aranda)
Film, který se chtěl přiblížit současnému divákovi ale komerčně propadl, je příkladem mnoha nevhodných prvků. Za pozornost stojí mimo jiné výrazná kombinace vulgarismů a archaismů.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/14 Blanche (2002, Bernie Bonvoisin, FR)
Nezdařilá parodie s Gérardem Depardieu, Carole Bouquet a Jeanem Rochefortem pokoušející se karikovat western i historické filmy z doby krále Slunce se zaměřuje mimo jiné na drogy, úplatkářství a sex v 17. století.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/15 Jarmark marnosti (Vanity Fair, 2004, Mira Nair)
Mira Nair pojala adaptaci románu Williama Makepeace Thackeraye zcela jinak, než Stanley Kubrick v Barry Lyndonovi o třicet let dříve. V přítomné ukázce tak můžeme sledovat moderní tanec, začleněný do prostředí britské aristokracie 19. století; film tak přináleží k dílům, u nichž je dobře patrné, v jaké době byla natočena.

ÚKOL 6/3:
Srovnejte dvě ukázky víceméně zdařilých historickcýh filmů (Král tančí a Nebezpečná krása) a následující nezdařilé "historické" filmy. Pokuste se povšimnout si společných problematických prvků.


Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/16 Napoleon (4-dílný, Yves Simoneau, 2002)
Čtyřdílný televizní film zpodobňující kontroverzní osobnost Napoleona Bonaparteho jako v zásadě milého člověka. Ukázka přibližuje úvod filmu, který rekapituluje děj v podobě „traileru“ a následně scénu obsahující zásadní nepřesnosti: scéna z Německa byla natáčena ve slavkovském zámeckém parku – tedy místě, jež je zásadním mezníkem v Napoleonově životě (bitva u Slavkova, 1805) a předobrazem pro další scény odehrávající se tamtéž.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/17 Manželé z roku II (Les Mariés de l´an II, 1971, Jean-Paul Rappeneau)
Jedna z historických komedií Jean-Paula Rappeneaua si bere za terč satiry osobnost Napoleona, revoluci a sní spojené velikášství.

ÚKOL 6/4:
Srovnejte dva způsoby prezentace období Velké francouzské revoluce.




Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/18 Alexander Veliký (Oliver Stone, 2004)
Příklad filmu, jehož scény (naznačující Alexandrovou homosexualitu) nebyly ani zdaleka natolik kontroverzní, jak zdůrazňovala propagační kampaň filmu.

Get the Flash Player to see this player.

UKÁZKA 6/19 Sissi (Sissi - Die junge Kaiserin, 1956, Ernst Marischka)
Slavný rakousky velkofilm na jedné straně maximálně využívá autentické exteriéry, interiéry a nešetří na velkolepých kostýmech, na druhé straně nepřekročí oslavnou atmosféru pohádky pouze motivované skutečnou biografií císařovny. Viz familiérní scéna večeře v Schönbrunnu s prasečími nožičkami.

ÚKOL 6/5:
Srovnejte dvě ukázky historickcýh filmů, které se nacházejí na pomezí ideálních a nezdařilých příkladů v rámci svého žánru a pokuste se nalézt další filmy, které by mohly spadat do této kategorie.




PROCVIČOVÁNÍ/TEST: K zopakování této lekce nebo k otestování dosažených znalostí slouží test "historie_test.qref" (viz sada otázek historie_test.qdef a upravitelný popis odpovědníku historie_test.qdesc)


ÚKOL 6/6:
Jaké režimy reprezentace dějin můžeme (nejen v hraném filmu) nalézt?
Sepište 10 titulů, na něž si vzpomenete podle ohniska jejich zájmu (např. jedna historická epocha, život významné osobnosti, jedna bitva, další dílčí událost) a pokuste se je blíže charakterizovat.


ÚKOL 6/7:
Jaké významy může implikovat označení historický film?
Jedná se v případě historického filmu o žánr?
Jaké jsou vztahy dějin a filmu a jejich vzájemná reflexe?
Existuje více druhů historického filmu?
Může si film klást nároky na historickou věrnost (autenticitu)?

Film a historie

Anotace:

Vztah pohyblivých obrazů a dějin je neodmyslitelně spjat od počátků kinematografie. Tato lekce přibližuje fenomén historického ve filmu jako množinu možných reprezentací epochy, význačných osobností nebo postav umělecké fikce. Upozorňuje na hlavní schémata, stereotypy a odchylky, jež se objevují v reprezentaci historického ve filmu. Stěžejní část lekce pak představuje „případová studie“ postihující na 7 ukázkách proměny klasického literárního tématu převedeného do podoby historického kostýmního filmu (Tři mušketýři).

Klíčová slova:

dějiny ve filmu, historie, historický film, sociální a kulturní dějiny, politické dějiny, „malé“ a „velké“ dějiny



I. Vztah filmu a historie

• Historičnost je neopominutelným rysem každého filmu, neboť každý snímek se již v okamžiku svého vzniku stává zachycením něčeho, co se událo dříve a film tak představuje specifickou reprezentaci minulosti.

• Pojem historický film v nejběžnějším vymezení označuje tituly, které soustředí svou pozornost na zachycení určité historické epochy, význačnou osobnost dějin nebo na jednotlivou historickou událost nebo jejich soubor.

• V hraném filmu se jedná vždy(!) o rekonstruovanou podobu minulosti, o částečnou fikci, jež vznikla v představách filmařů, protože ani s nejlepšími informačními zdroji a historickými prameny se nelze vyhnout řadě zjednodušení a nepřesností.

• Hraný film se často soustředí nejen na tradiční témata velkých dějin (činy a život vladařů, válečné konflikty, kíčové dějinné zlomy apod.), ale v jeho poli zájmu se ocitají tzv. malé nebo pritvání dějiny, jež reflektují životy jednotlivců a to, jakým způsobem vnímají velké dějiny procházející okolo nich. U těchto snímků, které sledují osudy jednotlivce nebo malé skupinky lidí, bývá často kladen důraz na psychologické prokreslení postav a hodnověrné vystižení jejich okolí (v československé kinematografii např. Démanty noci Jana Němce, Daleká cesta Alfréda Radoka nebo Obchod na korze Jana Kadára a Elmara Klose).


OBRÁZEK 6/1 Napoleon (Abel Gance, 1927); OBRÁZEK 6/2 Napoleon (Yves Simoneau, 2002): Některé dějinné události jsou častým námětem filmařů.


• Odrazem dějin jako velkého spektáklu s důrazem na bohatství výpravy a rekvizit mohou být kostýmní velkofilmy 50. – 70. let, které si dávaly záležet na své dekorativnosti a hýřivosti (Cid, Spartacus, Kleopatra, Quo Vadis aj.), jakkoli tento přístup nacházíme již v éře raného filmu 10. a 20. let (Cabiria, Intolerance, Napoleon).

• V současnosti historické filmy nepatří k nejpopulárnějším typům filmu a případné pokusy o zachycení dějin ve filmu se snaží přizpůsobit současné kultuře a divákovi. Jednou z výjimek, jež klade velký důraz na snahu o autenticitu a historickou hodnověrnost, je francouzský film Král tančí (Le roi danse, 2000), v němž byly veškeré kostýmy, účesy a doplňky zhotoveny na podkladě muzikologické studie Philippe Beaussanta Lully ou le musicien du Soleil.


OBRÁZEK 6/3 Účes fontange na dobové módní ikoně Marii-Angélique de Scoraillé de Rousille de Fontange podle níž dostal svůj název (obr. 1) a na královně Marii-Thérèse (obr. 2). Stejný účes byl dodržen ve filmu Král tančí (obr. 3).
Obr. 4 předstvuje moderní účes včetně make-upu, ovšem na hlavě středověkého teenagera (Příběh rytíře, 2001).

• Historický film nabízí reprezentaci doby, v níž se děj filmu odehrává, ale je také odrazem filmového stylu a kulturních konvencí nebo módních trendů doby, v níž je realizován (viz dále srovnání ukázky totožné scény u Tří mušketýrů A. Dumase).




OBRÁZEK 6/4 Účesy z filmů Bernarda Borderie Angelika, markýza andělů (1964); Báječná Angelika (1965); Angelika a král (1966); Nezkrotná Angelika (1967); Angelika a sultán (1968) odpovídají především účesům 60. let. Viz paralela s ikonou doby - Brigitte Bardot. Disproporce s účesy prvních desetiletí druhé poloviny 17. století je patrná také ze srovnání s výše uvedenými účesy fontange.



II. Film jako historický pramen

• Obtížnost vymezení toho, co lze chápat pod označením historický film, se odráží i v práci historika. Pro něj je určující informační spolehlivost filmu jako pramene a také jeho snadná klasifikace. V tomto ohledu se před něj staví zásadní problém: jak v takřka nepřehledném množství (často nezpracovaného) materiálu vyhledat ty pravé filmy nebo typy dokumentů, které mohou být užitečné pro vlastní historický výzkum. V tomto ohledu mnoho práce vykonají filmové archívy, které systematicky shromažďují, zpracovávají, uchovávají a následně zpřístupňují filmové materiály.

• Filmové texty se podstatným způsobem liší od tradičních písemných pramenů a není tedy možné klást na ně stejná měřítka, popřípadě argumentovat v jejich neprospěch na základě nedodržení tradičních norem o spolehlivosti historického pramene.

• Reprezentace dějin ve filmu ovlivněná ideologií je dalším problémem, s nímž se musí historici pracující s filmem jako s historickým pramenem vyrovávat (Klasickým případem deformace obrazu dějin je v českém prostředí „husitská“ trilogie Otakara Vávry a v zahraničním kontextu pak Křižník Potěmkin S. Ejzenštejna nebo Triumf vůle L. Riefenstahlové).