PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D.
Pedagogická fakulta
„Obsahový koncept výuky se mění s ohledem na oborové a legislativní změny. Navíc má
výuka je většinou znevýhodněna velkokapacitními předměty, které učím. Z pohledu konceptu
představení učiva jsem na velké přednášce v mnoha ohledech limitována (postačí Wifi
připojení opravdu pro všechny studenty, když vyzkouším Socrative nebo Kahoot? Jak mohu
používat aplikace na iPadu, když na to u nás učebny nejsou připraveny a nemají možnost
bezdrátového připojení pro iPad?). Dostupné chytré mobilní telefony i tablety studentů tedy
ne vždy mohu využít, abych výuku obohatila.
Studenti ale uvedená zařízení mají k dispozici a chtějí je využívat, jak jsou zvyklí. Bohužel se
setkávám čím dál častěji s tím, že si studenti chtějí např. fotit slajdy a nahrávat přednášky.
Pokud se nejedná o studenta se specifickými potřebami, tak s tím nesouhlasím, protože se to
neslučuje s mým výukovým záměrem. Nedávám jim všechny podklady z přednášky k dispozici,
potřebuji, aby se naučili pracovat s knihou a dalšími zdroji.
Snažím se proto pracovat s interaktivní osnovou, kde mají studenti k dispozici odkazy na
řadu zajímavostí a doplňujících materiálů, videí apod. Samozřejmostí jsou pro mě například
elektronické průběžné nebo závěrečné testy (odpovědníky), odevzdávání prací do odevzdávárny,
vytváření pracovních skupin pomocí nástrojů v IS apod. Pokud se jedná o předmět
s malým počtem studentů, je vyzkoušení nových nápadů snadnější. Od způsobu a technik
prezentování, přes různé varianty spolupráce, až po různé varianty zpětné vazby. Příkladem
se může jednat o různé losování do dílčích týmů, práci s QR kódy, rozšířenou nebo virtuální
realitou, práci s videem apod. Stejně tak je možné využít i nápadů studentů, se kterými při-
chází.
Mám dvě základní doporučení pro ostatní vyučující. Za prvé, nebojte se nových technologií
ve výuce. Ano, něco se někdy nepodaří a nefunguje podle představ, ale stojí za to novinky
zkoušet, studenti na ně většinou velmi dobře reagují a některé nástroje mohou vyučujícím
hodně pomoci. Za druhé, při zavádění změn a nových technologií ve výuce je dobré mít oporu
v některém z kolegů a sdílet s ním zkušenosti (pozitivní i negativní). V neposlední řadě je
velmi podstatná zpětná vazba od studentů. Ověřujte si, že nové postupy splňují svůj účel. Je
důležité najít rovnováhu mezi novou technologií, jejím využitím a opravdovým přínosem.“
Ing. Daniel Němec, Ph.D.
Ekonomicko-správní fakulta
„Obsahově se toho příliš v mých předmětech nemění. Mám ale dobré zkušenosti, když kladu
ve výuce větší pozornost na samostatnou práci studentů, zahrnující individuální nebo skupinové
projekty a semestrální práce. Zejména skupinové projekty nabízejí studentům možnost
větší socializace a vzájemného poznání, protože v dnešní době se ani studenti jednoho oboru
často vůbec vzájemně neznají.
Mým doporučením pro ostatní vyučující je hledat v předmětech propojení s praxí. Většina
dnešních studentů je spíše aplikačně zaměřena, a pokud vidí něco, co se v reálném světě
skutečně využívá, začnou ke studiu a k samotnému předmětu mnohem lépe přistupovat.“
Vyučující
Právnická fakulta
„Seminární výuku se snažím více přizpůsobit moderním technologiím (IS, promítání). Z ISu
mi vyhovují odevzdávárny a poznámkové bloky, v nichž mohu s řešenými úkoly studentů
zpětně pracovat a snadno kontrolovat i případné plagiátorství. Nicméně často se setkávám
s pozdním odevzdáváním úkolů a nedodržováním zadaných termínů. Na katedře využíváme
také odpovědníky. Kromě rychlejšího opravování testů spatřuji jejich výhodu i v jednotném
hodnocení vyučujících.
Osvědčilo se nám zavedení průběžných dílčích testů v seminární výuce, které studentům
pomáhají při přípravě na písemný test závěrečné zkoušky shrnující učivo všech semestrů.“
Doporučení vyučujících
pro práci s online generací studentů
Více inspirace na Elportále MU
E-learning na Masarykově univerzitě · http://elportal.cz/
katalog e-learningu · e-kurzy · e-publikace · e-knihy · ukázky a inspirace · metodika · uživatelská podpora
doc. MUDr. Pavel Matonoha, CSc.
Lékařská fakulta
„Koncept mé přípravy na výuku je stále stejný – je to neustálá změna a důsledná příprava.
Před každou svou přednáškou věnuji čas přípravě, aktualizuji materiály, dohledávám
si aktuální podklady. Vím, co potřebuji sdělit a předat skupině studentů, kteří přede mnou
budou v tu dobu zrovna sedět. To, že se studenti mění, mne ve výuce nijak nepřekvapí. Je
to i mé hlavní doporučení pro ostatní vyučující: opravdu se věnujte přípravě na přednášku či
semináře. Soustřeďte se na to, co chcete studentům předat a jestli je to aktuální. Přednáška
by měla mít přidanou hodnotu, samotné slajdy si studenti mohou přečíst i doma.
Další věc, kterou bych doporučil, je používat vizuální pomůcky a názorné příklady. Schémata,
piktogramy, videa, hmatatelné pomůcky, fotografie. Ve výuce jsem si například oblíbil
elektronickou tužku a interaktivní tabuli, kdy do obrázků a fotografií ve slajdech naživo
dokresluji šipky, ohraničující kontury a řezy pro podpoření názornosti mého výkladu. Ideální
délka jedné přednášky je 45 minut, snažit se spojovat dvě hodiny a vyučovat bez přestávky
je spíše na škodu, není to didaktické, protože studenti ztrácejí pozornost, což je empiricky
dokázáno.“
doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc.
Právnická fakulta
„Doporučila bych studenty hlavně nepřehltit. V dnešní době, kdy je k dispozici velké množství
informací online, je nutné pokusit se vést studenty k tomu, aby dokázali s informacemi
pracovat tak, aby je dokázali kategorizovat, ověřit si správnost jejich obsahu a využitelnost
pro řešení problému, který mají jako právníci vyřešit.
Studenti dnes velmi oceňují kombinaci teorie s praxí. Demonstrovat to je možné např. na
problematice územního plánování. Studenti kromě prokázání znalostí právní úpravy, rozhodovací
praxe orgánů veřejné správy, soudů atd. dohledávají data z jejich obce, probíráme
územní plány či vyslovují vlastní názory k mediálním zprávám. Velmi dobře reagují na poskytování
videí (například rozhovory k aktuálním otázkám, tiskové konference), jsou na tento
formát hodně zvyklí.“
RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.
Přírodovědecká fakulta
„Vzhledem k tomu, že pozornost dnešních studentů je upoutávána sociálními sítěmi a mobilními
technologiemi, rozhodl jsem se toho využít a zapojit tyto mobilní technologie do své
výuky. Velmi se mi v tomto směru osvědčilo využití anketního systému Socrative, který již
pátým rokem používám pro anketní otázky nebo ověřování znalostí studentů na přednáškách
i cvičeních či pro hlasování o nejlepší studentskou přednášku na seminářích. Studenty
takové zapojení baví a odměnou pro mě jako vyučujícího je, že jejich pozornost od Instagramu
nebo Facebooku odvedu k probíranému tématu, donutím je k zamyšlení nad dotazem
a případnému poučení v případě jejich chybné odpovědi. Studentům taktéž nabízím možnost
pokládání dotazů přes mobilní telefony nebo tablety pomocí Google formulářů. Výhodou
je, že dotaz mohou položit jednak zcela anonymně a navíc kdykoliv i mimo přednášku,
např. v trolejbusu po cestě z přednášky nebo až doma, kdy je nějaký dotaz napadne. Dále
jsem některé přednášky obohatil o animace nebo videa z YouTube, což je současné generaci
taktéž velmi blízký formát.“
Bylo potřeba změnit koncept Vaší výuky, aby více vyhovovala nastupující
mladé generaci? Pokud ano, jak jste výuku přizpůsobili a jaké aktivity zavedli?
Co byste poradili ostatním vyučujícím?
Jaká jsou Vaše doporučení pro vyučující, kteří teď začínají učit?
Postřehy začínajících vyučujících
Mgr. Marta Gimunová, Ph.D.
Fakulta sportovních studií
„Prvním z mých doporučení je: sdílejte materiály z hodiny, studenti jsou opravdu zvyklí mít
je k dispozici. Hodiny budou probíhat v příjemnějším duchu.
Mé druhé doporučení je: nebojte se zkoušet využívat v hodinách technologie, abyste třeba
lépe dosáhli určitého cíle. Ve svém předmětu o cca 180 studentech jsem potřebovala pravidelně
na konci hodiny testovat znalosti studentů. Opravovat každý týden 180 písemek ale
bylo velmi náročné, pomohlo zavedení testů na mobilech. Studenti mají hned zpětnou vazbu,
je to oboustranně výhodné.“
Mgr. Samuel Pastva
Fakulta informatiky
„Nepodceniť prípravu. Je veľký rozdiel medzi ‚viem vyriešiť tento problém‘ a ‚viem vysvetliť,
ako vyriešiť tento problém‘. Študenti sa vždy vedia naučiť postupnosť krokov, ktorá ich dovedie
k výsledku, ale pokiaľ nerozumejú, prečo ich vykonávajú, ťažko očakávať, že si z predmetu
veľa odnesú. Ako vyučujúci sa teda snažím primárne odpovedať na otázky ‚Prečo je tento
príklad dôležitý?‘, ‚Prečo sme zvolili tento postup a nie iný?‘ alebo ‚Aké tu máme možnosti
a ako si z nich vybrať?‘. Na druhej strane by som ale zároveň povedal, že človek nemôže byť
nikdy pripravený dokonale.“