Citace a odkazy na literaturu
Odkaz na položku seznamu citací vytváří příkaz \cite{navesti}. Seznam
citací můžeme psát přímo do dokumentu, nebo můžeme použít
zvláštní program zvaný BibT^X - to ovšem předpokládá existenci bibliografické
databáze.
Pokud seznam citací píšeme do dokumentu, použijeme k tomu účelu prostředí
thebibliography:
* Položky seznamu začínají příkazem \bibitem, jehož povinným parametrem
je návěští odkazu, použité v příkazu \ c i t e .
* Prostředí thebibliography má povinný parametr, jehož délka je
stejná nebo mírně větší než nejširší odkaz na citaci definovaný v seznamu
literatury.
* Příkaz \ c i t e má volitelný parametr, udávající poznámku k odkazu.
* Text titulku je vypisován příkazem \refname (pro třídu article) a
\bibname (report, book).
Rozšíření možností pro sazbu seznamu Literatury poskytuje balík natbib.
Jak uvádí Rybička v~\cite{rybicka},
přesněji \cite[strana 68]{rybička}.
Jak uvádí Rybička v [1], přesněji [1, strana 68].
\renewcommand{\refname}{Seznam literatury}
\begin{thebibliography}{99}
\bibitem{rybicka} Rybička"J.
\emph{\LaTeX{} pro začátečníky}. Brno: Konvoj 1999.
\bibitem{plch} Plch~R., Čechová L.
\emph{Sázíme diplomovou práci z matematiky v~\TeX{}u}.
\url{http://www.math.muni.cz/~plch/vyuka/b.ps}, 2003.
\end{thebibliography}
Seznam literatury
[1] Rybička J. 3TßK pro začátečníky. Brno: Konvoj 1999.
[2] Plch R., Cechová L. Sázíme diplomovou práci z matematiky
v TßXu. http://www.math.muni.cz/~plch/vyuka/b.ps, 2003.
BibTfeX
Nejprve si vytvoříte databázi publikací, a to v souboru s příponou .bib
Struktura tohoto souboru musí dodržovat přesně danou syntax.
@ARTICLE{honza,
author = "Novák, Jan",
title = "Můj život",
journal = "Životopisy",
number = 4,
year = 1997,
pages = "14--16",
month = "duben",
}
@B00K{karel,
author = "Nikdo, Karel",
title = "Kniha o {A}rchimédovi",
publisher = "Nakladatelství Tuk",
address = "Brno, Nějaká 15",
note = "Prvni vydáni",
year = "1992",
}
Na příkladě vidíme, že každý záznam obsahuje mimo údajů také pracovní
značku (zde je to honza resp. karel). Tu použijete v dokumentu spolu
s příkazem \cite.
Pro to, aby se v dokumentu seznam použitých citací vysázel, je
dále potřeba do vstupního textu dokumentu mimo preambuli uvést
příkaz \bibliography spolu se jménem souboru obsahujícího databázi
publikací (např. \bibliography{citace}). Dále uvedeme příkaz
\bibliographystyle{ jméno stylu), který specifikuje styl použitý
programem BibT^X. Ze základních stylů jsou to např. plain.bst,
alpha.bst, abbrv.bst aunsrt.bst.
- Dokument přeložíme OTßXem, čímž se vytvoří soubor s příponou
. aux, který bude obsahovat instrukce (jméno souboru s databází,
použitý styl apod.) pro program BibT^X.
- Spustíme program bibtex spolu se jménem dokumentu resp. souboru
. aux, tedy např. bibtex přiklad. BibT^X vytvoří automaticky
podle instrukcí .bbl soubor se seznamem citací ve formátu,
který je zpracovatelný OTf^Xem.
- Opět přeložíme náš dokument příkazem cslat ex. Tím se načte do
dokumentu již vytvořený .bbl soubor.
- Ještě jednou dokument přeložíme, čímž se zbavíme varovných hlášek
o nepřiřazených značkách, která se nám u předchozích zpracování
I#IJ7JXem objevovala (kvůli souboru .bbl). A jsme hotovi.
Poznámky pod čarou
Příkaz \f ootnote{text} vytvoří číslovaný odkaz na poznámku pod čarou,
jejíž text je povinným parametrem. Volitelný parametr případně
udává požadované číslo poznámky \f ootnote [5] {Bia bia.}.
Text a poznámka\footnote{Umístění
a"číslování poznámky je automatické.}
pod čarou
\begin{minipage}{.75\textwidth}
Text a poznámka pod čarou uvnitř
prostředi minipage.
\footnote{Poznámka v~prostředi minipage.}\par
Text a poznámka na konci
aktuálni stránky.\footnotemark
\end{minipage}
\footnotetext{Na konci stránky.}
Poznámky na okraji
Příkaz \marginpar [vlevo] {vpravo}. Tělo poznámky je umístěno tak,
aby horní okraj poznámky sahal k řádku, kde byla poznámka v textu
uvedena. Využití například pro označení části textu.
Poznámky \marginpar{\rule[-5mm]{lmm}{10mm}} na okraji,
přikaž \verb+\marginpar[vlevo]{vpravo}+. Využiti
napřiklad pro označeni části textu.
Rejstřík
Do preambule příkazy:
\usepackage{makeidx}
\makeindex
K označení slov, které se mají v rejstříku objevit se používá příkaz \index.
Chceme li vytvořit podheslo, použijeme znak ! jako oddělovač hesla a
podhesla \index{průnik! množin}.
Stránkový rozsah, v němž se vyskytuje dané heslo, lze nařídit znaky \ (
na začátku a \) na konci. Např.
\index{průnik! těles | (} \index{průnik!těles | ) }
Formátování čísla stránky lze provést zápisem \index{. . . | cmd}, přičemž
číslo stránky bude vypsáno ve tvaru \cmd{n}.
Na místo, kam chceme index příkaz Xprint index, vytvoření
. ind souboru programem Csindex (na počítači bart příkazem
csindex soubor, idx).
Záhlaví a zápatí
Modifikace stylu stránkování
Nastavení hlaviček (záhlaví) a patiček je v I#IJ7JXu definováno pomocí příkazů
\pagestyle a \pagenumbering. Příkaz \pagestyle definuje obsah
hlaviček a patiček (například kde se budou tisknout čísla stránek),
zatímco \pagenumbering definuje formát čísla stránky. Předdefinované
styly jsou tyto:
empty hlavička i pata je prázdná, číslování není vy­
pisováno
plain prázdná hlavička, číslo stránky je uvedeno
uprostřed paty
headings prázdná pata, hlavička obsahuje název běžné
kapitoly nebo sekce a číslo stránky
myheadings prázdná pata, hlavička obsahuje číslo stránky
a uživatelem specifikovanou informaci (pomocí
\markright nebo \markboth)
Zobrazení kapitol
Můžeme měnit i tvar zobrazování nadpisů v záhlaví. Výpis je realizován
pomocí příkazu \markboth, který měníme podle vlastních požadavků.
Příkaz \thesection zobrazuje číslo sekce, \sectionmark určuje, jak
bude výpis vypadat a \markboth sází obsah svých parametrů do hlaviček.
Tento příkaz má dva povinné parametry a jeho syntaxe je následující:
\markboth{/ewa strana}{pravá strana'}
Parametr levá strana (\leftmark) se sází na levých (sudých) stranách
a pravá strana (\rightmark) se sází na pravých (lichých) stranách.
Příkaz \markright{/iZamčfca} nastavuje pravou (lichou) hlavičku
(\rightmark).
Balík f ancyhdr
Umožňuje libovolné nastavení údajů v hlavičce nebo patě stránky.
Jeho připojení příkazem \usepackage{f ancyhdr} umožňuje použít styl
stránky \pagestyle{f ancy}.
U jednostranného dokumentu se obsahy jednotlivých částí hlavičky mohou
obsadit příkazy \lhead, \chead a \rhead, podobně pro jednotlivé části
paty slouží \ l f oot, \cf oot a \ r f oot. Tloušťku oddělovacích linek definují
příkazy \headrulewidth (hlavička) a \f ootrulewidth (patička).
\lhead{\bfseries Zpráva}
\chead{}
\rhead{\today}
\lfoot{R.\,Plch}
\cfoot{}
\rfoot{\bfseries\thepage}
\renewcommand{\headrulewidth}{0.4pt}
\renewcommand{\footrulewidth}{0pt}
Pro dvoustranný formát dokumentu (volba twoside) se používají obecnější
tvary příkazů. Příkaz \f ancyhead definuje informace v hlavičce,
příkaz \f ancyf oot informace v patě. Druh stránky a umístění je specifikováno
volitelným parametrem, v němž se vyskytují specifikace stránky
(O - lichá stránka, E - sudá stránka) a umístění materiálu (L - vlevo, C
- uprostřed, R - vpravo).
\f ancyheadO
\fancyhead[LE][RO]{\bfseries Zpráva}
\fancyhead[LO]{RE]{\today}
\fancyfoot[LO,RE]{R.\,Plch}
\fancyfoot[LE,RO]{\thepage}
\renewcommand{\headrulewidth}{0.4pt}
\renewcommand{\footrulewidth}{0pt}
Změna předdefinovaných stylů
Pokud používáme třídu report a chceme jiný tvar záhlaví a paty na
první stránce kapitoly, musíme předefinovat styl plain (protože příkaz
chapter má ve své definici uveden příkaz pro změnu stylu aktuální
stránky: \thispagestyle{plain}.
Když např. budeme chtít na každou stranu, kde začíná kapitola, umístit
text ,,STRANA X", musíme provést následující úpravy:
\f ancypagestyle{plain}{°/o
\fancyhf{}
\fancyfoot[C]{\scshape Strana \thepage}
\renewcommand{\headrulewith}{Opt}}
Číslování stránek
Příkazem \pagenumbering lze ovlivnit způsob výpisu čísel stránek. Parametrem
příkazu může být:
arabi c arabské číslice
román malé římské číslice
Roman velké římské číslice
alph písmena malé abecedy
Alph písmena velké abecedy
Zapíšeme-li tedy \pagenumbering{roman}, budou čísla stránek zapsána
římskými číslicemi. Příkaz \pagenumbering vždy nastaví číslo stránky
na 1.