Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek
a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice.
verze 1.2 (2006)
© Ivo Telec, 2005
Publius luventilus Celsus, d. i, i, i pr.
kol. 70-kol. 14(
TEMATICKY PŘEHLED
účel a soustava
životní princip a postoj
obecné právní principy
zásady soukromého práva
zvláštní zásady soukromého práva
zásady soukromoprávních institucí
1. CAST
VŠEOBECNE, PRÁVNÍ PRINCIPY
PRÁVNI N
UCEL PRÁVNÍCH PRINCIPU
bezprostředně normativní s cílem přímo právně upravit lidské chování
zákonodárně politický a technický
3.   výkladov
aplikační vč. právní argumentace
SOUSTAVA
obecné právní principy přirozené zásady právní
obecne zásady pravá soukromého
obecné zásady práva veřejného
zvláštní (odvětvové) zásady práva soukromého
zvláštní (odvětvové) zásady práva veřejného
zásady právních institucí
ŽIVOTNI PRINCIP
PrinciD vzaiemneho oodoorovani
(Prinzip der Stützender Hilj
n
Přirozenost lásky = kladné nastavení světa
X  rušení svobodnou vůlí
ŽIVOTNI POSTOJ
Přirozený postoj ke spravedlnosti
každodenní zkušenost, zejm. prožitím
samozrejme, bezděčné, vnímaní významu věcí a přesvědčení o něm;
ostoi
j 9 saj
Právně teoretický postoj
cílem porozumět, čím věci jsou (zatřídit je) zproblematizování přirozeně známého světa vyvolání právního problému rozumové zpochybnění přirozeného postoje
SPOLEČENSKÉ RADY
Náboženský; např. náboženské symboly
Morami; srv. morální závazky, morálku
ravnickvch dovolai
ii
Právní; srv. právní normy a právní principy
Hospodářský; viz pravidla hospodářské soutěže
Vědecký; srv. vědecké zvyklosti
olitický; např. politické symboly nebo politická odpovědnost za politický delikt
RIKAZY PRAVÁ
Praecepta iuris sunt haec:
Honeste vivere, alterum non laedere,
1 cuique trib
PREDPOROZUMENI
... každý dobře ví, že smlouvy se mají plnit, dluhy platit, nikoho neuvádět v omyl, nepomlouvat ani neokrádat...
Právní řád jen formalizuje všeobecně známé rady, jak žít bez újmy vlastní nebo bližnímu
X státně pozitivistická závislost na předpisu na všechno (nadužívaní rozumu)   ® nebo na pouhém textu předpisu (nepoužívání rozumu)    (P*
OBECNE PRÁVNI PRINCIPY
Osvědčené principy právního státu
= právní principy
preamb. Ú
argumentační důsledky logické nebo právně rétorické pro celý právní řád
POVAHA A CIL
PRÁVNÍCH PRINCIPU
xiomatická povaha
apriorní dobra, všeobecně osvědčené a uznávané, které netřeba dokazovat (axiomy),
jimiž se právní řád právního státu nechává ovládat (vláda práva); úhelné kameny práva
trvalé udržování obecného právního dobra (min mezi lidmi a vůči přírodě
Vnitřní jednota, soudržnost a účelnost práva
PŘEHLED PRÁVNÍCH PRINCIPU
Právní ctnosti (právní hodnoty)
spravedlnost
úcta a uznání zdroje přirozených práv (vyšší moci)
nezadatelnost přirozených práv
svoboda vůle
osobní odpovědnost
t lidské bytosti rozumnost a rozumné očekávání poměrnost přiměřenost bezpečí a důkazní jistota
11.  úcta k pravum a svobodám jedince
12.   rovnost v právech (právní rovnost)
14.  dobrá vůle
15.  dobrá víra
16.   ď
rlnjÄEl
^^^^^ pověst 18.  dobrá správa
tf mores.
19.   zákon nepůsobí zpětně (lex retro non agit)
20.   z bezpráví právo nevznikne (ius ex iniuria non
21.  bezpráví neospravedlňuje bezpráví (iniuria non excusat iniuriam)
->->   není trestu bez zákona, není trestného činu
[SE^asiatliTs
PRÁVNI PRINCIPY A PRÁVNÍ NORMY
2 pojmové prvky práva
princip (hodnotový význam prima facie) norma
Shodnost účelu •" dobro a spravedlnost
Jednotný instrumentální význam právního řádu a obou jeho prvků normy i principy mají být prodchnuty stejným „kmitočtem", laděny na stejnou strunu
Právni normy:
Právní principy
platí výlučn příkaz, zákaz, nebo dovolení:
jedno ruší druhé
platí souběžně
dva nebo více; kříží se
a vyvažují se vzájemně, a to:
secundum et intra legem = právní normy
praeter legem = právně politické podněty extra (contra) legem   = ius non scripta
Pravidlo řešení střetu 2 prvků práva
|Sl££l|l|Slil|ISllS|l|
norma nebo naopak,
použije se ten prvek práva,
který je přirozenější a v konkrétní nastalé věci
spravedlivější
•■ míra přirozenosti ■ míra spravedlivého uspořádání věci
oměr právního
neplatí
zásada lex s
principu a právní normy
Původ právního principu
všeobecné povědomí o přiměřenosti a závaznosti; trvá udržováním povědomí
Původ zákonné právní normy
politické rozhodnutí, politická dohoda aj. politické dorozumění; vliv nahodilosti; trvá do zrušení
PRÁVNI PRINCIP PRÁVNÍ POLITIKA
Právní princip
„nikdo nesmí mít prospěch ze svého
Právní politika
„přímé daně se mají snížit, nepřim zvýšit"
POLITIKA A PRAVO
Vláda lidu
Vláda práva
Svrchovanost lidu
relativní skupinové (např. stranické)
zájmy, předsudky;
soutěž o veřejno"
Právní stát
ri^rnoKran
■ ■
jiný
objektivní zájem spravedlnosti
služba spravedlnosti
moc
STRUKTURA PRÁVNI NORMY
Dvojčlenná struktura i.    skutková Dodstata (hypotéza, antecedent
unci c
m
^■1
j^^^^^^mm
(sankce, účinek, konsekvent)
podmíněná část, např. závazek nahradit škodu
na
implicitní zásada neminem leadere
2. CAST
PRÁVNI ZÁSADY
RAVNI ZÁSADY
_l
B
a
Právní zásady, na nichž je vybudován zákon; souladné s právními principy; vyjádřeny:
ákonem f <
et intra
iiiimwMsiamiiregffl
i.    obecné
2.    zvláštní (odvětvové), např. práva obchodního
3.    jednotlivých právních instituci
např. právní ochrany osobnosti nebo rodiny
PŘIROZENÝ SMYSL ZÁKONA
§ 7 ABGB, natürliches Sinn eines Gesetzt
causa
-   objektivní uspořádání poměrů
mezi lidmi nebo vůči přírodě,
které vychází z přirozených zákonitostí světa,
z přirozených lidských práv z nich vyplývajících, jakož i z cíle lidského života
PŘIROZENÉ ZÁSADY PRAVN
§ 7 ABGB a návrh o. z.
významu, státy uznávané a používané nikoli však státy stanovené
= zásadv soravedlnosti (ekvita)
ZÁSADY SPRAVEDLNOSTI
Přirozená spravedlnost f/
= nepsané hmotné právo (ius non scripta);
používáno mj. v rozhodčím řízení z vůl
účastníků majetkového sporu
wio et WHjA
např. zásada neminem laedere
Co je spravedlivé?
To, co je přirozeně (objektivně) prospěšné.
KTERÉ TO JSOU?
ochrana života a zdraví, cti, důstojnosti a soukromí (osobnosti)
ochrana rodiny
ochrana vlastnictví
ochrana slabšího před bezdůvodnou újmou
pro nedostatek věku (ochrana nezletilce)
nebo pro závislost svého postavení (ochrana
slabší strany)
nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě jiného
6.    slib zavazuje; smlouvy mají být plněny (f    '
sunt servanda)
7.    nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží
8.    předpoklad dobré víry právního jednání nebo jiného chování (vyvratitelná domně" ~x
zákaz zneužití práva k újmě jiného
io.  nikdo nemůže zasáhnout do integrity jiného
11.  nikdo nemůže na jiného převést více práv nežli má sám
nikdo nesmí být nucen setrvav
ve společenství
nikdo nesmí být nucen vzdát se budoucích práv
nikdo nemůže mít prospěch z vlastního
protiprávního jednání nebo z toho, že jednal
ve zlé víře či proti dobrým mravům
nikomu neškodit
16.   nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží
17.   nikdo se nemůže bezdůvodně obohatit na úkor
ine
3. CAST
VYZNÁM
hierarchicky hodnotový účel práva
ústavní přizpůsobení (konformita) podústavního
práva W^^ammtmmmmma^ammamamĚĚtĚmmmtmamatmaaaamm
jednota, soudržnost a ucel prav
všeobecná znalost práva
smysluplnost (ospravedlnění) práva
zákonodárné vodítko pro budoucí právo
argumentační a interpretační vodítko platného práva
Různá teoretická třídění zásad v písemnictví
PRIVÁTNI AUTONOMIE
Vše dovoleno, co není zakázáno
či. 2/3 LZPS, či. 2/4 Ú, § 2/3 o. z., § 263 obch. z.
svoboda volby právně jednat nebo
neieStiat
ou smluvní prímus
svoboda volby smluvníka
např. i veřejnou nabídkou komukoli
svoboda volby účelu, obsahu, způsobu a formy právního jednání
smlouvy typové nebo atypové, smíšené; způsob volního projevu:
)erfacta concludentia
forma:   písemná prostá
písemná kvalifikovaná
napr. volni projevy stran na teze listine nebo veřejnou listinou (notářským či exekútorským zápisem)
MIRA SVOBODY SPOLECN
Míra svobod
imo umern míře možného uplatnění svobodné vůle
X např. o. z. v původním znění z 1964 ®
OMEZENI PRIVÁTNÍ AUTONOMI
Zásada minimálního omezení lidské svobody v soukromých poměrech; jen co je nutné k:
výkonu svobody jiných ochraně všeobecných dober
i si k Sáro
I!wk5IiHhi1iBIS
např. dobrých mravů, veřejné morálky, veřejného pořádku, veřejného zdraví, veřejného bezpečí apod.
992 čs. soukromoprávní obnovení možnosti církevního sňatku vedle občanského •■   rozšíření svobody vůle v soukromoprávní věci
osobního stavu; svoboda volby formy sňatku;
bezpečí nabytí osobního stavu mj. osvědčením MaÚ
o způsobilosti k uzavření manželství
X  návrh o. z. a údajná systémovost statusového práva  X stát rozvádí, ale neoddává (delegace)
právní podstatou je soukromoprávní souhlasné prohlášení (souhlasný projev vůle) snoubenců, právně druhotné je před kým projeveno; zápis do knihy manželství, vedené MaÚ, jen evidenční
smluvní primus
■ Smluvní prímus ex lege nebo ex contractu
Příklad:
Zákonná kontraktační povinnost uzavřít i proti sv< vůli např. pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti a škodu způsobenou:
při výkonu povolání, např. advokáta
s     provozem silničního motorového vozidla  r
= prímus právně jednat i proti své vůli v zájmu ochrany slabšího (klienta) nebo ochrany všeobecného dobra s volbou s kým jednat (volba pojistitele).
NEFORMÁLNOST
Svoboda vůle zvolit si formu právního jednání
neformální formální
Výjimečně státem přikázaná právní form výslovná
přede svědky
písemná soukromou nebo veřejnou listinou
je-li k tomu sdostatek rozumný důvod ospravedlňující
státní zásah do svobodné vůle
OCHRANA SOUKROMÉHO PRÁV
Ochrana práva
(§ 4 o. z., § 3/věta druhá o. s. ř.) před:
ohrožením reálnou hrozbou X   jen hypotetická hrozba porušením
Deliktní (právně bezdůvodný) zás ohrožovací, např. příprava nebo pokus skutku dokonaný
Zákaz odepření výkonu spravedlnosti
(denegationis lustitiae), procesní zásada civilní
OCHRANA POKOJNÉHO
STAVU
i Quieta non movere § 5 o. z.
účelem obnova narušeného pokojného stavu odstraněním zřejmého zásahu (obnovením
statu quo ante) pomocí obecního úřadu obce s rozšířenou působností
Trestní právo správní
přestupek proti veřejnému pořádku
nebo občanskému soužití; § 47 nebo 49 přest. z.
NIKOMU NEŠKODIT
Neminem laedere
§415 a 420 an. o. z.
nikomu neškodí, kdo vykonává své právo;
např. kdo čerpá vodu z cizí studny z titulu svého orává z věcného břemene
Kuzrái
yiciho cizí pozeme
OCHRANA SLABSI STRANY
Slabší člověk je soukromým právem chráněn
nezletilec, srv. práva dítěte f
nesvéprávný
zaměstnanec
pacient nebo klient
spotřebitel
nájemce bytu
DŮvodce výtvorů, např. autor $ či vynálezce
mensinovv akcionár
PŘIKLAD: SMLUVNÍ LICENCE  fl
Autorský zákon
Nevyplývá-li z licenční smlouvy např. mezi autorem a televizním vysílatelem jinak,
má se za to, že jde o nevýhradní licenci
k televiznímu vysílání autorova díla.
Nikoli o licenci výhradní.
Tzn. in favorem auctoris.
§ 47/1 in fine a. z
ZÁKAZ ZNEUŽITI MONOPOLU
Monopol
přirozený
právní (výhradní koncese)
Smlouva připojovací (adhezní)
obchodník s elektnnou je povinen uzavřít smlouvu
o dodávce elektřiny s každým,
kdo splňuje předpoklady (legální smluvní prímus)
a zákazník podepisuje smluvní formulář předložený
monopolistou, jehož obsah nemůže měnit;
srv. např. energet z. č. 458/00 Sb
DOBRA VIRA
Vyvratitelná domněnka (předpoklad) dobré ■y každého
soukromé právo založeno na předpokladu octivosti
Výkladové pravidlo (§ 35/2 o. z.) právní jednání má být vykládáno tak,
aby nebyl poškozen, kdo jednal bona
nebo kdo dobromyslně důvěřoval,
že jiný jedná bona fide
DOBRE MRAVY
Souběh a prolínání mravnosti a právnosti
Zlatá pravidla (aureae regulae) soukromého
pravá:
neplatnost soukromoprávních jednání příčících se dobrým mravům                    § 39 o. z.
zákaz výkonu soukromých práv v rozporu
s dobrými mravy                                § 3 odst. 1 o. z.
občanskoprávní odpovědnost za škodu úmyslným jednáním proti dobrým mravům;
§ 424 o. z.
C. c:     bonne foi (ve významu dobrých mravů
jako mravní kategorie)
ABGB:   gutte Sitten
BGB:
Treu und Glauben
zásady socialistického soužiti (původní znění z 1964)
.   ZÁKAZ ZNEUŽITI PRAVÁ
Zákaz výkonu práva na úkor bližního nebo všeobecného dobra (statku, blaha)
např. zákaz výkonu práva vlastnického na úkor
vlastníka sousedícího pozemku
nebo na úkor pokojného stavu soužití v obci
Vlastnictví zavazuje (či. 11/3 LZPS)
' čemu? Ke zdržení se ieho výkonu na ú
10. PRAVÁ NALÉZEJ! BDELÝM
^igilantibus iura scripta sunt
izhodnost a odvaha brát se o své práv
a
EOl-
avec
•" zánik (prekluze) práva ex lege uplynutím
doby a nečinnosti
•" oslabení orává dlužníkovou námitkou
PRÁVNI BEZPEČÍ
Bezpečí:
stejného rozhodnutí o stejném právu
rozhodnutí toho, kdo je příslušen
stejného rozhodnutí každého, kdo bude rozhodovat o právu
Důkazní jistota nabytí práva
např. pomocí svědků, veřejnou nebo soukromou listinou aj.
ODBORNOST
Zásada profesionality
např. podnikatele
Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu
nebo povolaní k odbornému výkonu nebo
jinak vystupuje jako odborník, je zavázán
nahradit škodu způsobenou za určitý '
okolností;
např. odbornost advokáta vůči klientovi,
lékaře v soukromé praxi vůči pacientovi apod.
.   LEX RETRO NON AGIT
Výslovný ústavní zákaz zpětné účinnosti norem trestního práva
ve smluvním právu platí dohodnutá účinnost
smlouvy:
uzavřením, kdy je shodná s platností
pozdější účinnost
dřívější účinnost, např.již od 1. 1. tohoto roku
Iura quesita
práva nabytá před účinností právní normy,
zůstávají nedotčena
PRAVA TRETICH
Zákaz výkonu smluvní svobody ke zhoršení postavení třetího (na jeho úkor)
např. zákaz dohody dědiců na úkor věřitele z ů stavíte l&
15. SMLUVNÍ SPRAVEDLNOST
Parita smluvních plnění
mSm
u
př. zásadně vyrovnaný poměr užitné hodnoty pronajaté obchodní místnosti a nájemného
Přirozený zákon rovnováhy (vyrovnání braní
a dávání), Gkichgewichtsgesetv^ luiw oj equilibrium
16. ROZUMNE OČEKÁVANÍ
Rozumnost vlastností právního řádu
o sen t
mné uspořádání poměrů
Reasonable expectation
rozumně lze očekávat určité chován
Zvláštní zásada obezřetnosti při podnikání na kapitálovém trhu
ZDRAVY ROZUM
Common sense
- rozumovému poznání nadřazený
praktický soud a hodnocení životní situace dle prožité zkušenosti (empirie) bez vlivu právně teoretických znalostí intuitivní zdroj základních právních pravd
Rozumné očekávání, reasonable expectation
IN DUBIO MITIUS
V pochybnostech mírněji
"• poddajnost (dispozitivnost) norem soukromého práva
Výkladové pravidlo pro výklad smluv
smlouvy jsou spíše platné, nežli neplatné; srv. projevenou vůli stran
wo reo
zásada pravá trestního
PŘEDCHÁZENI
edcházení ohrožení nebo porušení
soukromého práva nebo všeobecného dobra
srv. též právní princip obezřetnosti;
a to prevence:
2.    soukromých deliktů a škod z nich
újem majetkovýcf ■ i.    újem nemajetkových
Generální příkaz prevence vůbec
Legální generální příkazy                       § 3/2 o.
1.    vyvarovat se ohrožení nebo porušení práva
»1i&i h Msti ■» M1M» L'I>W>%3
ve. možného prispení
(zprostředkovatele, mediatora) nebo smírce;
srv. např. mediaci v kolektivním právu
pracovním nebo autorském a souvisejících právech; srv. např. smírčí řízení soudní
enerální smluvní prevence
Legální příkaz smluvníkúm odstranit
vše, co může vést ke sporům
např. nepoužívat vícevýznamové pojm_ bez vysvětlení jejich určitého významu
Generální škodní prevence
Legální příkaz svým chováním neškodit
(neminem laedere) na zdraví, majetku, přírodě nebo
životním prostředí,
tzn. neškodit na právech nebo všeobecných dobrech
=   též generální klausule skutkové podstaty zakázeného škodního chování;
k tomu dále viz zvláštní skutkové podstaty deliktního práva škodního
421 -437o.
NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ
Předpokladem je objektivní poznatelnost zákona
bez dokazování jeho skutečné znalosti konkrétním člověkem
=   neomlouvá zejm. neznalost právních principů a obecných zásad práva soukromého nebo veřejného
=   nezjišťuje se subjektivní stav vědomí lidí o právu
X   právní význam zjištění osobních poměru člověka
LiKJ
'tf
I

■
I-
Ks
m
7


4. CAST
ZÁSADY ZVLÁŠTNÍ VČETN""
AVNICH INS'
ZÁSADY ZVLÁŠTNI
Právo obchodní
-----'        Ivého obchodního stvku ai.
Z3B
[MK|MjIj
Právo autorské a právo výkonných umělců
zásada pravdivosti autorství
nebo původcovství uměleckého výkonu
Právo pracovní
zásada závislé práce
ZÁSADY PRÁVNÍCH INSTITUCI
O
Zásada rodinné solidarity
Zásady vypořádání zaniklého společného
jmění manželů                                  §149/2 -4 ■
LITERATURA
Čečotová, Dobré mravy v slovenskom súkromnom
práve. Bratislava 2005. Dworkin, Když se práva berou vážně. Praha 2001. Havel, Dobré mravy a poctový obchodní styk. Právník,
2000/1. Hurdík, Zásady soukromého práva. Brno 1998.
Kühn, Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha 2002.
Salač, Rozpor s dobrými mravy a jeho následky v civilním právu. Praha 2004.2
Večeřa, Spravedlnost v právu. Brno 1997.
Foto:
Schiermonnikoog, Frísko, Nizozemí 2006 Justiční palác, Brno, Morava, Česko 2006 Nedvězí, Čechy, Česko 2006