Rožmberk - Závratná

Dvojslídné pararuly kaplické jednotky moldanubika.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 48°41,330´

východní délka (S42): 14°21,439´

nadmořská výška: 520 m n. m.

mapa KČT: č. 73 (D3)

Na mnoha místech v údolí Vltavy vystupují četné výchozy moldanubických hornin. Dobře odkryté defilé najdeme asi 11 km jz. od Kaplic a 4 km s. od Rožmberka, po levé straně silnice z Rožmberka do Větřní (foto 1, 2 a 3). V turistické mapě  (mapa 1) je toto území označeno jako Závratná.

V profilu jsou zastiženy horniny kaplické jednotky moldanubika jižních Čech (mapa 2) reprezentované převážně dvojslídnými pararulami (foto 4, 5, 6, 7 a 8). Geneticky jsou interpretovány buď jako retrográdně metamorfované horniny derivované ze starších sillimanit-biotitových rul nebo horniny reprezentující prográdně, slaběji metamorfované části moldanubika. Vystupují v pruhu, který probíhá od Frymburka do oblasti Borovan jv. od Českých Budějovic. V širším okolí Rožmberka mohou obsahovat i vložky erlanů, amfibolitů, grafitových rul a kvarcitů.

Muskovit-biotitové ruly tvořící součást defilé představují slídnatější, původně břidličné polohy (foto 9), nepravidelně se střídající s polohami jemnozrnnějšími a masivnějšími. Jednotlivé lavice dosahují mocnosti několika cm až metrů (foto 10). Podíl vložek odlišných hornin je zde nepatrný. Na složení muskovit-biotitových pararul se podílí následující minerální asociace:

· muskovit+biotit+plagioklas (albit-oligoklas)+křemen

· muskovit+biotit+sillimanit+plagioklas+křemen±granát

· chlorit+muskovit+biotit+plagioklas+křemen

· muskovit+biotit+staurolit+plagioklas+křemen±andalusit, sillimanit

V kontaktní zóně eisgarnského granitu se může významněji platňovat i cordierit.

Ve srovnání s biotitovými pararulami jednotvárné i pestré skupiny moldanubika jsou pro chemické složení popisovaných hornin typické výrazně navýšené obsahy K, Rb, Cs, Ba, H₂O⁺ a Fe₂O₃/FeO a významně snížené zastoupení Na, Ca, Sr, P a U. Obsahy Ti, Al, Fe^t, Mg, Cr, REE, Y, Hf, Ta a Th jsou  blízce srovnatelné. Významná hydratace byla doprovázena oxidací a dalšími synmentamorfními chemickými změnami, podobnými procesu kyselého vyluhování. Mikrostrukturní vztahy indikují reakce konzumující sillimanit a K-živec. Hojné sekreční čočky křemene orientované podle ploch regionální střižné foliace S3 svědčí o vysoké reaktivitě SiO₂ uvolněného v retrográdních reakcích.

Strukturní a petrologická data indikují, že kaplická jednotka představuje regionální zónu střižných deformací s funkcí vysokého synmetamorfního účinku fluid, jejichž hlavním zdrojem byla krystalizace magmat muskovit-biotitového granitu typu Eisgarn.

Bártek J. (1979): Regionální metamorfóza kaplické jednotky.- MS, disert. práce, UK Praha, 169 s.

Čech V. (ed.) (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XVII České Budějovice, M-33XXXIII Vyšší Brod.- Academia Praha, 192 s.

Cháb J., Suk M. (1977): Regionální metamorfóza na území Čech a Moravy.- Knihovna ÚÚG, sv. 50, Praha, 156 s.

Pletánek Z., Suk M. (1976): Poznámky ke stratigrafii a stavbě jihočeského moldanubika.- Výzk. Práce Ústř. Úst. geol., 9ú, ÚÚG Praha, 32 s.

Vrána S., Bártek J. (2005): Retrograde metamorphism in a regional shear zone and related chemical changes: The Kaplice Unit of muscovite-biotite gneisses in the Moldanubian Zone of southern Bohemia, Czech Republic.- J. Geol. Soc., 50, 1-2, 43-57, Praha.

Obrazová dokumentace k lokalitě ...

mapa 1

mapa 2

foto 1

foto 2

foto 3

foto 4

foto 5

foto 6

foto 7

foto 8

foto 9

foto 10