§ D § ö § D § D § §□§□§□§□ i^řitíti^s a 5 ĽH§l=líjl=l§l=l§l=l§l=l§l=l §D§D§D§D§D§D§ □ §□§□§□§□§□§□ §D§D§D§D§D§D§ l=|íjl=l§l=]§l=l§l=l§l=l§l=l §D§D§D§D§D§D§ □ §□§□§□£;□§□§□ §D§D§D§D§D§D§ □ §□§□§□§□§□§□ § a § □ § □ = § 5 n D§D^D§D§ D § D § =1 § 1=1 § 1=1 § 1=1 5 § D § D § D § D § D % Ö § D § D § D § § D § D § a § D § Ö § □ § □ í} □ § D § D § § a D § D | § 1=1 § 1=1 D § D *} § □ § □ D § D § § n § n D § D § f; □ § □ D § D | §D§D§D§D§ □ §□§□§□§□ D <š § ° D § D § § a § § D § 1=1 § 1=1 § 1=1 § D § D § □ S □ S □ D § D § D § D § § n § n D § D § § □ § □ D § D § D § D § d § a § § n § n O § D § § □ § □ D § D § § 1=1 § 1=1 D % D § § □ § □ D § D § § n § n D § D § § a § a D § D § § a § § a § D § D § D § D § D § D § § D § Ö D § D § D § D § D § D § D § D § O § D § MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Právní dějiny na území Slovenska Ladislav Vojáček § D § ö D 5 §D§D§D§D§D§D t3 \ VÍR/ / " a 5 MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA D § Ö § D § Periodizace 1. Ranný feudalismus (9. - 12. st. = Velkomoravská říše a počátky uherského státu) 2. Feudální rozdrobenost a její překonávání (13.-14. st.) 3. Stavovská monarchie (15. st. - 1526) 4. Absolutismus (1526-1848) UHERSKY STAT A PRAVO V RANÉM STŘEDOVĚKU • centralizovaný stát • spojený s křesťanstvím • patrimoniální pojetí státu • Štěpán z dynastie Arpádovou: král + (arcibiskupství v Ostřihomi) Území Slovenska v 10. a 11. století nepatřilo k jádru uherského státu (konfinium) pevněji se s ním spojilo až ve 12. století KRIZE PATRIMONIÁLNÍHO STÁTU VE 13. A 14. STOLETÍ a) etapa feudální rozdrobenosti (13. století) = oslabení politické moci panovníků a vzrůst vlivu jednotlivých feudálů - donace = panovníkem udělovaná půda, od začátku 13. století dědičně - familian - tatarský vpád v letech 1241 - 1242 (zpustošení země, hladomor, ale také podnět pro zakládání měst, budování hradů a zdokonalení obrany země) b) etapa jejího nerovnoměrného překonávání (14. století) období stavovské monarchie • pomyslná rovnováha sil • stát = právnická osoba (Svatoštěpánská koruna) • ve formující se stavovské obci jednoznačně dominovali velmoži • změněné vnější podmínky (Osmanská říše) • Matyáš Korvín úspěšně usiloval o maximální rozšíření svého podílu na moci • Jagellonci slabými panovníky • „věčné nevolnictví" a zvýšení poddanských povinností • hornická povstání v Kremnici, Banské Bystrici a d. období feudálního absolutismu - úsilí o panovnické samovládí - centralizace - byrokratizace - snaha o rekatolizaci - refeudalizace - (za Josefa II. i germanizaci) = proces postupného posilování panovnické moci na úkor stavovské obce Ústřední orgány v počátcích uherského státu - panovník - zpočátku ještě nepříliš diferencovaný královský dvůr - pak jednotliví úředníci a úřady: královská rada; královská; nejvyšší úředníci (palatin, zemský soudce; pokladník /komorník/, správce koníren /maršálek/, stolník, číšník ad.) Ústřední orgány ve 13. - 16. století • panovník • uherský sněm • královská kancelář (v polovině 14. století větší kancelář + tajná kancelář) • královská rada (za Anjouovců užší a širší rada) • nejvyšší úřady: a) palatin; b) zemský soudce; c) taverník; d) vrchní pokladník Panovník • počátky: dědičnost (seniorát -primogenitura /v zásadě/, korunovace, mladší král) • stavovství: dědické nároky (s výjimkou Matyáše Korvína), ale nastupovali zpravidla po volbě • volební kapitulace, inaugurační diplom Pravomoci panovníka • zpočátku: stát jako jeho Patrimonium • od 13. století: stejná oprávnění, ale oslabení politické moci ve prospěch jednotlivých feudálů; královské regály • stavovství: reprezentant státu navenek, velení armádě; sankcionování zákonů přijímaných uherským sněmem, vydávání různých privilegií, podíl na soudnictví, podléhaly mu finanční úřady, nárok na výnos královských regálů Korvín (Kluž) alíTih iů ľ píitíťittifl ťt: tc Ltnb*füim i obi rtpfi*rf 51í h B'-> Jl Ji ni Tfůgi í lnimnc -M. rul :ffluLr« Uherský sněm • základ ve Zlaté bule Ondřeje II. • nepravidelnost svolávání • stavovství: • upevnil svou pozici • zasedal pravidelně • schvaloval zákony • dvě tabule: horní a dolní (někdy "sessia mixta") Ústřední úřady a) královská rada (v rukou magnátů) b) královská kancelář (opora panovnické moci) - vedle královské kanceláře nejdříve speciální malá kancelář (vedení agendy kuriálních soudů) - za Matyáše Korvína větší, menší a tajná kancelář Zemští hodnostáři a) palatin (prostředník při řešení sporů krále a stavů; jeho postavení specifikovaly palatinské články, /Articuli de officio palatinatus, 1485/) b) zemský soudce c) personál d) tavern í k e) vrchní pokladník Způsob vlády v absolutizující monarchii • na trůně Habsburkové (dlouho jen část území) • původně personální unie • stavovská povstání (kompromis: szátmárský mír 1711) = úzké propojení rakouských a českých zemí, relativní samostatnost Uher • zřetelně se vyčleňovala doba osvícenského absolutismu let 1740-1789/90 ( — rVrRKM-VVlM\:v AC Prixcepv CÍf.or Pci T.N í ÍSVíM\v .n.i\ Kaxoci PImuraiu )*>WV^V], /AM Y.PfcINf FPy COMES OK /I .OR V M ř "|- DOMINV ŕ \3\li Kf.fiNJ HV\f. \k | \ f- I ■ n / František Rakoczy II. Pragmatická sankce (zák. či. VI/1723) • potvrdila dědičnost uherského trůnu v habsburském rodě a zajistila nástupnické právo žen • platila až do samotného zániku v roce 1918 • snaha regulovat život společnosti panovníkovými nařízeními v Uhrách v zásadě neúspěšná • v jednáních posledních uherských stavovských sněmů byla zřetelná snaha o maďarizaci, ale také zaznívaly liberální názory &U* #*4&, \ y? -- f