Jak dostat studentům mikroby do hlavy
Ondřej Zahradníček
12. února 2014
Open space konference
o e-learningu IS MU
Klinická mikrobiologie: seznam
mikrobů, které si studenti musí
„natlouct do hlavy“?
Mikrobů důležitých pro lidské tělo je mnoho, a jen u
některých z nich lze názvy odvodit z vlastností
Docela se pletou navzájem a občas i s něčím jiným, ať
už studentům, nebo třeba pacientům. Místo listerií
třeba občas údajně hledáme leticie 
Musíme se snažit, abychom studentům to všechno
nějak přiblížili a aby se jim to lépe pamatovalo…
Za prvé: Z čeho studovat, aneb:
Jen učebnice nestačí
 Učebnice se samozřejmě používají pořád, ale nestačí
 Elektronické materiály umožňují studentům podívat
se kdykoli a odkudkoli na to, co budou probírat
v praktiku, včetně popisů a obrázků.
 Kliknutím se snadno dostanou právě na tu
kapitolku, kterou chtějí studovat, a pak se zase vrátí
na úvodní stránku.
 Protokoly do praktika si také můžou stáhnout a
vytisknout, a nemusí si je kupovat jako kdysi; nám to
umožňuje jejich průběžnou aktualizaci
 Výzva do budoucna (někde je to už současnost):
materiály přizpůsobené pro používání v „chytrých
telefonech“?
Od prezentace k e-learningu
 Již mnohokrát bylo řečeno, že „vyvěšená
prezentace není e-learning“.
 Na druhou stranu to neznamená, že se prezentace
nemůže stát základem e-learningového materiálu
(nebo, u nás častěji, elektronické podpory blendedlearningového
předmětu). Ukázka pro inspiraci je na
dalších obrázcích – co lze zvládnout vlastními silami.
 Důležité je zajistit aby
 prezentace obstála sama o sobě bez dodatečného
výkladu (tj. neměla by obsahovat „výkřiky do tmy“)
 prezentace byla obohacena o obsah a další interaktivní
prvky, takže student si vybere jen část, která ho zajímá
 prezentace byla dostatečně vizuálně atraktivní (obrázky –
problém je ale s autorskými právy)
Problémem obrázků jsou autorská
práva – výhledově bychom rádi měli
maximum obrázků vlastních
Foto: archiv Mikrobiologického ústavu LF MU
Zkušenost praví, že
není až tak velký
problém nafotografovat
spoustu obrázků,
problémem je spíše
jejich následné třídění,
uspořádání a umístění
do vhodné databáze
tak, aby se daly využít
pro e-learning
Příklad obsahu (zubní lékařství)
Bezpečnost v laboratoři a praktické rady
Klinická mikroskopie, definice a návaznosti
Morfologie bakterií
Diagnostika bakterií
Mikroskopie
Nativní preparát
Barvený preparát
Praktické poznámky k mikroskopii
Gramovo barvení
Další barvicí metody
Dvě pohádky na úvod
Na rozdíl od
původní
prezentace, určené
pro kontaktní výuku,
obsahuje „elearningová
verze“
proklikávací obsah
s odkazy na
jednotlivé kapitoly
Pohádka (má reálný základ, leč značně přibarveno )
 Byl jednou jeden Dán, a ten se jmenoval
Christian Gram. Barvil si bakterie a byl
naštvaný. Občas nabarvil vzorek od
pacienta, jenže kromě bakterií si obarvil i
epitelie, a to se mu nelíbilo. „Hnusné
epitelie, zakrývají mi bakterie!“, nadával.
 A tak začal bádat. Hledal nějaký postup, při
kterém by bakterie zůstaly nabarvené, ale
epitelie by barevné nebyly…
Pokračování na další obrazovce
Po kliknutí na „i“ se
objeví informace o
Christianu Gramovi.
Pokračování pohádky
 Přišel na to, že když vzorek obarví
krystalovou nebo genciánovou violetí, a
pak vazbu barviva na buněčnou stěnu
posílí Lugolovým roztokem, neodbarví se
bakterie ani alkoholem. Zato epitelie se
odbarví. „Hurá“, zakřičel, když to zjistil.
 Jenže záhy zjistil, že s epiteliemi se mu
odbarví i část bakterií. „K čertu“, zabručel,
vypil zbytek alkoholu, co měl na odbarvování,
a svou práci mrštil do kouta…
A pohádka končí…
 O nějakých dvacet let později jistý mladý badatel
našel v koutě jedné badatelny zaprášenou práci
pana Christiana Grama.
 Jak si to tak pročítal, pokyvoval hlavou a říkal si –
hm, nebylo to špatné, jen to chtělo něco přidat.
 A tak na závěr procesu Gramova barvení přidal
dobarvení safraninem (nebo Gabbetem čili
karbolfuchsinem). Sice obarvil na červeno nejen
odbarvené bakterie, ale i epitelie, ale to mu vůbec
nevadilo. Vždyť o přítomnosti epitelií ve vzorku
může být užitečné vědět!
 A tak vzniklo Gramovo barvení v dnešní podobě.
„Domeček“ znamená
návrat zpět na obsah
Prof. Hans Christian Gram
Hans Christian Joachim Gram (13. září
1853 – 14. listopadu 1938) byl dánský
bakteriolog. Gram studoval botaniku na
Kodaňské Univerzitě a byl botanickým
asistentem zoologa Japeta Steenstrupa.
V roce 1878 začal studovat medicínu a
promoval 1883. V roce 1884 v Berlíně
vyvinul metodu, která dnes slouží
k.rozlišení dvou hlavních tříd bakterií.
V.roce 1891 se Gram stal přednášejícím
farmakologie, a v témže roce byl
jmenován profesorem Kodaňské
univerzitě. V roce 1900 převzal vedení
farmakologického ústavu.
Zdroj:
en.wikipedia.org/wiki/Hans_Christian_Gram.
Zpět
Zde je „informace pod čarou“, na
kterou se odkazovalo před chvíli
Za druhé: Procvičování aneb
„Jak zjistím, že už to umím“
 Sebelepší materiály jsou samy k ničemu.
Proto dáváme studentům možnost vyzkoušet
si, co se doopravdy naučili. Ke každému
týdnu mají kontrolní otázky, na které
odpovídají elektronicky na počítači z domu
nebo z univerzitní počítačové studovny.
 Sami si tím potvrdí, jestli si něco
zapamatovali, nebo nezapamatovali. Vyberou
odpověď, a ať je odpověď správná nebo
nesprávná, dostanou i zpětnou vazbu.
Takhle to třeba vypadá
Snažíme se, aby to nebyla nuda 
 Studenti mají neomezené množství pokusů a
samozřejmě nemáme možnost hlídat, zda
nespolupracují nebo nepoužívají „taháky“, protože
si procvičování vyplňují z domu. Na druhou stranu
požadujeme, aby nakonec měli plný počet bodů
 V případě procvičování není dle našeho
přesvědčení nezbytné se vyhýbat neplausibilním
distraktorům
A tady je ta zpětná vazba
 Setkali jsme se i s případem, kdy si
studentka schválně vyplňovala i
procvičovací otázky v angličtině, protože
byla zvědavá na anglickou verzi 
Jiný příklad
 Že by to byl lord Voldemort?
Otázky ale mohou vypadat i jinak
Velká výhoda ISu při tvorbě otázek
 I komplikované otázky, jako obrázkové otázky
s přetahováním doplňovaných textů (na
předchozím snímku) si zvládne učitel
vytvořit sám
 Prostředí prozatím není úplně uživatelsky
příjemné, nicméně pro středně pokročilého
uživatele počítače velmi dobře použitelné
 S výhodou lze vytvořit např. českou verzi, pak
jen změnit popisky a změnit verzi na
anglickou
 Nicméně lze doufat v další vylepšení a
zpříjemnění 
Za třetí: Jak to poskládat
dohromady
 Využíváme tzv. interaktivní osnovy, ve
kterých mohou být přehledným způsobem
umístěny různé typy materiálů pro výuku a
seřazeny například podle výukových týdnů.
V případě zubního lékařství jde například o
 Již zmíněné studijní opory (upravené
prezentace)
 Protokoly pro praktická cvičení
 Odpovědníky s kontrolními otázkami
 U některých témat také videa
Interaktivní osnova
 Příklad
interaktivní
osnovy v
zubním
lékařství
Kromě jiného obsahují i videa
I my využíváme
tzv. indexovaná
videa, o kterých
byla řeč v jednom
z předchozích
příspěvků
Diferenciace výuky
 Výukové materiály lze mimo jiné také strukturovat tak,
aby byly diferencované pro různé obory, studující
společně (zde jsou témata společní pro tři bakalářské
obory, tj. všeobecné sestry, porodní asistentky i
zdravotní záchranáře, označená pouze číslem,
zatímco témata označená 05B, 06B apod. jsou pouze
pro záchranáře – čísla odpovídají týdnům, kdy se
téma probírá v rámci kontaktní výuky)
Za čtvrté: Drilování, aneb Co když
zjistím, že se něco musím opravdu
„nadrtit“ nazpaměť?
 Dril je metoda „učení s prodlevami“
 Používá se na Masarykově univerzitě na
různých místech, nejvíc asi při výuce
jazyků, konkrétně slovíček
 U nás na lékařské mikrobiologii máme „dril“
také. Tak třeba na názvy parazitů, a také na
to, aby se studenti naučili, která nemoc
patří ke kterému mikrobovi
Takhle dril vypadá (z pohledu
učitele, který ho vytváří)
Jak to funguje?
 Na kartičce je nějaký pojem, třeba název nějaké
nemoci, a po studentovi se chce, aby si vzpomněl na
odpovídající pojem, třeba název příslušného
mikroba.
 Student se sám vyhodnotí, jestli znal správnou
odpověď, a taky jestli si byl úplně jistý, nebo váhal.
 Až bude luštit kartičky příště, systém mu nabídne
přednostně ty kartičky, které nevěděl nebo
kterými si nebyl jistý
 Pozor: tenhle systém není pro lajdáky, kteří se učí na
poslední chvíli! Aby to mělo smysl, musí se začít
několik měsíců nebo minimálně týdnů před zkouškou
Za páté: Zkoušení, aneb Když
dojde na lámání chleba
 Tady končí legrace, při připouštěcím testu ke
zkoušce už žádné varianty s lordem Voldemortem
nenajdete!
 Tvorba otázek probíhá s využitím podobných
odpovědníků, jaké používáme na procvičovací
otázky. Počítačové zpracování nám umožňuje
vytvořit nepřeberné množství náhodných kombinací
otázek, včetně promíchání jednotlivých odpovědí
v otázce
 Je třeba dát pozor na odpovědi typu „správně je a) +
b), protože po promíchání to může být b) + d)
Možnosti testování
 Testování u počítače u nás není možné, protože
nemáme počítačovou učebnu a využití externí učebny
by bylo pro náš účel nevhodné (potřebujeme, aby
studenti napsali test, ten byl ihned vyhodnocen, a
úspěšní aby pokračovali praktickou a ústní částí
zkoušky)
 Skenování písemného testu je výhodné, má-li někdo
k dispozici skener s podavačem pro rychlé skenování
a používá-li jednotný typ otázek. (Skenování ovšem
mohou také zajistit e- technici; je to pak otázka
organizace a času)
 My využíváme ruční vyhodnocení testů, nicméně
jsme rádi za možnost použít IS alespoň pro tvorbu a
generování otázek
Tvorba zadání testů
 Po „sestavení písemek“ lze využít přímo „tisk
zadání“
 Moje osobní zkušenost: jistá nevýhoda, pokud se
třeba z dvaceti otázek devatenáct vejde na jednu
stranu a dvacátá přesahuje
 Raději si tedy upravím test sám (velikost písma
apod.), aby se vždy vešel na A4 apod.
 (Ale každému vyhovuje něco jiného.)
Za páté: Jak poznáme, jestli to
děláme dobře, aneb Co si o nás
myslí studenti
 Předmětová anketa funguje na Masarykově
univerzitě už dlouhé roky, a díky ní tušíme, co
si o nás studenti myslí
 Je samozřejmě anonymní, což na druhou
stranu umožňuje vyjadřovat i pocity osobní
ukřivděnosti, třeba po neúspěšné zkoušce
 A taky samozřejmě platí, že není na světě člověk
ten, aby se zavděčil lidem všem…
Občas máme i negativní ohlasy
(ale pozitivní výrazně převažují)
Mám pocit, že jediné, co jsem v tomto předmětu
až dosud nělal bylo obkreslování protokolů.
Připadám si spíš jako ve školce než na
lékařské fakultě.
Poděkování
 Poděkování si zaslouží zejména: mgr. Filip
Daněk, mgr. Jitka Daňková, Mgr. Marek
Stehlík, Bc. Monika Stančíková a spousta
další z týmu univerzitních s-techniků, etechniků
a is-techniků, kteří nám ustavičně
pomáhají
 Poděkování si zaslouží i evropské fondy,
podílející se na financování těchto projektů
Děkuji za pozornost