1
Proč hodnotíme studenty?
Jan Slovák
Open Space
FI MU, 5. února 2020
Proč hodnotíme studenty, Jan Slovák, Ústav matematiky a statistiky, PřF MU2
Formativní hodnocení
Kdo koho hodnotí a proč?
Sumativní hodnocení
̶ zpětná vazba pro obě strany
̶ průběžný charakter
̶ motivační aspekt
̶ „nerozumíš“ nebo „neumíš“?
̶ role samohodnocení a
hodnocení navzájem
̶ shrnutí výsledků a dopadů
̶ navazuje na formativní
̶ „rozumíš“ nebo „umíš“ dost?
̶ vhodný časový posuv
̶ velmi oborově odlišné
(profesní certifikace)
Proč hodnotíme studenty, Jan Slovák, Ústav matematiky a statistiky, PřF MU3
Kdy a jak hodnotit?
̶ častý přístup:
̶ hned při vstupu do programu rozřadit studenty do skupin podle „znalostí“
̶ „slabé“ rychle doučovat pomocí rutinního učení „základních znalostí“
̶ všem dávkovat relativně snadno zvládnutelnou látku a velmi často testovat perfektní
zvládání jednotlivých částí.
̶ dobrý je ten, kdo neudělá žádnou chybu.
̶ alternativní možnosti:
̶ rychle motivovat studenty ke vzájemné komunikaci a spolupráci
̶ všechny vystavit spíše náročnému obsahu s tím, že jen výjimeční zvládají vše vstřebávat
v plné šíři i hloubce
̶ adekvátně využívat průběžné formativní hodnocení (i neformální a vzájemné) a
zaostávajícím nabízet dodatečnou podporu
̶ průběžné sumativní hodnocení pojímat velkoryse (tj. oceňovat i neúplné zvládání látky)
Proč hodnotíme studenty, Jan Slovák, Ústav matematiky a statistiky, PřF MU4
Co hodnotit? – formativní hodnocení (Matematika)
̶ kvalita programu je daná zejména kvalitou studentů
̶ pokud se studenty daří motivovat ke vzájemné komunikaci a pokusům o vysvětlování
obsahu, dává jim to i nejlepší průběžné hodnocení
̶ i malé skupiny velmi dobrých studentů na sebe vážou daleko větší komunity.
̶ při zkoušení se soustřeďme na podstatu
̶ matematika je ve své podstatě meta-jazyk sloužící k formalizaci „selského rozumu“, měli
bychom tedy tolerovat „gramatické prohřešky“, hlavně v počátcích studia, pokud je obsah
víceméně v pořádku
̶ vytvořme prostor pro adekvátní ocenění mimořádných, aniž by to slabší/nepřipravené
odrovnalo – jednou z možností je volba měřítek předjímajících, že např. hodnocení „A“ je
za splnění cca 0,7 požadavků, zatímco na projití (tzv. E-learning) stačí 0,4.
̶ zkoušejme nepříliš často !!!
Proč hodnotíme studenty, Jan Slovák, Ústav matematiky a statistiky, PřF MU5
Příklady odjinud
̶ Oklahoma, Norman (cca 2010):
̶ „A“=all, „B“=bad teacher, „C“ = crap department (formálně znají i D,E,F, nikdy je ale
nepoužili, zato používají neformálně A+, A++)
̶ Bonn (1998):
̶ první zkouškou byla „Vordiplomaprüfung“, ke které se student hlásil, když si chtěl zapsat
diplomku, vykonat ji mohl u kteréhokoliv habilitovaného člověka dle vlastního výběru
̶ Bath (2018):
̶ zkoušek je průběžně jen málo, prakticky se nestane, že by někdo neuspěl
̶ mají jen jediný termín, opravný jen pro omluvené neúčasti, a to jeden společný ročně
organizovaný rektorátem v září pro všechny studenty a předměty (prerekvizity jsou
podobně jako u nás, ale naplněny zápisem, existuje také hodnocení „assumed passed“)
Proč hodnotíme studenty, Jan Slovák, Ústav matematiky a statistiky, PřF MU6
Vlastní představy/příklad
̶ Matematika I-IV pro sdružené studium (a zájemce z FI)
̶ východiskem je představa o návycích přicházejících studentů (spíše vstřebávají i složité
mozaiky krátkých sdělení než souvislý, dlouhý a hutný tok informací)
̶ snaha převést přednášky do pozice diskusí navazujících na již shlédnuté série krátkých
prezentací
̶ přístup k jazyku matematiky v obdobě ke komunikaci s malými dětmi (tj. jít za obsahem a
omezit kárání za formální prohřešky)
̶ totéž s cvičeními
̶ formativní hodnocení je založeno na aktivní účasti na cvičeních i přednáškách a vzájemně
hodnocených domácích úlohách, doplněné občasnými písemkami.
̶ sumativní hodnocení na konci semestru vychází z orientační tabulky bodů rozložených do
semestru i zkouškového („A“ odpovídá 35 bodům z 50), je ale zásadně závislé na ústní
zkoušce založené na poměrně dlouhé diskusi v malých skupinách
̶ častý je „úspěšný“ průchod s „E“, ale s pocitem, že toho k doplnění zbylo hodně.
7
Diskuse