Základy počítačové sazby v systémech
TßX a ETÉ*
Roman Plch
katedra matematiky PřF MU
3. května 2005
Vznik a historie TeXu
* 1977, ,,Mathematics books and journals do not look as beautifull as they
used to", Donald Ervin Knuth, profesor Standforské univerzity.
* 1978, první verze
* 1980, založena organizace sdružující uživatele TjnXu, TUG (TeX Users
Group)
* 1990, vzniká CSTUG
* 1992, zmrazení dalšího vývoje
* Dnes už Knuth TgX dále nevyvíjí, ale pouze opravuje chyby, o kterých se
dozví (a kterých je dnes však už velice málo). Aktuální verze je 3,14159.
Co je TEX?
* sázecí autorský systém
* programovatelný, t.j. s vlastním makrojazykem (byl v něm například pro
zábavu implementován interpret jazyka BASIC)
* dávkový: ze vstupu $ c=\ s q r t {a " 2 +b " 2 } $ dostaneme c = v'a1
+ b2
* portabilní (od Atari či dvoudisketového PC XT po Cray)
* stabilní ($256 za nalezení chyby)
* dobře dokumentovaný (vyšel knižně)
* volně šiřitelný
* s výstupem na zařízení nezávislým
Co TßX není
* editor
* program na grafiku (na to slouží komplementární program METAFONT
přibližně stejné velikosti)
* WYSIWYG (nadstavby jako LyX existují)
* rychle naučitelný
Algoritmy
* Řádkový zlom - TgX načte do paměti celý obsah odstavce jako jednu linku
a několikrát se ho pokusí nalámat. Bere přitom v potaz mnoho proměnných
a typografickch pravidel. Matematicky řečeno hledá hledá minimum jakési
,,cenové" funkce.
* Dělení slov - TjnX může současně pracovat s maximálně 256 jazyky. Má
uloženy tabulky se vzory dělení slov. Algoritmus pro dělení slov navrhl
Frank M. Liang.
* Stránkový zlom - vzhledem k exponenciální složitosti algoritmu optimalizujícího
vzhled celého dokumentu TgX optimalizuje vzhled jediné strany.
Nastavením parametrů lze určit vhodnost zlomu v tom kterém místě.
* Matematická sazba - Knuth věnoval sazbě matematiky mimořádnou pozornost.
Propracovanost matematické sazby nemá obdoby v žádném jiném
(ani komerčním) systému.
T]HXjako takový obsahuje zhruba 300 základních značkovacích příkazů. Pomocí
makrojazyka, který je součástí TgXu, můžeme vytvářet nové sázecí příkazy.
Takto vznikla také spousta více či méně známých formátů TßXu:
* plainTjnX
Tento formát naprogramoval sám autor TgXu Donald Knuth. PlainTjnX rozšiřuje
počet příkazů, které může uživatel použít, na devět set. Vyžaduje
schopnost programátorského myšlení, protože většinu maker si musí uživatel
vytvořit a odladit sám.
* L*TEX
Je ndstavbou TgXu vytvořenou panem Leslie Lamportem. Byl vytvořen
zejména proto, aby zjednodušil sazbu dokumentů v TgXu a zpřístupnil tak
jinak poněkod složitý jazyk běžnému uživateli.
* AA^-T
EX
Formát napsaný původně pro Americkou Matematickou společnost.
Tvorba dokumentu
metriky fontů
.tfm
formát
.fmt
.log
/ ^ ovlad&Č ^ N
( obrazovky j *
obrazovka
(monitor)
^ ˇ -- :
' ˇ ' -- " ^ '
styly
.sty
+^Try^ .dvi
f ovladač ^X
* V \ tiskárny J* tiskárna
jiná
tiskárnazdrojový text
.tex
jS / . ovladač ^N
t jiné tiskárny ) '
jiná
tiskárnazdrojový text
.tex
f textový
V editor _/
Bitové mapy fontö pro
j-ednotlivé ovladače
-pk, . f l i
uživatel
ˇFirst Prev Next Last Go Back Full Screen Close Quit
ˇ Editorem vytváříme zdrojový dokument . t ex.
(PSPAD: http : / /www. pspad. com/).
* Zdrojový dokument zpracujeme T^Xem - přitom se načítá soubor zvaný formát
(. f mt) - předzpracovaná sbírka TjnXových maker k rychlému natažení.
Další nezbytností jsou písma. Samotný TgX se však nestará o to, jak takové
písmeno vypadá. Proto TjnX nenačítá samotná písmena, ale pouze informaci
o šířkách a výškách písmen, ligaturách, sklonu a dalších hodnotách. Tato
souhrnná informace o písmu se nazývá metrika. V případě TgXu má příponu
. tfm.
* Po skončení práce TgXu získáme (kromě pomocných souborů) soubor DVI
(DeVice Independent). Je to soubor, který popisuje, kam se TjnX rozhodl
umístit texty. Kromě toho může obsahovat speciální značky pro výstupní
zařízení, jejichž pomocí se do TgXu implementují barvy, podpora obrázků a
další. Tento soubor si již můžeme prohlédnout DVI prohlížečem.
* Často jej však použijeme pro převod do jiného výstupního formátu - PostScript
(pomocí programu dvips).
ˇ Postscript (PS):
Jazyk PostScript byl navržen firmou Adobe v roce 1985jakojazyk pro popis
stránek. Díky svým rozsáhlým možnostem se však brzy stal i formátem
používaným k přenosu obrázků mezi aplikacemi.
* zapouzdřený PostScript (Encapsulated PostScript - EPS):
Od normálního strukturovaného PostScriptu se příliš neliší-jediný zásadní
rozdílje v tom, že neobsahuje žádné příkazy pro nastavení zařízení či souřadného
systému a nemanipuluje s interpretem tak, aby to ovlivnilo zpracování
ostatních částí dokumentu. Některé PostScriptové příkazy tedy formát EPS
zcela zakazuje, jiné omezuje. Aplikace pro EPS připraví prostředí (souřadný
systém) tak, aby byl obrázek ve správné poloze a velikosti. K tomu jí napomáhá
informace o ohraničujícím rámu (Bounding Box), která se nachází ve
strukturovaných komentářích každého EPS souboru.
* Portable Document Format (PDF):
Interpretace postscriptového kódu je poměrně složitá a relativně pomalá.
PostScript je navíc textový formát, což zvyšuje velikost souborů. Formát
PDF přebral ideu popisu stránky, ovšem vyřadil všechny programovací
konstrukce. Naproti tomu přidal podporu komprese celého kódu, kryptografie,
náhledů stran, hypertextových odkazů, apletů, barevných profilů ICC aj.
restmi >creen ˇ uiose
Stal se de facto standardem pro vystavování zformátovaných dokumentů na
síti.
ˇFirst Prev Next Last Go Back Full Screen Close Quit
Zdroje informací, software
* C^TUG: http : //www. cstug. cz/
* Archívy CTAN a C^TUG:
http://www.cstug.cz/ctan/index.html
* Konference a news skupiny:
http://www.cstug.cz/diskuze-index.html
* KursI^TjnXu: http : //www.math .muni . cz/ ~plch/vyuka/tex/tex
html
* Ghostview, Ghostscript:
http://www.cs.wisc.edu/~ghost/index.html
* Adobe Reader:
http://www.adobe.com/products/acrobat/readstep2.html
* I^IßX2html: http : //www. Iatex2html. org/
* PDFCreator:
http://www.slunečnice.cz/product/PDFCreator/
Literatura
[1] Beran V.: Aktualizovaný typografický manuál, nakladatelství Manuál 2003.
[2] Cechová L., Plch R.: Sázíme v ETgXu diplomovou práci z matematiky,
skriptum MU Brno 2003.
[3] Goossens M., Rahtz S., Mittelbach F.: The ET[X Companion, AddisonWesley
1994.
[4] Goossens M., Rahtz S., Mittelbach F.: The ET[X Graphics Companion,
Addison-Wesley 1997.
[5] Grätzer G.: Math into ETßX, Third Edition, Birkhäuser Boston 2000.
[6] Kočer M.: Ne příliš stručný úvod do systému ETßX2e, 1998.
http://www.penguin. cz/~kocer/texty/lshort2e/
lshort2e-cz.pdf
[7] Olšák P.: Typografický systém T[X, Konvoj Brno, 2000.
[8] Olšák P.: Jak TpX pracuje s PostScriptem, Zpravodaj Československého
sdružení uživatelů T^Xu, 3 (3), 101-113, 1993.
[9] Rybička J.: WT^Kpro začátečníky, 3. vydání, KONVOJ, Brno 2003.